Jak vypnout kremelský Sputnik

Dezinformace, fake news, státní propaganda. Server Sputnik splňuje všechny tři vymezené pojmy a funguje v desítkách zemí. Jak ho vypnout?

Kulda_cb

Jan Kuliš

24.05.2017 08:00

V českém mediálním prostředí působí Sputnik už dva roky. Pod názvem inspirovaným první vesmírnou družicí se skrývá dezinformační zpravodajský server, který má poskytovat takzvaně ruský pohled na světové dění. Nejde přitom o jen tak ledajaké pro-kremelské médium, kterých nalezneme na webu tucty. Sputnik je přiznaným výplodem ruské státní mediální mašinerie.

Jeho cílem je zabezpečování vlivu z Moskvy řízeného impéria, čímž se vlastně neliší od stejnojmenné družice. Jen doba se mezitím značně posunula.

Server má četné jazykové mutace a působí ve více než třech desítkách zemí. Jeho hlavním útočištěm jsou bývalé země východního bloku. Zvláště cílí na ruské čtenáře, kteří to do Ruska nemají daleko. Ještě zajímavějším cílem pro Sputnik je však Německo kvůli jeho dominanci v rámci evropského společenství.

Co se webových stránek týče, Sputnik se snaží působit jako klasický zpravodajský server. Sází na moderní grafiku a na rozdíl od řady jiných pro-kremelských serverů se vyznačuje skvělou češtinou. Cílem však zůstává přikrášlovat si realitu ve zprávách tak, aby to vyhovovalo ruskému pohledu na věc. A to natolik, že například NATO otevřeně mluví o Sputniku jako o ruské propagandě.

Jak zastavit propagandu
Mezi zeměmi, kde Sputnik působil, figuruje i Finsko. Tomu se povedla dosud nevídaná věc. Na ruskou propagandu tam nebyl nikdo příliš zvědavý, a tak se Sputnik rozhodl svoji činnost ve skandinávské zemi ukončit. Už je tomu rok, co finský mediální prostor dobrovolně opustil.

V březnu 2016, souběžně s Finskem, skončil ruský Sputnik také v Lotyšsku. Zde však neproběhl odchod pseudo-zpravodajského serveru tak elegantně. Lotyšské vládní složky jednoduše zakázaly doménu zaregistrovanou Sputnikem. To je jistě pochopitelný krok, ale na druhou stranu toho moc neřeší. Ruská propaganda se může v mžiku vrátit, jen už to nejspíš nezkusí oficiální cestou a bude působit prostřednictvím jednoho z mnoha pro-kremelských serverů s neznámým finančním zázemím.

Například NATO otevřeně mluví o Sputniku jako o ruské propagandě. Repro DR

To příklad Finska je zajímavější. Podle uznávaného serveru Foreign Policy finská verze Sputniku skončila jednoduše proto, že nepřilákala dostatečné množství čtenářů. Že jsou Finové odolní vůči propagandě, má hned několik důvodů. Kromě dlouholeté historické zkušenosti Finska, jak nakládat se svým východním sousedem, je to hlavně velmi kvalitní školství, které podporuje kritické myšlení a vlastní úsudek. Finské školství se samo o sobě stalo příkladem pro vzdělávací politiku na mnoha místech ve světě.

Za neúspěch ruského dezinformačního média může také všeobecná spokojenost se životem ve Finsku, štědrý a dobře fungující sociální stát, vysoká kvalita života a všeobecná důvěra v instituce, vyjmenovává server Foreign Policy. Finsko má svůj „pozitivní narativ“, drží se ho, a tak nemusí podléhat podivným informacím od souseda z východu, s nímž historicky nemá zrovna přátelské vztahy.

Co si z toho můžeme odnést
Pro Českou republiku jsou finské zkušenosti těžko přenositelné. Zatím se nezdá, že by se počet tuzemských čtenářů Sputniku výrazně snižoval. Něco si ale přece jen odnést můžeme.

Finský příklad ukazuje, nakolik je potřebná funkční mediální výchova. S tou má Česká republika velký problém. Žádná výchova směřující k mediální gramotnosti, která by skutečně předcházela nadbíhání čtenářů propagandě, tu dosud neexistuje. Zásadním zádrhelem je také postoj ministryně školství k mediální výchově, která ji nepovažuje za něco, co by podporovala, a celkově za důležitou otázku v rámci školství.

Výrok ministryně Valachové působil ještě nešťastněji v kontextu exponované debaty kolem „fake news“. Špatná úroveň mediální gramotnosti měla podíl na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, ale to pro ministryni Valachovou bohužel nebylo téma. Počkejme si však, co bude tvrdit její nástupce.

Co udělat můžeme, je rozvážné rozhodnutí, koho podpořit ve volbách. Prezidenta, který legitimizuje dezinformační weby, a ministryni školství, ignorující závažný problém současnosti, může příště nahradit ve funkci někdo v těchto otázkách kompetentní. A odborník, který by u nás zavedl prvky finského vzdělávání, které je hodnoceno jako vůbec nejlepší na světě, by také nebyl k zahození. Jen ho v těch volbách najít.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 24.Května 2017, 09:59:30

Ano, jedinou reálnou - a také tou zdaleka nejhodnotnější - cestou je skutečně kvalitní vzdělávání a výchova k samostatnému a kritickému myšlení.

Ovšem v tomto směru ČR zřejmě ještě velmi zaostává nejenom za tím Finskem.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Středa, 24.Května 2017, 13:24:28

Nejsem si jist, že dobré vzdělání by u nás zaručilo odolnost proti ruské propagandě. Podléhají jí i lidé, kteří májí nadprůměrné vzdělání. Co pomáhá je, zdá se, především mít s Ruskem přímé hranice. Finové samozřejmě mají s potřebou odolávat ruskému tlaku nepřetržitou historickou zkušenost, pro nás je to vzdálená země, kam se dají projikovat různé fantazie.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Na Sputnik Česká republika Čtvrtek, 25.Května 2017, 09:19:53

stojí za to se podívat, abychom věděli co nám Putinovo Rusko osobě chce říct.
Nejvíce zpráv je o zbraních a válkách. Je tam rubrika Svět a Česká republika, rubrika Rusko tam není a o vnitřním dění v Rusku tak skoro žádné zprávy nejsou.

Rusko je líčeno jako silné a nebezpečné svými zbraněmi, není ale žádná snaha vylíčit Rusko jako zemi, kde se dobře žije, vzkvétá kultura atd. Rozdíl proti sovětské propagandě je v tomto velký.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Vzdělání a kritické myšlení Čtvrtek, 25.Května 2017, 11:33:2

Přesně z toho důvodu, pane Kubičko, že míra - formálního - vzdělání sama o sobě ještě není žádnou zárukou odolnosti vůči té či oné propagandě, jsem doplnil, že je zapotřebí také systematické výchovy k s a m o s t a t n é m u a k r i t i c k é m u myšlení. A to - mimochodem - zdaleka nejen ve vztahu k ruským propagandistickým serverům.

A tato výchova k samostatnému a kritickému myšlení je - to se nedá nic dělat - v zemích Západu mnohem více vžitá a má podstatně delší tradici, nežli v zemích Středovýchodu.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Čtvrtek, 25.Května 2017, 18:40:41

Je to trochu argument "žádný pravý Skot". Ovšem mnoho lidí se domnívá, že mají kritické myšlení, protože něco kritizují. Kritické myšlení je ovšem především přezkoumáváním základů vlastního myšlení.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Čtvrtek, 25.Května 2017, 20:52:7

"...po roce války se ulicích téměř bez jakéhokoliv zásahu prodávají noviny...oslavující nepřítele a volající po kapitulaci. A důvodem není ani tak úcta ke svobodě projevu jako jednoduchý závěr, že na těhle věcech nezáleží. Nic nehrozí, když necháte na ulici prodávat noviny, jako jsou ..., protože je jisté, že si je devadesát pět procent obyvatel nebude chtít přečíst."

George Orwell z roku 1941

Myslím, že tento typ kritického myšlení u nás dnes chybí nejvíc. Intelektuálové, kteří nekriticky předpokládají, že lid je třeba chránit před propagandou a školit v mediální zdatnosti, hanebná podívaná.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 26.Května 2017, 11:21:28

Pane Profante, to že za situace kdy vlastní země vede válku na život a na smrt s nepřítelem jen málokdo bude ochoten naslouchat propagandě ve prospěch právě toho nepřítele, je spíše zcela přirozeným, ne-li přímo atavistickým reflexem. S nějakou "kritičností" to má asi sotva co společného.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Co je kritické myšlení? Pátek, 26.Května 2017, 11:30:58

Ano, pane Kubičko, s tím "kritickým myšlením" to opravdu není tak docela jednoduché.

Je nutno rozlišovat dva stupně či formy kritického myšlení.

Ten první stupeň, to je to standardní "kritické myšlení" v tradiční liberální demokracii s vyvinutou občanskou společností.

Kde tedy naprostá většina obyvatelstva je už skutečně od školních let vedena a vychovávána k tomu, nepřebírat slepě cizí myšlenky, nýbrž mít a argumentačně podkládat své názory vlastní.

To je nesporné plus této klasické liberální demokracie. Jenže - tato liberální demokracie pravidelně zároveň končí právě jenom u tohoto prvního kroku, mít svůj vlastní názor.

Jenže: mít svůj v l a s t n í názor, to ještě zdaleka neznamená, dokázat se emancipovat od s v ý c h v l a s t n í c h předpojatostí. Daný jedinec - tímto způsobem vychovaný - je sice alespoň v jisté základní míře emancipovaný vůči externí propagandě; ale nic více. Jak jste uvedl: skutečně kritické myšlení je založeno na schopnosti, stejně tak kritickým způsobem přezkoumat i svá vlastní východiska. Své vlastní předpojatosti, své vlastní pohodlné myšlenkové automatismy.

Ale k tomuto druhému kroku se liberální demokracie už nedostává, a ani principiálně dostat nemůže. Neboť liberální demokracie je založena právě na nepodmíněné autonomii každého jednotlivce; a není tu tedy dáno naprosto nic, co by tohoto jednotlivce mohlo přinutit, či alespoň motivovat k tomu, svést tento boj proti svým vlastním "posvátným" přesvědčením.

Neboť právě tento boj je vždycky ten ze všech nejtěžší.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Pátek, 26.Května 2017, 12:34:7

Nikoliv, když "země vede válku na život a na smrt", ale i tehdy...
V době míru by o zákazu nikdo v Británii ani neuvažoval (před 2. světovou válkou).

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pan profesor Václav Hořejší Sobota, 27.Května 2017, 10:15:18

evidentně s článkem nesouhlasí. Přestože však má možnost zde diskutovat (DR si podle svých vlastních slov předplácí), místo toho začal bombardovat autora článku maily, a autorovy zdvořilé odpovědi mu posloužily k napsání blogu.
Odkaz radši dávat nebudu. Kdo má zájem, najde si. Ale zas tak moc to za to nestojí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.