Íránské prezidentské volby vyhrál opět Rouhání, získal více hlasů než napoprvé

Facebook Twitter Vytisknout

Prezidentské volby v Íránu vyhrál opět Hassan Rouhání — smírně vystupující klerik, jenž letos obhajoval mandát z voleb 2013. Íránské ministerstvo vnitra to oznámilo v sobotu v poledne středoevropského času. Vlastní volby se přitom konaly v pátek.

Podle již oficiálních údajů získal Rouhání více než 23 milionů hlasů, což odpovídá více než 57 procentům odevzdaných lístků. Komentátoři tak mluví o rozhodném vítězství, protože páteční kolo bylo teprve první volební a Raouháního volilo tentokrát zřejmě až o pět milionů Íránců více než napoprvé.

Vzhledem k Rouhánímu zisku nadpoloviční podpory se přitom už nemusí konat druhé volební kolo, jak je v Íránu obvyklé.

„Pozorovatelé spíše očekávali, že volby tento rok rozhodne až druhé kolo. Lidé se ale vyslovili jednoznačně,“ hlásil do sobotního vysílání BBC Kasra Nadží, íránský zpravodaj stanice v odkazu na vysokou 75procentní účast.

Výsledky soupeřů

Hlavním soupeřem Rouháního mezi šesti politiky a kleriky, jimž dovolila kandidovat Rada dohlížitelů, byl letos konzervativec Ebrahim Raisi. Rouháního kritizoval zvláště za nesplnění slibů o hospodářské prosperitě, jimiž Rouhání odůvodňoval svoji vstřícnější politiku k Západu.

Raisi sliboval štědřejší dotování základních potravin, výstavbu sociálních bytů, intenzivní boj s nezaměstnaností a pomoc nejchudším. Nakonec získal přibližně 15,8 milionů hlasů, což odpovídá cca 39procentnímu podílu. Zbylých pět procent platně odevzdaných hlasů se rozdělilo mezi další kandidáty.

Raisi a jeho stoupenci vznesli hned po hlasování řadu stížností na regulérnost volebního procesu. Konzervativec je přitom blízký nejvyššímu íránskému vůdci ajatolláhovi Chameneímu i revolučním gardám, a tak řada pozorovatelů očekává, že odpovědné orgány budou volební proces ještě nějakou dobu prověřovat.

Rozdíl v počtu odevzdaných hlasů pro Raisiho a Rouháního je ale mimořádně velký. Nepředpokládá se proto, že by výsledek nakonec neplatil.

Nová politika?

Znalci íránského dění upozorňují, že i když je Rouhání všeobecně vnímán jako reformista — a zvlášť před letošními volbami se prezentoval až jako liberál —, nejde rozhodně o politika, jenž by měl za cíl zavést v Íránu režim blízký demokracii v euroamerickém pojetí.

Podle výhledů zpravodajských agentur do dalších let lze očekávat, že Rouhání bude postupně dále otevírat ekonomiku a v rámci svých možností mírnit represivní charakter státu. V zahraniční politice se ovšem bude Írán i nadále angažovat v Sýrii a Iráku. Budoucnost velké dohody s velmocemi o jaderném programu závisí přitom zejména na přístupu Trumpovy administrativy v USA.

Zřejmá zdrženlivost znalců a pozorovatelů nemění nicméně nic na tom, že zvláště mladší generace Íránců vnímá Rouháního vítězství jako své vlastní, jako nejschůdnější cestu k lepší budoucnosti.