Móda v Íránu: přichází s pestrými barvami i změna ve společnosti?

Odívání vždy patřilo k významným nositelům kulturních hodnot. Berme tudíž jako dobrou zprávu, že Íránky po více než třech chmurných dekádách v černých neforemných čádorech otevírají své šatníky barvám a střihům.

Fatimacropwb

Fatima Rahimi

13.08.2015 08:51

Období mezi lety 1925 a 1979, tedy vláda dynastie Pahlaví, znamenalo velký pokrok pro práva Íránek. Vzdělání bylo přístupné dívkám i chlapcům, Teheránská univerzita, založená v roce 1936, přizvala ke studiím ženy i muže.

V roce 1963 bylo ženám přiznáno volební právo. Věková hranice pro uzavírání manželství se posunula z třinácti na osmnáct let. Manželství nemohl jednostranně ukončit muž, a automaticky získat opatrovnictví dětí. Naopak podle zákona o ochraně rodiny vyhrály ženy právo získat po rozvodu děti do své péče

Ženy tvořily třetinu studentů vysokých škol. Studovat mohly na humanitních, přírodovědných či technických oborech.

V teheránských ulicích se procházely dívky v krátkých šatech a sukních. Po boku Rezy Šáha Pahlavího stála sebevědomě – coby vzor pro ostatní ženy – jeho manželka Sorajja bez pokrývky hlavy.

Íránská zlatá šedesátá... Ačkoliv se móda v Íránu v posledních letech opět osvobozuje, k minisukním a odhaleným vlasům má velmi daleko. Repro all-this-is-interesting.com

Tento úžasný rozlet skončil v roce 1979. Celospolečenská krize, nespokojenost s vládou Rezy Šáha Pahlavího, nejistota, chudoba a mnoho dalších faktorů vytvořily prostor k šíření fundamentálního a radikálního islámu, což nakonec vyvrcholilo změnou režimu.

Islámská revoluce a nástup Ajatolláha Chomejního znamenaly pro oblast ženských práv návrat do hluboké minulosti. Všechny ženy, včetně dívek v první třídě, byly donuceny nosit hidžáb. A práva v oblasti rodinné jakoby najednou neexistovala.

Během bezmála čtyř desítek let, které nás dnes od tohoto chmurného zlomu dělí, však íránské ženy vybojovaly svá práva alespoň částečně zpět. Vytvořily jedno z nejdynamičtějších hnutí žen v islámském světě. Íránek, které si vydobyly mezinárodní uznání ve řadě profesí, přibývá.

Za zmínku stojí mimo jiné Širín Ebadí, právnička a držitelka Nobelové ceny za mír, Pardis Sabetí, lékařka v oblasti genetiky, Leila Hátamí, herečka, jedna z hlavních postav oskarového filmu Rozchod Nadera a Simin, šachistka Atusa Púrkašijan a mnoho dalších.

V současnosti už na univerzitách v Íránu studuje dokonce více žen než mužů. Ženy jsou zastoupeny i ve vládě.

Tato průbojnost a nebojácnost se v posledních letech začala projevovat i v módě. Ve státě, kde mravní policie na ulici zastavuje ženy a kontroluje, zda nosí hidžáb správně, nyní vzniká čím dál více pánských i dámských módních salónů, otevírají se modelingové agentury a pořádají se přehlídky.

Íránští návrháři a návrhářky jezdí do centra a rodiště módy — do Paříže a Milána. Svou práci prezentují prostřednictvím sociálních médií, zejména Facebooku a Instagramu, přestože kvůli cenzuře jsou tyto stránky obvykle nepřístupné.

Nová generace designérů i spotřebitelů nyní kreslí tlustou čáru za jednoduchými a nudnými pouličními oděvy, které jsou klasickým symbolem Íránu. Černý čádor — což je dlouhá, velmi často černá látka, do níž ženy halí celé své tělo včetně vlasů — ustupuje pestrobarevným „manteaux“ (slovo převzaté do perštiny z francouzštiny), kabátkům různé délky a střihu. Namísto klasických kalhot se nosí leginy. Místo šátku pak čepice a klobouky.

Jedna z nejznámějších íránských návrhářek, Naghmeh Kiumarsi, změnila klasických hidžáb, který pokrývá hlavu, v elegantní doplněk k „manteaux“. Její práce je ale vůbec jedinečná. Své modely šije z tradičních íránských látek, na které nechává natisknout perskou poezii. Její šátky, šaty a kabáty jsou obvykle doplněné dekorativní kaligrafií a obrazy populárních perských básníků. Hafez, Omar Chajam, Saadi, Nizamí, ale také moderní básníci oživují její modely a tvoří z nich ojedinělé kousky.

Farnaz Abdoli je hlavní designérkou jedné z nejslavnější módních značek v Íránu. Abdoli nahradila čádor osvěžujícím ležérním pončem. V kombinaci s barevnými leginami a jasným šátkem, který na íránské poměry odvážně odhaluje krk a vlasy, může působit velmi stylově.

Íránská nová móda má své kritiky. Vadí její barevnost, odhalené vlasy nebo přiléhavost legin, které o nohách nositelky prozrazují všechno. Repro pooshema.com

Nejvýraznější změny ve stylu oblékání jsou vidět především v hlavním městě státu, v Teheránu. Ale ani další města jako Mašchad, Širaz či Esfahán nezůstávají pozadu.

Přestože můžeme sledovat tento pokrok, problémy samozřejmě přetrvávají. Někteří lidé v Íránu mají vůči módě stále předsudky a hodnotí ji negativně. Neprovdaná žena by se prý neměla starat o to, jak vypadá. Některým také vadí pestrobarevnost nové módy a jiným se nelíbí odhalené vlasy.

Právě probíhající íránský módní boom dává naději nezávislým návrhářům, jako jsou Naghmeh Kiumarsi a Farnaz Abdoli. Írán má v módním průmyslu obrovský potenciál, návrháři a návrhářky jsou velmi ambiciózní a chtějí pracovat po celém islámským světě.

Nejde ale jen o ně a jejich perspektivní odvětví. Na prvním místě jsou tu totiž především ženy, pro něž je móda projevem osobní svobody. I proto by bylo v nejbližších letech příjemné sledovat, jak íránské návrhářky a návrháři se svou prací expandují za hranice své země.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Čtvrtek, 13.Srpna 2015, 09:10:26

Tu pahlavskou éru bych neidealizovala - ženy sice tvořily třetinu studujících na VŠ, ale kolik procent Íránek na vysokou školu chodilo... Dnes jsou ta čísla mnohem příznivější. Posuzovat práva žen jen podle oblečení mi přijde nadnesené. Tedy, ne že by Írán byl nějaký příklad dobré praxe politiky rovných práv, to ne.

Jinak pestrobarevné oblečení se nosí v Íránu dlouhou dobu, to není žádná novinka.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 13.Srpna 2015, 11:13:53

za mého pobytu v zemi v roce 2004 nosily největší rebelky rifle a nečerný, ale barevně nevýrazný kabát + tmavý šátek se vzory, ze kterého jim vyčuhovalo trochu vlastů. Příliš barevné to tam tedy nebylo...

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Čtvrtek, 13.Srpna 2015, 17:01:30

Tak to asi pak záleží na definici pestrobarevnosti.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Ono to bude spíše naopak Sobota, 15.Srpna 2015, 13:03:48

Se změnami ve společnosti přicházejí pestré barvy.
Když přišli k moci islamisté, připadalo 7 dětí na ženu.
Dnes to je 1,8 dítěte a svatba v 29ti letech. To je ohromný posun, neb Evropa měla tradičně pozdní sňatky (26 let pro ženy, 27 pro muže), Islám naopak tradičně preferoval velmi nízký věk.
Režim v Iránu záčíná podporovat pronatalitní opatření.

Mrzí mne, že neumím persky, mám kdesi knihu o Iránském feminismu - je zajímavé sledovat, jak iránská diskuse téměř na chlup kopíruje diskusi, která probíhala v Evropě před sto lety.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.