Ten kluk, kterému připadalo feministické, že autorce Zuzaně vadí jeho čurání před lidmi, má zmatek v hlavě - na tom přece není nic feministického, skoro bych řekla naopak. Demonstrativně feministické by bylo, kdyby v reakci na jeho chování Zuzana přidřepla a vyčurala se přede všemi také. Onehdy jsem to měla sto chutí udělat, když ve Františkových Lázních v neděli nebyl otevřený ani jeden veřejný záchod a na nádraží bylo na dveřích toalety napsáno, že klíč je v pokladně proti předložení platné jízdenky.
Tomu klukovi v horách asi připadlo feministické, že dívka řekla nahlas, že jí jeho chování vadí.
POkud jde o popkulturní šíření feministických postojů, docela ráda se bavím sledováním hannoverských dílů německého detektivního seriálu Místo činu. Jak tam vedle hrdinky, krásné, blonďaté a mužsky tvrdé policistky, která se čas od času rozpláče z hroutícího se milostného vztahu, figurují další ženy - policistky: Arménka, svobodná s dítětem, která pořád kouří, baculatá maloměstská Němka, které "ulítává" na botách s podpatkem, Turkyně. Místo činu je snad nejsledovanější pořad v německé veřejnoprávní televizi, ty detektivky nejsou žádné velké umění, ale pokud jde o občanské postoje, jsou úplně příkladné ( a přitom ne otravné). Myslím, že na veřejnost působí víc než módní přehlídky finančně nedostupných značek.

No to je perfektní. Kde ten seriál dávají?

baví a lecjaké životní story vypovídají, ale zdaleka nejsou obdobné výpovědi jedné ženy o příběhu Karla Vrány pod názvem All That Jazz.
Náhodou se mi po dlouhé době dostala včera opět do ruky .........a velmi potěšila.