Maďarsko: z protestů proti Orbánovi vzešlo nové opoziční hnutí, půjde i do voleb

Hnutí Momentum se přetvořilo z občanského sdružení v dynamickou stranu. Během letošního 1. máje byl jeho proevropský protest největší akcí, která se v Budapešti konala.

(josp)

05.05.2017 10:15


Spoluautor: Petr Jedlička

A2

Momentum podporují aktivně tisíce lidí. V čele hnutí stojí András Fekete-Győr (zde v bleděmodré košili). Foto FB Momentum

Zásadní změnu poměrů či vládní politiky si dosud nevynutily; jsou ale početnější, mnohem organizovanější a nově mají i vlastní politický subjekt. Tak píší zahraniční pozorovatelé v aktuálních článcích o protestech proti vládě Viktora Orbána, maďarského premiéra, jenž dle svých kritiků vládne čím dál autoritativnějším způsobem.

Protesty proti Orbánovi probíhají v Maďarsku už řadu let, akce s pravidelně velkou účastí a bez přispění ostatních parlamentních stran jsou ale k vidění spíše až v posledním roce. Ty nejvýraznější přitom organizuje hnutí Momentum, původně občanské sdružení, které se během letošního jara transformuje postupně v politickou stranu.

V končícím týdnu se věnovala Momentu už i světová masmédia. Dělo se tak zejména v souvislosti s prvomájovým protestem v Budapešti, jenž se stal vůbec největší akcí, která se ve městě v daný den konala.

„Týden co týden, den co den je nás více. Momentum půjde příští rok do voleb (...) Mohu vám slíbit, že v nadcházejících měsících uděláme všechno, abychom stávající režim strachu svrhnuli,“ deklamoval z pódia v pondělí András Fekete-Győr, který uskupení v současné době vede.

Demokracie, EU, právní stát
Politologové hodnotí Momentum jako liberální subjekt, jenž klade ve svých projevech důraz na právní důsledně demokratický stát fungující efektivně a bez zbytečné pompy. Podrobný předvolební program chce hnutí představit do října. Výrazným tématem subjektu – a zároveň i hlavním mottem pondělního protestu – je přitom prozápadní orientace země, kterou Maďarsko podle Momenta za Orbána opouští.

Protestující mluví doslova „o nástupu Ruska“, což používají zvláště v přeneseném významu: v zemi utichl za poslední roky opoziční hlas v masmédiích, vláda využívá k šíření vlastních stanovisek propagandistických postupů a politikové z Obránovy strany Fidesz jednají čím citelněji jako představitelé pověstné Strany moci.

I svůj prvomájový protest nazvali lidé z Momenta „Patříme do Evropy“, aby dle vlastních vyjádření připomněli, že 1. květen není jen svátkem lásky a práce, ale i výročím přistoupení osmi států postkomunistické střední Evropy k Evropské unii – jasným přihlášením se k určité politické a právní kultuře.

Současně ovšem Momentum poukazuje i na nárůst skutečného vlivu Ruska jako státu na dění v Maďarsku. „Rusko je blíže, než si myslíme. V Maďarsku je zaváděn systém strachu odpovídající ruskému modelu. Ano, odjeli se svými tanky, ale vkrádají se zpět svými plynovody, portály se smyšlenými zprávami a vlivem na dnešní politickou elitu,“ uvedli například organizátoři pondělní akce v tiskové zprávě.

Poměry v opozici
Komentátoři nyní debatují, zda se může stát Momentum výrazným opozičním tělesem, nebo bude jen další liberální straničkou, které v Maďarsku v poslední dekádě soustavně vznikají a zanikají. Skeptický tábor je zatím silnější.

Od let hospodářské krize až dodnes je nejvýraznějším opozičním tělesem v zemi postkomunisticko-sociálnědemokratická strana MSZP, jíž doplňují Demokratická koalice expremiéra Ference Gyurcsánye rozkročená okolo středu, zelená a liberální formace I politika může být jiná (LPM), levostředová koalice Együtt a neofašistický Jobbik.

Podpora Fideszu je přitom od rozehrání národoveckých figur za předloňské uprchlicko-migrační krize ohromná: podle posledních průzkumů stále 45 až 53 procent. MSZP se drží s přibližně dvaceti procenty na druhém místě a Jobbik se sedmnácti na třetím.

Opozici navíc v Maďarsku znevýhodňuje kombinovaný volební systém zavedený v roce 2012, jež zajišťuje manipulací s hranicemi okrsků v parlamentu Fideszu drtivou většinu. Nepomáhá ani, že Maďarsku se ekonomicky relativně daří – očekává se na evropské poměry vysoký růst a nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni 4,5 procenta.

Posun režimu zjevný
Kdysi liberální politik Viktor Orbán se hlásí k utužování poměrů v zemí z části i otevřeně. Po opětovném nástupu k moci v roce 2010 se například v často citovaném projevu k zástupcům maďarské menšiny v Rumunsku nechal slyšet, že chce Maďarsko proměnit v „neliberální stát“ podle vzoru Ruska, Turecka a Číny. Liberální demokracie totiž dle jeho slov „nemohou být globálně konkurenceschopné.“

V praxi se tento přístup projevil v následujících sedmi letech utužováním kontroly nad masmédii, omezením nezávislých institucí a kontrolní pravomoci ústavního soudu, pro jeho stranu výhodnou změnou volebního systému či nevybíravým rozmisťováním členů Fideszu do klíčových funkcí.

Právě ve střetech s hnutím Momentum však režim už dvakrát v poledních letech ustoupil. Poprvé se tak stalo po kampani proti záměru Orbánovy vlády uspořádat v roce 2024 v Budapešti letní Olympijské hry. Momentu se podařilo shromáždit 260 tisíc podpisů pro to, aby se o Olympiádě mohlo konat referendum. Vláda pak od návrhu preventivně ustoupila.

Hnutí se pak též zapojilo minulý měsíc do hojně medializovaného konfliktu o novelu vysokoškolského zákona, potažmo o budoucnost Středoevropské univerzity (CEU). I zde vláda slíbila se zástupci CEU ještě vyjednávat.


Další informace:
Daily News Hungary Momentum Movement organises pro-Europe demonstration in Budapest – Photos
Reuters Thousands of Hungarians rally in show of support for Europe
The Guardian Hungarians send message to Orbán in march supporting European Union
Budapest Beacon Divided opposition parties united in call for change in government at May Day celebrations


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.