Starostové: nelehká cesta k volebnímu úspěchu

Starostové jsou úspěšné regionální hnutí. Stále ale čekají na úspěch v celostátní politice. Nenesou výrazná celospolečenská téma a jejich představitele lidé neznají. Spolupráce s lidovci je proto logickou volbou, má však svá rizika.

(jg)

20.03.2017 09:48

Dr_bov_

„STAN je schránka na řadu zajímavých politických osobností, ale má dva limity: upřednostňuje lokální politiku před celostátní a profil jeho členů je odleva doprava," říká Lukáš Jelínek. Foto FB Petra Gazdíka

Praha bude tuto sobotu hostit celorepublikový sněm hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Sněm bude volit nové vedení, představí programové priority a postup v nadcházejících sněmovních volbách. Rozhodovat bude také o změně stanov hnutí.

V čele STAN stojí od loňského podzimu znovu místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. Předsedou hnutí byl zvolen na mimořádném sněmu po odstoupení tehdejšího předsedy Martina Půty.

Gazdík starosty vedl celkem šest let. V roce 2014 přenechal své místo hejtmanovi Libereckého kraje Půtovi, ten však záhy rezignoval kvůli obvinění z přijetí úplatku v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Počátkem letošního roku police předala státnímu zástupci návrh na podaní obžaloby na Půtu a dalších třináct lidí. Bývalého předsedu starostů policie viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Loňský mimořádný sněm rovněž zvolil místo Gazdíka prvního místopředsedu hnutí. Tím se stal úspěšný starosta Kolína Vít Rakušan. Pozice řadových místopředsedů nadále drží poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák, poslankyně Věra Kovářová a starosta obce Dolní Studénka Radim Sršeň.

Podle politologa Milana Znoje je problémem STAN, že si je ani jejich představitele lidé nespojují s celostátní politikou, přestože jsou na regionální úrovni relativně úspěšní. „Petra Gazdíka neodliší od TOP 09, Martina Půtu znají jen na Liberecku. Netuší, že Stanislav Polčák je v Evropském parlamentu a Víta Rakušana neznají. Zbývá jim metoda opěrného žebříku, tak jako minule, když vystoupali do Sněmovny s TOP 09,“ vysvětluje Znoj.

Stanislava Polčáka mohli lidé v poslední době zaznamenat především v případě podezřelé komunikace s jedním z obviněných v případu Radovana Krejčíře. Foto TOP09

Politický analytik Lukáš Jelínek se přesto domnívá, že „osobnosti typu Víta Rakušana či Martina Půty, bude-li v korupční kauze osvobozen, mají politickou budoucnost“. A dodává, že velký potenciál vidí i v Daně Drábové, zvlášť kdyby se někdy nechala přemluvit a stala se tváří STAN ve sněmovních či prezidentských volbách.

Úspěchy starostů v posledních volbách
V posledních krajských volbách dosáhli starostové velmi dobrého výsledku. Celostátně s partnerskými subjekty získali bezmála deset procent hlasů a celkem čtyřiasedmdesát mandátů krajských zastupitelek a zastupitelů. Nejvíce hlasů dostal STAN v Libereckém kraji, kde dosáhl i na post hejtmana, a ve Středočeském kraji. Bez zastoupení na krajské úrovni pak zůstal pouze na severní Moravě a na Ústecku.

Členové a členky STAN se dnes podílejí na řízení osmi krajů, zastoupení mají v Pardubickém, Královéhradeckém, Plzeňském, Zlínském, Středočeském, Libereckém, Jihočeském kraji a na Vysočině. Koalice, v nichž vládnou, jsou velmi různorodé. Například liberecký hejtman Půta spolupracuje s ANO, ČSSD a ODS, Rakušan se dohodl na společné správě Středočeského kraje s občanskými demokraty, částí TOP 09 a hnutím ANO.

Úspěch starostové zaznamenali i v senátních volbách, když se jim společně s TOP 09 podařilo získat pět senátorských křesel a senátorský klub STAN se rozrostl již na jedenáct členů. Nicméně ani jeden ze senátorů, kteří byli zvolení s podporou starostů, není členem hnutí. Většinou jsou bez stranické příslušnosti.

Při volbách do zastupitelstev měst a obcí v roce 2014 STAN získal přes tři tisíce mandátů, což je o zhruba o sedm set více než o čtyři roky předtím. Starostové se mimo jiné poprvé dostali i do zastupitelstva hlavního města Prahy, kde se podílejí na fungování stávající koalice společně se Zelenými, lidovci, sociálními demokraty a hnutím ANO.

Na půdě Sněmovny jsou starostové zastoupeni již zmíněnými Gazdíkem a Kovářovou, dále pak Janem Farským a Františkem Váchou. Všichni byli zvoleni na společné kandidátce s TOP 09. Původně měl STAN o jednoho poslance více, když se však Polčák stal členem Evropského parlamentu, mandát místo něj získal člen partnerské TOP 09.

Spolupráce starostů a lidovců
Na sklonku minulého roku STAN inicioval ukončení smlouvy o vzájemné spolupráci s TOP 09, která s přestávkami trvala od roku 2009. Nechtěli už setrvávat v úzké dvoustranné spolupráci pouze s jednou stranou. Dospěl k rozhodnutí, že se jim bude lépe dařit bez původního partnera.

Starostové se proto pustili do jednání s KDU-ČSL ohledně společného postupu ve sněmovních volbách. Podle vyjádření sociologa Daniela Prokopa z agentury Median, může toto spojenectví pomýšlet na úspěch. „Tedy pokud jím rozumíme zisk někde okolo deseti procent hlasů,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Deník Referendum.

Starostů a lidovci mají ambici vytvořit třetí sílu české politiky. Dlouhodobě o tom hovoří předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podle Gazdíka však nemá jít pouze o spojení těchto dvou stran, ale o širší blok politických subjektů, zmiňoval například SNK-ED nebo hnutí Východočeši. Nejprve se uvažovalo o vytvořené volební strany, později však KDU-ČSL vyhlásila, že dává přednost spolupráci v rámci volební koalice.

Úskalím zvolené spolupráce je nutnost překročit ve volbách hranici deseti procent, kterou stanovuje český volební zákon pro předvolební koalice. Výše volebního prahu se vypočítává podle počtu stran v koalici.

Petr Gazdík chce s Pavlem Bělobrádkem budovat třetí sílu české politiky. Lidovci tento cíl mají od devadesátých let. Naposledy si ho připomněli po zhroucení volební podpory pravice v roce 2013. Repro ČT24

„Od počátku jsme preferovali kandidovat na kandidátkách nové volební strany. Ta by vytvořila věrohodnou alternativu a platformu pro osobnosti z regionů, kteří chtějí být silnou alternativou vůči ANO a ČSSD,“ řekl 1. místopředseda STAN Rakušan.

Celostátní výboru hnutí STAN nakonec pohodlnou většinou pověřil vedení hnutí vyjednáváním s lidovci o spolupráci pro podzimní parlamentní volby formou koalice. „Volební klauzuli deseti procent vnímáme jako výzvu a nebojíme se jí. Teď je na předsednictvu STAN, aby technické parametry koalice vyjednalo s KDU-ČSL,” řekl k rozhodnutí celostátního výboru Gazdík. „Chceme výrazně promluvit do politického života po následujících volbách. Proto jsme po důkladné vnitřní debatě přijali návrh KDU-ČSL vyjednávat o společné kandidatuře formou koalice,“ vysvětlil.

K finální dohodě ohledně společné kandidatury do Sněmovny pak došlo na víkendovém setkání obou stran v Lipnici nad Sázavou . „Věříme, že společně můžeme nabídnout voličům představu nesocialistického demokratického státu s důrazem na osobní svobody každého. S touto nabídkou požádáme voliče o silnou důvěru. Chceme ovlivnit dění v České republice a řekneme si ne o deset, ale patnáct či dvacet procent hlasů. Jen tak můžeme svou vizi naplnit,” řekl předseda Gazdík.

Meze volebního úspěchu a absence celospolečenských témat
Podstatná pro případný volební úspěch budou témata, která se vynoří před podzimními volbami. „Pokud půjde například o regionální rozvoj, život lidí mimo metropole a podobně, tak to pro lidovce a starosty bude určitě příznivější, než když převládne nějaké globální téma,“ poznamenal sociolog Daniel Prokop.

Voliči si dnes starosty nespojují s žádnými celospolečenskými tématy. Gazdík často hovoří o nutnosti zásadně přehodnotit kompetence státu a samospráv, případně o změně nastavení rozpočtového určení daní a registru smluv. STAN se v obecné rovině hlásí k myšlence evropské integrace, občanské společnosti či nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, nicméně konkrétní způsoby naplnění těchto témat zatím nenabízí.

Všichni čtyři poslanci STAN jsou ve Sněmovně aktivní, předkládají značné množství poslaneckých návrhů zákonů, obvykle ve spolupráci s kolegy z TOP 09. Přesto nikdo z nich není spojován s žádnou profilující problematikou – snad s výjimkou Jana Farského, který se dlouhodobě zabývá tématy jako registr smluv či transparentnost veřejné správy.

„Vyhlídky STAN do sněmovních voleb jsou odvislé od faktu, že tento subjekt dosud neprošel samostatně žádnými celostátními volbami,“ říká k možnému úspěchu politolog Vladimír Hanáček. „Až do podzimu loňského roku byl nahlížen v nejlepším případě jako faktická součást TOP 09. Spousta voličů samostatnou působnost STAN dosud vůbec nezaznamenala. Zisk samostatné relevantní pozice ve sněmovních volbách se proto jeví jako prakticky nedosažitelný,“ dodává.

Spolupráci STAN a KDU-ČSL proto z výše uvedených důvodů politolog Milan Znoj považuje za logickou, neboť obě strany může posílit. „Lidovci mohou získat slibné kandidáty tam, kde jsou slabí v kolenou. Starostům zase může spojenectví přinést celostátní politické odér,“ vysvětluje. Obává se ovšem, že překonání desetiprocentní vstupní klauzule do Sněmovny, nebude vůbec jednoduché.

Spojenectví obou stran pak pokládá za logické i Jelínek, neboť „třecích ploch mezi nimi je málo, i když se je třeba hejtman Jiří Čunek snaží hledat“. Domnívá se, že ze spolupráce krátkodobě vytěží více starostové, avšak dlouhodobě z ní mohou profitovat i lidovci. Mohou se totiž stát stranou, která nebude nadále brána jen jako třetí do počtu.

Hanáček naopak výhodnost vzájemného spojenectví rozporuje. Upozorňuje především na nutnost překročit desetiprocentní práh pro vstup koalice do Sněmovny. A dodává, že by se „jako mnohem racionálnější jevilo spíše doplnění kandidátek KDU-ČSL v těch regionech, kde je STAN silný. Ostatní varianty totiž nemusí vést k synergickému efektu a v rámci volební podpory“.

„KDU-ČSL je zavedenou stranou s početnou členskou a voličskou základnou a jasnou ideovou pozici,“ pokračuje Hanáček, „STAN je spíš střecha pro silně decentralizovanou platformu silných individualit, zakotvených hlavně na komunální a regionální úrovni.“

Budoucnost hnutí je proto i nadále nejasná. Ač je pevně zakotveno na regionální a dnes i na krajské úrovni, prorazit samostatně do nejvyšších pater politiky se mu prozatím nedaří. Jeho další expanzi brání nedostatek celospolečenských témat a osobností, které by je držely.

Současně je STAN limitován i nevyrovnanou podporou v jednotlivých regionech a celkovou slabostí ve větších sídlech. Spolupráce s lidovci je pro starosty logickou volbou, bez ní by ve Sněmovně po volbách vcelku jistě chyběli.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Ivo Horák - Praha 3

Zrod předvolební koalice Pondělí, 20.Března 2017, 14:17:22

Vidím to zhruba takhle: KDU-ČSL (zůstane-li u předvolební koalice se STAN) snížila právě své šance na povolební zastoupení v PS zhruba na polovinu (ze skoro 90% na méně než 50%). STAN naopak své vyhlídky zlepšil, z něco přes 10% na skoro 50%). Zároveň ovšem nedosáhne zcela jistě onoho zastoupení, na něž by měl aspoň jakousi naději. Jde tedy o snahu zachytit se drápkem, resp. „uplatnit“ několik lídrů.

STAN nehodnotím zrovna pozitivně. Je to vpodstatě pravicová strana reálně zastupující především dobře zastoupené. Jedná se navíc v zásadě o „etiketní záležitost“. Nezávislí jsou aspoň na regionální úrovni považováni za určitou sílu: vzpomeňme si jen, jak při sčítání volebních hlasů přicházejí nejdříve vždy výsledky z malých obcí, kde bodují právě (tzv.) nezávislí. Starostové se v průzkumech veřejného mínění těšívají vyšší důvěře než třeba PS nebo Senát, neboť si je lidé spojují se svým městem. Reálně je ovšem právě toto prostředí nejvíce prostoupeno nešvarem „jánabráchismu“. A hlavně, ohromná většina starostů nemá samozřejmě se STAN nic společného.

Na koalici je možno hledět jako na pokus o oslovení voličů ANO a lze jej jako takový chápat, ba kvitovat. Že by se ho ANO, s Babišem zamotávajícím se do pavučiny, mělo začít bát, to si tedy nemyslím.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.