Třetí síla české politiky?

V české politice se rodí nový tandem: KDU-ČSL a STAN. Jejich spolupráce se zatím jeví ambiciózně. Zároveň však není jasné, zda se jim podaří zvolit správnou taktiku a koho by ve vládě po volbách podpořili.

Přirozené spojenectví, nebo výtvor sociálních inženýrů? Na rodící se tandem KDU-ČSL/STAN můžeme hledět s nadějemi i obavami, vstřícně i kriticky, s vlídným úsměvem i trpkými úsměšky. Co to bude za tvora, však definitivně poznáme, až se to narodí.

Lidovci pod taktovkou Pavla Bělobrádka chytili druhý dech. Kostelní profil opustili, ale luxovskou bystrost si zachovali. V preferencích sbírají okolo šesti, sedmi procent hlasů. Ovšem jejich vládní angažmá a programová stálost z nich činí pretendenty na páteř tuzemské demokratické pravice. Kdyby nepokulhávala sociálně demokratická levice a existoval i liberální či zelený střed, byla by to pro zdejší politiku výhra. Takto můžeme aspoň doufat, že křesťanští demokraté v panující divočině nevykolejí.

Občas – třeba v tanečcích kolem elektronické evidenci tržeb – taktizují, občas – třeba ve sporech s ČSSD o sociální politiku – dezinformují. To ale není ve světě politiky nic nového. Pro Bělobrádka je ale příznačná zásadovost v klíčových věcech i nesobecký přístup ke správě věcí veřejných.

Pokladem KDU-ČSL vedle srozumitelného programu a zkušeností, jak dělat politiku, zůstává elektorát na Moravě, Vysočině a ve Východních Čechách.

Drak, co může chrlit oheň i šustit papírem
Námluvy lidovců se STAN se daly čekat. Starostové a nezávislí se necítili po boku ostře řezané TOP 09 komfortně. Pokud jako subjekt umístěný do vratkého středu nechtějí riskovat vyřazení z parlamentu, musí si najít nového partnera či partnery. Vylučovací metodou přichází v úvahu ANO a KDU-ČSL.

Jenže babišovci trpí podobným neduhem jako STAN – chybí jim ideové zakotvení i detailní a respektovaný program. Jsou jako smrt: berou vše, zleva zprava, a nevybírají si. Jenže klanět se manažersky řízené firmě nebo dobře spravované obci nestačí. Jsou otázky, na něž lze odpovědět jen z ideových pozic. Proto STAN zaujala KDU-ČSL.

Obě formace se už ledaskde na lokální úrovni oťukaly, rozumějí si i jejich lídři. Spolu mohou být předvídatelné i pragmaticky tvárné zároveň. Má-li předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dojem, že jde o vztah přes postel, nikoli o lásku na celý život, klidně mu jej ponechme. Koneckonců Starostové ještě nevyklouzli z chomoutu TOP 09 a mnozí lidovci (otevřeně Jiří Čunek, méně nápadně Marián Jurečka) pomrkávají po ANO. Ale politika už taková bývá. Proto se také lidovci blíží pozicím klasické pravice, ať už jde o elektronickou evidenci tržeb nebo sociální politiku.

Lidovci pod taktovkou Pavla Bělobrádka chytili druhý dech. Repro DR

Starostové se sice podobně jako lidovci mohou pochlubit zázemím jen na části území republiky, dvě devizy vedle omílaných pozic na radnicích však vlastní. Tou první jsou osobnosti neposkvrněné celostátní politikou. Namátkou středočeská dvojice Vít Rakušan – Dana Drábová. Ona sice veškeré spekulace odmítá, ovšem kdyby se nechala přemluvit, aby byla tváří sněmovní kampaně, šlo by o zajímavý marketingový tah. Poslední slovo možná v politice neřekl ani liberecký hejtman Martin Půta, pakliže se dokáže očistit v regionální korupční kauze.

Druhým mazaným tahem by mohlo být vtažení lokálních hnutí do společného bloku se STAN a KDU-ČSL. Podobný plán měli zelení, jenže „vyšší bere“. Popularita různých uskupení „Pro kraj“ a „Voleb pro město“ je vrtkavá, nicméně jistým renomé a opinion lídry disponují.

Když si má volič znechucený střetem oligarchů s programově rozmazanými sociálními demokraty někoho vybrat, může na třetí sílu české politiky pasovat KDU-ČSL se STAN. Inspirace Čtyřkoalicí, jež se pokoušela občerstvit veřejné dění na přelomu tisíciletí, je zjevná.

Má to ale háček. Dnešní součet preferencí lidovců a Starostů by dal nějakých osm devět procent. Víc by měla ODS i komunisté. Má-li být integrace úspěšná, nesmí se opozdit a musí eliminovat citlivá místa. Například ambice vlivných členů zúčastněných subjektů při sestavování kandidátek.

Drak může chrlit oheň, stejně jako šustit krepovým papírem. Předvídat vyhlídky KDU-ČSL/STAN by bylo předčasné. A už vůbec nelze s jistotou říci, čí vládní ambice by po volbách posílily. Babišovy, nebo Sobotkovy? Pro první variantu hovoří politický kalkul, pro druhou poptávka voličů, kteří na koblihy nedají. Zatím ještě ani není ruka v rukávu. Přesto již nyní akcie obou namlouvajících se týmů citelně stoupají.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Křesťanskodemokratický proud zejména v Čechách nemá mnoho šancí Čtvrtek, 12.Ledna 2017, 20:51:14

stát se hlavní pravicovou silou po vzoru CDU, CSU nebo ÖVP. Ale může využít historického oslabení neoliberální pravice k tomu, aby se konstituoval.

Tradiční důraz na podporu regionů a venkova u STAN, který dokázala v efektivní politiku proměnit dokonce v pravicové koalici ve spojenectví s TOP09 (změny v rozpočtovém určení daní ve prospěch malých obcí), může být alespoň malou snahou narovnat ten katastrofální centralistický poměr ve prospěch centra.

Je ostudou především soc. dem., která se léta vydávala za stranu podporující decentralizaci, přitom o 79% z daní se rozhoduje v Praze, zatímco v Německu spolkové centrum rozhoduje o 45% daní a ve Švýcarsku jen o 34%.

V současnosti mladí lidé prchají do velkých měst a zahraničí, venkov i mnohá města na periferiích (včetně těch mnoha periferiích uprostřed státu) se stala osadami duchů. Jak to, že se to zatím nestalo politickým tématem a tzv. demokratická levice na jeho uchopení dlouhodobě rezignuje?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Řekněme si otevřeně, Pátek, 13.Ledna 2017, 09:17:25

že tato "třetí síla" je jediná, která má šanci zachránit Česko od totálního úpadku a marasmu, ve kterém se nalézá, a do kterého se čím dál víc propadá.

Ivo Horák - Praha 3

Třetí cesta? Pátek, 13.Ledna 2017, 16:09:21

KDU-ČSL považuji za stranu standardní, tradičního typu a západního charakteru, s minimem excesů. Na rozdíl od ČSSD a SZ není výrazným nositelem programových priorit, které považuji za zásadní, takže, ač je pro mne vlastně dobře volitelná, nepřicházívá na ni. V (celostátních) volbách do PS je pro KDU-ČSL každé procento navíc (cca 50 tis. hlasů) opravdu velký výkon a nemyslím, že se po úspěchu jejích kandidátů v senátních volbách na tomto něco změní. Strana je nadále vnímána konfesijně a v řadě regionů nefiguruje jako alternativa, ani k TOP09 ne. Společná kandidatura ve volbách do PS je poněkud riskantní, především však není pravděpodobné, že by vyvolala multiplikační efekt. Už proto ne, že KDU-ČSL neškodí preference nedaleko limitních 5%, jak je tomu u většiny jiných stran.
STAN je strana příliš blízká podnikatelům, která si hledá partnery libovolně napravo a která těží ze svého regionálního image (oslovuje především lokální patrioty). Pomáhá jim skutečnost, že starostové a radní se těší (spolu s prezidentem) mezi politickými reprezentanty nejvyšší důvěřě občanů. Jde však o jev, vyplývající ze sklonu lidí umisťovat "přátele" do vlastní blízkosti a "nepřátele" za ně. Hraje tu roli skutečnost, že v malých městech je starosta nebo jeho rodina většinou známa. Podstatný je tu ovšem též vliv radničních tiskovin, které právě jen na lokální úrovni dodávají zdarma do všech schránek (sebe)chválu radních (představme si totéž v případě vlády). Starostové také profitují z evropských dotací, které jsou na druhé straně jedním z (celkem logických) důvodů nedůvěry k EU v bohatších státech společenství. Osobně jsem toho názoru, že právě na lokální úrovni je nejvíce "jánabráchismu" a příbuzných negativních jevů, vč. přímé korupce. Stačí když člověk aspoň trochu ví, komu v místě patřily zemědělské pozemky, které bylo zrovna třeba výkup kvůli výstavbě, a je hned v obraze. Nemusím snad podotýkat, že starostové nejsou zdaleka, ale opravdu zdaleka, jen ve STAN. Marketingový tah to však byl znamenitý.

Sečteno a podtrženo, KDU-ČSL a STAN podle mne opravdu nepředstavují pro ČR alternativu, třetí sílu, nebo cestu, která by učinila naši zemi lepší. Mimochodem, slovy úpadek a dokonce ani marasmus nelze, domnívám se, skutečné problémy České republiky přiléhavě charakterizovat.

P.S.: Právě jsem na iDnes četl o případu rehabilitace plochy býv. židovského hřbitova v Prostějově. Smutný populismus a konkrétní malé varování před idealizací subsidiarity.

Petrasek Milan - penzista

Řekněme si otevřeně co by mohlo být třetí silou, Pátek, 13.Ledna 2017, 16:25:45

která by pohnula s pohrdavým znechucením, se kterým normalizovaní oportunisté opětně shlíží na nabídku politické scény, která zná pouze jedinou víru - ve spravedlnost neviditelné ruky trhu, která splétá všeliká hnízda sounáležitosti.
To licoměrné opovržení totiž platí jak koblihám tak slibům sociální politiky ........bych věřící v křesťanskodemokratický proud upozornil.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.