Spojenectví lidovců a Starostů? V řadě krajů mají silný potenciál, říká Prokop

Podle sociologa Daniela Prokopa z Medianu může případný společný postup lidovců a Starostů a nezávislých na určitý úspěch ve volbách aspirovat. Potenciál společné kandidátky obou stran by se mohl pohybovat někde okolo třinácti procent hlasů.

(vd)

20.12.2016 14:49

399459_mediafax_david_polivka

Naše rozhodnutí zatím neznamená odsouhlasení spolupráce, ale pouze pověření vyjednáváním o možné spolupráci, tvrdí předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Foto David Polívka, Mediafax

Pokud by se vedení KDU-ČSL a Starostů a nezávislých (STAN) dohodlo na nějaké formě společného postupu v příštích sněmovních volbách, může toto spojenectví aspirovat na nějaký úspěch. Alespoň to tvrdí sociolog Daniel Prokop z agentury Median. „Tedy pokud jím zatím rozumíme zisk někde okolo deset procent hlasů,“ dodává v rozhovoru pro Deník Referendum.

„Další posílení by asi bylo na programovém vymezení jejich společné kandidátky a další činnosti této aliance. Podstatné bude také to, o jakých tématech budou blížící se volby. Pokud budou hodně o nějakém regionálním rozvoji, životě lidí mimo metropole a podobně, tak to pro tuto formaci bude zcela určitě příznivější, než když převládne nějaké globální téma,“ dodává.

Řádný termín příštích sněmovních voleb je říjen příštího roku. O tom, že by se lidovci měli pokusit vyjednat společný postup se STAN rozhodla v pátek celostátní konference lidovců, tedy nejvyšší orgán KDU-ČSL mezi sjezdy. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na tiskové konferenci zdůraznil, že rozhodnutí lidovců neznamená, že strana se STAN skutečně volební blok vytvoří.

„Šlo jenom o to, aby celostátní konference buď řekla, že budeme kandidovat samostatně, již nyní, nebo zda připustí další diskusi," řekl. „Neznamená to odsouhlasení spolupráce, ale pouze pověření vyjednáváním o možné spolupráci," doplnil předseda KDU-ČSL.

„KDU-ČSL a STAN mají pevné jádro voličů okolo pěti procent. Jde tedy o lidi, kteří by je volili, a kteří jsou si zároveň jisti volbou jedné nebo druhé strany i účastí ve volbách. Potenciál pak mají obě formace v součtu někde okolo třinácti procent. Tento počet lidí zvažuje volbu KDU-ČSL či STAN a zároveň svou účast u voleb nevylučuje,“ říká Prokop.

„Nejpravděpodobnější zisk podle našeho modelu bych dnes odhadoval okolo devíti procent,“ doplňuje Prokop. Upozorňuje přitom, že volební model a potenciál neberou v úvahu, že někomu z voličů může u KDU-ČSL či STAN vadit aliance s druhou stranou. „Ani to, že díky tomu spojení se k nim mohou naopak přiklonit další voliči, kteří by je jako menší partaje nezvažovali, tedy ti, které osloví koncept jakési třetí síly.“

Lidovci i Starostové se dlouhodobě potýkají s nevyváženou podporou voličů napříč jednotlivými volebními kraji. Například lidovce volilo v roce 2013 ve Zlínském kraji 2,22 procent voličů, zatímco ve Zlínském jich bylo 13,22 procent. Tento trend potvrzují také analýzy Medianu.

„Podrobnější analýza ukazuje, že spojenectví lidovců a Starostů by mohlo mít velmi silný potenciál ve Středočeském, Jihočeském, Libereckém, Jihomoravském, Zlínském kraji a na Vysočině. Tady všude se potenciály pohybují mezi dvanácti až dvaceti procenty. Ve Zlínském kraji díky silnému spojení obou stran až nad pětadvacet procent. Ve zbylých osmi krajích nicméně disponují volebními potenciály výrazně nižšími, ale většinou pořád nad pěti procenty,“ říká Prokop.

Z hlediska velikosti měst se podle něj potvrzuje orientace na malé obce jen částečně. „Obě formace mají v součtu sice potenciál okolo dvaceti procent v obcích do 1000 obyvatel, avšak okolo jedenácti procent rovnoměrně i v dalších různě velikých obcích. Hovořím teď o potenciálech, nikoli pravděpodobném zisku hlasů,“ uzavírá Prokop s tím, že z hlediska vzdělání by asi bylo spojenectví obou stran silně orientované na voliče s maturitou či vysokoškolským vzděláním.

Lidovci zažívají v posledních několika volbách úspěšné období. Poté, co v roce 2010 vypadli ze sněmovny, zaznamenali ve všech následujících typech voleb nárůst hlasů. V posledních senátních i krajských volbách byla KDU-ČSL dokonce jednou z vítězných stran. Starostové a nezávislí se naopak právě v roce 2010 dostali poprvé do Poslanecké sněmovny, tehdy v rámci společné kandidátky s TOP 09.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.