LIST nebo Lípa: STAN kývl na vznik nové strany, lidovci rozhodnou v sobotu

Celostátní výbor STAN v úterý podpořil vznik předvolební aliance s KDU-ČSL a dalšími subjekty. Podle Petra Gazdíka by měla před volbami vzniknout zastřešující nová strana. Podle zjištění Deníku Referendum by se mohla jmenovat LIST nebo Lípa.

(vd)

31.01.2017 17:42

Aktualizováno: 17:57

399459_mediafax_david_polivka

Lidovci budou o svém postupu teprve rozhodovat, jejich předseda vznik nové strany také podporuje. Foto David Polívka, Mediafax

Starostové a nezávislí v úterý podpořili vznik předvolební aliance s KDU-ČSL, SNK-ED a dalšími, většinou regionálními, formacemi. Rozhodl o tom jejich Celostátní výbor, tedy nejvyšší orgán hnutí mezi sněmy. Podle předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka by byl optimální vznik nové předvolební zastřešující strany. Její vznik podporuje také předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Lidovci budou o svém postupu ale teprve rozhodovat.

Pro vytvoření nového volebního subjektu hlasovalo v tajné volbě třiaosmdesát procent přítomných členů celostátního výboru hnutí Starostů a nezávislých. Podle našich zjištění by se nová formace mohla jmenovat LIST nebo Lípa. STAN už dříve odmítl, že by nominoval své politiky na kandidátky lidovců tak, jako tomu bylo v minulosti s TOP 09.

„Chceme vytvořit na základě už dřívější nabídky KDU-ČSL širší politické uskupení, které má šanci výrazně promluvit do podzimních voleb. Nejde o to, získat jednotky procent, ale mít možnost ovlivnit budoucí směřování naší země,“ říká předseda STAN Petr Gazdík.

„Věřím, že můžeme oslovit ty voliče, kteří dávají přednost osobní svobodě před diktátem státu, kteří se chtějí podílet na správě veřejných záležitostí a chtějí, aby se problémy řešily co nejblíže jim samým. Věřím, že KDU-ČSL, která s nabídkou původně sama přišla, zváží pečlivě všechna pro a proti možné spolupráce,“ doplňuje první místopředseda STAN Vít Rakušan.

Výhoda vzniku nové formace spočívá v tom, že by ji pro zisk mandátů postačil zisk nejméně pěti procent hlasů. U předvolební koalice by to – v závislosti na počtu stran – muselo být podstatně více. Avšak nový subjekt zároveň musí ustát případné nařčení z toho, že vznikl účelově právě pouze kvůli tomu, aby se jeho strany vyhnuly zvýšenému prahu pro vstup do dolní komory parlamentu.

LIST nebo Lípa
O plánu na vznik nové zastřešující formace informoval v těchto dnech své spolustraníky v interním dopise předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Dopis je sice neveřejný, redakce Deníku Referendum má přesto jeho plné znění k dispozici.

Nová formace by se podle dokumentu mohla jmenovat LIST (lidovci a starostové), Bělobrádek zmiňuje také název Lípa. V logu by měla mít odkaz na lidovecký lipový list a logo STAN. „Ve vedení nového subjektu budou doposud nestraníci paritně nominování z obou subjektů – napadají mě jména jako Miluše Horská (a další bezpartijní naši současní a bývalí senátoři), Jan Sokol, Ivan Gabal, a podobně,“ píše Bělobrádek.

Celostátním lídrem, který bude chodit do volebních debat, podle něj bude předseda KDU-ČSL. „STAN nám v tomto bude muset ustoupit,“ dodává s tím, že tak lidovci budou snázeji identifikovatelní. „Naše značka nebude oslabena, ale naopak posílena,“ je přesvědčený Bělobrádek. Nová strana podle něj může mít zpočátku méně než deset členů.

„KDU-ČSL a STAN (plus další subjekty) budou kandidovat na kandidátní listině LISTu, za kandidáty bude uvedena stranická příslušnost, lidé si KDU-ČSL najdou – a i v krajích, kde je STAN silnější a bude tedy mít lídra, se šance našich lidí dostat se do Sněmovny nesníží, ale zvýší, protože metoda přepočtu preferuje silnější strany, takže nový subjekt může získat v každém kraji více mandátů než by byl prostý součet obou stran samostatně,“ vysvětluje Bělobrádek

Debata o tom, zda podstoupit krok směrem k ambicióznějšímu politickému projektu uvnitř KDU-ČSL v těchto dnech kulminuje, v tuto chvíli lze jen stěží odhadovat, která varianta bude nakonec většinová. „Může to dopadnout tak i tak. Šance jsou podle mě vyrovnané,“ řekl nám zdroj blízký vedení KDU-ČSL, který si nepřál být jmenován. Předvolební aliance s ostatními stranami má většinovou podporu na západě republiky, směrem na východ, kde je KDU-ČSL tradičně silnější, ale slábne.

„Na programu se se Starosty shodneme z devadesáti procent, plán může narazit v momentě, kdy se začneme bavit o tvorbě kandidátek, osobní ambice některých členů mohou v ten moment převážit,“ vysvětlil nám zdroj dobře obeznámený se situací uvnitř strany.

Podle našeho zjištění pro samostatný postup lidovců intenzivně lobuje expředseda lidovců a současný lídr TOP 09 Miroslav Kalousek. Pokud by totiž lidovci spojenectví uzavřeli, pro jeho TOP 09 by se tím značně zkomplikovala výchozí pozice před volbami. Ve zmiňovaném dopise se kladům i záporům obou variant rozsáhle věnuje předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Mít málo, ale svoje
Úspěšný předseda KDU-ČSL se přitom přiklání ke vzniku nové aliance. V dokumentu nicméně zdůrazňuje, že bude akceptovat jakékoli většinové rozhodnutí spolustraníků. „Prosím o to i vás všechny. To poslední, co nyní potřebujeme, je vnitřní pnutí a rozhádanost,“ pokračuje Bělobrádek.

„Naše strana je mimořádně konsolidovaná. V drtivé většině krajů jsme jednotní jako už dlouho ne. Ve straně nejsou křídla a mocenské partičky, které v minulosti navzájem soupeřily a vyčerpávaly tak stranu vnitřními spory, místo aby bojovaly o voliče,“ připomíná předseda lidovců v interním a neveřejném dopise spolustraníkům.

Pokud jde o výhody samostatného postupu lidovců, Bělobrádek mezi ně řadí srozumitelnost pro voliče a členy, jednoduchost a rutinu v řízení kampaně, dlouhodobé posilování a profilaci značky KDU-ČSL nebo dlouhodobě vydiskutovaný program, který vznikne bez debat se STAN. Poslední výhoda, kterou předseda KDU-ČSL zmiňuje, zní: „Budeme mít málo, ale svoje“.

Mezi nevýhody samostatného postupu pak podle Bělobrádka patří to, že lidovci jen těžko skokově zvýší volební zisky, zdůrazňuje také, že oproti minulým volbám zde bude zřejmě dominantní strana s dvaceti až pětatřiceti procenty hlasů, „což je pro strany pod deseti procenty smrtící, protože přepočet na mandáty může znamenat, že i s posílením například na osm procent může KDU-ČSL mít stejně, nebo méně poslanců než nyní".

A pokračuje: „Budeme těmi, kteří se nedokážou dohodnout a být státotvorní, velkorysí, smažeme současnou mediální vlnu zájmu o třetí sílu a nebudeme hrát rozhodující roli v příštím vyjednávání o podobě vlády. Opět budeme v pozici, jestli nás silnější budou potřebovat, nebo vůbec chtít.“

Zdůrazňuje přitom, že slabší strana obvykle vyjedná méně svých priorit a tím jich ve vládě i méně prosadí. „Situace z roku 2013, kdy jsme byli programově připraveni o sto procent lépe, než nezkušené a nevyprofilované ANO, se rozhodně nebude opakovat.“ Mezi nevýhody podle něj patří také to, že lidovci jen těžko osloví voliče mimo svůj tradiční elektorát, zrovna tak budou podle něj hůře oslovovat voliče, kteří neradi volí malé strany.

„STAN bude státotvorný, my rozbíječi, kteří nevyslyšeli poptávku lidí po dohodě, kompromisu, spojování - pro mnohé voliče zůstaneme provinční a do sebe zahledění. Jediní, kdo budou jásat, bude TOP 09, kterou naše spojení se STAN ohrožuje doslova existenčně a ANO, které můžeme připravit o jeho dominanci, protože nemá nyní reálného soupeře ani v ČSSD,“ uzavírá výčet nevýhod samostatného postupu Bělobrádek.

Luxova Třetí síla

Výhod společného postupu se STANem je podle něj celá řada. V dopise zmiňuje například rebranding značky a otevření se dalším voličům, kteří by samostatnou kandidátku KDU-ČSL nevolili, vznik nového alternativního subjektu proevropského ražení, výrazně zvýšený potenciál na zisk mandátů i v nereligiózních krajích, synergii hlasů, které se nebudou tříštit, ale naopak posílí i tradiční lidovecké kraje, či silnější vyjednávací pozici při možné účasti ve vládě a lepší podmínky pro práci klubu ve sněmovně.

Připomíná také, že společná aliance se STANem a dalšími subjekty v sobě skýtá možnost rozkročení lidovců ve smyslu Luxovy „třetí síly“, otevření se i nekonfesijním kandidátům a hlavně voličům ve větší míře než doposud, což podle něj přinese velký potenciál svést boj o současné voliče TOP 09, hnutí ANO a ČSSD.

A nevýhody nové aliance? „Přijdeme o peníze na politický institut podle nového zákona, budeme muset po primárních volbách kandidátní listiny upravit ve smyslu dohody se STAN, budeme muset zrušit, nebo refinancovat volební úvěr u naší banky – to je ale technicky řešitelné, a musíme do nově vzniklého hnutí, za které budeme kandidovat, najít solidní bezpartijní osobnosti, které budou zárukou, že nám tento subjekt nikdo nevytuneluje."

V závěru dopisu pak připomíná, že už pouhá úvaha o vzniku nové formace poutá zájem novinářů i veřejnosti. Největší riziko kandidatury lidovců na jiné kandidátce pak podle něj je, že by krok vedení nevysvětlilo dovnitř strany. „Ovšem bonus za spolupráci je tak velký, že to za pokus stojí – jde o to, vše dobře vysvětlit a taky členům ukázat výhody – zejména lepší možnost prosazení programu a našich hodnot a celkově lepší pozici naší strany.“

„Osobně jsem příznivcem myšlenky společné kandidatury se STAN. Rozumím ovšem i nechuti k takovému řešení. Pokud chceme pomalu a vytrvale růst, je to možné a legitimní. Ovšem jako eventuální opoziční strana budeme ve zcela jiné situaci, než nyní,“ uzavírá Bělobrádek.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.