Proč jsou ženy vzdělanější

Michaela Kleňhová z Českého statistického úřadu vysvětluje, jaké sociální a ekonomické změny ovlivnily vzdělání žen.

Ze statistických údajů vyplývá, že se výrazně mění dosažené vzdělání českých obyvatel, navíc je tento vzdělanostní posun znatelně vyšší u žen. Za statistickými čísly je nutné hledat souvislosti se změnami, které se v porevolučním období u nás odehrály.

Hlavními faktory, které vzdělanost obyvatel ovlivnily, bylo uvolnění vzdělávacího trhu, ale také ambice žen srovnat krok s muži na pracovním trhu. Svoji roli hrála i změna kvalifikačních požadavků pro výkon některých povolání a rozvoj nových technologií.

Po regulaci prostřednictvím „směrných čísel“ před rokem 1989 se vzdělávací trh uvolnil jak na středoškolské úrovni, tak v oblasti vysokých škol. V oblasti středního školství začaly školy reagovat na poptávku zejména po oborech s maturitou. V odborném školství se nabídka oborů značně rozšířila, kromě tradičních oborů začaly vznikat i obory naprosto nové, jako například lyceum či nové obory elektrotechnické. Na gymnáziích se staly velmi populárními i víceleté obory pro žáky, kteří ukončili páté či sedmé ročníky základních škol. S tím, jak narůstal zájem o získání maturity, klesal zájem o učební obory.

Žena – živitelka rodiny
Zároveň vzrůstal zájem o vysoké školy, a to nejen u čerstvých absolventů, ale i u starší populace. Vysokoškolské vzdělání si chtěli doplnit i ti, kteří se v předrevolučním období na vysoké školy nedostali, a to ať už z politických důvodů, nebo z důvodu regulace počtu studentů. Na rostoucí zájem reagovaly vysoké školy nárůstem počtu studijních míst, ale i změnou vzdělávací nabídky, a to jak širší nabídkou kombinovaného či distančního studia, tak změnou oborové nabídky. Navíc začaly vznikat nové soukromé vysoké školy a na vzdělávací trh vstoupily i vyšší odborné školy.

V průběhu doby se měnily i kvalifikační požadavky na výkon některých povolání – typickým příkladem jsou zdravotní sestry, kdy v minulosti byla typická zdravotní sestra absolventkou střední zdravotnické školy, dnes mají zdravotní sestry vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. K obdobnému posunu vzdělání dochází například i u policistů či příslušníků vězeňské služby. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání si tak doplňovali i lidé, kteří již danou profesi vykonávali a potřebovali si zaměstnání udržet.

Postupně tak dochází ke zvyšování vzdělanosti, a to jak u mužů, tak u žen (tedy pokud vzdělanost chápeme jako zvyšování dosaženého vzdělání), i když u žen je nárůst vzdělanosti výraznější. Podstatný je nejen nárůst podílu osob s terciárním vzděláním (tedy vysokoškolským a vyšším odborným), ale i pokles podílu osob bez vzdělání.

I přes vyšší vzdělanost žen ženy pobírají v porovnání s muži v průměru nižší platy. Foto monitor.icef.com

To je velmi významné zejména u žen, kdy mezi generací pětapadesátiletých až čtyřiašedesátiletých a generací lidí od pětadvaceti do šestatřiceti let došlo k poklesu podílu žen s pouze základním vzděláním či bez vzdělání z osmnácti procent na šest procent, zatímco u mužů je tento podíl mezigeneračně stabilní (činí šest procent).

Zároveň u žen dochází k nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných z dvanácti procent na osmatřicet procent, u mužů je tento nárůst výrazně nižší – ze sedmnácti procent na čtyřiadvacet procent. U žen jsou tyto výrazné změny způsobeny nejen výše zmíněnými faktory, ale i tím, že v minulosti byly ženy častěji vnímány jako ty, které se starají o domácnost, a muži jako živitelé rodiny – proto i vzdělání žen nebylo vnímáno jako investice do budoucnosti.

Tyto postoje se v dnešní době značně změnily – ženy si chtějí budovat vlastní kariéru a častěji chtějí být na mužích nezávislé. A to i s ohledem na skutečnost, že roste míra rozvodovosti a rodí se více dětí mimo manželství, a ženy tak častěji vychovávají děti samy. Je tak na nich ve větší míře než v minulosti odpovědnost za finanční zajištění rodiny.

Výše uvedené trendy se projevují v naprosté většině vyspělých zemí a jsou spojené zejména s vyššími nároky pracovního trhu a zaváděním moderních technologií, ale také se společenským vnímáním role žen. Požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu jsou stále vyšší a vzdělání spolu s dalšími dovednostmi a praxí se stává základním předpokladem pro získání dobře placeného zaměstnání. Obecně platí, že na lépe placených pozicích je vyžadováno vyšší vzdělání, cestou k lepšímu uplatnění na trhu práce, a tím i vyšším výdělkům, je tedy právě vzdělání.

I přes vyšší vzdělanost žen však ženy pobírají v porovnání s muži v průměru nižší platy. Takto alespoň hovoří statistická čísla. Ne vždy to však znamená, že by ženy a muži na stejných pozicích pobírali různé platy. Svoji roli v různé úrovni odměňování mužů a žen hraje i různá struktura zaměstnání vykonávaných ženami a muži, a i nižší podíl žen na vyšších manažerských pozicích.

Doménou žen stále zůstává školství, kde i přes změny v posledních letech je platová hladina stále obecně nižší, zejména v porovnání s jinými profesemi, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Dalším odvětví, kde je vysoké zastoupení žen, je zdravotnictví, kde ženy tvoří naprostou většinu nelékařského zdravotního personálu. Nesmíme opomenout ani obchod a služby, kde výdělky příliš vysoké nejsou, a pracují zde převážně ženy.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Martin Profant - Praha 7

Doplnění Pátek, 10.Března 2017, 12:11:43

Vedle školství a zdravotnictví je další oblastí absorbující ženy s terciálním vzděláním administrativa. Ta je nepříliš dobře placená obecně, navíc zde ženy převažují zvláště v podřízených pozicích a na střední úrovni -- to platí jak o státu, tak samosprávách.

V obecných kategoriích typu terciálního vzdělání ta úvaha brzy uvázne. Chce to podíly studentek na jednotlivých školách podle jejich rangu (Absolventka UK a MU má téměř vždy konkurenční výhodu proti absolventce srovnatelného oboru dejme tomu v Pardubicích), podle dosaženého grádu a podle oborů ve vztahu k budoucímu povolání. Obávám se, že potom bude ten podíl žen vyhlížet mnohem méně optimisticky.

Cynicky řečeno, tak jsem v posledních dekádách znehodnotili obecnou kvalitu vysokoškolského vzdělání, otevřeli jsme zároveň lepší přístup žen hlavně k té méně slibné části studijních příležitostí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"No tak řekněme paní Zagorová, Pátek, 10.Března 2017, 21:00:7

je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou..."

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Samozřejmě jsem pro to, aby na stejné pozici za stejnou práci Pátek, 10.Března 2017, 21:30:51

pobírali ženy i muži stejný plat.

Statistický úřad zjišťuje rozdíly v platech žen a mužů, ale pravděpodobně vůbec nezjišťuje bezdůvodné rozdíly v platech žen a žen ani mužů a mužů, vykonávajících naprosto stejnou práci ve stejném místě na stejné pracovní pozici.

Příčinou neodůvodněných rozdílů v platech zdaleka není jen biologické (nebo sociální) pohlaví.

------------------------------

Se z toho prostě nezbláznim, když za stejnou práci bude někdo brát víc než já, ať to bude ženská nebo chlap.

Ivo Horák - Praha 3

Kdo je natolik zásadový, aby trval na stejném platu pro cizince, kteří mu třeba "vychystávají" rohlík? Sobota, 11.Března 2017, 10:28:55

Pan Nushart upozornil na podstatnou věc, stejně důležitou jako je platová diskriminace na základě pohlaví či na základě věku (a zakládající je).

Lidé, kteří vykonávají (i na jednom místě) stejnou práci, mohou mít nemálo různé mzdy (a to např. na základě doby nástupu (vždy se o chvíli liší!), či vyslovených požadavků, o protekci nemluvě). Proto také bývají ve smlouvách zavazováni k mlčenlivosti o svém platu před kolegy, a to i pod hrozbou vyhazovu. Právo svobody slova tu je jednoznačně podřízeno právu zaměstnatele přistupovat k zaměstnancům rozdílně, podle toho, jak je otipuje. V čase, kdy obchody ("kamenné" i e-shopy) mění bez důvodu ceny, často zásadně tam a zpět, se to zdá být úplně normální. Ale není. I když pro někoho jen tehdy, když se praxe týká žen. Jak ale za daného systému zajistit, aby nakonec vyšla rovnost obou (postaru) pohlaví?

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Platy ve feminizovaných oborech - Panu Profantovi Sobota, 11.Března 2017, 11:04:59

Profese, které častěji zastávají ženy tím často ztrácejí prestiž a slušné platy. Platí to dokonce i obráceně - první programátorky byly převážně ženy, proto že se to bralo jako podobná práce jako psát na stroji nebo obsluhovat telefonní ústřednu. Přitom ty "Eniac girls" dělaly něco úplně nového a programovaly složitě v strojovém kódu. Dnes je programování typicky mužská činnost a prestiž i platy šly nahoru.

Čili ta méně slibná část studijních příležitostí je asi zčásti méně slibná právě proto, že se jí věnují převážně ženy.

Loni jsem navštívil dům, který si v Písku postavil Adolf Heyduk, který tam byl profesorem na reálce. Velmi komfortní, s nádherným WC, obrazy od Slavíčka apod. Heyduk byl ovšem také uznávaný básník, ale dnes by ani profesorka, která píše krásnou literaturu tak jednoznačně mezi městskou honoraci nepatřila a takový dům by si dovolit nemohla, leda že by měla třeba manžela podnikatele.




Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Kubičkovi Sobota, 11.Března 2017, 15:07:12

To by byla dlouhá diskuse, zda bylo dřív vejce nebo slepice. Navíc bychom museli interpretovat hodně nejednoznačné trendy, např. s atraktivitou pozice ekonoma se původně silně feminizovaná VŠE poněkud maskulinizovala, zatímco v mimořádně prestižní medicíně se zase žádný výrazný posun v neprospěch žen s zlepšením příjmů lékařů nekonal apod.

Nešlo mi o to, proč, ale o že...
Michaela Kleňhová, precizně -- jako vždycky za těch posledních x-let, co čtu občas její práci -- ukázala jednu rovinu proměny přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Proměnu potěšlivou, bez té kvantitativní změny by to nešlo. Ale je třeba u ni nezůstat.
Ono nejde tak uplně o studenty/studentky, ten vztah spiše indikuje problém. Dochází k příliš velké diferenciaci kvality vysokoškolského studia a jako obvykle břímě toho rozdlu se rozkládá nerovnoměrně v neprospěch těch s nějakých důvodů byť jen om málo horší konkurenční pozicí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.