Ze statistických údajů vyplývá, že se výrazně mění dosažené vzdělání českých obyvatel, navíc je tento vzdělanostní posun znatelně vyšší u žen. Za statistickými čísly je nutné hledat souvislosti se změnami, které se v porevolučním období u nás odehrály.

Hlavními faktory, které vzdělanost obyvatel ovlivnily, bylo uvolnění vzdělávacího trhu, ale také ambice žen srovnat krok s muži na pracovním trhu. Svoji roli hrála i změna kvalifikačních požadavků pro výkon některých povolání a rozvoj nových technologií.

Po regulaci prostřednictvím „směrných čísel“ před rokem 1989 se vzdělávací trh uvolnil jak na středoškolské úrovni, tak v oblasti vysokých škol. V oblasti středního školství začaly školy reagovat na poptávku zejména po oborech s maturitou. V odborném školství se nabídka oborů značně rozšířila, kromě tradičních oborů začaly vznikat i obory naprosto nové, jako například lyceum či nové obory elektrotechnické. Na gymnáziích se staly velmi populárními i víceleté obory pro žáky, kteří ukončili páté či sedmé ročníky základních škol. S tím, jak narůstal zájem o získání maturity, klesal zájem o učební obory.

Žena — živitelka rodiny

Zároveň vzrůstal zájem o vysoké školy, a to nejen u čerstvých absolventů, ale i u starší populace. Vysokoškolské vzdělání si chtěli doplnit i ti, kteří se v předrevolučním období na vysoké školy nedostali, a to ať už z politických důvodů, nebo z důvodu regulace počtu studentů. Na rostoucí zájem reagovaly vysoké školy nárůstem počtu studijních míst, ale i změnou vzdělávací nabídky, a to jak širší nabídkou kombinovaného či distančního studia, tak změnou oborové nabídky. Navíc začaly vznikat nové soukromé vysoké školy a na vzdělávací trh vstoupily i vyšší odborné školy.

V průběhu doby se měnily i kvalifikační požadavky na výkon některých povolání — typickým příkladem jsou zdravotní sestry, kdy v minulosti byla typická zdravotní sestra absolventkou střední zdravotnické školy, dnes mají zdravotní sestry vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. K obdobnému posunu vzdělání dochází například i u policistů či příslušníků vězeňské služby. Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání si tak doplňovali i lidé, kteří již danou profesi vykonávali a potřebovali si zaměstnání udržet.

Postupně tak dochází ke zvyšování vzdělanosti, a to jak u mužů, tak u žen (tedy pokud vzdělanost chápeme jako zvyšování dosaženého vzdělání), i když u žen je nárůst vzdělanosti výraznější. Podstatný je nejen nárůst podílu osob s terciárním vzděláním (tedy vysokoškolským a vyšším odborným), ale i pokles podílu osob bez vzdělání.

↗

I přes vyšší vzdělanost žen ženy pobírají v porovnání s muži v průměru nižší platy. Foto monitor.icef.com

To je velmi významné zejména u žen, kdy mezi generací pětapadesátiletých až čtyřiašedesátiletých a generací lidí od pětadvaceti do šestatřiceti let došlo k poklesu podílu žen s pouze základním vzděláním či bez vzdělání z osmnácti procent na šest procent, zatímco u mužů je tento podíl mezigeneračně stabilní (činí šest procent).

Zároveň u žen dochází k nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných z dvanácti procent na osmatřicet procent, u mužů je tento nárůst výrazně nižší — ze sedmnácti procent na čtyřiadvacet procent. U žen jsou tyto výrazné změny způsobeny nejen výše zmíněnými faktory, ale i tím, že v minulosti byly ženy častěji vnímány jako ty, které se starají o domácnost, a muži jako živitelé rodiny — proto i vzdělání žen nebylo vnímáno jako investice do budoucnosti.

Tyto postoje se v dnešní době značně změnily — ženy si chtějí budovat vlastní kariéru a častěji chtějí být na mužích nezávislé. A to i s ohledem na skutečnost, že roste míra rozvodovosti a rodí se více dětí mimo manželství, a ženy tak častěji vychovávají děti samy. Je tak na nich ve větší míře než v minulosti odpovědnost za finanční zajištění rodiny.

Výše uvedené trendy se projevují v naprosté většině vyspělých zemí a jsou spojené zejména s vyššími nároky pracovního trhu a zaváděním moderních technologií, ale také se společenským vnímáním role žen. Požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu jsou stále vyšší a vzdělání spolu s dalšími dovednostmi a praxí se stává základním předpokladem pro získání dobře placeného zaměstnání. Obecně platí, že na lépe placených pozicích je vyžadováno vyšší vzdělání, cestou k lepšímu uplatnění na trhu práce, a tím i vyšším výdělkům, je tedy právě vzdělání.

I přes vyšší vzdělanost žen však ženy pobírají v porovnání s muži v průměru nižší platy. Takto alespoň hovoří statistická čísla. Ne vždy to však znamená, že by ženy a muži na stejných pozicích pobírali různé platy. Svoji roli v různé úrovni odměňování mužů a žen hraje i různá struktura zaměstnání vykonávaných ženami a muži, a i nižší podíl žen na vyšších manažerských pozicích.

Doménou žen stále zůstává školství, kde i přes změny v posledních letech je platová hladina stále obecně nižší, zejména v porovnání s jinými profesemi, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Dalším odvětví, kde je vysoké zastoupení žen, je zdravotnictví, kde ženy tvoří naprostou většinu nelékařského zdravotního personálu. Nesmíme opomenout ani obchod a služby, kde výdělky příliš vysoké nejsou, a pracují zde převážně ženy.