Cílem policejní reformy nebylo odstranění Šlachty, tvrdí vyšetřovací komise

Podle závěrečné zprávy sněmovní vyšetřovací komise nebyla loňská reorganizace policie provedena s cílem odstranit Roberta Šlachtu, omezit činnost celorepublikových útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních trestních věcí.

(vd)

02.02.2017 11:15

542189_mediafax_jiri_rubes

Komise v závěrečné zprávě kritizuje postup Roberta Šlachty i bývalého detektiva protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Foto Jiří Rubeš, Mediafax

„Ze shromážděných materiálů nebylo prokázáno, že organizační změna byla provedena s cílem odstranit Roberta Šlachtu, omezit činnost celorepublikových útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních trestních věcí. Organizační změna v rámci celorepublikových útvarů není v rozhovorech, které jsou součástí Podkladového materiálu ke slyšení před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a v rozhovorech předaných vyšetřovací komisi Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci, řešena.“ Tak zní zřejmě klíčový výstup závěrečné zprávy sněmovní vyšetřovací komise k loňské policejní reformě.

Ta byla příčinou možná největší koaliční krize. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tehdy obviňoval sociální demokraty a především ministra vnitra Milana Chovance z toho, že chce zabránit vyšetřování politicky citlivých případů. Reformu policie kritizovali také někteří žalobci a policisté. Komise se zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců.

„Jednomyslně přijaté závěry vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny jsou jasné: Tvrzení o brutálním úniku informací ze strany policejního prezidenta se nepotvrdila. Nebyly prokázány spekulace, že policejní reorganizace byla údajně realizovaná pod politickým tlakem a na základě politického zadání za účelem odstranění Roberta Šlachty z čela ÚOOZ,“ reagoval na zjištění vyšetřovací komise předseda sociálních demokratů a premiér Bohuslav Sobotka.

Kritiku policejní reformy z úst Andreje Babiše Sobotka označil za kampaň. Podle něj se navíc ukázalo, že byla založena na nepravdivých informacích a pomluvách. „Konstrukce o spiknutí proti ÚOOZ, šířená ANO a médii, patřícími Agrofertu, se dnes na základě zprávy parlamentní vyšetřovací komise zhroutila jako domeček z karet,“ napsal Sobotka na svůj facebookový profil.

Babiš naopak zprávu označil za šaškárnu. „Je to šaškárna. Je to účelové, dalo se to čekat. Ministr vnitra Milan Chovanec pana Šlachtu jednoznačně popravil v rozporu s koaliční smlouvou, protože to byl nezávislý policejní útvar, který vyšetřoval nezávisle,” uvedl Babiš pro server Novinky.cz.

Za absurdní považuje také to, že předsedou komise byl zvolen Pavel Blažek z ODS, která podle jeho slov Roberta Šlachtu nenávidí. „Náš stát byl řízen kmotrem přes milenku premiéra Nečase a Šlachta se snažil vyšetřovat tu korupci, která byla na Úřadu vlády,” řekl Novinkám Babiš. Se Šlachtou měla navíc podle něj problém také ČSSD. „Protože vyšetřoval korupčníky v řadách ČSSD aniž by o tom předem informoval ministra Chovance. ODS a ČSSD si tady dobře rozumí velice dlouho od opoziční smlouvy.“

Již v týdnu některá média informovala o tom, že sněmovní vyšetřovací komise podá dvě trestní oznámení. Podle informací ČT24 míří na žalobce Petra Šeredu z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a skupinu vyšetřovatelů Generální inspekce bezpečnostních sborů a souvisejí s úniky informací. Rozprava poslanců k závěrečné zprávě byla zahájena v 11:00, podle všeho potrvá do pozdních nočních hodin.  Poslanci mimo jiné posoudí doporučení komise na úpravy trestního práva. Jedno z navrhovaných usnesení se vztahuje k činnosti olomouckých vrchních státních zástupců.

Zprávu na plénu sněmovny přečetl předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek z ODS. Komise se podle jeho slov sešla celkem šestnáctkrát, v průběhu asi čtyřiašedesáti hodin vyslechla celkem jednadvacet svědků, z toho jednoho třikrát a čtyři svědky dvakrát. „Za dobu svého působení komise shromáždila 4128 stránek dokumentů. Z toho 269 stránek tvoří protokoly o výslechu svědka, 3060 stránek bylo v drtivé většině komisi zasláno na její žádost od subjektů na případu zainteresovaných a zbytek představuje 799 stránek sedmapadesát podání (stížností, podnětů, žádostí, oznámení), která komisi zaslalo třicet fyzických osob. Žádné podání, přestože většina byla věcně nepříslušná, nebylo ponecháno bez povšimnutí a na všechna bylo zpravidla písemně reagováno.“


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.