Je hlas pro Šlachtu hlasem pro Babiše? Opaku nasvědčuje pramálo

Jan Gruber

Hnutí Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty má nakročeno do Sněmovny. Kdo stojí za jeho strmým vzestupem? Kdo jsou jeho voliči? S jakým programem se uchází o jejich podporu? A co by Šlachtův úspěch znamenal pro povolební matematiku?

Šlachta je aktivní na sociálních sítích, s petičním stánkem objel bezmála celou zemi a čím dál častěji lze na každém rohu narazit na jeho předvolební plakáty. Kampaň se novému politickému hnutí, a to nejen dle vzrůstající podpory, ale i mínění odborníků na marketing, daří. Foto FB R. Šlachta

Věci veřejné v roce 2010. Před sedmi lety politické hnutí ANO. A naposledy Piráti. Dnes — alespoň podle průzkumů voličských preferencí — do Poslanecké sněmovny míří další protikorupční strana — Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty. S jakým programem jde do volebního klání? Kdo jsou její podporovatelé? A co by její případný úspěch znamenal v povolební matematice při sestavování příští vlády?

Šlachta záměr vstoupit do politiky ohlásil na počátku roku a již v dubnu na ministerstvu vnitra po dílčích komplikacích zaregistroval nové hnutí Přísaha. Spolu s ním u jeho vzniku stáli další bývalí policisté Tomáš Sochr, Jiří Komárek a Jaroslav Pelc. Ačkoli doposud nemá žádné členy, neboť ještě neproběhl ustavující sněm, který by zvolil vedení, během pár měsíců své existence ve volebních modelech překročilo hranici pěti procent nutnou pro vstup do Sněmovny.

„Mnozí si myslí, že politika je cirkus a bahno. Nechci to nikomu vymlouvat. Třicet let jsem pracoval pro stát. Chci, aby spravedlnost platila pro všechny. Aby lidi věděli, že jsou tu jasný pravidla. Chci spravedlivé Česko, a proto jdu do politiky. Nebude to lehký, ale právě proto to dělám. Přidejte se,“ řekl na sklonku letošního ledna při představení svého politického projektu s tím, že Přísaha bude „hnutím spravedlivého středu“.

Přísaha míří do Sněmovny

Kdo jsou voliči hnutí Přísaha? Podle dat agentury Median se příznivci Šlachtova politického projektu rekrutují zejména z věkové skupiny mezi pětatřiceti a čtyřiapadesáti lety. „Podpora mezi lidmi ve věku nad pětapadesát let je ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi rovněž silnější, ale zdaleka ne tak vysoká jako v případě politického hnutí ANO nebo KSČM,“ upozornila ve vyjádření pro Deník Referendum výzkumnice Medianu Monika Kyselá.

Současně platí, že Přísaha cílí více na vzdělanější voliče, téměř čtyřicet procent jejích podporovatelů dokončilo střední, případně vysokou školu. Z hlediska věkové i vzdělanostní struktury tak platí, že se Šlachtův politický projekt orientuje na podobné společenské skupiny jako Trikolóra nebo koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Pokud jde o ekonomický status, voliči Přísahy jsou zpravidla v aktivním věku, byť má příznivce i mezi důchodci.

„Zatím nelze spolehlivě říct, od kterých subjektů Přísaha své podporovatele získává. Část z nich přichází od politického hnutí ANO, ale to je dáno mimo jiné tím, že Babišova strana získala v posledních volbách třicet procent hlasů. Nicméně platí, že na politické mapě se pohybuje v její těsné blízkosti. Není nikterak vyhraněná, a to ani na pravo-levé, ani na konzervativně-liberální ose“, řekl Deníku Referendum ředitel ústavu STEM Martin Buchtík.

„Přísaha nabízí jasný, černobílý příběh o statečném poldovi, který to všem natře. A mezi lidmi poptávka po takovém hrdinovi, který vyčistí Augiášův chlév, existuje,“ říká odborník na oblast marketingu Ondřej Fér. Foto FB R. Šlachta

Jeho slova potvrzují i závěry výzkumné zprávy společnosti Kantar, která konstatovala, že Šlachta nejvíce příznivců čerpá od politického hnutí ANO, část bere Pirátům a navíc dokázal přilákat dřívější nevoliče. „V květnu se přidali i voliči SPD, kteří Přísahu hodnotí jako věrohodnější, sympatičtější a s komplexnějším protikorupčním programem,“ uvedla s tím, že ze sociodemografického hlediska jde častěji o muže a obecně o lidi s vyšším dosaženým vzděláním.

„Jelikož je vzorek podporovatelů Přísahy malý, nelze prozatím činit finální závěry,“ připomněla Kyselá. „Pokud se ovšem zaměříme na její programový průnik s politickým hnutím ANO, můžeme předpokládat, že dokáže oslovit ne zcela rozhodnuté voliče Babišovy strany. Zejména ty mladší, kteří k politickému hnutí ANO ztratili během pandemie koronaviru důvěru,“ doplnila s odkazem na výše zmíněnou analýzu struktury potenciálního elektorátu hnutí Přísaha.

Ačkoli do podzimních voleb zbývají ještě čtyři měsíce, které mohou voličské preference výrazně proměnit, Buchtík považuje za velmi pravděpodobné, že Šlachtův politický projekt hranici pěti procent překoná a dosáhne na zisk několika poslaneckých křesel. „Ve všech průzkumech relevantních a důvěryhodných institucí vidíme, jak podpora Přísahy roste. Trend se upevnil. Šance, že uspěje, je natolik velká, že bych si na ni vsadil,“ shrnul.

Evropskou unii neopustíme

Přísaha doposud nezveřejnila předvolební program, ten se podle Šlachtova vyjádření pro Deník Referendum chystá veřejnosti představit až na ustavujícím sněmu, který svolala na konec června do Ostravy. Prozatím si je proto třeba při analyzování záměrů nového politického subjektu vystačit s několika odstavci na stranickém webu, Šlachtovým youtube kanálem a jeho veřejnými výstupy, ať už na náměstích před petičním stanem nebo v médiích.

V oblasti zahraniční politiky se Přísaha hlásí k zakotvení České republiky do struktur Evropské unie a NATO. „Mnoho výzev naší doby od nelegální migrace, přes globalizaci až po ochranu našeho klimatu nevyřešíme pouze v Česku. Potřebujeme mezinárodní spolupráci a úzkou koordinaci s našimi partnery nejev Evropě, ale na celém světě. Jsme součástí západních struktur a nechceme na tom nic měnit,“ stojí na stranickém webu.

Na otázku, zda by podpořil vystoupení z Evropské unie Šlachta v jednom z videí odpověděl, že ne. Doplnil však, že má k fungování evropského společenství řadu výhrad. „Opustit Unii by pro nás bylo nevýhodné, ale jinak: velká kritika. Když jsme ji potřebovali, nebylo na ni spolehnutí. Naposledy při nákupu vakcín. Ale teď není doba na referendum o vystoupení,“ vysvětlil. A doplnil, že Přísaha v žádném případě nepodpoří přijetí společné evropské měny.

„Robert Šlachta má status celebrity. Přísaha je hnutí jednoho muže. Ostatně: Kdo by si vzpomněl, kdo jej zakládal spolu s ním?“ podotkl sociolog Martin Buchtík. Foto FB R. Šlachta

Evropská unie si od Šlachty vysloužila kritiku i za údajný pokus o odzbrojení českých obyvatel nebo za řešení takzvané migrační krize. „Žádný kvóty, naopak tvrdý vyjednávání s Unií a dodržování našeho azylového zákona,“ prohlásil v dalším ze svých videí s tím, že na evropské úrovni je třeba aktivně bojovat proti převaděčství. „A když někoho přijmeme, tak se ten člověk musí přizpůsobit nám, a ne abychom se přizpůsobovali my jemu,“ dodal.

Další z programových priorit Přísahy je bezpečnost. Stejně jako obě předvolební koalice slibuje naplnit závazek vůči NATO a vynakládat dvě procenta HDP na obranu. „Všechny strany, včetně ODS, říkaly, že budou zvyšovat prostředky na obranu, ale pak to nedodržely. Přitom jde o apolitickou věc. Není možné, aby byla předmětem politického jednání. Proto chceme fixovat výdaje na obranu zákonem,“ řekl Deníku Referendum spolupracovník hnutí Jiří Hynek.

Na stranickém webu se lze dále dočíst, že Přísaha se plánuje při pořizování nové obranné techniky a služeb soustředit na dodávky od domácích podniků, od čehož si slibuje posílení zdejšího obranného výzkumu a vývoje. „Chceme Česko na prvním místě,“ uvádí s tím, že obdobně má v plánu podpořit i export českých technologií do zahraničí. „Podpora našeho obraného průmyslu pomůže celému hospodářství. Jde totiž o vysoce návratové investice,“ podotkl Hynek.

Neplýtvat a nekrást!

Zbylé programové kapitoly jsou po výtce stručnější a neurčitější. Nejlépe je vystihuje první věta z odstavce, jež se zabývá životním prostředím: „Budeme se snažit o to, abychom zachovali a zlepšovali vše, co nás obklopuje“. Například v oblasti spravedlnosti Přísaha píše, že zákony musejí platit pro všechny — „i pro politiky, ústavní činitele a mocné“ — a právo musí být vymahatelné. Jak chce vytčeného cíle dosáhnout ovšem ani nenaznačuje.

Totéž platí i pro klíčové téma hnutí — korupci. Šlachta avizuje, že se v případě volebního úspěchu zasadí o to, aby dotační politika státu byla jasná, jednoduchá a účelná. „Čím je systém komplikovanější, tím snadněji se v něm schová každá nekalost,“ vysvětluje s tím, že veřejné prostředky je třeba využívat pro zlepšování kvality života občanů České republiky. Nicméně konkrétní opatření — kromě zmínky o novém registru dotací — v programu chybí.

Navzdory tomu je třeba zmínit alespoň některé klíčové závazky. Šlachtův politický projekt slibuje, že nepodpoří privatizaci stávající sítě veřejných nemocnic, navýšení věku odchodu do důchodu nebo výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Naopak se hlásí k reformě exekucí, nejčastěji zmiňuje přijetí místní příslušnosti exekutorů, a odklonu České republiky od uhlí — ovšem za předpokladu, že se podaří postavit nové bloky v jaderné elektrárně Dukovany.

„Téma zrovnoprávnění sňatků stejnopohlavních párů rozděluje naše hnutí napůl. Někteří jsou pro, jiní proti. Já jsem v tomto liberální,“ říká Robert Šlachta. Foto FB R. Šlachta

Dále se hlásí k přijímání opatření směřujících k ochraně půdního fondu, ať už proti záboru zemědělské půdy průmyslovými objekty nebo proti erozi. Omezení dotací pro velké agrokoncerny ale neplánuje. „Pro všechny zemědělce mají platit stejná pravidla. Kdo je splní, získá podporu. Obvykle se to podaří těm menším, ale vylučovat velké bychom neměli. Mají více peněz a mohou investovat do šetrnějších technologií,“ řekl Deníku Referendum spolupracovník Přísahy Jan Vopravil.

Nejdůležitější otázce nadcházejících voleb, a to obnově ekonomiky po krizi, respektive konsolidaci veřejných financí se strana prakticky nevěnuje. „Program máme z devadesáti procent hotový, ale na části k ekonomice ještě děláme,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Šlachta. „Jestli chceme zalátat státní rozpočet, tak se musí přestat krást a pořádně šetřit. Stačit to ale nebude. Ty částky jsou obrovské. Bude nutný sáhnout do daní“ připustil.

Podle bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu je ovšem zcela nepřijatelné, aby se zvyšovalo daňové zatížení rodin s dětmi nebo malých a středních podniků. „Ty dostaly během pandemie pořádný záhul,“ vysvětlil s tím, že zdroje bude třeba hledat jinde, například u velkých firem nebo omezením daňových úniků. „Víte, lidem by vyšší daně tolik nevadily, kdyby se na straně státu neplýtvalo a všude se tolik nekradlo,“ shrnul.

Netransparentní předvolební kampaň

Přestože se Přísaha profiluje jako protikorupční hnutí s důrazem na transparentní nakládání s veřejnými prostředky, jeho předvolební kampaň průhledná zdaleka není. Šlachta ještě před registrací své strany na ministerstvu vnitra sbíral peníze na její činnost skrze spolek Napřímo, čímž se vyhnul zákonné povinnosti zveřejňovat jména jednotlivých dárců. Teprve později oznámil, kdo mu peníze na rozjezd politického projektu věnoval.

Milion korun Šlachtovi půjčil jeho někdejší kolega z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roman Těžký. Další milion přidal bratr jeho blízkého spolupracovníka David Sochr, který vlastní energetickou společnost Blue Power. A sedm set sedmdesát tisíc do hnutí vložila firma Šimway, jež patří dlouholetému Sochrovu příteli Petru Kahounovi a již dříve se podílela na organizaci debat ke Šlachtově knize Třicet let pod přísahou.

Největší objem peněz — rovné tři miliony korun — Přísaze věnoval plzeňský podnikatel, majitel společnosti ILV a někdejší sponzor politického hnutí ANO, s nímž se ovšem po čase rozešel, Miloš Fürst. Zbylé finanční prostředky Šlachtovu hnutí darovali drobní přispěvatelé, kteří na stranický transparentní účet posílají řádově stovky korun. Celkově se na něm od počátku března sešlo bezmála sedm milionů korun, z nichž Přísaha utratila necelé čtyři.

„Název hnutí Přísaha je marketingově skvělý. Není pofidérní. Naopak. Jde o příslib, že Šlachta bude pracovat pro lidi,“ vysvětluje odborník na oblast marketingu Ondřej Fér. Foto FB R. Šlachta

Větší otazníky než stranické příjmy ale vzbuzují její výdaje. Velké objemy peněz, měsíčně se jedná o stovky tisíc korun, totiž od Přísahy inkasuje výše zmíněná firma Šimway. Ta pro Šlachtův politický projekt zajišťuje množství rozličných činností — od tisku a distribuce letáků a dalších propagačních předmětů, přes pronájem reklamních ploch a organizaci petičních stánků až po správu kancelářských prostor nebo reklamu na sociálních sítích.

Kahounova společnost, jež se zaměřuje na oblast dopravy a logistiky, přitom vznikla teprve na sklonku roku 2019 a s politickými kampaněmi nemá žádné — dohledatelné — zkušenosti. Podle odborníků na marketing je ovšem takřka vyloučené, aby za aktivitami Přísahy nestála profesionální agentura. „Rozhodně to není kampaň dělaná na koleni. Je promyšlená a šikovně pracuje se Šlachtovým osobním příběhem,“ řekl Deníku Referendum Ondřej Fér z C&B Reputation.

„Zcela jistě nejde o amatérský projekt jako v případě hnutí Lidé PRO Mikuláše Mináře. Ten, kdo Přísaze vede kampaň, má s podobnými typy komunikace bohaté zkušenosti,“ navázal v rozhovoru pro Deník Referendum expert na politický marketing Petros Michopulos. Ačkoli zákon postup, který Přísaha zvolila, nezakazuje, odporuje jeho smyslu, neboť neumožňuje veřejnosti zjistit, kdo pro stranu pracuje a kolik za svou práci dostává zaplaceno.

Koaliční partner opozice, nebo Babiše?

A co by případný vstup hnutí Přísaha do Poslanecké sněmovně znamenal pro povolební matematiku? Šlachta ve všech rozhovorech důsledně odmítá uvést, s kterými stranami by jeho politický projekt v případě úspěchu byl ochoten spolupracovat při sestavování příští vlády. „Pokládal bych to za neúctu k voličům, abych říkal, s kým ano a s kým ne. Lidi k nám jdou od Babiše, SPD, Pirátů i ODS. Když budu křičet, že s těmihle nepůjdeme, tak všechny akorát naštvu,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Na námitku, že mnohé voliče zajímá, zda hlas pro Přísahu posílí šance politického hnutí ANO na udržení se u moci, nebo naopak pomůže dnešní opozici, Šlachta odpověděl, že občané rozdělení na pravici a levici neřeší. „Jde jim o selský rozum. Kdyby se pravice vykašlala na shazování vlády a raději makala, tak to lidi ocení. Já tuhle hru hrát nechci. Nebudu se proti nikomu vyhraňovat, jako to dělá Tomio Okamura. Nejdu do politiky útočit, ale pracovat,“ dodal.

Při pohledu na politickou mapu je ovšem zřejmé, že nejméně jeden ze subjektů by společnou řeč se Šlachtou hledal jen velmi obtížně, a to koalice SPOLU. „Nestačí mít ústa plný protikorupčních frází, je třeba být transparentní. U Přísahy je vše zahaleno mlhou. A s nečitelnými a netransparentními stranami si spolupráci představit neumím, stejně jako s populistickými a extremistickými,“ řekla Deníku Referendum předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Stát by se měl umět postarat o lidi, kteří léta četli tajné materiály, aby se necpali do politiky. Ve férovém politickém souboji totiž nemůžete soupeřit s někým, kdo mohl odposlouchávat váš telefon,“ upozornil expert na politický marketing Petros Michopulos. Foto FB R. Šlachta

Jelikož bez aliance ODS, KDU-ČSL a TOP 09 není ustavení kabinetu ze stran stávající sněmovní opozice možné, zbývají Přísaze coby partneři pouze spojenci Babišova politického hnutí ANO — ČSSD, KSČM a Okamurova SPD. „Šlachta ve Sněmovně je dobrý leda pro Babiše. Nikdo jiný ho tam nepotřebuje. Hlas pro Přísahu je třeba chápat jako hlas pro politické hnutí ANO. Je to takový odpadkový koš na hlasy zklamaných Babišových voličů,“ poznamenal Michopulos.

Podle jeho názoru má Šlachtův politický projekt nejblíže k dnes již zaniklé straně Věci veřejné, která do svého rozpadu udržovala dva roky při životě skandály zmítanou vládu Petra Nečase. „Akorát místo holek v plavkách tu máme jednoho policajta,“ shrnul. V zásadě obdobně Přísahu čte i politický analytik Lukáš Jelínek. „Do boje s korupcí se tentokrát nevydal ředitel bezpečností agentury, ale bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu,“ řekl Deníku Referendum.

Pozorovatelé českého politického provozu se shodují, že Přísaha není klasickou politickou stranou, ale populistickým hnutím jednoho známého muže, které více než na program sází na jeho osobní příběh. Těží z neutuchající víry ve spasitele, jež lidstvo provází tisíce let. „Lidé rádi hledají jednoduchá řešení. Věřili, že nás spasí Bárta. Později Babiš. A dnes mají pocit, že nás z marasmu vytáhne Šlachta,“ uzavřel Michopulos.

Diskuse

Šľachtu nebrať, pán Gruber.

Šľachta bola zrušená zákonom z 10. decembra 1918.