Chci přispět X

Střet o Šlachtu je dost možná začátkem Babišova konce

Podle některých médií je střet o Roberta Šlachtu začátkem konce Milana Chovance. Jakkoli překvapení nejsou vyloučena, máme za to, že realita je právě opačná: a právě sledujeme začátek konce Andreje Babiše.

Jakub_cb

Jakub Patočka

10.06.2016 17:41

272

Babiš dost možná vidí, že čas je proti němu, poněvadž čím dál víc lidí ví, co je zač. Foto politické hnutí ANO

Související

Andrej Babiš na sociálních sítích komentoval rezignaci policejního vyšetřovatele Roberta Šlachty slovy: „Je to zatím nejvážnější krize. Panu Chovancovi se podařilo destabilizovat českou policii. Útvar, který byl zaměřený na boj proti korupci, fakticky končí, a tak je vlastně u konce celý protikorupční boj naší vlády. V ANO se poradíme, jestli chceme být v takové vládě.“ V podobném smyslu poslal předseda ANO dnes po poledni dopis Bohuslavu Sobotkovi. Babiš tím spouští děj, který pro něj nemusí dopadnout dobře.

Na kampani hnutí ANO proti reorganizaci policie je zajímavé, že její obsah nemá žádnou souvislost s realitou ve svých příčinách, což ale neznamená, že ho nemůže mít ve svých důsledcích. Pro novější české poměry je přitom charakteristické, že z novinových zpráv, ani z většiny komentářů, nelze o tématu pochopit prakticky vůbec nic. I z toho důvodu v DR téma nyní zpravodajsky vůbec pokrývat nebudeme. Jedná se o každým coulem uměle vyvolanou kauzu.

V celé záležitosti jde jen částečně o Roberta Šlachtu a prakticky vůbec nejde o téma boje s korupcí. Zajisté je ilustrací otřesného způsobu, jakým tu dnes pracují média. A má dvě podstatné roviny: jednou je zápas o vymezení kompetencí mezi policií a státním zastupitelstvím, druhou, ještě závažnější, je vystupňování mocenského střetu mezi ČSSD a ANO, v němž nejde o nic menšího než o to, kdo bude v nadcházejícím období určovat charakter české politiky.

Téma Šlachta: čili střet policie a státního zastupitelství
Robert Šlachta získal určitý kredit jako vyšetřovatel, který přivodil konec Nečasovy vlády. Nesouhlasíme s hlasy, které dnes říkají, že „Nečas toho zase tolik nespáchal“, anebo tvrdí, že si takový konec nezasloužil. Nečasova vláda působila lidem tolik zbytečného utrpení, byla tak zkorumpovaná a natolik nekompetentní, že i kdyby si ji odnesl Lucifer, museli bychom s takovým jejím koncem ve jménu humanity souhlasit. Šlachta ukončující Nečasovu hrůzovládu byl kladným hrdinou.

Šlachtův problém tkvěl ale už tehdy v tom, že ve jménu vyšší spravedlnosti nepostupoval zcela rigorózně dle pravidel. Takovou praxi lze omluvit jednorázově, mimořádnými okolnostmi, a Petr Nečas se svým vládním gangem takovou mimořádnou okolností byl. Past tu ale číhá v tom, že taková sláva a moc může jednomu zachutnat a může podlehnout pokušení začít zdůvodňovat vlastní představou vyšší spravedlnosti své neortodoxní postupy soustavně, učinit z nich normu.

Příznaky toho, že Robert Šlachta přeceňuje svou úlohu a postavení, se v posledních letech množily. Jen před pár dny na jeho zcela skandální chování v případu absurdně dlouho vazebně stíhaného anarchisty Ignačáka upozornil Deník Referendum.

Je přitom veřejným tajemství, že Šlachtu si oblíbili vysoce postavení lidé ve státním zastupitelství proto, že vychází vstříc jejich představě o tom, jak šetřit jednotlivé případy. Podobným typem jako Šlachta je totiž státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jež se o sobě podle všeho domnívá, že kdyby snad při rekonstrukci Kuksu potřebovali znovu vytesat sochu spravedlnosti, mohla by stát Braunovým následovníkům modelem.

Úmysly obou spravedlivců nejsou zlé, ale až příliš počestné: nemají mentalitu odpovědného úředníka, ale nadšeného aktivisty, který se svatým zápalem napravuje svět. To dnes velmi často chybí třeba v takovém Hnutí DUHA, kde bychom to vítali, ale nemělo by se to vyskytovat v policii či ve státním zastupitelství, kde to může páchat škody, nenapravitelné škody.

Stát má ovšem proti nadšeným aktivistům ve svých strukturách spolehlivou pojistku spočívající v dělbě moci. Ta funguje institucionálně rozdělením justice, legislativy a exekutivy, ale funguje i na nižších úrovních, například oddělením policie spadající pod ministerstvo vnitra od státních zastupitelství spadajících pod ministerstvo spravedlnosti.

V reformě policie se jedná primárně o to, aby se zpřehlednila struktura a zvýšila účinnost. Těžko z našich pozic můžeme něco proti záměru namítat, vidíme-li například, jakou paseku dnes páchá, řeší-li Šlachta současně korupci i tzv. levicový extremismus. Kvůli Šlachtovi dnes Ignačák hladoví.

V každém případě ale platí, že věc vnitřní reformy opravdu je v kompetenci policie. A k vyvolanému humbuku není vůbec žádný věcný důvod. Nic se neruší, naopak pouze se zpřesňují kompetence.

Téma korupce je třeba uchopit nově a jinak
Za věcný důvod kritiky organizační reformy se vydává údajné ochromení boje s korupcí. Nepatříme k lidem, jako jsou novináři z médií dříve přisluhujících establishmentu ODS, kteří tvrdí, že Babiše k moci dostala „protikorupční hysterie“ (termín Lenky Zlámalové). Ne, silné protikorupční naladění společnosti opravdu nevzniklo jako marketingová či aktivistická chiméra.

Prudká protikorupční vášeň ve společnosti vznikla jako zákonitá reakce na skutečnost, že se nad korupčním počínáním prakticky všech struktur spjatých s ODS přespříliš dlouho přivíraly oči. Jelikož se ODS stala v novém století stranou institucionalizované korupce, nebylo volání po reformách, jež takové praxi učiní přítrž, ničím nepatřičným, ale právě naopak projevem státotvorné odpovědnosti, která velké většině pravicových novinářů scházela. Kdyby si Lenka Zlámalová a spol. svou ODS lépe hlídali, nemuseli dnes na Babiše štěkat z internetového exilu.

Problém protikorupčního aktivismu tkví jinde: je jím neschopnost přemýšlet o společenské a politické realitě vcelku. Protikorupční aktivisté se domnívají, že problém korupce lze vyřešit jaksi zvnějšku, kombinací represivních a aktivistických metod a na politické strany pohlížejí při tomto svém snažením jako na soupeře. To je nesmysl, protože nikdo jiný než strany stát řídit nebude. Cílem tedy nemůže být porazit je, nýbrž kultivovat je.

Z obrázku se aktivistům takové Rekonstrukce státu navíc zcela ztrácejí systémové příčiny korupce, které leží hluboko v mentalitě kapitalismu a zejména v jeho neoliberální doktríně. Mají-li být peníze na prvním místě, má-li být všechno na prodej, pak se zákonitě panství peněz rozšiřuje tak, že se předmětem tržních vztahů stávají i obsahy médií, sklony veřejného mínění, úřední a politická rozhodnutí. Václav Klaus se v obou případech stal prezidentem díky nakoupeným hlasům přesně v duchu této doktríny. A přesně v duchu této doktríny pak v závěru svého vládnutí amnestoval všechny potrestané za její důslednou aplikaci. Navíc velká většina korupce se děje legálně.

Není vůbec žádná náhoda, že takzvané protikorupční iniciativy v ČR nyní napsaly dopis na Šlachtovu podporu. Není ani náhoda, že ve své neschopnosti rozumět problému korupce v jeho systémových souvislostech sedly na lep Andreji Babišovi. Není náhoda, proč nechápou, že samo Babišovo působení v politice – vzhledem k jeho vlastnictví Agrofertu a Mafry – je definicí nejzkorumpovanější myslitelné politické praxe. A není tak ani náhoda, že jsou pro něj vítanou kádrovou rezervou: viz Adriana Krnáčová či David Ondráčka, kterého si přece Babiš představoval na Chovancově místě.

Milan Chovanec je v tomto médiu často kritizován a často ostře, například za své zcela neospravedlnitelné počínání v oblasti migrační politiky, jimž napomáhá vzestupu xenofobního populismu. Ve věci reformy policie je ale v právu, a to beze zbytku. Pokud mu lze něco v celém případě vyčíst, pak je to fakt, že jeho ministerstvo vynakládá na granty v oboru boje s korupcí směšné tři miliony, jež navíc dostávají pravidelně přiděleny tytéž organizace, jimž je přiděloval už Jan Kubice a jež vinou své zaslepenosti a omezenosti nalezly takové zalíbení v nejzkorumpovanějším politikovi, jenž u nás po roce 1989 působil a jímž není nikdo jiný, nežli Andrej Babiš.

Problém médií: Babiš tu nemůže být ničeho vydavatelem
Deník Referendum v minulých týdnech zveřejnil několik textů zcela zásadní povahy odhalujících pravou podstatu Babišova podnikání. Ukázali jsme, jak zneužíval a zneužívá své obchodní síly k nepřátelskému přebírání jiných podniků, jak zbavuje lidi práce a snižuje kvalitu pracovních míst, jak privatizuje zisky a socializuje náklady, jak ovlivňuje stát, aby se vzdával miliard v jeho osobním obchodním zájmu, anebo jak ve veřejné správě jeho strana rozkládá účelově instituce v zájmu jeho firmy.

Zjištění, která jsme publikovali, jsou řádově podstatnější než reforma policie, která s vysokou pravděpodobností zeefektivní boj se všemi typy organizovaného zločinu a která důsledněji oddělí výkon praxe státního zastupitelství od policie. S těmi úmysly je vedena a není na nich nic nelegitimního.

V médiích se ale neřeší agenda, kterou jsme nastolili: zda je legitimní, aby stát sponzoroval Babišovo neužitečné řepkové podnikání daňovou úlevou 1,5 miliardy ročně. Neřeší se, proč neplatí poctivě daně. Neřeší se rozvrat České inspekce životního prostředí. Neřeší se strašlivý příběh způsobu, jakým Babiš připravuje lidi od Jevišovic, přes Hustopeče až po Kostelec o podniky, o práci i o důvěru v možnost dovolat se tu spravedlnosti a práva, čili o důvěru v demokratické zřízení.

V médiích se řeší agenda, kterou jim ministr financí, majitel Agrofertu, sty procenty zvolený předseda hnutí ANO s radikálně nedemokratickými stanovami, skrze své produkty jménem Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Rádio Impuls a skrze další své mediální vazby vnutil. To prostě nejde.

Je zcela evidentní, že demokratická společnost, má-li se udržet, musí daleko přísněji dbát o zajištění svých komunikačních potřeb. Ukázal to nakonec i případ TV Prima, o jejímž propojení s Babišovým impériem se rovněž mluví. Je výrazem fatální slabosti demokracie, že se o licenci Primy ještě vůbec vede debata. Potřebujeme ovšem nejen mnohem přísnější, přehlednější způsob regulace, potřebujeme také, aby stát dal jasně i finančně a institucionálně najevo, že je pro něj pluralita, nezávislost a kvalita médií zásadní hodnotou.

To je téma, k němuž se brzy vrátíme. Pro tuto chvíli nechť je nám způsob, jakým Andrej Babiš skrze svá média z ne-tématu reformy policie udělal otázku budoucnosti vlády a podoby české demokracie, příkladem, proč musí být takováto kumulace ekonomické, politické a mediální moci absolutně nepřijatelná; a proč jí demokratický stát v zájmu své čiré existence musí napříště znemožnit.

Politická stránka konfliktu
Zde se konečně dostáváme k tomu, oč se v celém konfliktu jedná především. Mnohokrát jsme upozorňovali na to, že hlavní štěpící linie české politiky dnes vede mezi nacionálně-podnikatelským populismem a liberální demokracií, nikoli mezi levicí a pravicí. Upozornili jsme také na to, že ČSSD se ve vládě svým politickým působením takové realitě přizpůsobila, stojí svou politikou ve většině otázek napravo od německé CDU.

Je to důsledek naprosté devastace české pravice, kterou bohužel hlavní česká média doprovodila na cestě k jejímu zhroucení pod tíhou vlastní institucionalizované korupce a pod tíhou až absurdně asociální, zvrhlou ideologií neoliberalismu poháněné politiky. Doplatili na to všichni: média ztratila důvěryhodnost a koupil si je Babiš, aby mu kryla záda v politice, a pravice je zdevastovaná tak, že o návratu k vládě může přemýšlet leda jako něčí doplněk.

Právě v této roli ale mohou ještě pravicoví politici pomoci. O Miroslavu Kalouskovi jsme napsali mnoho příkré kritiky a nebudeme z ní nic brát zpět. Faktem ale je, že v rozhodování o tom, zda je větším problémem pro společnost Babišovo ANO, anebo Kalouskova TOP 09, není třeba váhat ani pár vteřin. A není vůbec náhoda, že Kalousek velmi přesně současný konflikt od první chvíle popsal jako konflikt primárně mocenský: a bez okolků a bez rezerv se v něm postavil na stranu Sobotky a Chovance.

To je totiž strana liberální demokracie, jež je zajisté provázena řadou vnitřních problémů, které ji nakonec třeba i mohou zahubit. O nedůslednosti ČSSD i jiných politických stran v překonávání jejich vlastních problémů jsme psali a budeme jistě psát i dál s neztenčenou intenzitou. Dál také budeme podporovat systémové reformy, jež by mohly vést ke zvýšení kvality médií, posílení občanské společnosti: jednoduše řečeno ke zvýšení kvality demokracie.

Nicméně je-li protivníkem politických stran stojících na pozici liberální demokracie nacionálně-populistický subjekt s vůdcem, který čím dál tím hůře skrývá své sklony k autoritářství a který svůj korupční úmysl formuluje už heslem „řídit stát jako firmu“ Andreje Babiše, neměla by nás ani podpora pošetilých aktivistů se spasitelským komplexem zmást v tom, na čí stranu bychom se měli bez zaváhání postavit. Babiš dost možná vidí, že čas je proti němu, poněvadž čím dál víc lidí ví, co je zač, a tak zkouší rozehrát konflikt v situaci, kdy ještě není zcela bez šance na výhru.

Jeho úspěch nelze vyloučit i vinou nepředvídatelnosti Miloše Zemana. Přesto je pravděpodobnější, že právě sledujeme začátek Babišova konce.


A co si myslíte vy? Diskuse (28 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Děkuji Vám, pane Patočko. Pátek, 10.Června 2016, 20:50:1

V 11:45 jsem pod článkem "Deník Referendum se obrací na své čtenáře ..." napsal tento příspěvek:

"Všude zuří policejní válka (o Šlachtu a ÚOOZ), málem se nám rozpadá vláda a na DR je úplné ticho a klid! Není to nějaké divné, že DR k tomu mlčí?! Pátek, 10.Června 2016, 11:45:26
Jak já se jen zorientuji kdo je padouch a kdo hrdina, když maják pravdy nesvítí? Takhle necháte své čtenáře ve štychu?
Vždy jste neomylně dokázali rozlišit dobro a zlo, tak co je s váma – krucipísek?"

a v 17:41 už je tu Vaše analýza situace.

Předpokládám ale, že jde jen o souhru náhod.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Česká politika není western Pátek, 10.Června 2016, 21:48:46

Pokud si nespletete žánr, tak když ve filmu poznáte hrdinu od padoucha, tak víte, kdo vyhraje.

Politika je jiný žánr než western a pokud má padouch prohrát, tak k tomu musí být ještě jiné důvody než, že je padouch.

Co když třeba Babiš vyvolá předčasné volby, půjde do nich pod praporem boje proti korupci a za Šlachtu, vyhraje, stane se premiérem? Jak to bude počátek jeho konce?

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 10.Června 2016, 21:57:18

Zeman je sice dost nepředvídatelný, ale jeho proslavená pomstychtivost je konstantou. Na seznamu zrádců má jistě nejen Sobotku, ale i Chovance.

Rudolf Kadlec - student, Ústí nad Labem

Sobota, 11.Června 2016, 02:41:7

“Na kampani hnutí ANO proti reorganizaci policie je zajímavé, že její obsah nemá žádnou souvislost s realitou ve svých příčinách, což ale neznamená, že ho nemůže mít ve svých důsledcích. Pro novější české poměry je přitom charakteristické, že z novinových zpráv, ani z většiny komentářů, nelze o tématu pochopit prakticky vůbec nic. I z toho důvodu v DR téma nyní zpravodajsky vůbec pokrývat nebudeme. Jedná se o každým coulem uměle vyvolanou kauzu.”

Odkud ví Jakub Patočka, že se jedná o “každým coulem uměle vyvolanou kauzu”? Pokud si poskládám, co je obecně známé, pak skutečně zaráží nepřipravenost reorganizace; vedle toho je vidět, že Šlachtovi lidé mají výsledky (navzdory tematizovaným stinným stránkám – úniky odposlechů atd.). Takže vycházím z toho, že věci se můžou mít všelijak, ale v tuto chvíli a v dané situaci se mi jeví věrohodněji než Chovanec Šlachta a Babiš (k Babišovým příznivcům jinak rozhodně nepatřím). Nemám tedy pocit, že medializované údaje svědčí o “pravděpodobnosti” závěru o “uměle vyvolané kauze”; protože však jiné údaje nemám, očekával bych, že pokud Jakub Patočka formuluje poměrně silné tvrzení o uměle vyvolané kauze, důkladněji vysvětlí, o co ho opírá. V tuto chvíli lze mít oprávněný dojem, že DR jednoduše “nemá rád Babiše” (třeba z dobrých důvodů; a díky za investigativní práci, kterou zde DR vykonal!), a právě proto (a to už by nebyly dobré důvody) nyní píše o uměle vyvolané kauze. Text Jakuba Patočky mi tak skutečně vyznívá:

“Zde se konečně dostáváme k tomu, oč se v celém konfliktu jedná především. Mnohokrát jsme upozorňovali na to, že hlavní štěpící linie české politiky dnes vede mezi nacionálně-podnikatelským populismem a liberální demokracií, nikoli mezi levicí a pravicí. (…) Faktem ale je, že v rozhodování o tom, zda je větší problémem pro společnost Babišovo ANO, anebo Kalouskova TOP 09, není třeba váhat ani pár vteřin. A není vůbec náhoda, že Kalousek velmi přesně současný konflikt od první chvíle popsal jako konflikt primárně mocenský: a bez okolků a bez rezerv se v něm postavil na stranu Sobotky a Chovance.”

“Šlachtův problém tkvěl ale už tehdy v tom, že ve jménu vyšší spravedlnosti nepostupoval zcela rigorózně dle pravidel.”

Nyní je otázka (kterou nechci zodpovídat), zda by se při postupu “zcela rigorózně dle pravidel” dalo něco vyšetřit. S právním státem to podle mě není tak jednoduché, že bychom v jeho zájmu měli vždy důsledně dbát na veškerá pravidla; mohou nastat i mimořádné okolnosti; ale je tu samozřejmě velmi tenká hranice mezi “vynuceným” překračováním malé závažnosti a mezi pro právní stát fatální svévolí. Pokud by Jakub Patočka namítal, že v tomto případě akceptuji přesně onen “aktivistický” přístup vyšetřovatelů, který kritizuje, pak zdůrazňuji, že jsem veden zájmem o právní stát, jakkoli paradoxně by to znělo. V žádném případě bych neuvažoval jako samotný Jakub Patočka, když tvrdí, že pokud Šlachta a kol. v případech, které stály za pádem Nečasovy vlády, chybili a měli bychom jim to prominout, pak proto, že Nečasova vláda “působila lidem utrpení” a byla “nekompetentní”: to už je velmi nevhodné tahání politiky do práva. A právě v téhle souvislosti bych se rád ujistil, z jakých východisek Jakub Patočka nynější situaci posuzuje.

Pokud se mu jedná, tak jako mně, v první řadě o právní stát, pak bych položil právě onu otázku (a nemyslím, že znám správnou odpověď), zda nejsme v situaci, kdy, pokud se něco mělo vyšetřit, bylo třeba např. změnit místní příslušnost projednání případů; zda tyto způsoby Šlachty a spol. nebyly přijatelnou “cenou”. J. Patočka výslovně odmítá zpochybňovat Šlachtovy dobré úmysly; kdyby měl pochybnosti např. ohledně jeho vazeb na určitou skupinu s vlastními zájmy, situace by rázem získala jiné vyznění. Jde skutečně o to, že Šlachta chce jako “nadšený aktivista” “napravovat svět”, nebo jednoduše konat svojí práci, jíž se staví do cesty překážky? Že práce jeho týmu není bez problémů, nechci tvrdit (nechtěl bych zlehčovat ani zjištění DR ohledně Ignančákova případu, jakkoli – nebo právě proto, že – do věci nevidím); ale jsou ty problémy natolik závažné, aby neměla hrát větší roli obava, že “se zase nic nevyšetří” (jíž můžou stoktát šířit a “nafukovat” Babišovy noviny, samo o sobě to ale asi pro její opuštění nestačí)? Snad úplně nejvýstižněji, jak umím, a slovy autorova článku: nemůže to být tak, že kdo chce nyní působit jako “odpovědný úředník”, může být dotlačen jevit se jako “nadšený aktivista”? A nemohlo se právě toto Šlachtovi či Bradáčové stát?

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Článek od Petra Uhla na A2larm Sobota, 11.Června 2016, 09:45:28

Na A2larm je výborný článek o reorganizaci policie od Petra Uhla. Doporučuji k přečtení.

Jiří Vyleťal

Mirza Hadžič - Praha 5

Sobota, 11.Června 2016, 11:01:30

ČSSD svůj vztah k právu a boji proti korupci ukázala hned zkraje, jmenováním obskurního plzeňského právníka ministrem vnitra. Teď by snad média měla udělat lidský řetěz kolem těchto osob, v rámci svaté války proti Babišovi? To snad ne, to jsou myšlenky jako od pana Dimuna.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Babiš jako míra všech věcí Sobota, 11.Června 2016, 11:13:50

Uhlův článek je pozoruhodný tím, že je zcela oproštěn od představy, že hodnocení té kauzy musí být provázáno s hodnocením Andreje Babiše.

Babiš není mírou všech věcí a na čí straně je pravda se nepozná podle toho, že Babiš je na straně opačné.

Chovanec - asi prostě z hlouposti - Babišovi nahrál na smeč, notabene v době, kdy se jeho postavení začalo přece jen trochu drolit.

Pokud z toho Sobotka nějak šikovně nevybruslí, bude to i jeho konec.

V názoru, že je třeba bojovat s každým, kdo má s Babišem cokoliv společného, se Jakub Patočka pozoruhodně shodne s Pavlem Šafrem.

http://svobodneforum.cz/slachtova-kauza-odhalila-babisuv-komplot-proti-demokracii-v-ceske-republice/

Postoj Jakuba Patočky, že proti Babišovi je třeba se spojit třeba i s čertem, je cestou do pekel. Navíc to Babišovi nahrává.

Luděk Ševčík - OSVČ

Já bych pro lepší orientaci v problému, Sobota, 11.Června 2016, 12:16:10

kterou jistě všichni potřebujeme, doporučil analýzu Jakuba Troníčka "Reorganizace je nutná a o Šlachtu jde především" v dnešním /11.6./ Právu.
Věřím že i tuto debatu posune jinam.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Reorganizace - interní záležitost policie? Sobota, 11.Června 2016, 13:02:55

Ministr Chovanec se - jsa konfrontován s pochybnostmi okolo daného kroku - bránil poukazem na to, že jednotná a centralizovaná struktura řízení jednotlivých policejních útvarů existuje například i v Německu, Rakousku nebo ve Francii.

To sice může být pravda - jenže, on tu právě bohužel existuje jeden zcela zásadní rozdíl v reálné situaci.

Za podmínek s t a n d a r d n í, opravdu fungující demokracie je samozřejmě možné a smysluplné, vyšetřující orgány sjednotit pod jedno společné vedení.

Jenže - právě takovýto standardní stav v České republice bohužel stále ještě není. A ono to asi přece jenom nebylo jenom z důvodů nějakého vlastního vyvyšování se nad ostatní, že Šlachtův oddíl do svého vyšetřování některých příslušníků policejních orgánů vůbec nezasvětil policejní inspekci (ačkoli právě ta by byla věcně příslušná).

Zkrátka: reálný stav je ten, že naprosto není možno se spolehnout ani na profesní bezproblémovost jednotlivých policejních útvarů - ani na jejich (politickou) nezkorumpovatelnost speciálně.

Dokud zde existovala určitá samostatnost antikorupčního oddílu - pak zde byla přece jenom určitá možnost, že dokáže sledovat, a až do konce dovést i politicky "žhavé" kauzy.

Nyní ovšem vše směřuje právě k tomu stavu, že skutečně nezávislým už nebude ani jediný policejní vyšetřovací orgán.

Krátce řečeno: kdo bude ovládat vedení policie, ten bude ovládat i všechny její podřízené složky. A ve stále ještě vysoce korupčním českém prostředí to pak znamená jediné: latentně zkorumpovaná politika bude mít naprosto jednoznačně páky na to, aby určovala, jakým způsobem má být vyšetřována - ona sama!

Takže, za daných okolností skutečně všechno směřuje k tomu, že jakékoli nezávislé vyšetřování korupce ve vysoké politice bude zcela eliminováno. "Vyšetřovat" bude nadále možno jenom takové politické kauzy, které politika sama povolí vyšetřovat.

Tato policejní reorganizace tedy naprosto není jenom nějakou "interní záležitostí policie" - asi není nijak přehnané tvrzení, že se zde skutečně bojuje o samý charakter demokracie v zemi. A jak se zdá, tento boj je přinejmenším pro tuto chvíli prohrán. Jestliže už do budoucna nebude možno nezávisle vyšetřovat korupční případy ve vysoké politice - co lze asi tak do budoucna od této politiky očekávat?...

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Poláčkovi Neděle, 12.Června 2016, 09:05:27

Nestandardní je především to, že reorganizace policie byla připravovaná konspiračně v utajení, státní zastupitelé, dotčení policisté i vláda se o ní dozvěděli pár týdnů před spuštěním na ostro. Takto se plánuje puč, ne administrativní reforma.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Smutný úkaz Neděle, 12.Června 2016, 10:51:59

Plzeňský právník a oportunista Chovanec a předák klientelistické kliky Kalousek mají proti Babišovi, který se v politice angažuje jako symptom systémové korupce, zachraňovat liberální demokracii za podpory šéfredaktora levicově-liberálního intelektualistického deníku? Co ještě paradoxnějšího může vyplodit české bahno...

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 12.Června 2016, 11:16:21

Takhle: já opravdu nechci policejnímu prezidentovi Tuhému podsouvat, že jeho cílem je torpédovat vyšetřování těch či oněch kauz. Je docela dobře možné, že mu jisté metody Šlachtova útvaru (který si skutečně alespoň do jisté míry osoboval metody "státu ve státě") už čistě osobně - i profesně - šly proti srsti. Jinak řečeno: je opravdu možné, že policejní prezident jednal opravdu v dobrém úmyslu.

Jenže, jak už jsem zmínil minule: české poměry nejsou stále ještě zdaleka poměry standardními. Práce policie (a především jejích specializovaných orgánů, jejichž vyšetřování se velice snadno může týkat politických exponentů) má politický rozměr, ať se to komu líbí či ne.

Takže: je možné, že policejní prezident skutečně chtěl jenom standardním způsobem uspořádat jemu podřízené policejní složky. Jenže - v každém případě přitom naprosto podcenil všechny reálné souvislosti. A opravdu není žádnou náhodou, že proti tomuto sloučení ÚOOZ do společného celku s útvary jinými se postavilo víceméně jako jeden celek celé státní zastupitelství. To asi ví nejlépe, od koho může očekávat dotažení jistých kauz až do konce, a od koho ne. A z tohoto pohledu tato "reorganizace" opravdu nutně působí jako snaha torpédovat určitý druh "citlivých" kauz.

K tomuto dojmu ovšem nemálo přispívá právě i ten fakt, že tato "reorganizace" byla skutečně provedena téměř přepadovým způsobem. Kdyby se jednalo opravdu jenom o čistě věcné důvody, pak by se dalo předpokládat, že se n a p ř e d provede důkladná analýza, prodiskutují se se všemi zúčastněnými orgány všechny výhody a nevýhody tohoto kroku. Ale místo toho se učinil pravý opak: Šlachtův ÚOOZ byl prakticky bleskově rozpuštěn (respektive zbaven své vlastní akceschopnosti), sloučen s útvary jinými - a teprve následně se má ukázat, "co to vlastně udělá". Jak sám policejní prezident v rozhovoru pro deník Právo přiznal, takováto reorganizace trvá za normálních okolností celou řadu měsíců, a dokonce "i celé roky".

Což znamená: speciální složka pro odhalování organizovaného zločinu bude nyní po velmi dlouhou dobu paralyzována, nežli - snad - bude zase schopna alespoň v zásadě obnovit svou činnost. Jací aktéři budou z tohoto jejího paralyzování profitovat, se lze jenom domýšlet.

-------------------------------------

Ještě něco k těm podezřením, že Šlachta sám není zcela nezávislý, nýbrž má až příliš blízko k A. Babišovi: samozřejmě, pokud nejsme důvěrně seznámeni se všemi interními vztahy a danostmi, nemůžeme za nikoho dávat ruku do ohně.

Ale to, na co jsem chtěl poukázat především, bylo toto: za reálných podmínek české politiky je stále ještě daleko prospěšnější, když zde existuje dualita vyšetřovacích orgánů, nežli když budou všechny podřízeny jedinému centru. To centrum je v převládajícím korupčním prostředí velice snadno možno ovládnout a manipulovat; zatímco když působí více relativně nezávislých složek, pak - a to právě na základě jejich konkurence - vysoce stoupá pravděpodobnost toho, že ty kauzy, která jedna z nich z těch či oněch důvodů nechá padnout pod stůl, začne vyšetřovat ta druhá, konkurenční. Zatímco jakmile budou všechny podřízeny jednomu jedinému centru, tato možnost mizí.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Povstane pravice jako Fénix z popela? Neděle, 12.Června 2016, 14:02:5

"...pravice je zdevastovaná tak, že o návratu k vládě může přemýšlet leda jako něčí doplněk."

Píše Jakub Patočka. To platilo v roce 2013. Ovšem Patočka míní a Babiš mění. V dosti nepravděpodobném případě, že vznikne protibabišovská koalice s ČSSD, Lidovci a TOP09, tak v ní určitě Kalousek nebude fungovat jako doplněk. Dnes u Moravce byl velmi zdrženlivý v otázce podpory ev. menšinové vlády.

Pokud nevznikne, tak se spíš po volbách 2017 rýsuje fungování ČSSD jako doplňku pravicové vlády ANO.

Hrozí, že levice historickou šanci, kterou dostala při pádu Nečasovy vlády, promarní. Pokud už se to nestalo.

Pád Šlachty je napravo oslavován jako rehabilitace Nečase a Nagyové. Možná i ODS z popela povstane.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

A co takhle Neděle, 12.Června 2016, 15:11:28

zrušit EET a obnovit ÚOOZ se Šlachtou?

Dana_h

Dana Havlenová - Ostrava - jih

Připadám si jak Alenka... Pondělí, 13.Června 2016, 16:21:44

...v kraji divů. Nefandím Andreji Babišovi, ale u nedělní seance Václava Moravce jsem nedokázala vydržet - tu neuvěřitelnou aroganci, nabubřelost a hlavně jistotu, že si s tímto národem opravdu, ale opravdu mohou plitici dělat, co si usmyslí. A snad úplně nejhorší byl fakt, že na problém (ať už uměle vytvořený nebo ne) byl tázán Miroslav Kalousek. To vážně hrozí, že naše politická kultura bude tvořena divnými individui, která se tam sešla? Občan proboha nesmí být zaléván litry obecností a drzosti. Koho zajímá, že "policejní ředitel je nezávislý" - co to má znamenat? Že ho necháme dělat nesmysly, protože se to právě někomu hodí? Budeme čekat, až budeme všichni za drátěným plotem a někdo nám bude vysvětlovat, že tak je to přece pro nás nejlepší?? Nejsme funkční demokracie, nefungujeme morálně ani právně tak dobře, abychom si to mohli byť jen myslet, naopak jsem si jista, že je třeba s politiky typu (Kalousek a Chovanec zejména) konečně skončit, neumožňovat jim vracet se do nejvyšších politických míst a volit lidi typu Pelikán, anebo třeba Halík, či Erazim Kohák - právě proto, že to nejsou úředníci, ale jsou (i v rámci omezení svou vírou) to lidé moudří a empatičtí. Nepsat o kauze právě tohoto typu je dost veliké selhání a je mi to dost líto, Nejde vůbec o malý problém, jde o výsměch všemu tomu, o co se tady někdo snažil od roku 1989.

Dana_h

Dana Havlenová - Ostrava - jih

Upřímně - na rozdíl od autora textu - doufám,... Pondělí, 13.Června 2016, 16:24:46

...že střet o Šlachtu bude především koncem Chovance. Je to Sobotkova největší slabina, lidé tohoto typu mne odnaučili zajímat se o sociální demokracii. Dosud jsem nepochopila, jak je možné, že se po aféře, které se zúčastnil, udržel v blízkosti premiéra tak dlouho.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 14.Června 2016, 11:31:25

Ale milá paní Havlenová: sociální demokracie přece na nějakou "moudrost a empatii" přece už dávno rezignovala, naprosto stejně jako všechny ostatní politické strany. Je to prostě jeden z politických hráčů, kterému se jedná především o to, prosadit se v konkurenci proti ostatním. Z tohoto hlediska není pro soc. dem. žádný důvod, osoby typu Chovance odstranit. Kým by ho pak mohla nahradit? Bublana (zřejmě jednoho z mála opravdu slušných politiků v této zemi) raději odsunula do Senátu, pro ten svůj každodenní konkurenční boj potřebuje borce jiného typu a jiných kvalit. Jako například právě Chovance.

Dana_h

Dana Havlenová - Ostrava - jih

A to mne má, milý ... Úterý, 14.Června 2016, 12:29:26

... pane Poláčku, uklidnit? Vážně se mám smířit s tím, že lhaní je zcela regulérní součást politiky? Všechny ty tak zvané strany, vzniklé či resuscitované po roce 1989, dlouhodobě a zubynehty se držící u moci, jsou jen obrazem (a důkazem) toho, jak vypadá celá společnost. Tuhle (rádoby západní) společnost zajímají jen prachy a krátkodobý hmotný prospěch. A to je ukrutně málo, jak si patrně bolestně uvědomují vyspělejší západní státy a jejich skutečné nikoli proklamované elity. Z našich tak zvaných elit je mi úzko.

Zaujala mne vase formulace p. Havlenova. Středa, 15.Června 2016, 10:49:1

" jak si patrně bolestně uvědomují vyspělejší západní státy a jejich skutečné nikoli proklamované elity."

Miluji obrat "vyspelejsi zapadni staty". Jsem presvedcen, ze i nase "skutecne elity si uvedomuji totez co "skutecne elity"na zapade a kdekoliv jinde , vcetne vychodnich elit. Staty ani ty vyspele, ani ty primitivni si neuvedomuji nic. Uzko by Vam melo byt z toho, ze tyto elity ani na vychode ,ani na zapade zpravidla nedostavaji moznost projevu ve verejnem prostoru.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Smířit se? Středa, 15.Června 2016, 12:32:2

Jestli se máme s daným stavem věcí "smířit" - to přijde na to, o čem zrovna konkrétně mluvíme.

Tady je nutno rozlišovat dvě věci: na straně jedné ty politické partaje jako takové - a na straně druhé (jak zcela správně zmiňujete) celkový stav samotné společnosti.

K těm partajím: tady jde zcela prostě jenom o to, přestat si dělat iluze. Iluze o tom, že některá z nich by mohla mít opravdový potenciál (či vůbec skutečnou vůli) nějakým zásadním způsobem změnit k lepšímu nejen způsob a styl, ale v první řadě samotný cíl a účel politiky.

Takže: zapomeňme partaje; od těch opravdu není už co očekávat. Ty nikdy nemohou být nějak zásadně lepší, nežli je samotná společnost.

A právě tady je to opravdu bolavé místo. Dokud nedokážeme změnit samotnou společnost, její priority, její životní hodnoty - pak se nezmění nic. Všechna politika - v tom měl Marx naprostou pravdu - je nakonec jenom zrcadlovým odrazem a obrazem toho, co reálně probíhá v samotném základu existování společnosti.

Jenže naprosto pravidelně se tento poměr chápe zcela převráceně: neustále se žije v iluzi, že prostřednictvím těch partají je možno ovlivnit či změnit něco opravdu podstatného. Jak naprosto tomuto převrácenému vidění světa podléhají i ti, kteří by už ze své profese měli něco vědět o pravém stavu věcí, svědčí aktuální zpráva o tom, že filozof(!) Bělohradský se nechal naverbovat k tomu, aby sám za jednu takovou partaj kandidoval.

Takže, my nejenomže jsme za těch půldruha století od Marxe ještě nedospěli ani o krůček dál; ale naprostá většina i intelektuálních "elit" ještě vůbec nedospěla ani k němu.

Ale abychom odpověděli na položenou otázku: nikoli "smiřovat se" navždy s daným stavem. Ale zaměřit naše úsilí tam, kde se opravdu jedná o podstatné záležitosti. A ne tam, kde se jenom čeří vlny.

Dana_h

Dana Havlenová - Ostrava - jih

Naprosto souhlasím, pane Kuchejdo... Středa, 15.Června 2016, 15:10:37

(a opravdu mne to děsí, i když "vyspělejší státy" jsou samozřejmě eufemismus a já sama si o vyspělosti západní civilizace nedělám už hezky dlouho naprosto žádné iluzce) i pane Poláčku, jen nevím, jestli u většiny národa, která posílá do parlamentu, senátu, vlády a nakonec i na prezidentský post stále stejné lidi, případně lidi jednoho typu, jde o nedostatek vzdělání, inteligence, ochoty vnímat svět a život v něm... S případem (filozofa) Bělohradského se sama musím nějak vyrovnat, nečekala bych, že se přikloní zrovna k soc. dem. ve stavu, v jakém se (soc. dem.) už léta nachází. Ale zřejmě i v jeho případě platí - nejsou lidi a on se rozhodl, že to tedy zkusí...

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Konec Chovance, konec Babiše Čtvrtek, 16.Června 2016, 07:48:43

Můj odhad je ten, že po volbách 2017 již Milan Chovanec nebude členem vlády.

Andrej Babiš bude pravděpodobně premiérem. Pokud se nestane něco dnes zcela neočekávaného, silným hráčem na politické scéně zůstane zcela jistě.

Můžeme se k článku vrátit na podzim příštího roku a říci si, kdo měl lepší odhad, já nebo Jakub Patočka.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Poslanci jednoho typu... Čtvrtek, 16.Června 2016, 12:43:36

Paní Havlenová, jak známo po převratu v prvním voleném parlamentu byla celá řada osobností (především z herecké či jinak umělecké branže), která by se tam za standardních okolností nikdy nedostala.

A určitý čas poté (tedy už po skončení činnosti tohoto prvního parlamentu) jedna z těchto poslanců či poslankyň-hereček (myslím že se jednalo o Danielu Kolářovou) v jednom novinovém rozhovoru vyprávěla o svém zděšení z toho, jaké v tomto prvním "demokratickém" parlamentu panovaly poměry, a především z toho jaké v něm působily lidské typy.

Ale - pak se s touto skutečností alespoň do jisté míry smířila, neboť si uvědomila, že parlament je nakonec jenom obrazem samotné společnosti. Jinak řečeno: od poslanců opravdu není možno očekávat, že budou nějak zásadně lepší, nežli společnost sama. To jest, nežli lid, samotní lidé, či jejich rozhodující většina.

A to je právě ten důvod, proč znovu a znovu opakuji: Počátkem (a alfou a omegou) všeho musí být nikoli snad pouze náprava politiky či parlamentu, nýbrž mravní a kulturní obroda samotné společnosti. A tedy - charakteru a životních hodnot každého jednotlivce. Bez toho se opravdu nedostaneme nikam. I kdyby se nám nakrásně podařilo nějakým zázrakem tu parlamentní budovu naplnit samými anděly - proti té mase lidové přízemnosti a všeobecné honby za vlastním osobním prospěchem stejně nic nezmohou.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 16.Června 2016, 12:48:45

Pane Kubičko, já bych si spíše vsadil na to, že Chovanec i v příští vládě ministrem bude. A to přesto, že předsedou té vlády skutečně s největší pravděpodobností bude Babiš.

Jde o to, že sociální demokracie opravdu nikterak nemá nazbyt výrazných osobností - takže si sotva může dovolit Chovance odsunout někam na druhou kolej. V každém případě s ním bude dělat volební kampaň (pokud by ovšem do té doby politicky nezakopl o nějakou další aféru); a sotva by si mohla dovolit ho poté jen tak nechat padnout. Bude se tedy snažit ho prosadit; výsledek její snahy ovšem bude záležet na volebním výsledku obou konkurenčních subjektů. Bude-li mít sociální demokracie dostatečně silný mandát, pak je možno očekávat, že Chovance nakonec přece jenom protlačí.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pane Poláčku, Čtvrtek, 16.Června 2016, 14:52:49

pojďme se tedy vsadit.

Současná nepostradatelnost Milana Chovance pro Sobotku neplyne z kouzla jeho osobnosti. Je dáno jeho specifickou pozicí v ČSSD, která vznikla jeho rolí v pokusu o vnitrostranický puč po volbách. Na jedné straně je Sobotkvou spojnicí k haškovskému křídlu ČSSD, na druhé straně Sobotku podpořil tím, že tu neumětelskou konspiraci prásknul.

Až ČSSD prohraje volby, dojde v ní jistě mocenským posunům a pochybuji, že z nich vyjde vítězně nepopulární Chovanec s vroubkem u Babiše i Zemana.

ČSSD výrazné osobnosti má. Například Špidlu, Bublana, Dienstbiera nebo Jakuba Patočku. Problém je v tom, že se v ní neprosadí.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 17.Června 2016, 12:16:50

Pane Kubičko, ty věty ve Vašem posledním odstavci bohužel vyvrací jedna druhou.

"Výrazné osobnosti", které se "neprosadí" - to opravdu nejde dohromady.

Ale přijde na to, co tím pojmem "výrazná osobnost" konkrétně máme na mysli. Shodou okolností jsem právě před chvílí na toto téma napsal jeden příspěvek jako odpověď paní Hájkové, v rámci diskuse "Za lepší systém volby prezidenta". Takže podrobnější rozbor je možno shlédnout tam.

Tady tedy jenom krátce: já jsem o Chovancovi jako o "výrazné osobnosti" hovořil čistě ve smyslu politickém.

Špidla, Bublan, Dienstbier - všechno jiné, nežli výrazné osobnosti ve smyslu politickém. Ostatně Bublan - právě v rámci této diskuse jsem zmínil jeho osud, když byl svou stranou z aktuální politiky víceméně odsunut do Senátu. Prostě, není dostatečně průbojným "borcem", který by tak či onak mohl táhnout běžnou politickou agendu. A který by mohl účinně bodovat v hádanicích před televizními kamerami. Na to je Bublan prostě příliš slušný člověk. A Dienstbier přesně to samé.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 17.Června 2016, 12:19:35

Ještě k tomu Chovancovi: jestliže jsem vyjádřil názor že Chovanec s dosti velkou pravděpodobností bude ministrem i ve vládě řízené Babišem - nemyslel jsem tím to, že by i pak zůstal ministrem vnitra. To by se sociální demokracii skutečně prosadit nepodařilo, silová ministerstva si Babiš vzít nenechá. Ale Chovanec by se třeba mohl stát alespoň ministrem kultury, nebo ministrem zdravotnictví...

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Konec možná, ale čí? Sobota, 18.Června 2016, 11:06:10

A co když je to začátek konce Bohuslava Sobotky? Jestli se nechá zlákat ke spojenectví s Miroslavem Kalouskem, spáchá tím politickou sebevraždu.

Podrobněji jsem to komentoval pod analýzou Martina Hekrdly v A2larmu:
http://a2larm.cz/2016/06/vysetrovani-skoncilo-zapomente/

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.