Světové burzy jako barometr amerických voleb

Trump a Clintonová nabízí rozdílný přístup k ekonomickým strategiím. Jiří Paroubek nabízí svůj pohled na to, jak napětí a nejistota před volbami hýbe světovými burzami.

Ve středu zavládla na světových finančních trzích panika. Bylo to v okamžiku, kdy se objevily zprávy, že Donald Trump v některých průzkumech veřejného mínění vede nad Hillary Clintonovou, a pokud se mu podaří prorazit ji ve čtyřech swingových státech s přelévajícími se voliči, bude pravděpodobným vítězem prezidentských  voleb.

Zejména ve středu  padaly kurzy akcií, což se promítalo do významných burzovních indexů po celém světě. Nejpatrnější to bylo jednak u amerických indexů a také u německého indexu DAX zahrnujících třicet německých blue chips akcií. Ten se ve středu propadl velmi výrazným způsobem.

Ale tak jako vždy v dobách nejistoty se nové a nepříznivé očekávání trhů, tedy pravděpodobnější prezidentství Trumpa, promítlo do zvyšujících se cen zlata a stříbra.

Zbrojaři fandí Trumpovi
Ceny těchto dvou kovů narostly na překvapivě vysokou úroveň. Již v noci na čtvrtek se však do Evropy dostala jiná zpráva: Clintonová podle průzkumu jedné z nejdůvěryhodnějších agentur pro výzkum veřejného mínění, agentury Ipsos, vede nad Trumpem o šest procentních bodů se skórem 45:39. Agentura Ipsos je, pokud jde o důvěryhodnost svých zjištění, rovnocenná s průzkumy Gallupova ústavu, který ohledně přesnosti představuje americkou i světovou špičku.

Také ze zmíněných čtyř zřejmě rozhodujících swingových států, zdá se, Trump poměrně výrazně vede pouze v Nevadě (tradičně republikánském teritoriu) a také již méně výrazně  na Floridě. Naopak v Severní Karolíně a Pensylvánii vede Clintonová. Ty procentní  rozdíly ovšem nejsou nijak dramatické, snad s výjimkou Trumpova vedení v Nevadě, které se zdá být poměrně jasné.

V Severní Karolíně do volební kampaně osobně zasáhl prezident Obama. U něj světové agentury zdůrazňují, že se jedná o prezidenta, který je i v závěru svého volebního období, podobně jako kdysi Ronald Reagan, mimořádně populární, s oblibou přesahující padesát procent amerických občanů. Obama je tedy státníkem, jehož vyjádření má, zejména pro demokratického voliče anebo pro potenciálního voliče demokratů, značný význam.

V případě vítězství Trumpa zažijí akciové trhy stejný pád  jako po Brexitu. Foto fortune.com

Ve svém velmi zajímavém projevu v Severní Karolíně Obama mimo jiné zdůraznil, že příchod Trumpa do prezidentského úřadu by znamenal revizi všech výdobytků, kterých bylo dosaženo, zejména v sociální a zdravotnické oblasti za jeho osmiletého prezidentství. Jmenoval především program Medicare.

Na základě tohoto programu se desítky milionů amerických občanů konečně dobraly k možnosti mít vlastní veřejné  zdravotní pojištění, tak jako je tomu již dlouho v zemích západní Evropy, tedy v zemích se sociálně tržní ekonomikou. Představme si, že až do Obamova prezidentství byly desítky milionů amerických občanů, pokud jde o výkon zdravotní péče, závislé víceméně na chudinské péči.

To je strašlivá ostuda nejbohatší země světa. A ještě větší ostudou je, pokud se najde prezidentský kandidát, ba celé vrstvy voličů, kteří chtějí tento alespoň zčásti solidární systém odstranit.

Do voleb zbývá pár dnů a ve čtvrtek  se finanční trhy v podstatě uklidnily. Akciové indexy, až na Asii, kam zpráva o výsledcích posledních volebních preferencí zřejmě nemohla dorazit, zastavily v podstatě rychlý pád. Ale v pátek a v pondělí může být vše zase jinak. A po úterních volbách zase jinak. V případě vítězství Trumpa zažijí akciové trhy stejný pád jako po Brexitu. Také cena zlata a stříbra, u toho dokonce výrazně, ve čtvrtek poklesla. Ale po úterku, kdoví…

Finanční trhy vždy přeceňují jakékoliv nebezpečí či domnělé nebezpečí, které ve světě je. V tuto chvíli vidí Donalda Trumpa jako člověka, u něhož nevědí, co vlastně očekávat. Jaká by byla jeho hospodářská politika. Velmi spokojeni by byli zřejmě američtí zbrojaři, neboť Trump přislíbil zvýšení vojenských výdajů USA na dvojnásobek.

Hůře by na tom byli farmáři a s nimi malí a střední podnikatelé, protože důslednou restrikcí dovážené levné pracovní síly migrantů  by museli zaměstnávat dražší americkou pracovní sílu. To se zase pochopitelně líbí především bílým „modrým límečkům“, tedy bílé americké dělnické třídě.

Zejména její méně kvalifikované části, která se pochopitelně cítí trvale ohrožována levnou zahraniční pracovní silou, jež přichází do USA více nebo méně ilegálně. A to jsou hlavní podporovatelé multimiliardáře Trumpa.

Samozřejmě, že hospodářské programy obou kandidátů, jsou mnohem rozsáhlejší. U Clintonové více méně dosti propracované. Oběma programům však poněkud chybí konstatování, kde se na všechny ty výdaje vezme. Zejména u Trumpa je zřejmé, že on si s tím nedělá žádnou velkou hlavu, zejména pokud slibuje výrazné snížení daňové zátěže.

Schodky amerického státního rozpočtu totiž není možné navyšovat do nekonečna a ani americký deficit veřejných  financí, kde se schodky v průběhu let střádají, není možné v příštích letech navyšovat novými astronomickými částkami. To by bylo zdrojem velké hospodářské nestability a také politických  tenzí v celém světě. Co ale opravdu bude ve středu ráno, nikdo v tuhle chvíli přesně neví. 

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.