Dakotští Siouxové: policie vyklidila protestní kemp, na ropovodu má zájem i Trump

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Severodakotská policie spolu s národní gardou ve čtvrtek násilně vyklidila jeden z protestních kempů domorodých Siouxů, kteří dlouhodobě demonstrují proti stavbě ropovodu Bakken. Přibližně dvě stě ozbrojenců použilo k vyklízení provizorního tábora postaveného přímo v cestě stavby ropovodu pepřové spreje, obrněné vozy, zvukové dělo i gumové projektily. Policie zatkla na místě 141 lidí a podle svědků zastřelila jednoho koně.

Silnější represe jde ruku v ruce s eskalací protestů, která začala poté, co odvolací soud umožnil v předminulém týdnu další stavbu kontroverzního energovodu.

Siouxové z rezervace Standing Rock postavili protestní tábor spolu se zástupci dalších domorodých kmenů předminulou neděli přímo na místě, kde má v nejbližších dnech pokračovat stavba. Odkazovali se přitom na starou úmluvu z roku 1851, podle které mají na dané území nárok oni.

„I přes poslední události zůstáváme silní. Tahle země je pořád naše. Neustoupíme ani stovkám ozbrojených policistů. Budeme se stále modlit a zpívat,“ řekl Guardianu Dean Dedman, člen kmene Hunkpapů z rezervace Standing Rock.

Detaily zásahu a solidární akce

Podle úřadů zapálili protestující před vyklízením malou část materiálu a vybavení určeného ke stavbě. Během policejní akce pak měli stavět barikády a zapalovat pneumatiky. Filmařka a členka jednoho z domorodých kmenů Rose Stiffarmová však pro Guardian uvedla, že policejní represe byla neadekvátně brutální a k násilnostem se domorodci uchýlili až v reakci na zásah policie.

Podle výpovědí zatčených se policie chovala brutálně i ve vazbě. Některé ze zadržených strkala údajně do malých beden připomínajících psí boudy. „Chovali se k nám, jako kdybychom nebyli lidi,“ řekl Guardianu Russell Eagle Bear, jeden ze zatčených. Některé z nich přitom vykoupil z internace anonymní dárce, který v sobotu večer zaplatil kauci dva a půl milionů dolarů.

Proti policejní represi protestovalo následně několik desítek zástupců domorodých kmenů před sídly státních parlamentů ve Washingtonu a v Minneapolisu. „Nemáme zbraně. Nejsme ozbrojení, a když vidíme, jak fungují represivní síly ve Spojených státech, je nám stydno,“ řekla Sonya Nevaquaya, jedna z členek rady kmene Komančů.

V rámci dalších solidárních akcí obsadila skupina aktivistů kanceláře demokratů v New Yorku a Charlottesville ve Virginii. V Montrealu aktivisté z řad původních obyvatel solidárně zablokovali most Honoré Mercier.

Řada sympatizantů dakotských protestů po celém světě si též od pondělka mění na sociálních sítích své místo pobytu na lokalitu, kde se právě protestuje, aby tak pomohla zmást policejní orgány, jež právě sociální sítě využívají jako jeden z nástrojů k identifikaci vlastních protestujícíh.

Co bude dále

Těžiště protestů se v současnosti přesunuje k hlavnímu bodu sporu, řece Missouri. Většina stavebních prací je již hotova, avšak nejkontroverznější část právě v oblasti řeky čeká stále na dokončení.

Domorodí Siouxové slibují poslední masivní vzdor, který má stavbu zastavit. „Mezi naší řekou a bagry už mnoho země nezbývá. Není na co čekat,“ řekla Guardianu Cheryl Angelová, která pomáhá protesty organizovat.

Podle nedělního prohlášení zástupců domorodých kmenů stavební společnost zrychlila tempo práce kvůli obavám z dalších protestů. V nejbližších dnech proto plánují masivní mobilizaci.

Trumpovská stopa

Na stavbě ropovodu má přitom dle posledních odhalení zájem i miliardář a republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. Podle zjištění ABC News investoval v předchozích letech více než milion dolarů do společnosti Energy Transfer Partners (ETP), která stavbu realizuje.

Za další milion dolarů nakoupil akcie společnosti Phillips 66, která bude vlastnit čtvrtinu ropovodu v momentě, kdy skončí stavba. Zároveň Trump od vrcholných představitelů ETP obdržel sto tisíc dolarů na prezidentskou kampaň.

Podle Jesseho Colemana z Greenpeace propojení Trumpa se stavbou ropovodu jasně ukazuje, že republikánský kandidát neví o energetice nic kromě toho, že sám může na fosilním průmyslu vydělat. „Rád o sobě prohlašuje, že je outsider. Nicméně má těsnou vazbu na jeden z nejsilnějších průmyslů ve Spojených státech,“ řekl Guardianu Coleman.

Angažmá dalších celebrit

Snahy Siouxů zastavit stavbu ropovodu naopak podporují jiné známé osobnosti a celebrity. Během jednoho z protestů policie zatkla herečku Shailene Woodleyovou, hvězdu z filmu Hvězdy nám nepřály nebo sci-fi Divergence. Herečka přitom své zatčení naživo natáčela.

Z hollywoodských celebrit vyjádřili podporu ještě Susan Sarandonová nebo Mark Ruffalo, který přímo na místě stavby kritizoval postup policie. Zpěvák Neil Young napsal o protestujících indiánech dokonce písničku.

Z politicky aktivních lidí podpořili indiány levicový uchazeč o prezidentskou nominaci Demokratické strany Bernie Sanders nebo známý lidskoprávní aktivista Jesse Jackson. Proslulá pokrokářská novinářka Amy Goodmanová z Democracy Now! čelila kvůli pokrývání protestů dokonce trestnímu stíhání, soud jí však nakonec očistil.

Historie ropovodu

S nápadem postavit ropovod Bakken přišla společnost Energy Transfer Partners na začátku roku 2014, přičemž americká vláda posvětila projekt letos v dubnu. Ropovod má být více než 1800 kilometrů dlouhý a bude protínat čtyři státy: Iowu, Illinois, Jižní a Severní Dakotu.

S různými přestávkami protestují Siouxové z rezervace Standing Rock už od začátku července, kdy nedaleko rozestavěného ropovodu v Jižní Dakotě postavili první protestní tábor. Ropovodu se obávají zejména kvůli únikům ropy, které by mohly znečistit zdroje pitné vody v oblasti jezera Oahe a řeky Missouri. Stavba zasahuje zároveň do indiánských posvátných míst a prochází velmi blízko rezervace Standing Rock.

Cena energovodu je odhadována v přepočtu na 87 miliard korun. Americká vláda odůvodňuje jeho stavbu nutností bezpečně přepravovat ropu z okresu Bakken, kde se těží pomocí hydraulického štěpení, takzvaného frakování.