Genderová teorie vyhrála

Magdaléna Šipka

Papež František se vyjádřil o genderové teorii jako o něčem, co je v rozporu s přirozeností. Podle francouzské ministryně pro výchovu a vzdělávání se papež stal obětí dezinformační kampaně. Genderové hnutí v lecčems připomíná reformaci.

Papež František při návratu z Gruzie a Azerbajdžánu mluvil o gendrové teorii, homosexualitě a transsexualitě. Genderovou teorii označil za ideologii.

Na tiskové konferenci mluvil o rozhovoru s jednou katolickou rodinou, ve které se u jednoho z dětí projevily sklony k transsexualitě. Otec rodiny před papežem tyto sklony dítěte interpretoval jako důsledek setkání s učebnicemi, které obsahují genderovou teorii. Právě v této souvislosti o genderové teorii papež mluvil jako o něčem, co je v rozporu s přirozeností.

Na zprávu ihned reagovala francouzská veřejnost, jelikož se informace vztahovala k francouzským učebnicím. Podle francouzské ministryně pro výchovu a vzdělávání se papež stal obětí dezinformační kampaně vedené intergisty.

Papež dále v rozhovoru mluvil o exhortaci Amoris laetitia o lásce v rodině, o bolesti rozvodu o svých setkáních s lidmi s homosexuální orientací a s transsexuály. Mluvil o nutnosti dialogu, o tom, že nikdy jako pastýř neopustil žádného „hledajícího“ věřícího s homosexuálními sklony. Bohužel je k této papežově otázce nutné dodat, že ho sice neopustil on sám, ale opustila ho morální nauka katolické církve. Zanechala v prostoru bez odpuštění, bez požehnání pro jejich životní situaci a řečeno slovy církve, bez odpuštění se dlouho žít nedá.

Řekněme si otevřeně, že genderová teorie již vyhrála. Její vítězství spočívá jen v tom, že bylo vytvořeno mnoho prostředí, ve kterých může mnoho lidí nalézt pochopení a přijetí. Feministická „revoluce“ je v řadě předchozích revolucí další, která bude vítězná, jelikož jí jde o svobodu. Svobodu od rolí nabalených na pohlaví, se kterým jsme se narodili.

Vítězství genderové teorie spočívá jen v tom, že bylo vytvořeno mnoho prostředí, ve kterých může mnoho lidí nalézt pochopení a přijetí. Ilustrace www2.naz.edu

V nedávných textech reflektujících situaci takzvané nové levice jsme se setkali s reflexí oddělenosti nové levice od „lidu“. Toto oddělení vzniká také naší neochotou k dialogu. Vytříbený kritický intelekt mladých levicových intelektuálů je velmi často užívaný k hledání rozdílností, zneužití moci, skrytých a zamlčených křivd. Vše toto je zcela jistě třeba hledat. Stejně zásadní je ale také hledat ideové spojence na nečekaných místech, přetavit kritické uvažování na určitý okamžik do moudrosti. Rozumět neznamená být vždy slabý. Mít dost síly ke kritice neznamená mít vždy také dost síly k vyléčení vlastních zranění.

Nechci omlouvat výrok papeže Františka, ani se tvářit, že s ním souhlasím. Ani v kontextu, ve kterém byl pronesen, mi nepřipadá vhodný. Zároveň se snažím pochopit uvažování člověka jistě odhodlaného chránit život na světě (jak vyplývá z mnoha aktivit zaměřených na ochranu životního prostředí nebo posílení chudých).

Chápu vlny genderové teorie a feminismus jako podobné hnutí, kterým byla před stovkami let reformace. Pohyb, který nás nutí znovu definovat vše, co známe, který nás pošle až ke kořenům, abychom si uvědomili, odkud kam sahají větve dnešního světa. Hnutí, které zatřese světem, v mnohém nás osvobodí, ale může také rozpoutat konflikty, v posledku zbytečné.

Žiji v neuvěřitelně originálním vztahu, pro mnoho lidí zcela nepředstavitelné domácnosti. Žiju ve vztahu tří lidí, který mnozí rozpoznají jako rodinu až za hranicí našeho prahu. Nechci tvrdit, že polyamorie by byla jednoduše možná bez přehodnocení rolí. Nechci tvrdit, že by podobné soužití bylo možné bez celosvětového LGBT+ hnutí. Zároveň vím, jak hluboce si cením okamžiků, kdy se ocitnu v hluboce tradiční partnerské roli. Někdy jsem v roli manžela, „hlavy rodiny“, jindy v pečující roli, někdy v se všechny role smísí a vznikají nové způsoby péče lásky a odpovědnosti vůči sobě a druhým.

Při dostatku bdělosti vůči vlastní pozici, ale můžeme zas a znova zjišťovat, že nejsme ale nikdy zcela vyvázáni z tradice. Někdy jen nově skládáme staré komponenty. Znovu objevujeme staletí zapomenuté role, poučky psané na papyrus, staré Římany, Ameriku.

Nakonec se jako papež František s francouzskou ministryní školství hádám nad obědem s jedním ze svých nejlepších přátel, jestli je gender „jen“ konstrukt, nebo jde o něco esenciálního. Já esencialista pak odcházím ke svému hluboce netradičnímu vztahu a on do svého vztahu hluboce tradičního.

Nepřeme se o to, zda nazveme staletou polaritu ženského a mužského jako boj dvou myšlenkových konstruktů, ideologií, nebo jestli jí přiznáme určitou transcendentální, spirituální hodnotu. Nakonec se skutečně můžeme neshodnout pouze na tom, jakou míru svobody přiznáme jednotlivým lidským bytostem k pohybu vně nebo napříč mužstvím a ženstvím.

Výpověď papeže Františka je nejspíš jen smutným svědectvím o nedůvěře v životaschopnost další generace. Tradiční škarohlídi tak napořád stojí nad smutným rozhodnutím, jestli dříve vyčítat vyznavačům genderové teorie vymírání společnosti, nebo zakazovat stejnopohlavním párům adopce. Jestli dříve bědovat nad zánikem rodiny nebo zapovídat nové způsoby soužití.

Jak by řekl papež František, je třeba k otázce přistupovat s otevřeným srdcem.

    Diskuse
    Dovolím si citovat pana Kubičku:
    "Už pár měsíců po zvolení vystřídalo všeobecné nadšení z papeže Františka v některých kruzích zklamání nad tím, že papežem byl zas jednou zvolen katolík."

    Je fakt, že postavení žen je třeba posílit, třeba časté případy domácího násilí v ČR jsou ostudné.

    Na druhé straně vystavět teorii všeho (jak se gender občas tváří - jako ideologie konečného osvobození od všech nenáviděných "rolí").................. na pohlavnosti a pohlaví, mně přijde dosti pochybné.
    JN
    October 7, 2016 v 10.52
    Utlačovat ženy je možné jen do té doby, dokud existují. Genderová ideologie však slibuje ženám (i všem ostatním) útěchu v tom, že jednou (v ideální budoucnosti) už ženy existovat nebudou.
    Podobnou útěchu poskytoval marxismus proletariátu, v jiné formě pak ruský bolševismus rolníkům, a vlastně jistý druh takové perverzní "útěchy" poskytl i německý nacismus Židům.

    Cílem genderové ideologie je zrušení identity pohlaví, aby se člověk osvobodil od diktatury přírody, od heterosexuálního kulturního útlaku a od kulturně vynucovaných genderových rolí. Až jednou ženy už existovat nebudou, nebude je ani možné utlačovat. "Může feminismus existovat bez kategorie ženy?"... Zatím však "strategicky nebo přechodně ještě má význam odvolávat se na ženy a jejich jménem klást reprezentativní požadavky".

    Tady to máte od Butlerové ČERNÉ NA BÍLÉM!!! Genderová ideologie rozhodně nechce posílit postavení žen, pouze se ZATÍM tak tváří.

    A já CHCI nadále existovat jako muž, ne jako "gender bezgenderový".

    Vaše ideologie je násilná!!!
    TT
    October 7, 2016 v 17.56
    Vidíš Magdo,
    tady to máš. Pořád bys s někým otevřeně diskutovala a pak přijde Morbicer :-)

    Takový Morbicer si přečte Tvůj článek, moc mu nerozumí, ale někde na internetu si vygůglil, že nějaké feministka chce zrušit ženský. A tak Tobě, té dobré a laskavé duši napíše, že zastáváš násilnou ideologii.

    Vůbec ho nezajímají nějaké aristotelské "kategorie", ve spaní ho netrápí noční můry bojů o univerzália a klidně si myslí, že Buttlerová chce zrušit ženy a muže.

    Když to píšu, přes slzy smíchu nevidím na klávesnici. Slyšel jsem už spoustu blbin, ale něco takového... No a pak s nimi vážně diskutuj.
    JN
    October 7, 2016 v 20.33
    Ten hlupák jsem, prosím pěkně, já, pane Tožičko. Omlouvám se panu Morbicerovi, že jste mě za něj považoval.
    Mnou uvedenou citaci najdete na straně 209 knihy Judith Butlerové Das Unbehagen der Geschlechter, Frankfurt am Main 1990.
    JN
    October 7, 2016 v 21.53
    Pokud jste, pane Tožičko, četl tu Butlerovou stejně pozorně
    jako tuto diskusi, možná Vám mohlo něco uniknout?
    AM
    October 8, 2016 v 2.56
    p. Tožičkovi
    Inu, jak se do lesa volá, sám do ní padá.
    JN
    October 8, 2016 v 9.24
    Možná stačí pozorně přečíst název knihy
    "Potíže s genderem, feminismus a podrývání identity"
    October 8, 2016 v 12.07
    Pane Nusharte,
    opravdu by mě zajímalo, jestli jste tu knihu Judith Butlerové četl.
    JN
    October 8, 2016 v 13.23
    Četl jsem tu obálku, dál už to bylo na mě moc složité.
    Už se těším na Vaši interpretaci genderové teorie. Uveďte to tedy na pravou míru.
    JS
    October 8, 2016 v 15.40
    co mi na tomto článku vadí je
    Používání slova "teorie" pro nějaký morální systém. To slovo by mělo být vyhrazeno pro nějakou objektivní, fakticky prověřenou hypotézu. Ale holt asi humanitní vědy to takto někdy bohužel používají.
    JN
    October 8, 2016 v 17.39
    V tom s Vámi souhlasím, pane Samohýle
    a nerozumím tomu, jak se takový morální systém (tedy hypotéza) poměrně za krátkou dobu stane určující pro celou euroamerickou civilizaci.

    Nerozumím tomu, jak je možné, že se tato hypotéza vyučuje ve školách jako jednou daná pravda, podle které jsme všichni povinni přetvořit kulturu a společnost.
    TT
    October 8, 2016 v 22.28
    Omlouvám se, že jsem si popletl jména
    One to někdy splývá :)
    TT
    October 8, 2016 v 23.14
    Pane Nusharte,
    ta teze o nutnosti zrušit kategorii (popis, definici) ženy (i muže) je samozřejmě velmi diskutovaná a vychází už ze starší sociologické literatury. Ale nechce rušit ženu a muže (no už se při té představě aspoň nechechtám a nepletu si jména, páč nevidím na klávesnici pro slzy smíchu).

    Jen prostě upozorňuje na to, že neexistuje žádná univerzální žena či univerzální muž, k nimž bychom se mohli vztahovat nebo je obhajovat. Naopak, tahle kategorizace může vést ke zkreslení a opominout třeba žen třetího světa, postižených, agresivních atd, které nemusí do dané kategorizace zapadat.

    Je Vám to už trochu jasné? Jinak je to opravdu obsáhlé téma od Aristotela, přes Abélarda a Foucaulta.

    Opravdu můžete být klidný, že by zastánci této teorie chtěli rušit muže a ženy. Skutečně jste mě pobavil a ještě dlouho to budu dávat k dobrému. Prostě, když něčemu nerozumíte, tak si to nejdříve nechte vysvětlit a pak o tom veřejně pište. Alarmující by pro Vás mělo být, když nerozumíte ani názvu ;-)

    Pokud jde o genderovou teorii, na to se musíte zeptat především papeže Františka. Na citovaný text pak navazuje autorka s tím, že to, co papež míní, už tu v reálu je. Ve feminismu se to moc nepoužívá, ale zajímavá je třeba Teorie genderových schémat. Ale jak říkám, jsou to poměrně složité věci, které vyžadují nějaké předchozí filozofické znalosti...

    Napříště by bylo jistě jednodušší bavit se o vztahu ledeburitu a perlitu v diagramu železo-karbid-železo.
    October 9, 2016 v 0.05
    Pane Nusharte
    genderová terie není jen jen jedna, je to proud teorií či studií , které spojuje náhled, že mužské a ženské role nejsou dané od přírody.

    To mi připadá dnes už naprosto prokázané. Edith Butlerová píše opravdu složitě. V polemice mezi Marthou Nussbaumovou a Edith Butlerovou, která probíhala asi před 15 lety (Nussbaumová je také feministka) jí to bylo vytýkáno a Butlerová byla obvinována z toho, že ten sofistikovaný poststrukturalistický foucaultovský jazyk vede k tomu, že to, co Butlerová říká, je pro většinu utlačovaných žen málo relevantní a také může zakrývat vnitřní rozpory v práci Butlerové.


    Na mou vlastní interpretaci genderové teorie se formát diskusního příspěvku nehodí, to se nedá shrnout do několika vět.


    Takže je to hodně složité a pro utlačované ženy vlastně irelevantní, pane Kubičko?

    V tom případě je asi ta naděje, kterou Magdalena Šipka vyjadřuje v článku, jakože odcizení nové levice od lidu je způsobeno spíše neochotou k dialogu než něčím jiným, lichá.
    October 9, 2016 v 10.56
    Pane Morbicere
    tom článku se o Edith Butlerové vůbec nepíše. Složitá je specifiky Butlerová, nikoliv obecně genderová teorie. Ostatně nikde neříkám, že v té polemice měla Nussbaumová pravdu. Ani to nebyla polemika o genderové teorii, ale o přístupu E. Butlerové.

    Nemá vůbec žádný smysl diskutovat o jedné větě vytržené z kontextu.

    Mimochodem, pasáž "jestli je gender „jen“ konstrukt, nebo jde o něco esenciálního. Já esencialista..." svědčí o tom, že Magdalena Šipka spíše s Butlerovou nesouhlasí, i když nevím v čem je paní Šipka esencialistkou.
    IH
    October 9, 2016 v 11.09
    Pokus o "rámcování"
    Úvodem svého příspěvku musím poznamenat, že o genderové teorii (genderových teoriích) nevím vlastně nic. Leccos však vím např. z evoluční biologie nebo etologie. Proto bych se chtěl k otázce, zda jsou mužské a ženské role "dané od přírody", vyjádřit jejich "prizmatem".
    Značná evoluční tvárnost a flexibilita (sociálního) chování jsou z hlediska přírodního výběru a budoucnosti vývojových linií mimořádně významnými dispozicemi. Platí to obecně a v případě evoluce člověka zvláště. Již řadu desítek tisíc let probíhá u člověka (lidské společnosti) vývoj zřejmě právě tímto způsobem. Umožňuje velkou akceleraci a přivedl lidstvo tam, kde nyní je.
    Rozdíly mezi samci a samicemi jsou u mnoha živočichů značné. U lidského druhu vedl vývoj zřejmě k rostoucí specializaci. Vzhledem k významné flexibilitě je možný i vývoj opačný a zdá se, že ten je v nové době nejen žádaný (ženami, feministkami), ale i žádoucí.
    Přesto však platí, že některé vzorce chování jsou u lidí v zásadě stejně přirozené, jako jsou jejich ekvivalenty (nebo protějšky) u (ostatních) druhů, které neprošly dramatickou přeměnou svého postavení ve světě.
    Od přírody danou rolí ženy je ovšem rodit děti, s čímž souvisí daleko větší investice do nového života než je tomu v případě muže. Od tohoto faktu se odvíjí mnoho rozdílů. Role (ženy a matky, natož muže a otce) se ovšem časem zřejmě staly nahraditelnějšími. Nejen ženami, nebo muži v rámci širší rodiny, jak tomu bylo odedávna, ale i institucemi společnosti a příslušníky obou pohlaví navzájem. S rostoucí diferenciací způsobů obživy a života musí obstát další a další inovace dělení (resp. alternování) rolí v rodině a společnosti.
    Přes uvedené je zřejmé, že mnohé archetypy žijí mezi muži a ženami dále, nejsou tu pro bezdůvodné omezování žen, ale jako základ stále funkční dělby rolí a nad to jako záloha, neboť bylo vždy výhodné být připraven na návrat (do) starého světa. Dokonce ani rozumově nemůžeme potřebnost osvědčené druhové výbavy považovat za uzavřenou historii. Ostatně ani takový rudiment jako je slepé střevo si většinou nenecháváme nezanícené operovat...
    Já jsem se tedy několikrát pokoušel genderovou teorii pochopit, ale neuspěl jsem, pane Kubičko.

    Sice chápu, že je na mužství a ženství nabalena spousta "rolí", ale prostě nedokážu překročit ten příkop a nahlédnout, že tyto role mají pouze kulturní povahu.
    Podle mě je genderová teorie nesmírně složitá a nemám se o co opřít.
    Feminismus chápu vcelku bez problémů a v zásadě jsem feminista.
    Gender ne.

    A pokud to není ideologie, co potom je?
    Čistá pravda?
    October 9, 2016 v 12.48
    Pane Morbicere, co ideologie není?
    Co v oblasti sociálních věd nemá ideologickou stránku?
    Ne já, to tvrdí Magdaléna Šipka.
    ((( přesněji - ona nesouhlasí s tvrzením papeže, že gender je ideologie )))
    JS
    October 9, 2016 v 14.03
    Ah, tak jsem si to přečetl znovu a lépe a evidentně paní Šipka přebírá výraz "genderová teorie" od papeže. Ale i tak by to neměla takto používat, protože o žádnou teorii v tomto případě nejde, je to morální systém, ale chápu, kdo by chtěl opravovat papeže, že. :-)

    Jinak, pane Nusharte, nemám pocit, že to někdo na školách učí. A vůbec podle mého mohou jít zastánci "přirozenosti" někam, lidé bojují s přirozeností od nepaměti a většinou je to k prospěchu věci.

    Ale jestli paní Šipka tvrdí, že zde zvítězil jakýsi morální systém, v kterém můžeme sexuální orientaci (natož pohlaví) zcela opomíjet, pak je podle mého soudu na velkém omylu.

    Možná si historii až příliš maluji, ale zdá se mi spíš, že došlo k regresu. V 90. letech byla česká společnost jednou snad z nejtolerantnějších vůči gayům, přičemž významným symptomem bylo, že to prostě nikdo moc neřešil. Realisticky vzato, sexuální orientace je asi tak stejně zajímavou informací o nějaké osobě jako to, jestli to mám radši na koníčka nebo zezadu. Vážně, co je komu po tom?

    Ale zřejmě s opětovným porevolučním rozmachem křesťanství přišla bohužel i angloamerická kultura, která to najednou strašně řeší, protože bohužel v ní existují náboženští fanatici, kteří do toho, co si dělají lidé v ložnici a s kým, chtějí bůhvíproč kafrat. A my jsme samozřejmě převzali jejich agendu, a najednou jsou z toho velké kontroverze. Jenže dost možná prostě ta "genderová teorie" vyhraje, až se o tom zase opravdu mluvit nebude, protože to bude naprosto společensky akceptovaná věc.

    Konkrétní příklad - v naší (americké) firmě jednou přišla jakási iniciativa za diverzitu, a její součástí byla i sexuální orientace. Bylo to jako něco ze středověku - nikdy jsem v Čechách nepotkal kolegu, který by řešil něčí sexuální orientaci. (Poznámka stranou - sexismus je zcela jiná kategorie, v jeho případě je to na místě.) Je to americký problém, proto potřebují takovou iniciativu.

    Takže, abych to shrnul, samotná existence těch genderových teorií je možná daná kulturně. Skutečně tolerantní kultury nepotřebují toleranci donekonečna diskutovat, prostě se tak chovají.
    October 9, 2016 v 14.08
    Nemůžu mluvit ani za papeže Františka ani za Magdalénu Šipku
    Ten první asi nevyplázne pajcku, aby si zaplatil přístup do diskusí v DR a vysvětlil, jak to myslel. Magdaléna Šipka bohužel k vlastnímu článku nediskutuje.

    Co se týče čisté pravdy, tak předpokládám, že papež František jako správný katolík považuje neomylnost učení církve ve věcech víry a morálky za čistou pravdu, ne za ideologii.

    Já se pohybuji ve světě pravd špinavých či alespoň ušpiněných.
    October 9, 2016 v 15.10
    Když tedy "papež František nevyplázne pajcku", aby diskutoval,
    tak upozorním znovu na jeho text o genderové teorii
    http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24472
    Podle mého názoru se papež domnívá, že existují pravidla „jak to má správně být“ a existují i výjimky z těchto pravidel. On konkrétně mluví o „sklonech a hormonální nerovnováze“, ale příčina není až tak důležitá. Hlavní věc je, že si nepřeje, aby byl za své sklony někdo odsuzován či zaháněn pryč od církve.
    Říká se obvykle, že „výjimka potvrzuje pravidlo“. Může ho ovšem potvrzovat jen tehdy, když zůstane výjimkou. Jakmile někdo prohlásí „vždyť je to vlastně všechno jedno“, pravidla tím zruší. Viz jeho slova
    „Život je život a je třeba jej brát tak, jak přichází. Hřích je hřích. Sklony a hormonální nerovnováha působí mnoho problémů a je třeba dávat pozor, abychom neřekli: Vlastně je to všechno jedno, tak oslavujme. Ne, tak ne. V každém případě ale člověka přijmout, doprovázet ho, zabývat se jeho případem, rozlišovat a integrovat. Tak by dnes jednal Ježíš".
    Gejové a ostatní „duhoví lidé“ často chtějí, aby byli uznáni jako zcela „normální“, proto jim záleží na tom, aby se říkalo, že je to jedno. Jenže křesťané se domnívají, že musí existovat pravidla „jak to má správně být“. Že nelze říkat „všechno je jedno“, vždyť si každý může vybrat. A tudíž na ně naléhají, aby uznali, že žijí v hříchu. Což jim bude pochopitelně odpuštěno.
    Tedy, musím říct, že mě osobně trochu mrzí, že se křesťané víc nestarají taky o to, aby ve světě vládla spravedlnost, „jaká má správně být“. Že se fixují pouze na to, aby viděli tyto „biologické hříchy“.
    MP
    October 9, 2016 v 20.49
    Alešovi Morbicerovi
    Mezi tvrzením, že vše ve společenských vědách (a osobně bych to řekl šířejí -- vše ve výpovědích, které jsou společensky zajímavé) má svoji ideologickou stránku a tvrzením, že gender je ideologie, je propastný rozdíl.

    To, že ve všech nám známých společenostech patří k socializaci dítěte, že ho učíme, co to znamená být ženou nebo mužem a všechny společnosti mají určitá prosazující se očekávání,jak se každý z nás má jako muž či žena chovat (a většinou nám dokážou dát citelně najevo, pokud jsme je v tomto očekávání zklamali či zklamaly), není asi něco, co příliš mnoho lidí popíralo.
    A pokud existují intepretační přístupy -- ano, tady Magdalena Šipka používá pojem teorie chybně --, které při vysvětlování společenských jevů kladou na tuto kulturně utvářenou roli muže a ženy důraz, můžeme to považovat za produktivní či zbytečné, ale samo o sobě to ještě není ideologie.
    Samozřejmě, ideologii z toho lze udělat, ale tu lze udělat i přikázání: "Miluj bližního svého jako sebe samého."


    P.s. Jako mužský šovinista jsem rád, že k současnému drilování té části naší populace, která biologická nahodilost přiřkla být vychovávána jako ženy, patří ladná chůze na podpatcích, nátlak na dovednost se elegantně oblékat a dbát o svoji postavu.
    October 10, 2016 v 3.57
    Gender studies, teorie, přístup
    Česká organizace této oblasti se věnující se jmenuje "Gender studies", ten výraz se těžko překládá. Výraz genderová teorie je frekventovaný zejména žurnalisticky, nevymyslel ho ani papež, ani Magdalena Šipka.

    Genderová studia mi zní divně, genderový přístup je asi lepší.

    Svého času se někdy překládalo i slovo "gender" jako "rod", to je sice věcně správně, ale není jasné, že to není rod jako třeba rod Dačických z Heslova, ale "rod" jako "mužský rod, ženský rod", tak se od toho upustilo.
    October 10, 2016 v 6.58
    Naprosto chápu v jak nemožném postavení se papež nachází. Chce smířit nesmiřitelné.

    Nebo chce, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?
    JN
    October 10, 2016 v 9.11
    Pane Tožičko, přečtěte si prosím mé příspěvky ještě jednou. Nikde jsem nepoužil slova "zrušit ženu". Když mluvím o "existenci ženy", mám na mysli existenci člověka, který si je vědom své ženské identity.
    To, co chce genderová ideologie zrušit – podkopat, je právě lidská dvoupohlavní identita, tedy ženská a mužská identita ("subversion of identity").

    Tuto identitu chce genderová ideologie nahradit rovnoprávností cca 20 genderů, neboť tvrdí, že tato dvoupohlavní identita je z hlediska samozvaného "arbitra správného světa" (tedy genderové ideologie) nesprávná (tedy "diskriminující").

    Tato dvoupohlavní identita vznikla evolucí (genderové náboženství tvrdí, že vznikla jako "hříšný sociální konstrukt").

    Naprosto chápu, že Vám "rušení žen" připadá absurdní a směšné, co však vlastně genderová nauka chápe pod pojmem "žena", to se opravdu musíte zeptat spíše zastánců této nauky. Karel Chlouba například ženy definuje takto:
    "Ženy jsou kulturně definovaná identita, jež se z různých důvodů utvořila kolem pohlavních znaků. (...) Ženou se člověk stává, a pokud by ta jinakost vykonstruovaná kolem fyzického znaku už zanikla, genderová studia by neměla co studovat."

    (((Ostatně, nejsem to já, kdo tvrdí, že někteří z genderologů chtějí zrušit ženu. Například právě Karel Chlouba to tvrdí o Kateřině Kňapové: "Cílem ((pro Kateřinu Kňapovou v jejím článku)) tak již není zbavit svět oprese proměnou všech institucí, přehodnocením genderů; cílem je zrušit ženu." - http://denikreferendum.cz/clanek/22543-zrusime-zenu)))
    JN
    October 10, 2016 v 10.56
    Pane Kubičko, teorii lze pomocí experimentů kriticky ověřovat, nikdy však žádnou teorii nelze absolutně verifikovat. To, co prokázat naopak lze, je neplatnost teorie. Tak tomu bylo v historii vždy po překročení paradigmatu.
    Považuji proto za poněkud bláhové, stavět morální systém na vědeckém (nebo dokonce "vědeckém") poznání. To je prostě překročení kompetence vědy, jakési opětovné sklouznutí do nově pojatého ale starého a stále stejně nesmyslného sporu "věda versus náboženství". Ten spor byl nesmyslný od samého začátku, ale mám pocit, že nejdříve tu nesmyslnost nepochopili sami středověcí teologové a později, když ji někteří teologové pochopili, nepochopili ji zase někteří zastánci vědy. To, že tu vůbec nyní mluvíme o genderové "vědě", bylo nejspíš prvotně umožněno právě tím, že náboženství dlouho nedokázalo rozlišit samo sebe od vědy.

    (((Podobnou situaci, ve které ale nejde přímo o vědu, dnes vidíme u islámu, který si v konfrontaci s globalizací nedokáže funkčně vymezit své kompetence – tedy vymezit - omezit je tak, aby islámská společnost a kultura fungovaly v prostředí globalizace bez konfliktů, pokud odhlédneme od toho, že ta globalizace vlastně představuje v islámském světě snad hlavně vnější vměšování západní kultury, které je zase dané její hodnotovou redukcí na účelovost. Genderová ideologie je tedy z tohoto pohledu jakási kulturní regrese)))

    ---------------------------------

    Domnívám se, že morální systém vzniká evolucí (v širším významu toho slova), tedy kulturním a fylogenetickým vývojem. Jistě nemůžeme předepisovat třeba kačerům, jak se mají na základě nejnovějších výsledků vědeckého výzkumu chovat ke kachnám. Pokud bychom měli tu moc a opravdu nekompromisně bychom tu změnu v chování kachen a kačerů vyžadovali, znamenalo by pravděpodobně stresované živočichy a výrazný úbytek početních stavů tohoto druhu.
    JN
    October 10, 2016 v 11.36
    Panu Samohýlovi: "Nemám pocit, že to někdo na školách učí."
    "Na kategorickou výpověď papeže Františka o genderové ideologii bezprostředně reagovala také francouzská ministryně pro výchovu a vzdělání. Jak uvedla, od papeže taková slova nečekala. (...) Jsem rozčilená – řekla Najat Vallaud-Belkacem."

    "...tamní ministryně pro výchovu a vzdělání otevřeně vyjádřila svou nelibost. Papež František se vrátil k tématu genderových ideologií v letadle při návratu z Ázerbájdžánu do Říma. Odkázal přitom konkrétně NA UČEBNICE ve francouzských školách."
    (http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24478)
    October 10, 2016 v 11.53
    Jenom jedna poznámka k tomu, co napsal pan Nushart, totiž že není možné, aby "islámská společnost a kultura fungovaly v prostředí globalizace bez konfliktů".
    Ono je to trochu složitější. Konfliktů nebylo, dokud muslimové z nás, tedy ze Západu, něco měli. Dokud byla pro ně spolupráce výhodná. Nešlo ani tak o vývoz naší morálky, jako o vývoz "našeho" kapitálu tam a dovoz pracovní síly pro "náš" kapitál do Evropy.
    Jenomže teď už ze Západu moc výhod nemají (aspoň ne všichni), takže se aspoň začali víc držet té své morálky.
    JN
    October 10, 2016 v 12.22
    Pane Samohýle, také bych asi řekl, že katolické křesťanství bylo dosud velmi fascinováno sexem a vším, co s tím souvisí (fascinováno negativně).
    Domnívám se, že papež František by mohl přispět k tomu, aby tato podle mě nezdravá fascinace sexem v katolické církvi poněkud opadla. Podle papeže to ale neznamená (jak na to ve svém příspěvku poukazuje paní Hájková), že řekneme "vždyť je to vlastně všechno jedno". Domnívám se, že je to jedno do té míry, dokud se někdo, kdo se nijak nemůže bránit, nestane obětí tohoto přístupu.

    Takže, jak to kdo dělá doma v posteli mě nezajímá a nikoho podle toho neposuzuji. Zda jsou děti prostřednictvím státní ideologie cíleně vedeny k určitému přístupu k sexu a k jeho vyzdvihování na stupnici hodnot výše a výše, to mě naopak zajímá.

    Výchova v homoparentální rodině je pak samostatné téma a negativní postoj k adopcím stejnopohlavními páry neimplikuje netoleranci či nerespektování lidí s odlišnou sexuální orientací. Spíše si myslím, že takový postoj je více vnímavý k dítěti, více se zamýšlí nad tím, zda se dítě jako subjekt práva může zároveň stát objektem práva někoho jiného.

    Ovšem nedomnívám se, že lze genderové aktivisty vinit z náboženského fanatismu..., i když vlastně ano, v určitém smyslu slova se o "náboženský" fanatismus jedná. Není to ale náboženský fanatismus křesťanský, jde o jiné "náboženství".
    MP
    October 10, 2016 v 12.29
    Kdyby bylo sousloví "genderová teorie" zavedené jako obvyklé, působila výhrada o nevhodném použití slova teorie pošetile -- podobně jako poukazování na nevhodnost použítí slova "bullshit" pro označení něčeho, co neprodukují čtyřnohá rohatá hovádka a co není produkováno prostřednictvím zažívacího trakt. Usus je suverenní vládce jazyka.

    Není tomu tak a sousloví je v češtině neobvyklé. Mimoto ho MŠ používá v přímem odkazu k papežovu výroku a posiluje ho metaforicky přesyceným kontextem -- "genderová teorie" funduje praxi "genderového hnutí" a zvítězila ( v boji analogickém tomu reformačnímu). To by skutečně bylo podezřele blízko charakteristice ideologie.

    Proti takto od MŠ přijatému papežskému vztahu "teorie x ideologie" stojí demokratická argumentace Najat Vallaud-Belkacem, která tvrdí, že ve francouzských učebnicích se genderové hledisko prosazuje neideologicky a v souladu se stavem poznání -- nemohu posoudit, moje schopnost číst francouzky je bídná, ale odpovídalo by to stavu v České republice, Německu a Rakousku.
    Při vší uctě k papežovi, nevěřím, že výrok jedenáctiletého chlapce: Až budu velký, budu holčička. (zdejší čtenáři rodiovaticana mě jistě opraví,pokud toho chlapce necituji přesně) by byl přímočarým výsledkem indoktrinace ve státní škole.

    Rod je sice doslovný překlad a i v angličtině znamená také gramatický rod. Přesto je tu dost významný rozdíl: Biologicky patříme jako muži a ženy v češtině pod jeden rod (angličtina s tím nemá problém, podržela si v této souvslosti latinský tvar: genus) a tvoříme přitom podle taxonomie přibuzenských vztahu se svými příbuznými obou pohlaví jeden rod (v angličtině clan nebo v kontextu starověkých studií gens).
    JN
    October 10, 2016 v 12.40
    Za sebe bych, paní Hájková, k Vašemu předpředchozímu příspěvku (Neděle, 9.Října 2016, 15:10:51) dodal,
    že nenaléhám na to, "aby uznali, že žijí v hříchu". Já to nevím, proto nemohu nikoho soudit, respektuji je i v kostele.
    Stejně jsem z toho jelen, pane Profante.

    Vezměme nějaký příklad.
    Ženský tenis byl velmi dlouho jen takový sranda-přívažek k tenisu mužskému. Nikdo ho nebral vážně.
    Nicméně časem se zprofesionalizoval a za další čas ženská hráčská asociace (WTA) společně s feministkami vybojovaly stejné odměny na největších turnajích pro ženy i muže.
    Tohle mi prostě dává smysl -- v absolutních číslech je mužský tenis sice prokazatelně rychlejší, preciznější, tvrdší..... zkrátka kvalitnější.
    Ale každý ví, že to je jen dílčí část celku. A že rozhodující kvalita zápasu je jinde, než jen v tvrdosti podání. Když nedávno ve Wuhanu Petra Kvitová po strhující bitvě porazila úřadující světovou jedničku Angeliku Kerberovou, nikdo nepochyboval, že jsme viděli zápas měsíce v obou kategoriích.

    Ale co chce gender? Aby "broskvičky" hrály s "bimbásky" (ženy s muži se napsat ostýchám)?? Protože to je skutečně hnusná oprese, že jsou kulturní rozdíly vydávány za esence (abych použil genderový slovník)....................
    .................................................jenže to by ženský profesionální tenis zanikl.

    Stejně tak třeba v politice - feministický způsob (aspoň jak feminismus vnímám já) chápu - je nepřijatelné, aby byly ženy jen proto, že jsou ženy, diskriminovány v přístupu k politickým postům, a je naprosto nepřijatelné, aby ženy braly nižší platy za stejnou práci. Zkrátka ať mají všichni stejnou šanci.
    Gender (podle mě) chce kvóty.

    Zkrátka já ideologii beru, s ideologií se dá polemizovat, dá se kriticky rozebrat, je možno k ní zaujmout postoj. Feminismus je podle mě ideologie. Ideologie, se kterou souhlasím. Květ moderny.

    Gender je postmoderna. A dojmologie.
    Zřejmě vznikla ze zklamání, že moderna nedokáže tak rychle a účinně naplňovat svá ideová východiska, jak jsme si přáli.
    Pořád je na světě hodně vykořisťování, útlaku a bídy.
    A lékem má být absolutní rovnost čehokoliv s čímkoliv.

    ((( tedy aspoň tak nějak mi to připadá -- ovšem netajím se, že mě gender vlastně skoro nezajímá a určitě to bude všechno složitější, než jsem tady teď předvadl )))
    October 10, 2016 v 14.13
    Panu Nushartovi
    Já to chápu i schvaluji. Asi bude problém hlavně na straně některých zpovědníků.
    Četla jsem na témže serveru http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21615
    že v církvi existují taky homosexuálové, kteří se zlobí, když se jejich jménem kladou požadavky na redefinici manželství či rodiny. Oni to totiž nepožadují. Chápou svou orientaci jako svou vnitřní záležitost.
    P.S. V tomhle tedy vlastně s papežem nesouhlasím, i když jsem psal že ne -- že je gender ideologie.
    Není.
    Dojmologie.
    MP
    October 10, 2016 v 15.33
    Alešovi Morbicerovi
    Nevím, zda jste jelen, ale pokud ano, nesouvisí to nejspíš příliš s genderovým přístupem.
    Ten se zabývá právě těmi rolemi, v tomto případě vyjádřenými rozdělením tenisových soutěží na mužské a ženské. A sotva ze své perspektivy může víc, než konstatovat, že se jedná o kulturně dané a na lidské dohodě založené pravidlo. (Což bude nudný pleonasmus, protože jaké jiné pravidlo to ve sportu mohlo být?).
    Zda z toho jedni odvodí, že by bylo dobré rozdíly mezi ženským a mužským reprezentativním tenisem dále rozvíjet např. s ohledem na estetickou formu či jiní, že se jedná o rozlišení, které by bylo lepší zrušit, už nemá s genderovými studiemi nic společného. A dokonce ani se spravedlností ohledně genderu, tu řeší ty stejné odměny (pokud ji vůbec bylo nutné řešit).

    Samozřejmě, existuje zde celá škála otázek uznání, mohou být ženy -- závodnice, které budou cítit zneuznány chráněným prostředím vyhražené ženské soutěže apod.

    Osobně se Vám přiznám, že pro takové problémy nemám příliš pochopení. Zajímá mě spíše působení genderových rolí tam, kde se ženě zamezuje přístup k lépe placené práci pod záminkou její fyzické křehkosti, ochrany schopnosti plodit, výchovy dětí atd.
    Nebo tam, kde se nerovnost podle pohlaví v zastoupení a připravenosti kandidátů politických stran do parlamentu (ale třeba také žadatelů o postdoktorandské stipendium na prestižní universitě) odvíjí od banální očekávání, že žena má na schůzí v prvé řadě vařit kafe, mýt hrnečky a sčítat hlasy, volitelná že hlavně je jako pokladnice a zapisovatelka (mutatis mutandis v doktorském semináři)
    Možná Vám odkrývání a podrývání takových nespravedlností založených v kulturních stereotypech navázaných na pohlaví přijde jako dojmologie. To už je na Vás.
    JN
    October 10, 2016 v 17.55
    Signifikantní pro genderovou... ehm, doprčic co vlastně? Aha, pro genderová studia
    je, že se nám nějak nedostává slov, aby se o tom dalo po lidsku mluvit.

    Velmi důležitou funkcí odborné hantýrky bývá znesnadnit až znemožnit pochopení lidem mimo vytyčený okruh. Nejdokonalejším řešením je, když se příslušná slova vůbec nevytvoří (ba jejich vytvoření se dokonce aktivně brání), aby se o tom vůbec nedalo mluvit, aby se dalo jen "bádat". "Vždyť my jsme na to studovali a živíme se tím, tak nám do toho přece nebude kecat někdo zvenčí." Ještě by se, nedej bože, mohlo ukázat, že to zas taková věda není, že to je celkem obyčejný podvod, že to jsou neviditelné "císařovy nové šaty".
    JN
    October 10, 2016 v 18.11
    Manželka už po mně zase chce nějaké peníze, chystá se navštívit genderové studio.
    To jsem zvědav s jakým novým genderem na hlavě zas přijde.
    MP
    October 10, 2016 v 18.24
    Jiřímu Nushartovi
    Mylíte se.
    A je to vidět již na tom, že ani já, ani Tomáš Tožička, ani Jiří Kubička nejsme esoteričtí experti na genderová studia a dokonce ani sociologové, přesto však nemáme problém se tu o genderových studiích domlouvat, po případě spolu nesouhlasit. Jenom si je ovšem potřeba každému oboru věnovat alespoň trochu pozornosti, než se o něm začnu pronášet "zasvěcené" a emotivně přesycené výroky. Nebudou sice pak ty výroky méně emotivní a neználkovské, ale to nebude tak vidět.

    Samozřejmě, v každé expertní oblasti existuje hantýrka a zarputilá představa, že některá slova fachman nepřekládá. On by Vás svého času každý dobrý švec hnal potěhem, kdybyste říkal,že sedí na stoličce a botu si přdržuje pomocí silného řemenu, možná by po vás i verpánkem hodil -- bývali páni obuvníci vyhlášení vzteklouni.
    TT
    October 10, 2016 v 18.31
    Stále trapnější,
    viďte pane Nusharte. :-) Když nevím s argumentací kudy kam, řeknu že ostatní studují nesmysly a protože tomu nerozumím, tak jsou to podvodníci.

    Neexistuje odborná terminologie, které by se při troše snahy nedalo porozumět, zvlášť když se standardně učí i na gymnáziu. Ale jako výmluva pro hloupost dobrý. Ještě byste mohl dodat s hradním pánem, že za tím vším je spiknutí pražské kavárny.
    JN
    October 11, 2016 v 0.40
    Já, pane Tožičko, netvrdím, že třeba všichni docenti marxismu-leninismu si byli vědomi nesmyslnosti svého bádání.
    Někteří ve smysl své práce opravdu věřili, někteří to šli dělat z prospěchu a uvěřili v ten smysl jaksi dodatečně, protože je velmi těžké dělat nějakou práci a zároveň si být vědom její naprosté nesmyslnosti. Ale byli mezi nimi někdy i velmi úctyhodní lidé, kteří tu práci z prospěchu nedělali a našli si v té nesmyslné práci smysl jiný.

    Pokud by ty výsledky bádání nebyly dopředu dané pevnými mantinely, ze kterých to prostě nesmí vybočit, pokud by zde nebyla ta předem daná objednávka "revolucionářů shora" na "vědecké" odůvodnění jejich velké kulturní revoluce :-), pokud by věda nevytvářela novou morálku (má to totiž být právě naopak – věda má být pod kontrolou morálky), pokud by bylo vůbec představitelné, že je možné dojít k jakkoliv překvapivým (tedy neočekávaným) výsledkům, pak by i ta genderová studia (přes značnou zprofanovanost toho pojmu) mohla mít dobrý smysl.
    JN
    October 11, 2016 v 7.51
    Pokud je prostě věda těsně propojena s vládnoucí mocí,
    věda tím nutně musí trpět (a někomu taková věda může připomínat "císařovy nové šaty").
    JN
    October 11, 2016 v 8.26
    Trochu mi to připomíná ten starý paradox,
    že Bůh nemůže být podle lidské logiky současně vševědoucí i všemohoucí, protože kdyby byl
    a všechno co se stane by věděl už dopředu, nemohl by už pak nikdy jako všemohoucí udělat nic jiného než to, co už měl dopředu ve své mysli naplánováno.
    MP
    October 11, 2016 v 9.02
    JIřímu Nushartovi
    Ani storkát opakovaná lež se nestává pravdou. A urážky nepřestávají opakováním být urážkami.
    Kde berete vůbec tu nestoudnost popisovat stav genderového bádání? Kolik jste toho jen z produkce sociologického ústava na toto téma za posledních deset let přečetl? Na kolika konferencích jste byl? Zatím se stále odvoláváte na novinové články a jednu polemickou knihu starou dvě desetiletí.
    Dískuse musí omýláním stále týž frází ("císařovy nové šaty" u Vás čtu už nejméně po dvacáté za poslední měsíc) a arogantní ignorancí, kterou nejspíše diskutující považuje za pevnost postoje, "nutně trpět".
    Pro se Vám omlouvám, ale na Vaše vstupy nebudu reagovat.
    JN
    October 11, 2016 v 9.29
    Švec by mě hnal potěhem, pane Profante,
    ale zkuste si odpovědět na otázku, čím by Vás hnala naše emancipovaná Máňa z romské čtvrti, pokud byste jí chtěl vážně tvrdit, že je jen "kulturním konstruktem, vytvořeným kolem pohlavních znaků" a také nezaměstnaným "lidským zdrojem" :-)
    JN
    October 11, 2016 v 9.45
    Náboženství je tolerantní, pokud si dokáže samo ze sebe udělat legraci
    a pokud takovou legraci dokáže snést.

    O vědě to platí taky.
    JN
    October 11, 2016 v 10.20
    "Zatím se stále odvoláváte na (...) jednu polemickou knihu starou dvě desetiletí."
    Takže Butlerová už je "heretička"?

    Kdo o tom rozhoduje?
    JN
    October 11, 2016 v 11.02
    "Chápu vlny genderové teorie a feminismus
    jako podobné hnutí, kterým byla před stovkami let reformace. Pohyb, který nás nutí znovu definovat vše, co známe," píše Magdaléna Šipka.

    Vlivem reformace a později osvícenství se nakonec z osobního Boha stal pro některé (pouhý) "kulturní konstrukt" v myslích lidí. Vlivem genderového hnutí, které Magdaléna Šipka přirovnává k nové reformaci, se nyní i z člověka (muže a ženy) stává pouhý kulturní konstrukt. Je to degradace člověka a vyzdvižení sexu na piedestal na místo člověka (a "genderu" na místo "sexu").
    MP
    October 11, 2016 v 12.26
    JIřímu Nushartovi
    Opravdu považuji další diskusi s Vámi za zbytečnou a proč jsem výše jasně vysvětlil. Nemusíte to ilustrovat dalšími otázkami.

    Ale: Nenapsal jsem, že Judith Butlerová heretička, jen jsem napsal, že se opíráte o knihu, která je už příliš stará, aby vypovídal a o současném stavu poznání. Sama Butlerová rekapitulovala to, co se změnilo od vydání Gender Trouble v roce 1990 v jedná ze studií v Undoing Gender z roku 2004.

    Obvykle se snažím odpovídat, pokud jsem přímo osloven. pokud to ve Vašem případě nadále nebudu dělat, je to vědomé a záměrně urážlivé, berte to prosím tak.
    Inu, ve vašich větách pane Profante vypadá gender studies jako šikovný nástroj schopný dekonstrukce (tedy nalezení skutečných podstat) v různě strukturovaných prostředích moderní společnosti.
    Ve větách paní Šipka trochu jako obušek.

    MP
    October 11, 2016 v 16.58
    Alešovi Morcibierovi
    Trochu ano. To je to genderové hledisko. Já si to nemůžu dovolit. S obuškem v ruce bych vypadal jako přestárlý loupežník ze špatné fantazy, Magdalena Šipka si i s ním může uchovat půvab a něžnou ženskou bezbrannost.

    Ony jsou oblasti lidského poznání, kde se velmi špatně udržuje rozdíl mezi teoretickým žánrem a aktivismem, někdy je to dokonce nemožné. Hannah Arendt napsala moudrou úvahu o tom, proč nelze psát o Osvětimi sine ira et studio. Přesto je potřeba o to rozlišení usilovat a používat ho jako kriterium pro jednotlivé úvahy.
    Výsledky genderových studií určitě mohou iniciovat špatné politické praktiky a cíle. Tak jako výsledky ekonomických studií mohou iniciovat zločinné hospodářské politiky či medicínský výzkum nebezpečné praktiky léčby banálních onemocnění.
    October 12, 2016 v 0.46
    Oč tu vlastně běží
    V nejhlubší rovině o to, zda platí:
    1) Rozdělní na muže a ženy je jen kulturní konstrukt = každý si může svobodně určit, jestli bude mužem, nebo ženou (nebo ještě něčím jiným)
    NEBO
    2) To, jestli se člověk narodí jako muž, nebo žena, určuje některé jeho dispozice bez ohledu na jeho rozhodnutí a kulturní kontext - je to jeho "vrozená "přirozenost. Ta podstatně SPOLUURČUJE jeho mužskou či ženskou ROLI.
    Papež František věrný realistické ontologii (která je na půdě křesťanství důsledkem Stvořitelského záměru Božího) hájí stanovisko 2).
    A oprávněně stanovisko 1) označuje za "ideologii", protože tenhle "absolutní konstruktivismus" je empiricky zcela nedoložitelný (a je jen krajní pozicí nominalismu dotaženého do oblasti ontologie).
    Právě příklad homosexuálů a transsexuálů ukazuje, že člověk z některých svých daností "nevyskočí", i kdyby o to jakkoliv stál.
    Nevidím, že by přijetím této ideologie "ontologické svévole" došlo ke zvětšení prostoru svobody. Zrušením, VŠECH pravidel se možnosti svobody nezvětšují, naopak se pro většinu lidí svoboda úplně ztrácí. Pak se prosazují jen násilníci.

    K diskusi naopak je, kdy kulturně společenský kontext na základě předsudků a nereflektovaných tradic natolik striktně stanovuje OBSAH mužské/ženské ROLE, že opravdu dochází k omezení svobody.
    Tady je dostatek dokladů, že v tradičních společnostech k tomu hojně docházelo a leckdes ještě dochází.
    A plodná diskuse s genderovým přístupem tu může takové zbytečné a ubližující omezování odkrývat a hledat přijatelná řešení.
    JN
    October 12, 2016 v 11.26
    Já s Vámi souhlasím, pane Zajíci, a zvláště se mi líbí ten poslední odstavec
    "... A plodná diskuse s genderovým přístupem tu může takové zbytečné a ubližující omezování odkrývat a hledat přijatelná řešení."
    Domnívám se, že podmínkou k této diskusi je rovnocenné postavení diskusních stran. ČR se však již zavázala k prosazování gender mainstreamingu jako k jedné z horizontálních priorit EU, aniž by nějaká taková diskuse předtím proběhla.

    Gender mainstreaming se vykládá jako "strategie Evropské unie, jejímž cílem je dosažení rovného postavení žen a mužů". Je otázkou, co se v této definici rozumí pod pojmem "žena" a "muž" a zda tato definice něco záměrně nezakrývá. Zastánci genderového přístupu pod těmito základními pojmy ("žena" a "muž") rozumí něco zcela jiného, než jeho odpůrci. Pro zastánce jsou žena a muž jen dva z cca 20 genderů (různých sexuálních orientací), zatímco pro odpůrce tohoto přístupu jsou žena a muž dvě pohlaví a žádné další neexistuje. Gender mainstreaming tedy podle mého názoru záměrně zakrývá, že mu nejde o zrovnoprávnění pouze mužů a žen, ale o zrovnoprávnění těch dvaceti genderů, z nichž muži či ženy jsou jen jednou dvacetinou. V posledku tedy jde o podkopání mužské a ženské identity vytvořením "mnohagenderové" společnosti.

    Pokud je tedy v té diskusi jedna strana spojena s mocí a své cíle strategicky skrývá, nemůže taková plodná diskuse vůbec proběhnout. Plodná diskuse může začít, až se tohoto spojení s mocí tato strana vzdá a vysloví svá stanoviska a své cíle otevřeně.
    MP
    October 12, 2016 v 12.35
    JIřímu Zajícovi
    Obávám se, že o to v té hlubinné rovině neběží.
    To, že gender je kulturní konstrukt ještě neznamená, že není pro člověka stejně reálný jako zeď, kterou jak známo hlavou neprorazíš.

    Kulturní konstrukt je například také národ. Tady si to umíme představit snáz, málokdo dnes věří, že se rodíme biologicky určeni jako Čech nebo Švýcar. Přesto nemohu pouhou volbou přestat být Čechem a stát se Švýcarem -- při obrovském úsilí by tuto změnu někteří z nás dokázali, ale i tak by nesměli mít smůlu a museli by je např. vůbec nechat ve Švýcarsku žít. Sotva to můžeme nazvat svobodnou volbou.

    Ani gender není předmětem naší svobodné volby. Gender je nám ve společnosti přiřazena na základě biologické nahodilosti našeho pohlaví. Rozhodně nemáme svobodnou volbu to změnit jako děti a jako dospělí jen velmi omezenou. Být gay, transexuál či asexuál je ještě stále volba genderu určená biologickým pohlavím.

    Co je ale dost dobře možné, že můžeme stávající národní identitu či gender společenský zrušit. Vlastně to děláme průběžně, češství konce 19. století by dnes bylo leda komické a právě tak "být ženou" podle kulturního konstruktu téže doby.
    Ovšem zrušit společensky a dlouhodobou dějinnou dřinou, opět nikoliv individuálním svobodným rozhodnutím. Zrušíme to i ono jen ve prospěch jiného kulturního konstruktu.

    Samozřejmě, s tím , co jste nazval "absolutní konstruktivismus" se můžeme setkat. Jako s extrémistickým a zcela minoritním proudem, který se zcela určitě neprosadil při utváření politik v rámci ČR, EU a ani USA (kde k tomu mají některé skupiny nejblíže). Polemizovat nejen s genderovými studiemi, ale i s genderovým aktivismem a přitom považovat tento extrém (který, abych předešel zbytečným dotazům, rozhodně nesdílí Judith Butlerová) za reprezentativní postoj je stejné jako intepretovat křesťanskou lásku podle trička, na kterém si to "Ježíš vyřizuje s Darwinem motorovou pilou" (myslel jsem, že to byl satirický nápad scénáristy crazy komedie, ale internetová kamarádka mé dcery odkudsi z Alabamy trvá na tom, že se ta trička v Bibel beltu realně vyskytují :-).
    Já jsem laik, přesto vím, že v USA jsou teď nějaké problémy se záchodky, kdy se státy bouří proti nějakému federálnímu genderovému zákonu. A taky tam probíhala aférka s nějakým 50ti letým maníkem, který se prohlašoval za 16ti letou dívku a vynucoval si vstup do neveřejných prostor, kde se dívky tohoto věku vyskytovaly (šatny, sprchy atd.)
    Ostatně zákon, který plně odpovídá bodu 1/ pana Zajíce, tedy že si člověk může zcela svobodně, bez ohledu na jakékoliv fyzické znaky určit, jestli je muž nebo žena nebo něco jiného, už platí (zřejmě) i v Německu:
    https://www.novinky.cz/domaci/404344-chteji-byt-translidmi-ale-telo-ma-zustat-puvodni.html
    ....................................... tím chci říct, že ten váš "zcela minoritní proud" zas až tak zcela minoritní nebude, pane Profante.
    MP
    October 12, 2016 v 14.30
    Alešovi Morbicerovi
    Inu, toho padesátiletého maníka zřejmě vyvedla ochranka a právě rozlišen záchodků je zleca nesporně kulturní konstrukt a nijak nesouvisí s biologickým rozdílem pohlaví.

    "Translidi" představují opravdu malinkou minoritu a hlavně nijak gender ani neruší, ani nepodrývají. Nechce se mi dohledávat, jak je to s tím německým zákonem a co vlastně upravuje. Jak například řeší výkon trestu či činnost ve volnočasové práci s dětmi -- tedy ta místa, kde může nastat reálný problém. Protože to jestli Franz Ebert začne říkat Frieda Ebert a smí si vyplňovat v některých dokumentech kolonku sex podle svého přesvědčení, to opravdu nestojí za diskusi, leda za požehnání: Pochválen buď Pán, kteří stvořil svět ve vší jeho rozmanitosti.
    Nevím, jestli je to tak nevinné, jak to vypadá.
    Rozpadne se jazyk (což už se ostatně děje), cokoliv bude moci znamenat to nebo ono nebo něco jiného, lež bude lež anebo pravda, jak se to bude hodit, nikdo už nebude chápat nikoho a každý bude jen vykřikovat to svoje do nezozlišitelného bílého šumu chaosu....

    Stojím za papežem.
    JP
    October 16, 2016 v 10.13
    Ano, takový zákon o možnosti nechat si do svých dokumentů zanést v kolonce "pohlaví" záznam "bez určitého pohlaví" nebo tak nějak (také se mi to teď nechce dohledávat) v Německu skutečně byl nedávno přijat.

    Tímto opatřením zákonodárce reaguje na skutečnost, že prostě objektivně existuje určitá skupina - snad je opravdu možno říci: nešťastníků - kteří se vnitřně nemohou a nedokáží identifikovat ani s pohlavím mužským, ani s pohlavím ženským. A to bez ohledu na to, jakými vnějšími pohlavními znaky je vybaveno jejich tělo.

    Tato možnost nechat se tedy i oficiálně zaregistrovat jako "osoba bez určeného pohlaví" je tedy dána; je ovšem krajně nepravděpodobné, že by tato zákonná možnost byla - ať už z jakýchkoli důvodů - nějak masově zneužívána. Mít ve svých osobních dokumentech záznam "osoba bez určeného pohlaví" bez dalšího znamená stát se v očích ostatních přinejmenším exotem; a s největší pravděpodobností vede i k faktické diskriminaci, například při hledání zaměstnání. Takže k takovémuto kroku se odhodlají víceméně s jistotou opravdu jenom ti, pro které je skutečně vnitřně nepřijatelné ztotožnit se s jedním z obou "klasických" pohlaví.

    ------------------------------------

    Jen tak mimochodem: německá strana Zelených nedávno vydala inzerát na jakousi funkci ve svém ústředním politickém aparátu. A při vyjmenování kvalifikací potřebných pro toto místo bylo zároveň výslovně uvedeno: "Lhostejno jakého pohlaví či b e z pohlaví..."

    Nedá se nic dělat, ale ti němečtí Zelení stále ještě alespoň v některých směrech zůstávají skutečně progresivní silou.
    JD
    October 16, 2016 v 15.52
    Genderismus jako libertariánství levice
    Ano, ale:

    Čím jiným než čirou ideologií je tvrzení, že pohlavní identita je čistě kulturní konstrukt, podobně jako tvrzení libertariánů, že společnost neexistuje, jen jednotlivci?

    Za obojím stojí přesvědčení, že jen člověk jako jednotlivec je určovatelem správného, sám sobě nejvyšší autoritou, a žádná jej přesahující entita (společnost, stát, příroda či Bůh) jej nemá co omezovat ve svobodném rozletu či "diskriminovat".

    Motivací skutečné levice by měly být solidarita, soucit se znevýhodněnými, ne bezbřehý mravní a hodnotový relativismus.
    JP
    October 17, 2016 v 16.48
    Ano, k tomu se mohu připojit. (Původně jsem to chtěl sám poznamenat, ale pak se mi nechtělo nadále rozviřovat téma.)

    Všechen ten napohled tak liberální a svobodomyslný přístup k dané věci vždy nakonec vede k přinejmenším tiché destrukci původního povědomí, že zde existuje něco vyššího, jakýsi "vyšší princip mravní", který nespadá do volné dispozice individua. I když v konkrétním případě pro to mohou být jakkoli dobré důvody.
    JN
    October 18, 2016 v 8.44
    Pane Poláčku, s tím současným účelem toho zákona, který umožňuje neuvádět v dokumentech konkrétní pohlaví, máte jistě pravdu.
    Na druhé straně je ovšem také pravda, že cílem gender mainstreamingu je to, aby se pohlaví (neboli gender, který má pohlaví nahradit) v žádných dokumentech už neuváděl.

    Těžko by se v tom také při tom značném počtu možných genderů vůbec někdo vyznal, k ničemu praktickému by to nebylo, také jistě není možné nikomu nařizovat, aby v dokumentech uváděl svoji sexuální orientaci, a ta navíc bývá v mnoha případech nevyhraněná.
    JS
    October 18, 2016 v 9.35
    panu Dospivovi
    To si pletete liberalismus (nikoli libertariánství) a levici.

    Liberalismus je protikladem ke konzervativismu jakožto systém hodnot, který odmítá šovinistické dělení lidí na my a oni, a s tím spojené autoritářství (což jsou téměř všechny formy autoritářství). Tedy například odmítá dělení na muži/ženy nebo Češi/cizinci.

    Naproti tomu levice je protikladem pravice jako systém hodnot, který odmítá nerovnost (sociální a ekonomickou) ve společnosti.

    Co je ovšem podstatné, že to co je tou společností, v jejímž rámci se uvažuje nerovnost, je dané liberalismem, nikoli levicovostí.
    JS
    October 18, 2016 v 9.50
    panu Poláčkovi
    "původního povědomí, že zde existuje něco vyššího, jakýsi "vyšší princip mravní", který nespadá do volné dispozice individua"

    Mně to rozhodně chybět nebude. Pokud ten princip nespadá do volné dispozice žádného individua, do čí dispozice spadá? Ve finále je to podobné jako víra v Boha jako nositele morálky, používá se to jen k mlácení ostatních lidí po hlavách, jak že jsou nemorální. A dík, takový přístup považuji za nemorální (i když to není žádné velké drama) zase já.
    JS
    October 18, 2016 v 9.55
    panu Dospivovi
    A ještě: Libertariánství fakticky stojí na opačném pólu než liberalismus. Liberalismus považuje za součást společnosti všechny jednotlivce na planetě, zatímco pro libertariánství jsou společnostmi jen jedinci případně rodina. Uprostřed se pak pohybují konzervativní směry, které to, co je společnost, tak či onak vymezují.
    JP
    October 18, 2016 v 13.09
    Ano, pane Samohýle, z toho bylo možno vycházet předem, že Vám něco takového jako nějaká vyšší, obecně platná pravda či idea chybět nebude.

    Nebude chybět Vám osobně - jenže je to právě to, co v e Vás chybí - a je to znát doslova na každém kroku. Výsledkem je pak fakticky pouhé sociální inženýrství - byť i třeba v daném případě dobře míněné.

    Ovšem, sociální inženýrství je vlastně vždycky "dobře míněné".
    JP
    October 18, 2016 v 13.13
    Ostatně, od liberalismu se to "libertariánství" nechá oddělit stejně tak málo, jako od komunismu totalitarismus. V obou případech je to jako líc a rub - ale zároveň součást jedné a té samé mince.
    JS
    October 19, 2016 v 9.07
    panu Poláčkovi
    "Nebude chybět Vám osobně - jenže je to právě to, co v e Vás chybí - a je to znát doslova na každém kroku."

    V tom s vámi souhlasím, že mi nechybí je známka dospělosti. Nemám potřebu se nad někoho stavět prostřednictvím jakési tajemné vyšší pravdy nebo morálky, kterou dotyčná osoba nemůže pochopit. (Neboli - pokud mám mít v něčem pravdu, měl bych mít sdělitelný argument. Jinak je to o ničem.) O tuhle potřebu jsem přišel již na základní škole.

    "Ostatně, od liberalismu se to "libertariánství" nechá oddělit stejně tak málo"

    V Češtině se ty pojmy popletly, ale v angličtině je to skutečně něco dost jiného (ono tedy původně libertariánství také znamenalo něco trochu jiného, ale to už je fakt detail). Já jsem třeba liberál, ale s libertariány nechci mít opravdu nic. Ale je fakt, že z pohledu konzervativní morálky se ten rozdíl může jevit malý.
    JP
    October 19, 2016 v 11.27
    Pane Samohýle, jsou prostě věci tohoto světa, které jsou natolik subtilní, že je nelze dokázat žádnými argumenty.

    Jakými "argumenty" je například možno prokázat krásu Mony Lisy? Asi žádnými; a přesto jsou to právě takovéto nedokazatelné věci, kteří nakonec vytváří ten vlastní smysl naší existence jakožto kulturních, duší a duchem obdařených bytostí.
    + Další komentáře