Státy EU čeká další rozhodování o uprchlících, řeší se Itálie, Řecko i Turecko

Akutní fáze krize byla po dohodě s Tureckem utlumena, jde však o provizorní řešení, které je třeba rozšířit. Problémy v hraničních státech navíc narůstají a z táborů v Turecku, Jordánsku a Libanonu přicházejí zprávy přímo děsivé.

Petr Jedlička

26.05.2016 18:30

Idomeni_druhy_den-24

Od ledna dorazilo do EU dalších 190 tisíc žadatelů o azyl. Drtivá většina z nich ovšem přišla ještě před březnovým uzavřením dohody s Tureckem. Foto Ondřej Mazura, DR

Související

Přibližně šest týdnů zůstává členským zemím EU ještě k hledání východisek a debatám nad rozhodnutími ohledně aktuálně nejpalčivějších aspektů uprchlické a migrační krize: reformy systému společného přístupu k žadatelům o azyl, pomoci nejpostiženějším státům a dohody o bezvízovém styku s Tureckem. Shodují se na tom pozorovatelé na základě posledního i očekávaného vývoje.

Současné řešení v podobně uzavření takzvané balkánské cesty a vracení migrujících do Turecka je bez dalšího pouze krátkodobé. Navíc závisí na ústupcích Ankaře a téměř neřeší nový problém: snahu rostoucího počtu uprchlíků a dalších migrantů dostat se do Evropy z Libye. Je tak nezbytné jednat dále.

„Loni eskalující krizi se podařilo utlumit, zdaleka ale neskončila. Do Evropy přichází v současnosti přibližně 1700 žadatelů o azyl týdně, což je asi třetina počtu, který se dostával na kontinent minulý rok v době, kdy nápor vrcholil, každý den. Většina z migrujících přitom dnes připlouvá na italské ostrovy. V Řecku jsou registrovány jen desítky osob denně,“ hlásil v úterním tematickém pásmu BBC Mark Urban, analytik stanice pro otázky mezinárodních vztahů a obrany, a pokračoval:

„Pozornost celé EU se nyní koncentruje na referendum o britském odchodu plánované na 23. června. Po něm však bude zbývat už jen týden na splnění jarních slibů Turecku. Hlavní jednání tak probíhají nyní (...) Zároveň je zapotřebí řešit i vývoj situace v Řecku, kde stále vázne 46 tisíc lidí snažících se dostat dále do Evropy. A ještě mnohem větší problémy se hlásí z táborů u hranic vlastní Sýrie,“ uvedl analytik BBC. 

Nejsledovanější: Turecko
Pozorovatelé se rozcházejí v názoru, který z naznačených problémů se vyhrotí jako první, nejsledovanější je ale otázka spolupráce EU s Tureckem. Znalci se shodují, že z velké březnové dohody o společném postupu k uprchlické krizi a ochraně hranic funguje relativně dobře pouze mechanismus zabraňující utečencům a dalším migrantům cestovat přes Turecko do Evropy.

Počet osob, které ilegálně překročily řecko-tureckou hranici, se snížil oproti stavu před dohodou o 90 procent. Z Řecka do Turecka bylo od března vráceno dle mechanismu z dohody přibližně 400 migrujících.

Z tureckých táborů do EU však bylo přesídleno na oplátku zatím jen 177 uprchlíků: 55 do Švédska, 54 do Německa, 52 do Nizozemska, jedenáct do Finska a pět do Litvy. A turečtí představitelé si také soustavně stěžují, že vázne dodávka slíbených šesti miliard na provoz utečeneckých táborů.

Evropští státníci přitom dávají v poslední době podobně jasně na srozuměnou, že Turecko musí do konce června splnit všech 72 dohodových podmínek, aby mohla být jeho občanům zrušena vízová povinnost. 

Mladí muži by měli dle mnohých zůsta doma a místo utíkání za lepším pokračovat ve válčení. Foto Ondřej Mazura, DR

Dle insiderů ze serveru EurActiv musí Turecko změnit politiku ještě v celkem pěti oblastech: ochraně dat, boji proti korupci, spolupráci jeho policie s Europolem, spolupráci soudů a protiteroristické legislativě. Zvláště v posledních dvou bodech se ovšem staví režim prezidenta Erdogana proti výraznějším změnám z principu.

V posledních týdnech navíc odvolal Erdogan premiéra Davutogla, který dohodu vyjednával, a nechal schválit legislativní balíček, který de facto omezuje imunitu opozičních poslanců. Znalci se shodují, že za takové situace mohou zástupci EU jen těžko slevit z dojednaných požadavků. A turečtí představitelé naopak zdůrazňují, že pokud nebude bezvízový styk schválen, jejich země přestane březnovou dohodu dodržovat.

Z těchto všech důvodů se jedna část pozorovatelů se domnívá, že pokud začne pro Turky bezvízový styk platit, bude mít řadu omezení (nejčastěji se mluví o platnosti pouze pro držitele biometrického pasu) a bude opatřen takzvanou záchrannou brzdou, tedy mechanismem umožňujícím víza za určitých podmínek zase rychle zavést. Druhá část pozorovatelů má přitom za to, že bezvízový styk vůbec schválen nebude.

Jaké jsou alternativy
Evropská komise stále oficiálně zdůrazňuje, že není žádný plán B a že jedinou cestou je právě naplnění dohody s Tureckem. Díky práci německých médií je ale už od druhého květnového týdne veřejným tajemstvím, že se nejméně jeden plán B chystá – pokud Turecko otevře opět hranice, začnou být migrující zadržováni na řeckých ostrovech; ti, kteří nepodají žádost o azyl, budou deportováni přímo do svých domovských zemí a oněch šest miliard eur slíbených Turecku dostane namísto toho Řecko.

I tento plán má podle zatím dostupných informací parametry nouzového řešení – neočekává se totiž, že by se v příštích týdnech nějak uzavřela debata okolo přerozdělování žadatelů o azyl po celé Uni (ony povinné kvóty), a v létě navíc začíná předsedat EU Slovensko, které tak bude moci případné hlasování administrativně odkládat.

Souběžně se ovšem připravují na další eventuální vyhrocení vlastními silami všechny hraniční státy, a zvláště Bulharsko a Rakousko, jejichž vlády počítají i s možností jednostranné hraniční uzávěry.

Itálie, Řecko a prodej orgánů
Vedle provizorních řešení vlastní uprchlické krize se přitom v rámci EU hledají stále i cesty, jak efektivně pomáhat nejpostiženějším zemím; dle shody pozorovatelů ale pořád ne dostatečně. Dokladem budiž absence systematičtější pomoci Itálii a zvláště Řecku, kde se v nouzových uprchlických táborech množí v posledních týdnech konflikty, krádeže i aktivity gangů.

Řecká vláda nařídila z uvedených důvodů dokonce na začátku tohoto týdne likvidaci známého tábora Idomeni u makedonské hranice. Situace v kempu se od počátku května zhoršila natolik, že část humanitárních organizací – včetně například Lékařů bez hranic – raději svoje pracovníky z tábora odvolala.

Podle zpráv z řeckých agentur probíhá likvidace Idomeni, kde přežívalo v poslední době přibližně 8400 lidí, překvapivě klidně. Obyvatelé tábora jsou odváženi autobusy do oficiálních nouzových ubikací kus od Soluně, zasahující policisté mají nařízeno postupovat citlivě a zdržet se násilí. Do oblasti mají ovšem přístup jen novináři z řecké veřejnoprávní televize, a tak se nedá průběh likvidace tábora nezávisle posoudit.

Mluvčí řecké policie odhadují, že budou všichni obyvatelé Idomeni odvezeni do poloviny příštího týdne. Železniční trať do Makedonie, kterou migrující blokovali, by měla být dnes již průjezdná.

Řecko-makedonská trať vedla právě skrz tábor Idomeni. Foto Ondřej Mazura, DR

V odborných a politických debatách o pomoci Řecku a Itálii se objevuje nejčastěji stále požadavek na rozdělení žadatelů o azyl po celé EU, a to tak, jak bylo schváleno už při prvním a druhém hlasování o kvótách loni. Z dohodnutých 160 tisíc žadatelů však bylo přemístěno z obou zemí dohromady zatím jen 1500 a pouze málo nasvědčuje tomu, že se trend nějak promění.

Ještě mnohem zoufalejší zprávy navíc přicházejí z táborů v okolí syrských hranic. Jordánský král Abdalláh II. připomněl při nedávné návštěvě Belgie, že každý pátý člověk v Jordánsku je aktuálně syrský uprchlík. Největší tábory v zemi přitom musejí být dalším uprchlíkům uzavírány kvůli kritickému nedostatku vody.

V táborech v Libanonu a Turecku zase již několik reportérů popsalo rozmáhající se obchod s orgány, které tamní uprchlíci prodávají, aby si opatřili peníze na živobytí či cestu do snesitelnějších podmínek. Některé zprávy hovoří také o rostoucím počtu znásilnění, pracovního vykořisťování či nucené dětské prostituce. V oficiálních kruzích se ale o těchto tématech zatím nemluví.


Další informace:
BBC News Greece moves thousands of migrants from Idomeni camp
BBC News Migrant crisis: Turkey could block EU deal over visas
BBC News Europe's migrant story enters new phase
EurActiv.com Bulgaria asks EU for ‘plan B’ if Turkey abandons refugee deal
EurActiv.com Merkel voices ‘great concern’ over Turkey ahead of visit
EUObserver.com EU resettled fewer than 200 Syrians under Turkey deal
AFP Greek police step up evacuation of Idomeni camp
NewsWeek Syrian Refugees Are Selling Their Organs to Survive


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Plán B už funguje, jen to přiznat Neděle, 29.Května 2016, 21:03:47

Proč se evropští politici domnívají, že Ergodan má imigrační vlnu na povel a skutečně ji ovládá? Proč se vlastně domnívají, že na Ergodanův povel se zvednou vlny uprchlíků a přemístí se z Turecka do Řecka, pokud nebude otevřená cesta dál do Německa? Dohoda s Tureckem mi připadá spíše jako pokus o existenci jiného vysvětlení poklesu uprchlíků na balkánské cestě než soustava plotů. Jestli tohle je plán A, pak nefunguje. Plán B už v podstatě funguje nyní. Ty miliardy pro uprchlické tábory jsou potřeba, včetně táborů v Turecku, ale není nutné se nechat vydírat a mít nad využitím těch peněz kontrolu.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pane Vorle, Pondělí, 30.Května 2016, 13:04:37

podle mého pozorování je základem pro onu domněnku rozdíl v počtu příchozích uprchlíků a dalších migrantů nikoliv na bálkánskou cestu či do Německa, ale čistě do Řecka. Tam ploty v Maďarsku, Makedonii apod. roli nehrají (resp. jen nepřímou -- demotivační) a ten rozdíl před dohodou a dnes je opravdu veliký.

Jinak z rozhovorů s insidery jsem nabyl přesvědčení, že evropští představitelé se ani tak nebojí, že by Erdogan migrující do Evropy přímo poslal, jako spíše že by turecké orgány přestaly spolupracovat... policisté poskytovat informace, úřady příjmat navrácené, pohraničníci zabraňovat uprchlíkům opouštění země přes moře, atd., což se teď neděje v takovém rozsahu, v jakém se čekalo, ale do určité míry přeci jen ano.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Dohoda nebo ploty? Pondělí, 30.Května 2016, 23:12:30

Ploty jsou pochopitelně pouhé technické opatření, určené k tomu, aby se do země nedostalo více uprchlíků než kolik přijme následující země na cestě. Demotivační role snížené ochoty Rakouska a Německa jako států i obyvatel přijímat další a další uprchlíky podle mne hraje dost podstatnou roli.

Ergodan se pomocí dohody snaží vyvíjet tlak na všestrannou podporu Turecka a zastavení jakékoliv oficiální kritiky jeho centralizace moci. Některé jeho požadavky jsou ale podle mne nepřijatelné, pokud nechceme popřít sami sebe. Takže možná za pár měsíců uvidíme, jakou roli dohoda s Tureckem doopravdy hraje. Proto je nutno mít poskytované peníze pod kontrolou a případně je přesměrovat do Řecka.

Uznávám ale, že podobné diskuze mohou tak trochu působit dojmem, že jsou o tom, jestli dřív byla slepice nebo vejce.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 4.Července 2016, 14:43:18

Z německa přicházejí velmi špatné zprávy -- největší firmy, které na začátku uprchlické vlny příchod migrantů vítaly a těšily se na nové zaměstnance, byli nyní dotázány, kolik z víc než milionu, který loni přišel, zaměstnaly.
Odpověď je naprosto tristní:: 54 (slovy: padesát čtyři)
Zbytek je bohužel nezaměstnatelný a bude trvat cca pět let obrovských výdajů, než se situace trochu zlepší.

((( ty firmy zaměstnávají 3,5 milionu lidí a mají obrat 1,1 bilionu euro )))

To je krach a jsem zvědav, co se bude dít, jestli budou přicházet další miliony lidí....

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Pondělí, 4.Července 2016, 14:43:58

http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nemecku-se-nedari-najit-praci-pro-uprchliky-nejvetsi-firmy-z/r~98f9043041c911e682470025900fea04/

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.