Přibližně šest týdnů zůstává členským zemím EU ještě k hledání východisek a debatám nad rozhodnutími ohledně aktuálně nejpalčivějších aspektů uprchlické a migrační krize: reformy systému společného přístupu k žadatelům o azyl, pomoci nejpostiženějším státům a dohody o bezvízovém styku s Tureckem. Shodují se na tom pozorovatelé na základě posledního i očekávaného vývoje.

Současné řešení v podobně uzavření takzvané balkánské cesty a vracení migrujících do Turecka je bez dalšího pouze krátkodobé. Navíc závisí na ústupcích Ankaře a téměř neřeší nový problém: snahu rostoucího počtu uprchlíků a dalších migrantů dostat se do Evropy z Libye. Je tak nezbytné jednat dále.

„Loni eskalující krizi se podařilo utlumit, zdaleka ale neskončila. Do Evropy přichází v současnosti přibližně 1700 žadatelů o azyl týdně, což je asi třetina počtu, který se dostával na kontinent minulý rok v době, kdy nápor vrcholil, každý den. Většina z migrujících přitom dnes připlouvá na italské ostrovy. V Řecku jsou registrovány jen desítky osob denně,“ hlásil v úterním tematickém pásmu BBC Mark Urban, analytik stanice pro otázky mezinárodních vztahů a obrany, a pokračoval:

„Pozornost celé EU se nyní koncentruje na referendum o britském odchodu plánované na 23. června. Po něm však bude zbývat už jen týden na splnění jarních slibů Turecku. Hlavní jednání tak probíhají nyní (...) Zároveň je zapotřebí řešit i vývoj situace v Řecku, kde stále vázne 46 tisíc lidí snažících se dostat dále do Evropy. A ještě mnohem větší problémy se hlásí z táborů u hranic vlastní Sýrie,“ uvedl analytik BBC. 

Nejsledovanější: Turecko

Pozorovatelé se rozcházejí v názoru, který z naznačených problémů se vyhrotí jako první, nejsledovanější je ale otázka spolupráce EU s Tureckem. Znalci se shodují, že z velké březnové dohody o společném postupu k uprchlické krizi a ochraně hranic funguje relativně dobře pouze mechanismus zabraňující utečencům a dalším migrantům cestovat přes Turecko do Evropy.

Počet osob, které ilegálně překročily řecko-tureckou hranici, se snížil oproti stavu před dohodou o 90 procent. Z Řecka do Turecka bylo od března vráceno dle mechanismu z dohody přibližně 400 migrujících.

Z tureckých táborů do EU však bylo přesídleno na oplátku zatím jen 177 uprchlíků: 55 do Švédska, 54 do Německa, 52 do Nizozemska, jedenáct do Finska a pět do Litvy. A turečtí představitelé si také soustavně stěžují, že vázne dodávka slíbených šesti miliard na provoz utečeneckých táborů.

Evropští státníci přitom dávají v poslední době podobně jasně na srozuměnou, že Turecko musí do konce června splnit všech 72 dohodových podmínek, aby mohla být jeho občanům zrušena vízová povinnost. 

↗

Mladí muži by měli dle mnohých zůsta doma a místo utíkání za lepším pokračovat ve válčení. Foto Ondřej Mazura, DR

Dle insiderů ze serveru EurActiv musí Turecko změnit politiku ještě v celkem pěti oblastech: ochraně dat, boji proti korupci, spolupráci jeho policie s Europolem, spolupráci soudů a protiteroristické legislativě. Zvláště v posledních dvou bodech se ovšem staví režim prezidenta Erdogana proti výraznějším změnám z principu.

Galerie (3)