V České straně sociálně demokratické proběhly historicky první primárky pro letošní krajské a senátní volby. Jejich výsledky vyvracejí představu, že skutečně daly větší podíl členské základně na sestavování kandidátních listin, jak vedení strany proklamovalo.

Pouze v Libereckém kraji měli členové a členky strany na výběr ze dvou kandidátů na lídra, kterým se nakonec stal náměstek primátora v Jablonci nad Nisou Pavel Svoboda, porazil tak lékaře Jana Mečla spojeného s libereckou ČSSD, kterou dlouhá léta ovládal nyní trestně stíhaný Robert Dušek. 

V ostatních krajích byl pouze jeden kandidát či kandidátka, který s výjimkou Zlínského kraje byl také schválen. Rovněž v případě primárek pro senátní volby, kde zatím ještě nejsou známy kompletní výsledky, měli členové z čtyřiadvaceti obvodů na výběr pouze ve třech — ve dvou obvodech z dvojice kandidátů, v jednom z trojice.

↗

Na začátku primárek bylo vnitrostranické referendum, které schválilo, že členové a členky strany budou rozhodovat o konečné podobě kandidátních listin. Foto web ČSSD

V případě primárek pro krajské volby byl Liberecký kraj také jediným, kde pomocí preferenčního hlasování bylo změněno pořadí na kandidátní listině. Ve zbývajících krajích prošla kandidátka v podobě navržené krajským výkonným výborem.

„Téměř ve všech krajích schválili členové sociální demokracie kandidátní listinu tak, jak byla navržena. Pořadí kandidátů bylo korespondenčními volbami změněno pouze v Libereckém kraji. Týkalo se dvou žen a dvou mužů. Ti v souladu s platným volebním řádem postoupili na druhé až páté místo kandidátky,“ uvedla pro Deník Referendum tisková mluvčí ČSSD Eva Gregorová.

Podle informací, které má Deník Referendum k dispozici, existuje ale podezření, že preferenční hlasování, které změnilo pořadí na kandidátce v Libereckém kraji, nebylo výsledkem vůle členů, nýbrž výsledkem manipulace lidí blízkých bývalému nechvalně proslulému krajskému předsedovi Robertu Duškovi. Liberecký kraj navíc je druhým nejmenším v ČR, takže prosazení změn na kandidátce zde bylo snazší než kdekoli jinde.

Vzhledem k tomu, že členové nedostali žádné informace o kandidátech, ani na žádných stranických fórech neprobíhala programová diskuse o tom, s čím se jednotliví kandidáti do krajského zastupitelstva či do Senátu o přízeň ostatních straníků ucházejí, nebylo ani prakticky možné, aby členové preferenčními hlasy jednotlivé kandidáty podpořili jinak než na základě osobní známosti. I to svědčí pro variantu, že změny v Liberci jsou výsledkem zákulisní organizované akce.

Řada lídrů prošla primárkami jen velmi těsně

Pouze ve Zlínském kraji nebyla schválená kandidátka na lídryni Alena Gajdůšková. Získala totiž jen 46,13 % hlasů a nepřekročila padesátiprocentní hranici týkající se kandidátů, kteří neměli protikandidáta. O lídrovi ve Zlínském kraji tak rozhodne v tajné volbě předsednictvo ČSSD na návrh krajského výkonného výboru.

Také výsledky některých dalších kandidátů na lídra nebyly příliš oslnivé. Jaroslav Foldyna v Ústeckém kraji překročil padesátiprocentní hranici s 50,66 % jen o fous. Hejtman Jiří Běhounek v kraji Vysočina ji přeskočil jen o necelá tři procenta, také současný pardubický hejtman Martin Netolický pouze o tři procenta a tři desetiny.

Ani podnikatel a bývalý ředitel plzeňské Škoda Transportation Josef Bernard v Plzeňském kraji, se kterým sociální demokracie přišla jako s velkým tahákem pro krajské volby, s 55,77 % příliš nepřesvědčil. Už to indikuje, že členská základna není se způsobem, jímž je strana vedena, příliš spokojena.

O něco lepšího výsledku dosáhl jihočeský hejtman Jiří Zimola s více než 65 % a hejtman Michal Hašek s necelými 65 % v Jihomoravském kraji. Přesto u natolik známých a zkušených politiků by se při absenci protikandidáta dala očekávat výrazně větší podpora.

Obecně lépe dopadli kandidáti, o kterých se nerozhodovalo korespondenčním hlasováním, ale v hlasovacích místech. Například současný hejtman Středočeského kraje Miloš Petera získal necelých 85 % a hejtman Karlovarského kraje Martin Havel dokonce 96,7 %, což při volební účasti 67,09 %, nejvyšší ze všech krajů, byl celkově nejlepší výsledek.

Pouze v Moravskoslezském kraji byl automaticky schválený krajský lídr současný hejtman Miroslav Novák a kandidátní listina v podobě navržené krajským výkonným výborem, jehož předsedou je právě Novák, a to z toho důvodu, že zde volební účast nedosáhla třiceti procent nutných pro platnost primárek. Hodnocení volebních lístků v Moravskoslezském kraji tedy ani nenastalo.

↗

Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák byl jako lídr schválen automaticky, protože primárky v tomto případě nebyly platné. Foto FB Miroslava Nováka

Volební účast v ostatních krajích se pohybovala od 45,27 % v Ústeckém kraji až po 67,09 % v Karlovarském. Ve většině krajů byla mezi padesáti a šedesáti procenty. Podle předsedy spolku Idealisté.cz Radima Hejduka sama tato čísla nejsou špatná: „Už u vnitrostranického referenda jsme odhadovali, že hlasovat přijde přibližně polovina členů,“ uvedl pro Deník Referendum Radim Hejduk.

A dodal: „ČSSD je pořád ještě stranou masovou a je spousta lidí, kteří jsou členy čistě kvůli tomu, že se identifikují se sociálně demokratickým světonázorem a vnitřní život strany nemají jako prioritu. Je ale jasné, že bez aktivního získávání nových členů může mít sociální demokracie v budoucnu komplikace i s věcmi podobného rázu,“ zdůraznil Hejduk.

Podle něho je také důležité přehodnotit výběr lídrů, protože jejich volba bude pro spoustu členů hlavní motivací se primárek zúčastnit. Volební řády pro krajské a senátní volby už před jejich schválením kritizoval především ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier a rovněž spolek Idealisté.cz.

Jiří Dienstbier upozorňoval na to, že podmínky pro úpravu pořadí na kandidátní listině pomocí preferenčního hlasování jsou nastavené tak, že nedovolují dosáhnout změny na kandidátce. To se nyní potvrdilo.

V proběhlých primárkách pro krajské volby se preferenční hlasy sčítaly jen v případě, kdy bylo odevzdáno více než padesát procent volebních lístků, kde hlasující preferenční hlasy využili, a jen ti kandidáti, kteří získali více než třicet procent preferenčních hlasů, se posunuli na druhé a další místo na kandidátní listině podle počtu získaných preferenčních hlasů.

„Na první pohled to vypadá tak, že se naše obavy potvrdily,“ řekl Radim Hejduk a pokračoval: „Preferenční hlasování fakticky nic nezměnilo. Osobně jsem ten problém shledával v tom, že je nepřiměřeně vysoké kvórum třicet procent na „skákání“. Přitom jak v krajských, tak parlamentních volbách se praxe ustálila na pěti procentech, takže jsme jako strana mohli využít této analogie a členové a členky ČSSD by měli fakticky větší vliv na podobu kandidátek.“

Nezájem členů v Moravskoslezském kraji ohrožuje celou ČSSD

Dienstbier také už loni v létě varoval, že pokud nebude splněná třicetiprocentní účast nutná pro platnost primárek, bude se považovat za schválené to, co navrhl krajský výkonný výbor, primárky se tak zcela obejdou. To v minulosti v případě schvalování kandidátek krajskými konferencemi nebylo možné.

Právě to se stalo v případě Moravskoslezského kraje, kde třicetiprocentní účast nebyla překročená, takže členové a členky nedostali ani formální možnost se na sestavování kandidátek podílet. Ustanovení ze stranických stanov, že o konečné podobě kandidátních listin rozhodnou v přímém hlasování všichni členové ČSSD, tak zůstalo nenaplněno.

„Moravskoslezský kraj by dle mého názoru měl projít jakousi katarzí a ukázat novou tvář. Nová tvář nebyla nabídnuta a katarze neprobíhá, proto byla i nízká účast,“ zdůraznil předseda spolku Idealisté.cz Hejduk a doplnil: „Samozřejmě především tento jev, kdy nepřijde dostatek lidí k primárkám a fakticky rozhoduje pouze krajské vedení a předsednictvo, jsme kritizovali nejvíce. Nemá ale cenu plakat nad rozlitým mlékem. Bylo by dobré, kdyby se toho primárky pro volby do Poslanecké sněmovny už vyvarovaly.“

Příčiny nezájmu členstva v Moravskoslezském kraji mohou být hlubší. Deník Referendum v minulosti informoval o tom, že současný lídr Novák je zapleten do korupční aféry s podnikatelem Martinem Dědicem. Patří také do skupiny lidí, kteří pomocí hrubých machinací s členskou základnou ovládli ostravskou ČSSD. Zapojen byl do nich také její bývalý šéf a současný poslanec Adam Rykala, který ostatně figuruje i v korupční aféře detailně rozebírané ve veřejně známém policejním spise.

To se promítlo do zhroucení voličské podpory v komunálních volbách v Ostravě, kde ČSSD ztratila mezi lety 2010 a 2014 16 % voličů. Na frustraci a nezájmu členské základy v Moravskoslezském kraji, který býval baštou ČSSD, se pravděpodobně podílí neschopnost či neochota vedení ČSSD se povážlivou situací zde zabývat.

Ze slov předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky pro Deník Referendum vyplývá, že si je aspoň částečně problému současného nastavení primárních voleb vědom. „Osobně jsem proto, abychom některé parametry upravili tak, aby byla v rámci primárek větší možnost ovlivňovat podobu kandidátních listin,“ uvedl Bohuslav Sobotka v rámci velkého rozhovoru pro DR.

Bylo by to zapotřebí, protože současné parametry primárek svými výsledky vzbuzují dojem, že funkcionáři si zkrátka prosadili nastavení pravidel tak, aby členové žádný faktický vliv na pořadí kandidátů neměli. Taková zkušenost pravděpodobně povede k prohloubení pocitu, že členstvo ČSSD na politiku své strany žádný reálný vliv nemá. A že o to vedení strany ani nemá zájem.