Budou o kandidátních listinách v ČSSD rozhodovat skutečně straníci?

ČSSD v sobotu schvaluje volební řády pro krajské a senátní volby. V anketě Deníku Referendum na otázku, nakolik jsou s jejich navrhovanou podobou spokojeni, odpovídal například Lukáš Jelínek, Jiří Pehe či Zdeněk Škromach.

Dr_logo

Redakce DR

05.09.2015 09:31

Sociální demokracie si před více než rokem ve vnitrostranickém referendu schválila, že o konečné podobě kandidátních listin mají rozhodovat přímo všichni členové ČSSD v příslušném obvodu. V březnu letošního roku si sociální demokraté na svém sjezdu dali tento princip i do stanov. Důležité však je, jakým způsobem se bude realizovat ve volebních řádech ČSSD. Ty do krajských a senátních voleb schválí Ústřední výkonný výbor (ÚVV) v sobotu.

Deník Referendum se několika komentátorů a politiků sociální demokracie zeptal, zda jsou spokojeni s navrhovaným zněním volebních řádů a zda podle nich naplňují výše zmíněný princip schválený ve vnitrostranickém referendu, případně jak by volební řády změnili.

Jaroslav Bican, redaktor Deníku Referendum

Výsledné znění volebních řádů pro krajské a senátní volby je kompromisem mezi snahou realizovat výsledky vnitrostranického referenda a rozložením moci ve straně, kde hrají důležitou roli okresní a krajské struktury. Je pozitivní, že kritika původní verze volebních řádů, o které v srpnu uspořádal diskuzi spolek Idealisté.cz, vedla ke dvěma významným změnám.

Jednak straníci nakonec budou moci rozhodovat i o lídrech kandidátních listin, zároveň ze způsobů, jak členové strany mohou o kandidátkách rozhodnout vypadlo nejvíce problematické volební shromáždění. To, že strana dovedla na kritiku řádů zareagovat, je dobrá zpráva.

Ve vzduchu ale zůstává otázka, zda straníci budou mít vůbec zájem o kandidátkách rozhodovat, když na to, aby se někdo na kandidátní listině posunul vpřed, bude potřeba celých třicet procent preferenčních hlasů, takže bude velmi obtížné nějakých významnějších změn dosáhnout.

Důležité ale je, že ke každým volbách se schvalují nové volební řády, takže před příštími volbami do Poslanecké sněmovny může celá debata proběhnout nanovo. Navíc sociální demokracie by se neměla soustředit pouze na sestavování kandidátek, ale snažit se straníky do dění v ČSSD vtáhnout i jinak. Ostatně stranická činnost není jen sestavování kandidátek a volební kampaně, ta probíhá celé volební období a pokud ne, je něco špatně.

Radim Hejduk, předseda spolku Idealisté.cz

Znění volebních řádů se podle mě celkem pozitivně posunulo dopředu. Oproti předchozím verzím se zde nevyskytuje možnost uspořádání tzv. volebního shromáždění na krajské úrovni, kde jsem viděl velký prostor pro faktickou neproveditelnost principu primárek. Muselo by se sem totiž dostavit 30 % členů v kraji, jinak o kandidátce rozhodne krajské vedení strany. Představte si, že například v Jihomoravském kraji s jeho tři a půl tisíci straníky musíte zorganizovat zhruba tisíc lidí na jedno místo. To se sociální demokracii zatím daří jen na sjezdech.

Stále jsou ve volebních řádech některé parametry, o kterých bychom měli na ÚVV diskutovat. Povinná minimální účast v hlasování nastavená na 30 % (jinak rozhodne krajský výkonný výbor) je podle mě celkem vysoká. Stejně tak je prostor snížit kvótu na tzv. „přeskakování“ na kandidátce.


V březnu letošního roku si sociální demokracie na svém sjezdu dala do stanov princip, že o konečné podobě kandidátních listin rozhodují přímo všichni členové strany v příslušném obvodu. Foto Ondřej Mazura, DR

Místo 30 % preferenčních hlasů by to mohlo být klasických 5 %, jak to znají voliči z voleb do Poslanecké sněmovny. Rád bych ještě prodiskutoval paragraf, kde se nastavuje nutná minimální účast na kroužkování („Preferenční hlasy se sčítají jen v případě, že bude odevzdáno více než padesát procent volebních lístků, kde hlasující využili preferenční hlasy.“), jinak bude kandidátka v podstatě schválena tak, jak ji navrhlo krajské vedení.

ČSSD je demokratická strana s dlouhou tradicí. Doufám, že se podaří při společné diskuzi vyjasnit některé parametry a že do budoucna bude moci do formy vnitřního rozhodování promlouvat širší okruh členů sociální demokracie.

Lukáš Jelínek, politický komentátor

Není mým úkolem sociálním demokratům radit. Každá strana má právo stanovit si svá interní pravidla. ČSSD již dnes patří k nejotevřenějším stranám. Víme, jaké debaty probíhají uvnitř, známé jsou mechanismy výběru funkcionářů i kandidátů. ČSSD řadu sympatizantů již v minulosti zaujala otevřeností vůči intelektuálům zvenčí, ochotou budovat síť fanoušků i schválením přímé volby svých představitelů, byť ne všechny možnosti dané stanovami jsou využívány.

Loňské referendum, ve kterém si členové řekli o klíčovou roli při sestavování kandidátních listin, zapadlo do trendu otevírání se ČSSD. Pokud by ale nyní připravované volební řády učinily ze členů pouhé statisty přihlížející rozhodování okresních či krajských bafuňářů, vystavila by se strana třem rizikům.

První vidím ve zklamání členů z nenaplnění ambiciózní myšlenky referenda. Kdyby přitom sociální demokracií hýbala členská základna na základě svých politických představ, a ne obchody regionálních organizací, šlo by rozbít pověst ČSSD coby konfederace krajů.

Druhým rizikem je pocit sympatizantů, že proces demokratizace ČSSD je jen Potěmkinovou vesnicí. Potom by ale soc.dem. nevyužila šanci profilovat se jako protipól autokraticky a manažersky řízeného hnutí ANO. Třetí riziko se dá odtušit z již dřívějších soudních sporů o sestavování kandidátních listin ČSSD. Špatně připravené volební řády by v budoucnu mohly vyvolat další lavinu žalob, které ČSSD neprospívají a nedělají dobrou reklamu.

Přestože si sociálně demokratické špičky mohou právem myslet, že už dnes je ČSSD otevřenější a transparentnější stranou než konkurence, v době oslabování tradičních partají a posilování populistických podnikatelských projektů, by neměla propásnout žádnou příležitost, jak se učinit atraktivnější.

Jiří Pehe, politolog

Se zněním navržených volebních řádů ČSSD bych byl poměrně spokojen, kdyby tyto řády nešly proti tomu, co si ČSSD odhlasovala v celostranickém referendu a pak na sjezdu strany. Navrhovat nyní volební řády, které dávají větší roli stranickému ústředí ve schvalování kandidátních listin, než co si ČSSD už odhlasovala, je přinejmenším porušením procedurálních zásad stranické demokracie.

Pokud jde o meritum věci, domnívám se, že ČSSD udělala chybu svým rozhodnutím v referendu a pak na sjezdu, že o výsledné podobě kandidátních listin mají rozhodovat přímo všichni členové strany v příslušném obvodě.

Jedním z největších problémů ČSSD v minulosti totiž bylo, že strana nepůsobila kompaktně, protože krajské a další organizace si často dělaly, co chtěly, na úkor centrálního vedení. Je tedy třeba najít mezi centrem a organizacemi strany na krajské i okresní úrovni rovnováhu, čemuž zdánlivě demokratičtější stanovy schválené na sjezdu na základě vůle projevené v celostranické referendu moc nepřejí.

Na jedné straně se sice může zdát, že rozhodování o kandidátkách v referendech v příslušných obvodech by stranu demokratizovalo a bylo také receptem k potlačení různých zákulisních dohod stranických šíbrů, které často pomáhaly do čela kandidátek lidem, s nimiž by slušná strana neměla mít nic společného.

Na straně druhé, ČSSD je početně malá strana, a referenda v organizacích či obvodech čítajících malé počty straníků nebude pro šíbry problém zmanipulovat. Přitom by se mohli ohánět plebiscity coby vrcholu demokraticky projevené vůle. Takže snaha centrálního vedení ČSSD udržet si nad konečnou podobou kandidátek, zejména jejich lídrů, kontrolu se mi jeví jako rozumná. Bohužel ale přichází opožděně, a porušení již dohodnutých procedur nepochybně straně nakonec uškodí.

Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu PČR

Návrhy neodpovídají deklarované snaze o zapojení celé členské základny a přímé volbě kandidátů. Konečné slovo by měli mít členové, nikoliv úzké stranické orgány. Hlavně u jednoduchých voleb, kde se volí jeden kandidát, tedy lídr do krajských a sněmovních voleb za okres a kraj. Stejně tak u voleb do Senátu a u lídra v komunálních volbách. Stranické orgány by měly hlídat pouze korektnost voleb a splnění všech podmínek pro kandidaturu - čistý trestní rejstřík nebo lustrační osvědčení.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Kolíne. Kolíne Neděle, 6.Září 2015, 22:34:49

Chápu určité rozpaky nad konkrétním zněním volebních řádů, ale jejich sestavování tak, aby vyhovovalo rovnoměrnému zastoupení okresů (u krajských voleb), rovnoměrnému zastoupení mužů a žen a zároveň i možnosti členské základny kandidátku ve velkém přesypat připomíná řešení kvadratury kruhu. Skloubit požadavky okresní parity s genderovou bude samo o sobě rébus, který lze vyřešit zdola pouze při dostatečném počtu kvalitních kandidátů a racionálnímu přístupu volitelů, což samo o sobě není až taková samozřejmost. Sebelepší volební řád však navíc nemůže sám o sobě zajistit, že bude z koho vybírat. Přimlouval bych se pro skutečnou možnost přesýpání kandidátky, ale zároveň je nutno ošetřit co se stane, pokud by na prvních pár míst dostali samí muži, samé ženy nebo i lidé pouze z jednoho okresu.

Přiznám se ale, že mne poněkud udivuje popis situace jako souboj mezi dobrou členskou základnou a zlými funkcionáři. Nevolí snad ty funkcionáře členská základna? Jedním ze základních atributů politické strany je výběr vlastních reprezentací, včetně okresních a krajských. Sebesofistikovanější systém nedokáže nahradit skutečnou aktivitu při prosazování přijatelných kandidátů kamkoliv. Pokud má členská základna dojem, že je s ní manipulováno, prvotní je výběr funkcionářů, kteří jsou schopni a ochotni to dělat lépe. Umění volit je prostě nutné se jako cokoliv jiného prostě naučit.

Sociální demokracie by se podle mne měla udělat ještě jednu věc. Měla by jednou ze svých vlajkových lodí učinit snahu o větší možnost voličů měnit pořadí na kandidátkách. Možná nějaký kroužek navíc a snížit potřebné procento. My nabízíme kandidáty a ty si z nich, milý voliči, vyber svoji reprezentaci. Jak v krajských, tak i v celostátních. Pokud by pro zvolení tolik nezáleželo, na kterém místě je kandidát, zmírnilo by to tlak při sestavování kandidátek. Konečnou redakci nejen počtu, ale i konkrétních osob, by nakonec určoval volič, který by to mohl přesypat úplně jinak, pokud bude ještě bylo co přesypávat. Někde se to již děje, ale zpravidla tam, kde není příliš dobrý výsledek. Jako například v Kolíně.


Do jisté míry proto chápu snahu vedení mít nad procesem tvorby kandidátek určitou kontrolu, ale případné zásahy musí zůstat pouze u evidentních excesů.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.