Padesát šest milionů v úplatcích a ČSSD v Ostravě zírá do propasti

Ostravskou ČSSD ovládli lidé napojení na mafiánské struktury. Přestože v severomoravské metropoli ztratila obrovské množství voličů, neexistuje téměř šance, aby se vnitřními silami obrodila. ČSSD navíc bude součástí vládnoucí koalice.

Vr_a

Vratislav Dostál

30.10.2014 10:39

Palyza

Pokud se ČSSD nedokáže zbavovat lidí jako Rykala, Palyza, Piperková či Novák, voliči se nakonec zbaví jí. Foto FB Lumíra Palyzy

Ostravsko je region, který s ohledem na sociální strukturu obyvatel, patří k ideálním terénům pro levici. Její neúspěch zde může pramenit jen z vlastní neschopnosti či z mimořádně nešťastného souběhu událostí. Jen s mírnou nadsázkou řečeno: v Ostravě se levice může porazit jedině sama. A právě to se děje.

Nejdříve stručná rekapitulace: oproti volbám v roce 2010 ztratila ostravská sociální demokracie více než polovinu hlasů. Zatímco v roce 2010 obdržela 1 396 112 hlasů, letos jen 562 762. Je to vůbec nejmíň od vzniku České republiky. Doposud nejhůře dopadly volby pro ostravskou ČSSD v roce 1994, tehdy získala 746 318 hlasů.

Dále: ČSSD se v Ostravě podílí na vládnutí od roku 2002, kdy tu vznikla koalice sociálních demokratů, lidovců, komunistů a evropských demokratů. Vítězná ODS tehdy skončila v opozici.

To se ale změnilo v roce 2006, kdy zde vznikla opakovaně velká koalice občanských a sociálních demokratů. Stejný půsodrys se opakoval v roce 2010. Po obě volební období byl primátorem lídr ČSSD Petr Kajnar. Rozdíl spočíval pouze v tom, že zatímco v roce 2006 ČSSD volby nevyhrála, v roce 2010 ano, a to suverénně. Druhou ODS sociální demokraté tehdy porazili téměř o dvanáct procent hlasů.

Kde tedy nastal zlom? Kde hledat příčiny tak výrazné změny trendu? Proč tu podpora ČSSD kontinuálně rostla, než letos spadla strmě dolů? Politika je komplexní fenomén, máloco v ní lze vysvětlit jednoduchou kauzální argumentací, většinou lze za každým dějem vystopovat směs několika faktorů.

Ne tak v Ostravě. Jedná se zde o učebnicový případ ovládnutí politiky nekalým byznysem. ČSSD se v Ostravě totiž zmocnili lidé, jejichž praktiky nemají daleko k mafiánským způsobům řízení společnosti. Prakticky všichni ostatní stranu opustili, neboť v ní již nespatřovali prostor pro sociálnědemokratickou politiku.

Létající klika
„Neuvažuji, že bych nyní odešel z ČSSD, protože si myslím, že ten, kdo způsobuje rakovinu téhle strany, nejsem já, ale tihle lidé, kteří se mě snaží vyštvat,“ uvedl loni v říjnu pro Moravskoslezskou mutaci Deníku tehdejší primátor a člen ČSSD Petr Kajnar. Za lidí, kteří se jej snažili ze strany vyštvat, označil Adama Rykalu a Lumíra Palyzu. „Slibují lidem pozice, získávají hlasy a za ty hlasy pak upevňují svou moc ve straně,“ uvedl tehdy.

Jak známo, Kajnar byl nakonec ze sociální demokracie vyloučen, a dokonce se s ní soudil. Letos kandidoval v komunálních volbách za své vlastní uskupení Ostravské fórum. Jedním ze soupeřů mu byl také zmíněný Lumír Palyza, lídr sociální demokracie a kandidát na ostravského primátora.


Adam Rykala, neformální vůdce tzv. létající kliky. Foto: ČSSD

Ještě podstatnější figurou příběhu je ale druhý zmíněný politik: poslanec Adam Rykala, který do ČSSD vstoupil v roce 2005 a jehož vliv na dění ve straně konstantně sílil nejpozději od roku 2009. I on je ale pravděpodobně pouhým pěšákem ve hře dvou klíčových postav dění na Ostravsku: jmenují se Martin Dědic a Miroslav Novák.

Leč popořadě. Rykala byl v roce 2010 ve svých čtyřiadvaceti letech zvolen do Poslanecké sněmovny. Podle některých svědků se tak stalo podvodným způsobem. Ostravskou ČSSD totiž tehdy ovládla tzv. létající klika. Šlo o skupinu mladých politiků, kteří využili nedokonalosti stanov a postupně přetvářeli jednu z největších a nejvlivnějších organizací ČSSD v zemi k obrazu svému. Rykala byl jejich neformálním vůdcem.

Jejich taktika spočívala v tom, že se jako členové některé z místních organizací i bez změny trvalého bydliště přesouvali do jiné místní organizace. A v ní pak hlasováním rozhodovali o vedení, kandidátkách, investicích, veřejných zakázkách a dalších otázkách.

„Nemají problém získávat ve větším počtu nové členy strany, a následně jim pak schvalovat přestupy k sousedům. Například od začátku roku na každé své schůzi městský výbor ČSSD vždycky schvaloval několik takovýchto přesunů či nábor nových členů. A akční rádius „Stěhovavých“? Takřka celá Ostrava se základnou v jižní části města,“ napsal Moravskoslezský deník na začátku září 2010.

Dědicovi lidé v ČSSD
Pro budoucnost ostravské ČSSD se jako klíčový ukázal rozchod a vzájemné pomluvy jednotlivých členů tzv. létající kliky. Datovat ho lze někdy na začátek roku 2011. Rykala opouští své tehdejší spojence z Mladých sociálních demokratů a navazuje spolupráci s těmi, kteří mu mohou nabídnout zářivější budoucnost.

Patří mezi ně například právě hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, lobbista Martin Dědic či lídr ostravské ČSSD v letošních komunálních volbách Lumír Palyza.

Poté už šly věci jak po drátkách: v květnu 2012 byl Rykala zvolen předsedou ostravské ČSSD, v červnu byli odvoláni dva náměstci a tři radní za ČSSD. Z původních zástupců nejsilnější strany zůstali ve svých pozicích pouze Petr Kajnar a Simona Piperková. Na Kajnara si tehdy ještě skupina kolem Rykaly netroufla, zaroveň ho ale obklíčila svými stoupenci, k nimž patřila i Piperková.

V roce 2013 byla po vládní krizi rozpuštěna Poslanecká sněmovna a skupina politiků kolem Rykaly se již cítila natolik mocná, že se rozhodla podstoupit střet i s Kajnarem, který byl tehdy ve straně již fakticky izolován. Kajnar se nedostal na kandidátku sociálních demokratů, podle něj v rozporu se stanovami.

Se sociální demokracií, do které vstoupil v roce 1997, se následně soudil, ale neuspěl a stranu opustil. Po jeho politické likvidaci se zdá, že skupina lidí kolem Dědice, Rykaly, Nováka a Palyzy definitivně ČSSD v Ostravě ovládla.

Pokud by za takto stručně popsanou genezí vnitrostranické situace ostravské ČSSD stál nějaký programový či ideový střet, mohli bychom to možná označit za normální politický provoz, za boj dvou křídel, které jsou nositelkami odlišných politických koncepcí. Zkoumáte-li ale veřejně přístupné zdroje, na nic podobného nenarazíte.

Jde tu o něco jiného: o vliv na veřejné zakázky, o kšefty a byznys, nikoli o politiku. Dokládá to také policejní spis Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, který má redakce Deníku Referendum k dispozici.

Ač rozličná česká média v průběhu vyšetřování kauzy podnikatele Martina Dědice zveřejňovala peprné úryvky odposlechů, pokud víme, nikdo dosud nepopsal systematičnost, s jakou se podařilo klíčovým aktérům opanovat ostravský politický provoz. Materiál, který se nám podařilo získat, neobsahuje až na výjimky uniklé pasáže odposlechů, na necelých čtyřiceti stranách věcným a technickým pojmovým aparátem rozkrývá praxi, která činí z politiky spojence zločinu.

Dědicových padesát šest milionů
Ze spisu vyplývá, že podnikatel Martin Dědic měl v letech 2009 až 2013 mimořádný vliv na veřejné zakázky ve městě. S využitím vazeb na politiky – převážně z ČSSD – inkasovala jeho firma Business Advisor na úplatcích celkem neuvěřitelných 56 581 278 korun včetně DPH.

Spis přesně popisuje způsob, jak byla korupce organizována, se kterými firmami Dědic spolupracoval, kdo o zakázkách rozhodoval i seznam faktur s přesnými částkami, které Dědicova firma vystavovala za to, že spřáteleným firmám pomohla k veřejným zakázkám.

Trestně stíhaných je – alespoň podle verze spisu, kterou Deník Referendum získal – celkem sedm osob, kromě Dědice jde o postavy tak či onak ovládající firmy, jež se podílely na realizaci veřejných zakázek. Obviněna naopak není ani jedna osoba, jež veřejným zakázkám poskytovala politické krytí. Proč tomu tak je, zjišťujeme.

Dědic inkasoval peníze od vítězů veřejných zakázek zadávaných Dopravním podnikem Ostrava, Letištěm Ostrava, Správou silnic Moravskoslezského kraje, Moravskoslezským krajem a Moravskou Ostravou, a to ve výši tří až pěti procent z ceny zakázky. Přitom jeho firma vykazovala třeba za rok 2012 zisk pouhých šestadvacet tisíc korun.

„Martin Dědic má úzké vztahy prakticky se všemi lidmi napříč politickým spektrem i v podnikatelských kruzích v regionu Ostravska, ale jeho kontakty sahají i za jeho hranice,“ píše se ve spisu. Dědic, který skončil v březnu na téměř tři měsíce ve vazbě, udržoval dlouhodobě blízký a pravidelný kontakt s předsedou ostravské ČSSD Adamem Rykalou.

„Často jsou v osobním styku. Za období od května 2012 do srpna 2013 spolu vedli telefonickou komunikaci v 508 případech,“ píše se ve spisu. Rykala byl navíc od ledna do května 2010 ve společnosti Martina Dědice zaměstnán.

Ve velice blízkém spojení s Dědicem byla také již zmíněná náměstkyně Petra Kajnara Simona Piperková. Policie od května 2012 do dubna 2013 zaznamenala mezi Dědicem a Piperkovou 1431 telefonních spojení.

Z materiálů policie vyplývá, že spolu řešili personální otázky či interní materiály ostravské radnice včetně veřejných zakázek. Citujme ze spisu:

  • „Piperková se ptá Dědice, zda má něco k tomu materiálu, co mu dávala včera, dále se baví o politických záležitostech.“
  • „Piperková Dědicovi zasílá materiály, které mají být projednány v radě.“
  • „Piperková veze Dědicovi tabulku se složením dozorčích rad.“
  • „Piperková informuje Dědice o průběhu rady, že vyhodili z rozpočtu Baník, vítkovický stadion, aquapark, parkovací dům, Lahodův kulturák, atletickou halu, Nádražní a věžák Ostrčilova.“

Dědic je Novák
Dědic se zná také se současným kandidátem sociálních demokratů na primátora Lumírem Palyzou, od června 2012 do června 2013 spolu mluvili po telefonu 492krát. „Předmětem jejich debat jsou často politické záležitosti, ale i veřejné zakázky, jako například rekonstrukce Domu kultury Poklad,“ píše se v policejním spisu.

Ze spisu rovněž vyplývá, že vůbec v nejužším kontaktu byl Dědic s hejtmanem Moravskoslezského kraje Miroslavem Novákem. Z policejních odposlechů je ostatně zřejmé, že si spolu tykají, celkem spolu měli od května 2012 do září 2013 více než pět tisíc hovorů nebo sms. Novákova manželka Martina navíc v Dědicově společnosti Bussines Advisor pracovala.


Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák. Foto: FB Miroslava Nováka

„O vzájemném vztahu Dědice a Nováka svědčí sms ze dne 12. 9. 2012 15:18:46, kdy muž z Dalkie sděluje Dědicovi, že měl probrat nějakou záležitost s Novákem, ale nepotkal se s ním, protože mu stačila Dědicova slova, protože to bere tak, že Dědic je Novák a proto se s Novákem ani nemínil potkat,“ dočteme se v policejním spisu.

Pikantní je, že Novák ještě loni v prosinci pro server iDnes.cz uvedl, že Dědice zná asi jako dalších tisíc lidí. „Jestli mě někdo obviní z korupce, podám na něj trestní oznámení. Dědice znám asi tak jako tisíc jiných lidí, především z tenisu.“ Kolegové z iDnes.cz ale již tehdy zjistili, že Novák nemluvil pravdu.

„Novák s Dědicem na sebe bývali nalepení jako dvojčata. Chodili spolu na řadu akcí. Společně, i s Palyzou, slavili narozeniny na porubských tenisových kurtech. Lítali na Davis Cupy. Palyza s Dědicem jezdili i na společné dovolené,“ uvedli sociální demokraté, kteří nepatří do okruhu Dědicových přátel.

Zdá, že právě tato dvojice tvoří jádro celého případu. Ze spisu je naopak patrné, že jejich hlavními protivníky jsou dva členové původní takzvané létající kliky mladých sociálních demokratů, jedná se o Aleše Boháče a Jiřího Srbu, kteří do léta 2012 pracovali jako Kajnarovi náměstci. Oba doplatili na to, že se nepohodli s Rykalou, který tehdy uzavřel spojenectví právě s Dědicem a Novákem.

„Výmluvně o soupeření o sféry vlivu hovoří sms Dědice s různými lidmi z června a prosince roku 2012, kdy nejprve Aleš Boháč a Jiří Srba odstoupili z rady statutárního města Ostrava, a v prosinci pak byli odvoláni ze všech stranických funkcí,“ uvádí policejní spis.

Ze spisu je zřejmé, že Dědic byl schopen své zájmy prosazovat v Městské nemocnici Ostrava i ve společnosti Dalkia Česká republika. Často domlouval rozličné záležitosti se zástupci podnikatelských subjektů, navázaných na veřejné finance, angažoval se také v dění okolo Dopravního podniku Ostrava.

„Taktéž je zřejmé, že záležitosti těchto subjektů projednává s členy rady statutárního města Ostrava a to zejména se Simonou Piperkovou a Lumírem Palyzou. Z předmětných hovorů taktéž vyplývá, že uchazeči o veřejné zakázky jsou si vědomi vlivu Martina Dědice na chod uvedených společností a taktéž je jim zřejmá jeho úzká vazba na představitele Statutárního města Ostravy,“ píše policie.

Všichni Dědicovi zaměstnanci: Nováková a Rykala
Podle vyšetřovatelů dále nelze pominout systematičnost a dlouhodobost jeho kontaktů. „Angažuje se v celé řadě záležitostí, zejména těch, které jsou spojeny s činností subjektů, financovaných z veřejných rozpočtů. Osoby, s nimiž při těchto aktivitách vstupuje do styku, s ním jednají jako s osobou, u níž zcela přirozeně předpokládají rozhodující vliv na dění v určité konkrétní záležitosti, a to přesto, že podle dosavadních zjištění Dědic nedisponuje žádným právním titulem, který by jej opravňoval v těchto záležitostech vystupovat,“ uvádí vyšetřovatelé.

Upozorňují také na vágní vymezení předmětu smluv. Vždy se jednalo o podobný vzorec: Business Advisor se ve smlouvách zavazovalo k blíže nespecifikované poradenské službě. Policisté přitom z Okresní správy sociálního zabezpečení zjistili, že společnost zaměstnávala v letech 2010-2013 pouze již zmíněnou Martinu Novákovou, manželku hejtmana Moravskoslezského kraje. V první polovině roku 2010 tu pracoval také Adam Rykala.

Společnost navíc neměla jiné příjmy, věnovala se pouze údajné poradenské činnosti, kterou měla poskytovat uchazečům o veřejné zakázky. Pokud jde o výdaje firmy, téměř všechny byly vynaloženy na reklamní činnost. Zbylou část pohltily výdaje Dědice na cestovné, za ubytování a jeho osobní spotřebu.

„Výdaje na reklamu v řádu cca 90 % všech příjmů nemají žádné ekonomické opodstatnění jak u společnosti Business Advisor, tak u jakéhokoli jiného ekonomického subjektu. Jediným jejich smyslem byl jednak záměr Dědice vzbudit zdání jejich legálnosti a jednak vyhnout se jejich zdanění,“ usuzují vyšetřovatelé.

Jinak řečeno, policisté dospěli k závěru, že smyslem transakcí byla legalizace výnosů z trestné činnosti. Vyšetřovatelé skutky Martina Dědice kvalifikují jako zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, naplňují podle nich skutkovou podstatu zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku a skutkovou podstatu zvláště závažného zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti.

Vzhledem k rozsáhlosti celého případu je složité předpovídat, kdy se ocitne před soudem. Přesto můžeme i na základě současného stavu vyšetřování konstatovat, že máme co do činění s typickým propojením podsvětí a politiky.

Tak jako v mnoha podobných případech, i tady vše nasvědčuje tomu, že tu politici byli pouhými figurkami. Mocí nedisponovali ve volbách zvolení zástupci lidu, naopak pouze plnili zadání a jednali v zájmu konkrétních ekonomických subjektů, bez ohledu na zájmy veřejnosti.

Koalice s korupčníkem?
Zajímavé nepochybně je, že se v celém spisu ani jednou nevyskytuje jméno Petra Kajnara, skoro to vypadá, že se mu stala osudným neochota zapojit se do podnikatelsko-mafiánských sítí. Ze sociální demokracie odešel, do zastupitelstva se pokoušel přivést nezávislou kandidátku Ostravské fórum, to se mu však o pět setin procenta nepodařilo.

A povolební vyjednávání zatím spějí k tomu, že ČSSD tu bude vládnout i v příštím volebním období. Podle všeho podepíší v nejbližších dnech lídři hnutí ANO, ČSSD a lidovců společnou koaliční dohodu. Znamenat to bude krom jiného to, že součástí vedení města bude také Lumír Palyza, jeden z aktérů kauzy Dědic.


Kandidát ČSSD na primátora Ostravy, Lumír Palyza. Foto: ČSSD

Smutný osud sociální demokracie v regionu, který by měl být její baštou, budiž varováním před neochotou vedení strany zasahovat do dění v krajských a okresních strukturách. Jak je vůbec možné, že Rykala a spol. nebyli ze strany vyloučeni už v době, kdy začali provozovat „létající kliku“? A jak je vůbec možné, že Palyza byl kandidátem ČSSD na primátora a Novák tu za ni zůstává hejtmanem?

Ostravsko nadto není jediným regionem, kde stranu ovládly struktury propojené s podsvětím, podobně tomu je například v Ústí nad Labem nebo na Karlovarsku. Nechce-li Sobotkovo vedení opsat se svou stranou trajektorii ODS, mělo by se kondicí své strany v regionech urychleně začít zabývat.

Je s podivem, že centrální vedení ČSSD nedisponuje kontrolními mechanismy, které by podobnou praxi v regionech dokázaly včas odkrýt a eliminovat. Nejbližší řádné volby budou až za dva roky, a relativně klidný čas mezitím je možná poslední příležitostí varovné trendy zvrátit: v komunálních volbách navíc voliči dali ČSSD jasnou zpětnou vazbu, v jaké podobě jsou ji ochotni akceptovat. Například v Ostravě.

Vše působí celkem přehledně: pokud se ČSSD nedokáže zbavovat lidí jako Rykala, Palyza, Piperková či Novák, voliči se nakonec zbaví jí.


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Filip Outrata - Praha

Zírá, Čtvrtek, 30.Října 2014, 17:09:41

a nejen v Ostravě.

Mirza Hadžič - Praha 5

Pátek, 31.Října 2014, 10:44:40

Jestli nepřijde doba, kdy se do zrcadla budou muset podívat všichni kdo čím dál víc zmatenou ČSSD podporovali, místo aby nejpozději s opoziční smlouvou vytvořili normální levicovou stranu, schopnou vyhrát volby. ČSSD to evidentně není, za 25 let nesestavila čistě levicovou vládu. Možná levice jen draze doplácí na bezmeznou loajalitu Špidly, Dienstbira a mnoha dalších k historickému odkazu původní sociální demokracie. V angličtině pro to mají přiléhavý idiom: "beating a dead horse".

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Beating a dead horse? - Zatím ne. Čtvrtek, 18.Prosince 2014, 19:42:45

ČSSD chytila stejnou nemoc jako většina politické scény, zvýšená koncentrace lidí používající politickou stranu nikoliv k prosazování politického programu, ale jako výtah k moci a penězům. Ve svém posledním rozhovoru věnoval tomuto problému několik poučných stránek Valtr Komárek (kniha Poslední slovo Valtra Komárka).

Neznám detaily situace v Ostravě, ale domnívám se, že Petr Kajnar není jen obětí, ale do značné míry i viníkem vzniklé situace. Nemocí mnoha lídrů v politice je to, že podceňují skutečnou podporu zdola, kterou zaměňují za dohodu s funkcionáři. Když se podpora jaksi odkloní jinam, nejsou pak schopni změnit styl a nabídnout skutečnou alternativu, za kterou je nutno vnitrostranicky bojovat.

Politika, pokud nedegeneruje do pouhé hry o moc, je uměním skloubit kompromisy tam, kde je to rozumné, a střety, kde je to nezbytné. Petr Kajnar ale rezignoval a místo vnitrostranického zápasu se pustil do boje v soudní síni. Tento spor by se ale měl řešit na volebních konferencích či následně ve volbách. Někteří sociální demokraté dokázali uspět i v jiných stranách či jako nezávislí, ale objektivně pomohli svým soupeřům.

K problematice loajality k historickému odkazu původní sociální demokracie lze přistupovat různě. Já považuji za původní ideál sociální demokracie hájení důstojného podílu lidí práce na celkových ziscích z ekonomiky. Klasickým výtahářům je jakýkoliv ideál šumafuk a nemá proto smysl jím vyklidit pozice bez boje. Podle mne ČSSD stále ještě není dead horse a pokus o její transformaci na politickou stranu v původním významu má smysl. Pokus o založení nové levicové strany může být úspěšný pouze v tom případě, že se k němu přikloní většina "idealistů" v ČSSD a podporu mu vysloví odbory. A i to je podmínka nutná, nikoliv postačující. Jinak je to jen plácnutím do vody. Dědicem historického odkazu se pak stane ten, kdo zdědí ideály.

V několika předchozích letech došlo v ČSSD k několika změnám, byť zvenčí mohou připadat jako kosmetické. O nutnosti modernizace se mluví neustále, byť na můj vkus zatím většinou v obecné rovině. Bez aktivizace členské základny a probuzení jejího pocitu odpovědnosti za osud sociálně demokratické myšlenky však půjde jen o hru na modernizaci.

Takže v současné chvíli je jediná racionální možnost dát čas Sobotkovi a doufat, že ví, co dělá. Pokud by v ČSSD převládli političtí podnikatelé, bude to stejně nakonec znamenat její marginalizaci nebo vyšumění. Politickou stranu s reálným vlivem ale nezaloží skupina lidí, protože chce, ale teprve odpovídající procento podporujících voličů.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.