Některé mýty okolo výsledků komunálních voleb

Jiří Pehe

Komunální volby je nutné analyzovat na různých úrovních: malých obcí, menších měst, velkých měst a Prahy. Na každé této úrovni jsme byli svědky jiných přístupů voličů a z toho plynoucích odlišných výsledků.

Právě skončené komunální volby svádějí mnohé analytiky a komentátory k jednoznačným závěrům typu „přesvědčivé vítězství hnutí ANO“. Ve skutečnosti jsou výsledky voleb dosti nejednoznačné.

Především je nutné komunální volby analyzovat na různých úrovních: malých obcí, menších měst, velkých měst a Prahy (kde měly celopražské volby i charakter voleb krajských). Na každé této úrovni jsme byli svědky jiných přístupů voličů a z toho plynoucích odlišných výsledků.

Zatímco na úrovni malých obcí jednoznačně zvítězila sdružení nezávislých kandidátů a mezi politickými stranami lidovci, v menších městech si vedle nezávislých a lidovců počínala poměrně slušně i sociální demokracie. Ta zvítězila ve čtrnácti z celkového počtu sedmdesáti dvou měst v kategorii měst od patnácti tisíc do padesáti tisíc obyvatel.

Ve velkých městech jednoznačně kralovalo ANO, které vyhrálo v osmi krajských městech a hlavním městě Praze. Posbíralo nejvíce vítězství i v širší kategorii statutárních měst.

Zato ČSSD nedokázala vyhrát v žádném městě s populací nad sto tisíc obyvatel, a dokázala vyhrát jen ve dvou z dvanácti měst v kategorii od padesáti tisíc do sto tisíc obyvatel.

V přepočtu na procentní body vyhrálo zásluhou úspěchu ve velkých městech celostátně ANO, ale v součtu celostátně získaných mandátů skončilo až osmé. Porazily ho všechny parlamentní strany, s výjimkou TOP 09.

Opravdu vítězství ANO?

Mluvit tedy o vítězství ANO je problematické, neboť záleží na úhlu pohledu. V symbolické rovině lze o vítězství ANO mluvit, protože úspěch hnutí ve větších městech ukázal, že jeho kouzlo funguje nejen na úrovni celostátní politiky, ale i mezi obyvateli velkých a středně velkých měst napříč republikou.

Jenže se zároveň ukázalo, že to samé kouzlo buď nefunguje v menších městech a obcích, anebo že ANO zatím nedokázalo vybudovat místní organizační struktury. Nelze se ale pak nezeptat, proč tomu tak je.

Jistě k tomu přispívá relativní novost hnutí, a lze jistě přijmout argument, že ANO s postupem času asi pronikne i na nižší úrovně politiky. Lze ovšem též argumentovat, že ANO na nižší úrovně zatím neproniklo, protože je to hnutí kontrolované a vlastněné jedním mužem, který prostě nemůže být všude.

Andrej Babiš byl schopen dohlédnout na tvorbu kandidátek ve velkých městech, ale nebylo v jeho silách dohlížet na kandidátky na nižších úrovních. ANO tam tedy buď vůbec nekandidovalo, anebo nebylo schopné postavit lidi, za které by jeho vůdce mohl alespoň nějak ručit.

I ve velkých městech, kde ANO nakonec uspělo, zůstává otázkou, kdo jsou lidé, kteří za něj kandidovali a v mnoha případech uspěli. Můžeme tisíckrát kritizovat tradiční strany coby zkorumpované a zlenivělé, ale na jejich kandidátkách jsou lidé, kteří prošli nějakým srozumitelným výběrovým procesem, včetně toho, že se hlásí k určité politické ideologii.

×
Diskuse
October 15, 2014 v 9.34
Metodická
To oddělené hodnocení různých kategorií obcí (v úvodu) se mi líbí, ale je velká škoda, že tam autor hodnotí jen počet "vítězství" a ne získaných hlasů a mandátů.Snad někdo jiný někde jinde - dejte sem kdyžtak vědět, prosím.
October 15, 2014 v 9.40
Ještě jedna
Nevím, z čeho autor dovozuje, že "postarší voliči v malých městech" jsou demograficky na ústupu. Populace ČR přece stárne a v malých městech přibývá obyvatel, aspoň podle ČSÚ :-).
PM
October 15, 2014 v 12.54
Aura pravicového půvabu
dnes nejsilněji září nad hlavou pana Babiše.
Zmatek napravo způsobují příkladně ti z pražské smetánky, její zlaté mládeže, či provinční pravice, kteří se dosud nevzpamatovali ze ztráty aury nad elitní hlavou.
Součet voličů pravice se nemění, pouze skladba karet v jejich ruce.
Ano tu partičku ještě pořádně nerozehrálo..bych mínil.
October 15, 2014 v 16.57
Postarší voliči v malých městech @Jiří Guth
Autor očividně myslí generaci, která strávila podstatnou část svého dospělého života před rokem 1989. Před dvacetipěti lety to byli lidé středního a staršího věku, dnes jsou všichni postarší a opravdu jich ubývá.

Zda má na voličské chování větší vliv generační příslušnost či věk je ovšem otázka, která by vyžadovala podrobnější analýzu.

October 15, 2014 v 20.22
Koho a proč měl autor na mysli
No, možné to je, ale nevíme. Hlavně ale nevíme, odkud ví (nebo si domýšlí?), že právě ročníky.. které vlastně? 1940-1960? ... volily ČSSD. Koho volily v předchozích volbách? A koho a proč volila táž skupina na venkově a ve větších městech?