Měli jsme skvělého lídra, jmenuje se Jiří Rozbořil

Jaroslav Bican se vypravil do Olomouce zjistit, jak se ke kauze hejtmana Rozbořila staví jeho politické okolí a jak funguje tamní ČSSD. Mluvil se sociálními demokraty i zástupci opozice a zmapoval při tom i celkovou situaci ve městě.

Bican

Jaroslav Bican

07.11.2015 15:16

Dsc_0192

Policie obvinila Jiřího Rozbořila z uplácení, ale nikdo z jeho olomouckých spolustraníků si netroufá veřejně říct, že by měl odstoupit z funkce hejtmana. Foto Jaroslav Bican, DR

Měl dobrou pověst

Rozbo_il

Než ho policie obvinila
z uplácení


V polovině října protikorupční policie v rámci rozsáhlé akce s názvem Vidkun obvinila čtyři lidi: hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila (ČSSD), dva důstojníky policie a podnikatele Ivana Kyselého. Ten bývá označován za blízkého přítele Ivana Langra.

Jiří Rozbořil je na rozdíl od ostatích tří postav vedlejším produktem akce. Olomoucký hejtman byl obviněn z podplácení, měl totiž nabídnout úplatek Karlu Kadlecovi za to, aby zabránil vyšetřování okolností, za nichž kraj udělil dotace na projekt jezdeckého areálu.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, předsednictvo i politické grémium strany vyzvali Rozbořila k rezignaci na post hejtmana. Krajský výkonný výbor mu ale naopak doporučil, aby ve funkci setrval. Jiří Rozbořil z pozice hejtmana odmítá odejít.

Případ vzbudil pozornost i proto, že zahrnuje vysoké policejní funkcionáře. Jedním z nich je Karel Kadlec, náměstek ředitele olomouckého krajského ředitelství pro službu kriminální policie a vyšetřování, stíhán je pro účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby.

Stíhán je také šéf odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj. V celém případu se jedná o ovlivňování trestních případů, úniky informací a vyřizování si účtů mezi policisty.

Olomouc v těchto dnes působí pochmurně. Snad za to může blížící se listopad, občasný déšť či mrholení, možná i to, jak se o ní mluví a píše v médiích. Hlavní zprávou z města na řece Moravě se stal případ hejtmana Jiřího Rozbořila, který čelí vážnému podezření z korupce. Objevilo se jako vedlejší důsledek operace Vidkun, jež sahá do vysokých míst policie.

Přitom když jsme se o ČSSD v Olomouci zajímali o několik týdnů dříve, dověděli jsme se, že je tu dosti slušná. Jak si vysvětlit, co se stalo? Jednalo se jen o selhání jednotlivce? Anebo byl Jiří Rozbořil jen špičkou ledovce a podobných průšvihů na povrch vypluje více? Anebo se policie mýlí a nakonec bude prokázána Rozbořilova nevina? Obvinění a odsouzení přece není jedna a tatáž věc.

Dvě strany: společně nahoru, společně dolů
Navzdory slavné rivalitě mezi Pavlem Dostálem a Ivanem Langerem ve sněmovních volbách, na komunální a krajské úrovni k sobě měla v Olomouci sociální demokracie a ODS tradičně blízko. Vládly spolu na radnici i na kraji. V posledních letech se ale i sem promítá celostátní trend: obě strany slábnou.

Olomoucký kraj dnes řídí koalice ČSSD a KSČM. Na radnici vládne koalice „všech proti ANO“: ČSSD, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Sociálně demokratická část vedení města Olomouc, primátor Antonín Staněk a jeho náměstci Pavel Urbášek a Filip Žáček, jsou v uvolněných politických funkcích poprvé, nejedná se tedy o lidi spojené s předchozím vedením města či kraje.

Klíčovou postavou olomoucké sociální demokracie byl dlouhá léta Martin Tesařík, který působil jako olomouckým hejtmanem před Jiřím Rozbořilem od roku 2008 do roku 2012 a v letech 1998-2006 byl primátorem Olomouce. Dnes je Martin Tesařík senátorem a členem Krajského výkonného výboru (KVV); na rozdíl od Antonína Staňka, Pavla Urbáška či Filipa Žáčka.


Jiří Rozbořil byl jednoznačným sociálně demokratickým kandidátem na hejtmana v krajských volbách příští rok. Foto Jaroslav Bican, DR

Martina Tesaříka není možné oddělit od jeho bratra Josefa, který v Olomouci vlastní softwarovou firmu Tesco SW, Moravskou vysokou školu a Regionální centrum Olomouc. Výšková budova poblíž olomouckého vlakového nádraží má podle něj vytvářet prostor pro spolupráci veřejné, vzdělávací a podnikatelské sféry. Josef Tesařík vystupuje jako místní patriot a snaží se stylizovat do pozice olomouckého Bati. Podle mnoha hlasů měl Josef na svého bratra Martina určující vliv.

„Politika sociální demokracie zhruba od roku 2000 do minulého volebního období, kdy se ocitli v opozici, byla v podstatě čistě klientelistická. Co se děje teď, je možná nějaký projevem období, které bylo opravdu velmi spojené s osobami bratří Tesaříků,“ komentuje situaci opoziční člen zastupitelstva města Olomouc Tomáš Pejpek z uskupení ProOlomouc.

A dodává: „Jednalo se o využívání městského a posléze i krajského systému pro své vlastní obohacení. Nevymysleli to oni, začalo to za předchozího vedení, kdy byl v čele města Ivan Kosatík z ODS. Ten systém v Olomouci fungoval kontinuálně dvacet let. Jednalo se o opoziční smlouvu se vším špatným, co k ní patří.“

Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci je ve svém hodnocení opatrnější: „Nemyslím si, že by na tom byla sociální demokracie v Olomouckém kraji tak špatně, může se povídat cokoli o primátorovi, o hejtmanovi, o komkoli, ale příběh Jiřího Rozbořila tím podle mne utrpěl. On je skutečně pracovitý, je to člověk, který nikdy předtím nepůsobil v podobné funkci, ale jako politický manažer na kraji se ukázal ve velmi dobrém světle.“ 

Kdo dnes vládne v Olomouci?
Primátor Antonín Staněk se brání tomu, že by současná koalice, ve které spolu opět sešly mimo jiné i ČSSD a ODS, navazovala na předchozí vedení města, jež byla za mnoho svých kroků kritizována. Klasickým příkladem je aquapark, který mělo původně stavět město, ale po veřejném tlaku se ho ujala soukromá firma. Dnes je ztrátový a město na jeho provoz doplácí mnoho milionů korun ročně.

Stejně tak primátor vyvrací, že by současné vedení města byly jen loutky, které ve skutečnosti o tom podstatném nerozhodují: „Opravdu odmítám jakákoli zjednodušená tvrzení, že kdokoli z nás je prodlouženou rukou nebo pokračováním někoho nebo něčeho, každý jsme tu sám za sebe a i na konci se to bude sčítat nám,“ zdůrazňuje primátor Staněk.


Podle náměstka olomouckého primátora Pavla Urbáška je už od roku 2010 jasné, že zdejší sociální demokracie prodělává generační obměnu. Foto Jaroslav Bican, DR

Naproti tomu Tomáš Pejpek si netroufá říci, zda se poměry po loňských komunálních volbách změnily či ne: „Z toho, jak se nová koalice vedená ČSSD projevuje, mám velmi smíšené pocity, a týká se to i personálií, protože část lidí se podílela na podivných kšeftech v minulosti a nese spoluodpovědnost za dvoumiliardové zadlužení města,“ popisuje. A i když jsou na radnici mnozí noví lidé, není příliš průkazné, zda se taky změnila politika.

Tomáš Pejpek pokračuje: „Nedá se říct, že by měla radnice nějaký směr, který by se dal popsat jako sociálně demokratický. Před volbami nynější primátor kritizoval prodej jednoho městského bytového domu, jeho privatizaci jako nesociální. Několik měsíců poté prodali dva srovnatelné městské domy,“ uvádí příklad, kterým chce ilustrovat nedostatek zásadovosti.

Skepsi sdílí i Pavel Šaradín: „Před volbami jsem mluvil mnohem častěji s Pavlem Urbáškem než s Antonínem Staňkem, s tím jsem se setkal asi třikrát. Měl docela dobré vize, ale myslím si, že je primátor opustil, respektive že je asi zahlcen," říká Šaradín a dodává: „Pavel Urbášek podle mne tyto vize sdílí, ale je příliš osamocen, a Filip Žáček je bohužel moc mladý na to, aby měl silné slovo.“

Jaký vliv mají bratři Tesaříci?
Kritika opozice je ovšem pochopitelná, je to její úloha. Podle náměstka primátora Pavla Urbáška je ovšem už od roku 2010 jasné, že olomoucká sociální demokracie prodělává generační obměnu a s ní jsou spjaté příznivé změny. Právě Jiří Rozbořil přišel jako nová tvář, komunální volby vyhrál s nejlepším výsledkem od roku 1990. 

Primátor Staněk potvrzuje, že olomoucká sociální demokracie se mění. Připomíná, že v minulosti v ní nikdy neměli tak silné zastoupení lidé, kteří přišli z akademické půdy. Také letití poslanci byli nahrazeni novými, například Romanem Váňou, jejž provázejí příznivé reference. Přesto ale podle Pavla Šaradína sociální demokracii v Olomouckém kraji chybí generace mladších politiků, která by dokázala zdejší situaci někam posunout.


Tomáš Pejpek z uskupení ProOlomouc se Deníku Referendum svěřil, že za normálních okolností by byl členem sociální demokracie. Foto Jaroslav Bican, DR

Podle opozičního zastupitele Pejpka existují také nepřímé náznaky, že si bratři Tesaříci svůj vliv uchovávají: „Josef Tesařík staví kampus vysoké školy na pozemku, který levně získal od města po té, co ho radnice odmítla prodat kraji, jenž tam původně chtěl mít své sídlo.“ Kromě toho tam už Tesařík postavil také druhý olomoucký mrakodrap. 

„Jeho dalším záměrem je vyhlídková asi padesátimetrová rozhledna. Byla schválená poslední den platnosti starého územního plánu, respektive získala územní rozhodnutí. Na Olomouckém kraji už rok leží odvolání nějakých sousedů proti němu a stále není vyřízeno. Normálně platí nějaké správní lhůty. Ale tady neplatí,“ popisuje Tomáš Pejpek, který je sám profesí architekt. 

Jiří Rozbořil: Člověk, který spojuje
Jiří Rozbořil je sociálními demokraty ve vedení města Olomouce navzdory současnému případu vnímán výrazně kladně: „Pro mě to bylo opravdu zjevení, charismatická osobnost, schopná hovořit smysluplně s vysokoškolským profesorem i s člověkem, kterého potkal na ulici, politik, který se současně velmi dobře vyznal v ekonomických záležitostech, velmi racionální, s rychlým, bystrým úsudkem, člověk, který byl schopný mluvit kompetentně na veřejnosti,“ popisuje Rozbořila náměstek primátora Urbášek.

Primátor Olomouce i oba náměstci jsou současnou situací šokováni a výsledky policejního šetření nechtějí předjímat. „Ten šok je tím větší, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že to byl člověk, který měl dlouhodobého olomouckého lídra Martina Tesaříka nahradit,“ zdůrazňuje Pavel Urbášek.


Sociálně demokratická část vedení města Olomouc, primátor Antonín Staněk a jeho náměstci Pavel Urbášek a Filip Žáček, jsou v uvolněných politických funkcích poprvé. Foto Jaroslav Bican, DR

Filip Žáček mu dává za pravdu: „Jde o to mít člověka, který zmobilizuje a semkne lidi. A svého času Jiří Rozbořil byl, a myslím si, že je, člověkem, který spojoval lidi, který dokázal spojit jednotlivé okresy a regiony.“ Filip Žáček připomíná, že stejnou schopnost měl i Martin Tesařík.

Pavel Urbášek uznává, že Jiří Rozbořil je člověkem, který uvažuje velmi pragmaticky, což se projevuje i ve vizi, kterou prosazuje ve vedení kraje. Peníze dává především na investice, a naopak omezuje prostředky, které putují například příspěvkovým organizacím. To potvrzuje i Tomáš Pejpek: „Když si stáhnete přehled schválených dotací, je tam vidět, nakolik směřují do rozvoje kraje, a nakolik do projektů typu jezdeckých areálů, golfových hřišť atd.“

V souvislosti s jedním takovým projektem byl Jiří Rozbořil také obviněn. Měl se pokoušet uplatit policistu, aby zabránil vyšetřování okolností udělení krajských dotací.

Jeden za všechny, všichni za Rozbořila
Pevnost Rozbořilovy pozice v olomoucké sociální demokracii je vidět i na tom, že ani nikdo ze zástupců ČSSD ve vedení Olomouce si netroufá veřejně říct, že by Jiří Rozbořil měl odstoupit z funkce hejtmana. Naopak primátor Staněk zdůrazňuje, že plně lidsky chápe, proč se v situaci, kdy se u nás v případě prokázání křivého obvinění či chybného odsouzení nelze dobrat plné rehabilitace, Jiří Rozbořil brání tomu, aby odstoupil z funkce hejtmana.

Jiří Rozbořil byl také jednoznačným sociálně demokratickým kandidátem na hejtmana v krajských volbách příští rok. Podle náměstků Žáčka a Urbáška by proti němu v ČSSD ani nikdo nekandidoval, nikdo ho nezpochybňoval, zkrátka byl jasným favoritem.


Olomoucký kraj dnes řídí koalice ČSSD a KSČM. Foto Jaroslav Bican, DR

Primátor a jeho sociálnědemokratičtí náměstci působí slušně a nejsou s nimi spojené žádné konkrétní kauzy či podezření. Nepůsobí současně ani jako lidé, schopní jít do vnitrostranického konfliktu a nahlas pojmenovávat chyby a selhání svých stranických kolegů.

Navíc jejich pozice v rámci krajské sociální demokracii se zdá být slabá. Ani jeden z nich není členem Krajského výkonného výboru ČSSD, pouze Antonín Staněk je členem okresního výkonného výboru, jinak mají funkce jen na úrovni místní organizace. Sami to zdůvodňují tak, že vzhledem ke svým funkcím na komunální úrovni se rozhodli vnitrostranicky působit rovněž pouze na místní úrovni.

Zároveň je podle nich logické, když v krajském výboru pracují lidé, kteří i ve volených funkcích působí na úrovni kraje. Bližší pohled na sestavu krajského výkonného výboru ale jejich slova příliš nepodporuje.


Olomoucká sociální demokracie se za posledních dvacet let dostala do kolejí, ze kterých nebude vůbec snadné vystoupit. Foto Jaroslav Bican, DR

Členem KVV je totiž například Alois Mačák, bývalý náměstek hejtmana, který ze své funkce odstoupil poté, kdy vyšlo najevo, že obdržel osobní sponzorské dary od soukromých firem. V KVV působí také Miroslav Petřík, který jako dlouholetý přední člen ČSSD, spjatý s érou bratří Tesaříků, působil v různých pozicích v kraji i ve městě. Nyní je radním města Olomouce a zároveň ředitelem Technických služeb města.

V KVV rovněž působí Yvona Kubjátová, která je od roku 2008 náměstkyní hejtmana pro sociální oblast a v letech 2002 až 2014 byla zastupitelkou města Olomouce. Petřík i Kubjátová jsou také místopředsedy olomoucké okresní organizace, jejímž předsedou je Jiří Rozbořil.

Jít do konfliktu, nebo hájit sociálně demokratické hodnoty jinde?
Těžko nebýt z olomoucké ČSSD na rozpacích. Na úrovni města dnes najdeme několik lidí, kteří působí slušně a pravděpodobně se nejedná o žádné gaunery. Přesto se nezdá, že by se nyní mezi olomouckými sociálními demokraty nacházel někdo, kdo by byl ochotný čelem se postavit ke skutečnosti, že jejich předsedovi bylo sděleno obvinění z trestného činu.

Nepřekvapuje vůbec, když se Tomáš Pejpek z uskupení ProOlomouc Deníku Referendum svěřil, že za normálních okolností by byl členem sociální demokracie. V regionech bohužel není nijak řídkým jevem, že lidé hlásící se k sociálně demokratickým hodnotám, hledají uplatnění mimo ČSSD.


Na úrovni města Olomouce dnes najdeme několik sociálních demokratů, kteří působí slušně a pravděpodobně se nejedná o žádné gaunery, přesto je těžké nebýt z olomoucké ČSSD na rozpacích. Foto Jaroslav Bican, DR

Také olomoucká sociální demokracie se za posledních dvacet let dostala do kolejí, ze kterých nebude vůbec snadné vystoupit. Pozice lidí jako Antonín Staněk, Filip Žáček či Pavel Urbášek není snadná.

Přesto nelze mít pochopení pro fakt, že olomoucký Krajský výkonný výbor vyzval Jiřího Rozbořila, aby z funkce hejtmana neodstupoval. Věří sociální demokracie v nezávislost policie a jejího počínání? Pokud ne, jaký tím dává vzkaz společnosti?

Sociální demokraté v Olomouckém kraji působí jako přikovaní ke svému dosavadnímu lídrovi. Podobná závislost a spoléhání se na jednu figuru nemohou skončit dobře.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.