Tři Ivani a hejtman

Hejtman Rozbořil zatím odmítá odstoupit, čímž se staví do role Babišova snadného terče. Jen skuteční političtí géniové umějí z okrajové větve kauzy učinit tahák a investovat ji do předvolební kampaně konkurence.

V Olomouci se minulý týden zatýkalo, vyslýchalo, padala obvinění z trestných činů. Ze všeho nejvíc se zdá, že přihlížíme „válce policajtů“.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) si došlápl na regionální policejní špičky, které patrně pouštěly informace skupině podnikatelů a možná i politiků. Došlo dokonce na odstoupení několika klíčových policejních figur v Praze. Do řečí se dostala i Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS): nezametala varovné poznatky z Olomouce pod koberec?

Od olomouckých policistů vedou nitky k podnikateli Ivanu Kyselému, jenž je letitým přítelem a obchodním partnerem dalšího Ivana – Langera, exministra vnitra a kdysi prvního místopředsedy ODS. Langer za svého vládního angažmá pomohl ke kariéře i stávajícímu šéfovi GIBS, třetímu Ivanovi – Bílkovi.

Je opravdu jen náhodou, že začátkem týdne Generální inspekce bezpečnostních sborů zasahovala v ÚOOZ a dva lidi obvinila z úplatkářství a úniků informací z policejních spisů?

Kdyby přes Kyselého nevedly nitky k Langerovi, šlo by patrně o akci vesměs kvitovanou s povděkem. Jenže má svůj politický rozměr, navýšený navíc o poznatek z odposlechnuté schůzky olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila s druhým mužem olomoucké policie, na níž měla padnout korupční nabídka.

To je evidentně náhodně odhalená a skutečně okrajová linie celého případu, jenže Rozbořilovo chování a politické souvislosti daly vzniknout guláši, v němž se nyní mnozí snaží utopit dva patrony zásahu – šéfa ÚOOZ Roberta Šlachu a vrchního státního zástupce Ivo Ištvana. Jejich přitěžující okolností má být, že stáli za zásahem proti partě kolem Jany Nagyové, který se zatím žádného velkolepého soudního rozuzlení nedočkal.

Zatímco hejtman se drží křesla zuby nehty, v čemž má mimo jiné vzor v libereckém kolegovi Martinu Půtovi (STAN), jenž čelí obvinění z korupce, začali bít na poplach odpůrci „Pravdy a lásky“ a kritici „Velké protikorupční revoluce“ v čele se známým publicistou Bohumilem Doleželem.

Ten na svém webu napsal: „Skoro se zdá, jako by se tu roztahovala jakási chobotnice, dosti podobná té, kterou si vymyslili plukovník Šlachta a spol. Je velmi aktivní už od roku 2013. Přelila se z podnikatelské sféry nejprve do médií, hned vzápětí do politiky. Aktivity policistů a státních zástupců s ní docela souzní a je nejspíš jen otázka času, kdy se prosadí i v justici.

Je přitom třeba zdůraznit, že do politiky pronikla, formálně vzato, v roce 2013 zcela demokratickou cestou (volbami). V minulém století jsme něco podobného u nás i v bezprostředním sousedství zažili minimálně dvakrát. Vždycky se při tom našli hlupáci, kteří si myslili, že se s ní jen kousek svezou, a pak ji zvládnou a dostanou pod kontrolu. Nakonec na to přirozeně doplatili. Bohužel nejen oni.

Rozbořilovo chování a politické souvislosti daly vzniknout guláši, v němž se nyní mnozí snaží utopit dva patrony zásahu – šéfa ÚOOZ Roberta Šlachu a vrchního státního zástupce Ivo Ištvana. Repro DR

V této politické situaci je nutné, dokud do jde, všemi silami bránit například tomu, aby státní zástupci svými výnosy fakticky rozhodovali o tom, kdo je a kdo není způsobilý vykonávat zodpovědné funkce v politice. Je nutné bezpodmínečně trvat například na tom, že obvinění se stává relevantní teprve tenkrát, když se promítne do pravomocného rozsudku nezávislého soudu. A to z jednoho jediného důvodu: že se jinak klade naprosto nepřiměřená politická moc do rukou někoho, kdo k výkonu politiky vůbec není povolaný a člověk by velmi váhal mu vůbec nějakou politickou důvěru dát.

Proto je povinností hejtmana Rozbořila za žádných okolností nerezignovat (pokud se ukáže, že jeho pozice je z dobrých důvodů právně neudržitelná, pak, je mi líto, je to jeho problém) a povinností ČSSD je ho podporovat.“

Političtí géniové
(Ne)důvěra ve státní zástupce a policejní vyšetřovatele je samo o sobě zásadní téma. Přitom si asi nikdo nemyslí, že jsou v porovnání se zbytkem populace svatí. Na rozdíl od pana Doležala se ale domnívám, že jejich činnost je vedena snahou poctivě vyhodnocovat získané poznatky a rehabilitovat stavovskou čest poté, co byla za pravicových vlád pravidelně znásilňována. A už vůbec si nemyslím, že by policejní vyšetřovatelé nebo snad i žalobci, chtěli řídit zemi místo politiků, jak jsme slyšeli od lídra TOP 09 Miroslava Kalouska.

Být Jiřím Rozbořilem, hejtmanem za nejsilnější stranu v současné vládě, nechtěl bych se řadit do popsané společnosti. Pokud si je jistý, že nic nespáchal, mohl na pár měsíců z úřadu vycouvat: koalice v Olomouckém kraji je stabilní a ani kolegové z ČSSD, ani komunisté Rozbořilovi po krku nejdou. Kdyby se vše vysvětlilo v jeho prospěch, vrátil by se jako vítěz. Lpěním na své pozici budí dojem, že bez ní by si neškrtnul. Přitom když nedávno odstoupil jeho náměstek kvůli pouhému podezření k podivně financované předvolební kampaně, Rozbořil jeho krok vstřícný jak ke kraji, tak k ČSSD jednoznačně ocenil. Sám ale podobnou odvahu nemá.

Ba co hůř. Rozbořil se za podpory olomoucké organizace sociální demokracie vzepřel požadavku předsedy strany Bohuslava Sobotky a dalších členů grémia, aby rezignoval. Pro případy obviněných členů má ČSSD dokonce ve svých stanovách ustanovení o možném pozastavení členství.

Sobotka reagoval jediným možným způsobem. A také nejšetrnějším k pověsti ČSSD a jejím vyhlídkám v předvolební kampani. Olomoučtí z něj však udělali kašpara. Už proto by v oranžovém týmu měly být spuštěny mechanismy, jež by zjednaly nápravu. Proč má na pověst partaje myslet jen předseda? A proč je ukradená těm, co zastávají vlivné posty v regionech? O co jde? O lokální politický a ekonomický vliv? Či snad o snahu podrýt Sobotkovu pozici?

O tom všem by se měla vést v sociální demokracii debata. Copak není jejím funkcionářům jasné, že ženou vodu na mlýn autoritářsky řízenému hnutí ANO? S čím Bohuslav Sobotka utře, je Andrej Babiš s to prosadit levou zadní. A ještě tvrdit, že nekrade a maká.

Aby nebylo paradoxů málo, byla to Babišova MF Dnes, které se Rozbořil v úterý svěřil, že odstoupí, jen když skutek, za který je obviněn, potvrdí soud. Do té doby bude ochotně hrát pro Babiše a média roli snadného oranžového terče.

Přitom kdyby uměli v ČSSD na Olomoucku do pěti počítat, vyřešili by spletitou situaci rychle a elegantně. My bychom dnes spekulovali o prohnilých policistech a dalších zásadních výstupech z případu. Jen skuteční političtí géniové ale umějí z okrajové, ba banální větve kauzy učinit stěžejní tahák a investovat ji coby cenný vklad do předvolební kampaně konkurence.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.