Starosta Náchoda Birke: Volič má paměť a nenechá se napálit
Jaroslav BicanPo kolínské sociální demokracii, která v loňských komunálních volbách drtivě propadla, jsme se podívali do Náchoda, kde je naopak ČSSD mimořádně úspěšná. Jak získává důvěru voličů?
Město Náchod bývalo baštou ODS. Ještě v roce 2006 zde tato strana získala úctyhodných 33 % hlasů. Uplynulo osm let a po Občanské demokratické straně se v Náchodě slehla zem. V loňských komunálních volbách se se svými 4,04 % nedostala ani do městského zastupitelstva. ODS, která Náchod tradičně ovládala, ale nevystřídalo nějaké nově vzniklé lokální uskupení jako v mnoha jiných případech, nýbrž sociální demokracie.
ČSSD poprvé vyhrála volby v Náchodě v roce 2010, tehdy ještě pouze s náskokem tří procent před ODS. O čtyři roky později sociální demokraté získali bezmála 43 % a ostatní strany za nimi zaostávaly o třicet a více procent. Proč se sociální demokracie v Náchodě nepotácí někde na hraně volitelnosti jako například v Kolíně, ale dosahuje takto oslnivých výsledků?
Dědictví po ODS
Starosta za sociální demokracii Jan Birke v roce 2010 převzal město od Oldřicha Čtvrtečka z ODS. Náchod v té době měl dluhy ve výši 64 milionů korun. To ale nebyl jediný problém, který nový starosta zdědil po svém předchůdci. Městu také hrozilo, že bude muset vrátit 150 milionů kvůli neplatnosti smlouvy o prodeji místního pivovaru, Náchod už ale tyto peníze v době Birkeho nástupu do koruny utratil.
Pokud by se město nesoudilo a nevyhrálo, což se nakonec podařilo, muselo by zaplatit částku, která odpovídala polovině jeho rozpočtu. Jan Birke vzpomíná, že v tehdejší situaci pro něj bylo nejdůležitější správně si stanovit priority. Kdyby se plně nesoustředil na spor o neplatnosti smlouvy, město by se později dostalo do velkých finančních problémů.
Bývalý starosta Čtvrtečka byl za prodej pivovaru obviněn policií. Okresní soud mu nejprve na několik let zakázal činnost ve státní správě, ale Oldřich Čtvrtečka se odvolal a krajský soud ho viny zprostil.
Na začátku bylo podle Jana Birkeho klíčové stabilizovat město ekonomicky a nešlo jenom o prodej pivovaru: „Eliminovali jsme všechny zbytečné nákupy a utrácení, nastavili jsme pravidla pro výběrová řízení, poptávkové systémy, abychom z každé koruny udělali dvě, když to zjednoduším. To se nám povedlo a během roku a půl jsme zaplatili šedesát čtyři milionů dluhů, které nám tady nechalo bývalé vedení města, a další rozpočet jsme sestavovali přebytkový, tuším, s rezervou sedmdesát nebo osmdesát milionů korun,“ vysvětluje starosta.
Jan Birke a jeho tým zpřetrhal řadu vazeb, které v Náchodě do té doby fungovaly: „Nemyslete si, že když jsem to tady přebíral, že zde nebyly partikulární zájmy s bývalým vedením. První, co jsem udělal, bylo, že jsem to všechno přestříhal. Nemyslete si, že ty firmy byly nadšené. To byl oheň na střeše, co si to ten nový starosta dovolil: ‚My jsme tam dodávali toaleťák patnáct let a my ho teď dodávat nebudeme? No byl trošku dražší, to ale nevadí,‛“ popisuje Birke.
Nový starosta ale musel řešit i další problémy města. Velké potíže Náchodu působí doprava: „Město je geograficky ve velmi složité situaci. Je v dolíku. Tím dolíkem prochází mezinárodní komunikace, jediná propojka na Polsko. Dvě stě kilometrů na jedné straně je přechod až v Ostravě a další přechod je až v Harrachově, což je sto padesát kilometrů po silnici. Je jasné, že všichni pojedou tudy, ale tady se také musí žít,“ vysvětluje Jan Birke situaci, kdy Náchodem každý den projíždí asi třicet tisíc aut.
Doprava byla jednou z hlavních oblastí, na které se vedení města zaměřilo. Přehazovaly se komunikace, plánoval se velký kruhový objezd v blízkosti vlakového nádraží, který je v současné době už ve výstavbě. Ten by měl umožnit bezpečnější průjezd Náchodem a především dopravu ve městě lépe zorganizovat.
Maximálně otevřená radnice
V Náchodě se odehrály i další podstatné změny. Vedení města se například rozhodlo radnici maximálně otevřít veřejnosti, aby se k občanům dostaly všechny důležité informace. Nejenom, že se využívají facebookové stránky, web ve čtyřech jazykových mutacích, rozhlas. Sám starosta se snaží informace zprostředkovávat kamkoli přijde. Když je nějaký problém, pořádají se veřejné besedy.
Velmi dobře působí i Náchodský zpravodaj, který vychází každý měsíc. Namísto propagace vedení města je skutečně využíván k věcnému informování o zdejším dění a službách, které město poskytuje. Najít v něm fotografii či jméno starosty je nemožné.
Na komunikaci s občany přitom klade starosta Birke velký důraz: „Někdo to hodí na vývěsku a tím to pro něj končí, to ale nejde, protože, když to takhle děláte, vrátí se vám to zpátky jako bumerang,“ komentuje snahu informovat občany Jan Birke.
Základem úspěchu je podle něho často chodit mezi lidi a reagovat na to, s čím se na něj obyvatelé města obracejí: „Každý, kdo přišel do této kanceláře, odešel s tím, že dostal požadovanou informaci nebo jsem mu přivedl člověka, který mu pomůže, či se dozvěděl dveře, kde zaklepe a řeknou mu, co potřebuje vědět. Nestalo se, že by tady něco zapadlo,“ zdůrazňuje starosta.
Vyplatí se postavit se za správnou věc
Velkou podporu se starostovi Birkemu podařilo získat jeho bojem proti těžbě břidlicového plynu na Náchodsku. Z ministerstva životního prostředí tehdy několik dní před Vánoci přišla žádost o povolení těžby břidlicového plynu, ke které se měl vyjádřit orgán státní správy a starostové i těch nejmenších obcí.
Starosta Náchoda spolu se svými spolupracovníky zjistil, že se jedná o hlubinné těžení břidlicového plynu, které v americkém státě Utah mělo velké ekologické dopady: „To je měsíční krajina. Chtěli to nacpat sem, kde je největší zásoba pitné vody, křídová pánev, která zásobuje půl milionu lidí, do oblasti, kde jsou Adršpašské skály, točí se tam pohádky a všechno je postavené na cestovním ruchu, jenom proto, že se nějací hoši domluvili přes určitý partikulární zájem,“ rozčiluje se Jan Birke.
Starosta Náchoda se postavil do čela zdejších starostů, kteří se rozhodli proti těžbě břidlicového plynu vystoupit. Místním občanům se podařilo vysvětlit, co jim reálně hrozí a získat jejich podporu, a to přesto, že obyvatele obcházeli zástupci těch, kteří zde chtěli těžbu břidlicového plynu prosadit a slibovali nová sportovní hřiště či chodníky.
Podle Birkeho bylo důležité, že on a jeho kolegové bojovali za správnou věc. „Kdybych se dneska, i přesto že mám takovou popularitu, postavil na popelnice pod okny a začal řvát, že tady chci těžbu břidlicového plynu, lidé mě do té popelnice zavřou a zavolají technické služby, ať mě vyvezou,“ říká starosta Náchoda. A doplňuje: „Nemůžete říkat něco jiného než původně, protože lidé si to pamatují. To si starostové musí uvědomit, občané mají paměť a pokud starosta začne říkat něco jiného než před pěti lety, je pro legraci.“
Zkušenost z Náchoda: s poctivostí lze v politice dojít nejdál
Jan Birke vystupuje sebevědomě a rozhodně. Je očividné, že ho práce starosty baví, věnuje se jí s velkým nasazením a svému městu leccos obětuje. Základní charakteristikou jeho uvažování o samosprávě je velká vážnost, kterou přikládá občanům. Nebere je jako masu voličů, kterým je třeba se zavděčit či se jim vlichotit, ale kterými by zároveň skrytě pohrdal.
Občané podle něho mají řadu ctností. Nesouhlasí s tím, že jsou dnes pasivní a o veřejné dění se nezajímají. Starosta Birke naopak říká, že voliči mají paměť a všímají si prostředí kolem sebe. Proto si je také dobře vědom toho, že každý úspěch, kterého jako starosta dosáhne, je velmi křehký, pracně vybudovanou důvěru lze ztratit velmi snadno. Právě takto můžeme vysvětlit i propad ODS Náchodě či ČSSD v Kolíně a dalších místech.
Naproti tomu na případě Jana Birkeho je vidět, že občané dovedou ocenit, když se politikovi něco povede. Před tím, než se stal starostou Náchodu, v roce 2000 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva Královéhradeckého kraje. O dva roky později se pokoušel dostat do Poslanecké sněmovny, rovněž neuspěl.
Do zastupitelstva kraje i dolní komory Parlamentu byl nakonec zvolen o mnoho let později, nejprve se však musel stát úspěšným starostou, voliči tak zjevně ocenili jeho práci v Náchodě. Ve sněmovních volbách v roce 2013 dokonce získal bezmála 5500 preferenčních hlasů a přeskočil lídryni kandidátky Hanu Orgoníkovou, která se do Sněmovny nedostala.
„Můžete se dostat do situace, že z různých důvodů neumíte pomoci, ale je třeba to těm lidem říct, říct jim pravdu. Lidé vám musí rozumět. Musí rozumět nejenom tomu, co děláte, co říkáte, ale musí být důvěryhodný,“ pochvaluje si starosta Náchoda zjištění, že s poctivostí lze v politice stále ještě dojít nejdál.
„Od doby, kdy jsem se stal starostou, proběhly dvoje volby, v jednom případě jsem byl na patnáctém místě a najednou jsem přeskočil celou kandidátku a ocitl se na třetím. Ve sněmovních volbách, kde jsem byl na nevolitelném místě, jsem rovněž všechny přeskočil,“ vypráví starosta Náchoda, kterému se přízeň voličů zamlouvá, dobře ví, jak ji získal a nechce ji prohospodařit.
Dokládá to na konkrétní příhodě. Když ležel po mozkové mrtvici v nemocnici, volala mu paní s kočárkem, že na sídlišti je v nějaké pěšině po deštích vymletá díra, děti se tam válejí a je potřeba to opravit. Starosta slíbil, že to zařídí, ale technické služby na to z nějakých provozních důvodů zapomněly.
„Večer v den, kdy se oprava měla uskutečnit, volala ta dáma, a úplně klidně mi řekla: ‚Pane starosto, já si vás strašně vážím, ale prosím vás nelžete.‛ Víte, jak mi bylo, to je něco tak nepříjemného,“ popisuje Jan Birke situaci, kterou by jako politik už nechtěl znovu zažít.
Starosta Náchoda možná není progresivním a důsledným sociálním demokratem typu nově zvoleného předsedy labouristů Jeremy Corbyna. Sám Birke přiznává, že na začátku svého starostování se musel chovat pravicově, aby město ekonomicky stabilizoval, a na otázky ohledně ideálů sociální demokracie odpovídá spíše frázemi.
Přesto Česká strana sociálně demokratická potřebuje, aby v jejích řadách byli lidé, kteří si váží svých voličů a kteří si uvědomují, že občan není hloupý a chovají se k němu s úctou. Pokud politik nebo celá strana nejedná v jeho zájmu a sleduje svůj vlastní prospěch, volič jim to dříve či později spočítá. Jan Birke to ví a chová se podle toho.
