Byl Číňanův čas. Ke strachu zval vrtulníků hlas
Jan ŠíchaSlovo „pachuť“ se ve zdejších médiích často opakuje při ohlédnutí za návštěvou čínského prezidenta. Autor snáší důvody, proč by se mělo přistoupit ke slovu „strachota“.
U zdejších médií, která píší jazykem, jejž považují za češtinu, je třeba si dávat pozor, když použijí slovo, které zní opravdu česky. „Pachuť“, slovo používané jako popis toho, co zbylo z návštěvy čínského prezidenta, na první poslech docela zní česky. Slovník na internetu říká, že jde „v přeneseném smyslu o nepříjemný přetrvávající pocit“. Jako příklad se uvádí věta: „V nitru mi zůstala po vzpomínkách už jenom pachuť.“
Navrhuji to celé zpřesnit a použít slovo strachota s malým s. Crha a Strachota je staré označení Cyrila a Metoděje. Podoba jména Metoděj jako Strachota prý vznikla špatným překladem z latiny. Aby nezůstalo u špatného překladu, říká se v legendě, že Metoděj zázračně způsobil nahlédnutí do pekla, a příslušný potentát, když to viděl, dostal takový strach, že se obrátil na křesťanství.
To, co se v Praze dělo kolem návštěvy čínského prezidenta, bylo svého druhu násilí na české společnosti. Dost bylo napsáno o tom, že přítomnost viditelné policie v ulicích přesáhla manévry z návštěv prezidentů USA a Ruska. „Represi, to také umíme,“ je jasný vzkaz českému lidu.
Českou republiku navštívila hlava autoritářského státu s obludným číslem vykonaných poprav a třetím největším počtem politických vězňů v přepočtu na obyvatele na světě. Žebříček vede Severní Korea, která v souladu se svou stalinskou ideologií momentálně koná přípravy na jadernou bombu a hladomor zároveň.
To be scare....... a panic........koukám sedí skoro taky.