Slavné čínské investice nestojí ani za vlašák s rohlíkem
Jiří HlavenkaZatím všechny ohlášené čínské investice jsou ve skutečnosti pouhými akvizicemi firem a podílů v nich. Jejich výnos pro Českou republiku je nulový.
Opět je mi až blbé, že musím opakovat pravdy, které by měly být obecně známé, ale zřejmě nejsou. Když Zeman hovoří o nějakých 90 a víc miliardách, které „díky čínským investicím přitečou do Česka“, je potřeba toto tvrzení uvést na pravou míru.
Zatím všechny investice, realizované i ohlášené, jsou pouhými akvizicemi firem či podílů v nich. Takovéto akvizice znamenají, že firma nebo podíl ve firmě získává jiného vlastníka a původní vlastník dostane ranec peněz.
Výnos pro Českou republiku, pro státní rozpočet a pro občany České republiky obecně z těchto akvizic je, vážení a milí, čistá nula korun českých. Jelikož je typické, že akvírované společnosti jsou drženy vlastníkem delší dobu, než je takzvaný daňový test, není tato koupě zdaněna a do rozpočtu nepřitéká ani halíř.
Pokud člověk jdoucí ráno do práce si v sámošce koupí dva rohlíky a deset deka vlašáku, realizuje tím pro státní rozpočet větší daňový výnos, než jsou všechny čínské investice v celkové výši 93 miliard korun. Smutné, ale pravdivé.
Je jistě pravdou, že tím, že vlastníci firem dostanou zaplaceno za svůj podíl ve firmě, přistanou nějaké peníze na jejich účtech a oni pak mohou dále v České republice více a skutečně investovat, což s největší pravděpodobností také dělat budou. Ale opět to není přesná a kompletní pravda:
Za prvé, velmi často vlastníkem česká firma není, jako je tomu v případě skutečně významného a velkého strojírenského podniku Žďas Žďár nad Sázavou, který majoritně vlastní slovenské Železárne Podbrezová a který mají koupit Číňani.
Za druhé, i pokud zde domácí vlastník je, nejde o nějaký jednostranný příliv peněz — ten je pochopitelně vyvážen ztrátou vlastnictví firmy (tedy hodnoty). Pokud někdo vybudoval kvalitní, prosperující firmu (jakou je třeba už zmíněný Žďas), má v rukou hodnotu, kterou může prakticky kdykoli, pokud je trh jen trochu optimisticky naladěný, proměnit v peníze: vyvolá nabídkový proces a obvykle se ozve řada zájemců, nejvyšší či jinak nejlepší nabídka vyhraje, firma se prodá.
Speciální význam čínských investic by mohl být jen v tom, že buďto za firmu zaplatí podstatně víc než by dal někdo jiný (proč by to ale dělali? Číňani jsou známí jako velmi tvrdí a dobří obchodníci — mohou k ceně dát určité premium, ale ne moc velké), anebo koupí bez váhání bezcenný šunt, který jim podstrčí Tvrdík (ale takto akvizice neprobíhají).
Budu se opakovat, ale opakování matka moudrosti: nejlepší „investice“ jsou, když stát investuje do vzdělání a do podpory domácích firem, tedy firem s domácími vlastníky. Ale když už se bavíme o „zahraničních investicích“, uvedu příklad:
Do Brna (ale i jinam, brněnské technologické centrum ale nemá v republice konkurenci) přišly zahraniční firmy a ze zelené louky tu zaměstnaly dnes už možná desítky tisíc osob, typicky dobře placených specialistů. V krátké době má do Brna přijít SAP, který bude najímat specialisty v platovém rozmezí 90—120 tisíci korun, tak aspoň hovoří tamtamy.
Toto je investice, neboť tito nově zaměstnaní lidé s vysoce nadprůměrnými platy okamžitě začnou přinášet do ekonomiky státu, tedy do státního rozpočtu extrémně velké peníze na odvodech (konkrétně: je-li hrubá mzda 100 tisíc, stát získává okamžitě 63 tisíc na odvodech, každý měsíc, každý jeden člověk).
Chceme-li počítat dál, můžeme vynásobit odhadem existujících 20 tisíc zaměstnanců s řekněme 50 tisíc měsíčního odvodu krát deset let a máme těch sto miliard: tentokrát skutečného přílivu peněz do státního rozpočtu, nehledě o dlouhé řadě dalších přínosů (získávání vysoké kvalifikace a kdekoli jinde uplatnitelných dovedností, utracení čistého příjmu v místních obchodech, nájmech a podobně — peníze se tedy dále protáčejí v ekonomice a dávají další práci desítkám tisíc lidí). Sto miliard skutečného přínosu do rozpočtu státu. Ne sto miliard „přítoku do České republiky“, které ve skutečnosti skončí někde jinde, pane Zemane.
Přemýšlím a vzpomínám, zda u otevření pobočky zahraničního investora v Brně — kteréhokoli — byl Zeman s rýčem, konvičkou, ve svetru s hvězdami a pruhy. Nebo aspoň Tvrdík. Nemohu si vzpomenout. Pomůže někdo?
...Mohu Vás poprosit pane Hlavenko o zveřejnění zdroje, ze kterého čerpáte informaci o tom, že většina těchto investic jsou "jen" akvizicemi???
Hezký den, Bílek.
Pokud neodsuzuji příliv FDI jako takový (opak je pravdou, součástí hospodářské politiky jsou pobídky pro zahraniční investory) tak mne zajímá jen obsah strategických smluv, diverizifikace teritoriální struktury FDI a reinvestice zisků,
Pokud jde o věcné hodnocení, tak čínské investice míří zatím hlavně do akvizic v bankovnictví, dopravy nebo strojírenství. Lépe by bylo budování kapacit na zelené louce a kromě přílivu peněz také nějaké to know how a technologie - to zatím je ve hvězdách
článek je negativistický k slíbeným zahraničním investicím z ČLR a číší z něj že hlavně proto že jsou čínské
To mám za nevěcné - copak ty 2 biliony investic co již už tady je nebyly namnoze s obdobnými parametry ?
prostě zoufalá snaha že co je čínské je špatné a je k ničemu je obsedantní, ideologická a nevěcná nepostřehl jsem totiž podobnou reakci u FDI z jiných zemí - a že jich tu se sporným přínosem pro ČR bylo
Vykašleme se konečně na kádrování z které země ty peníze jsou (kromě požadavku na jistou územní diverzifikaci) a bavme se o tom jakou strukturu ten balík FDI obecně má a co dává
kdyby byl o přílivu zahraničního kapitálu obecně, tak by jak název tak i obsah asi vypadal jinak
P.S. jako odrazový můstek bych pak doporučil např. materiály ČNB o přímých zahraničních investicích
Co Číňané mají a co přinášejí jsou -- peníze.
Těch mají dost a za ně nakupují už hotové výrobky - firmy, banky, fotbalové kluby...
Doufejme, že je kupují pro jejich další rozvoj.
Nikoli, co je čínské, je špatné -- ale i to, co je čínské, nemusí být k něčemu.
Pokud jste ovšem jako komunista přesvědčen, že by rozvoj české ekonomiky měl stát v prvé řadě na cizích investicích, jen když mají správný domicil, pak je pro vás tento rozdíl bezvýznamný.
b) Kde se v Africe Číňané chovají k místním jinak než jiní akvizičníci?
V jednom se ovšem čínští akvizitoři opravdu liší od jiných vykořisťovatelů černého kontinentu. V otevřeně přiznané vazbě ekonomické expanze a zájmu impéria.
V západním světě se totiž v posledních dobách přece jenom něco alespoň trochu pohnulo, v obecném veřejném mínění; do značné míry díky neúnavnému tlaku nevládních iniciativ a organizací.
Jestliže ještě v šedesátých létech minulého století si mezinárodní koncerny mohly jmenovitě v Africe počínat opravdu víceméně ve stylu dřívějších kolonizátorů, dneska už to tak bez dalšího možné není. V nelítostném konkurenčním boji případná ztráta "imidže" v důsledku nějaké veřejné kampaně o tom, že ten či onen koncern využívá dejme tomu otrocké dětské práce, může mít pro daný subjekt skutečně velmi negativní důsledky.
Zatímco u čínských investorů, jak známo, takováto "omezení" prostě neexistují. Neexistuje kritická veřejnost, jakákoli kontrola etickými hodnotami chybí. A tak je skutečně možno znovu a znovu možno číst o tom, že Čína bez jakýchkoli skrupulí navazuje oficiální lukrativní obchodní svazky, a masivně investuje v afrických státech a regionech, které jsou pod vládou takových diktátorů, že alespoň trochu solidnější západní koncerny se jim vyhýbají, a v každém případě s nimi neuzavírají smlouvy demokratické státy. - V poslední době se jedná především o regiony na východním pobřeží Afriky.
Autor text zjevně vychází z předpokladu, že jedině materiální produkce je reálná ekonomika.
Tak jednoduché to ale opravdu není. Ano, Číňané doposud provádí především akvizice; ale spolu z nimi přicházejí i skutečně nemálo reálné miliardy, a desítky miliard.
Jmenovitě, jak se zdá, hodlají v ČR vybudovat (středo)evropské centrum své finanční přítomnosti v daném regionu. A finančnictví - to se nedá nic dělat, ale jeho substancí jsou právě peníze, a nic než peníze. A ty banky mají svou nepopiratelnou váhu nakonec i pro tu reálnou ekonomiku.
Nelze nic namítat proti snaze kriticky zrelativizovat submisivní zemanovské tirády o jakýchsi "čínských dobrodějích"; ale opravdu není dobré, odpovídat na to zase opačnou jednostranností.
http://www.csfd.cz/film/365983-hornici-pod-palbou/prehled/
Důl Marikana patří firmě Lonmin.
https://en.wikipedia.org/wiki/Marikana_killings
Lonmin možná zní jako čínské jméno, ale firma je to britská.
https://en.wikipedia.org/wiki/Lonmin
Pokud si na onu záležitost ještě dobře vzpomínám, pak se v oněch dolech chystala stávka - ovšem stávka divoká, byla to jenom malá, zradikalizovaná část osazenstva, která odmítala akceptovat mzdovou dohodu většinových odborů s vedením firmy.
A - co je rozhodující - podle informací které jsou k dispozici tyto radikální skupiny horníků si z prosazení svých argumentů přinesli i zbraně a výbušniny. Poté došlo k incidentu, jehož výsledkem skutečně byla celá řada mrtvých na straně oněch radikálních horníků.
Netroufám si takto z dálky posoudit a rozsoudit, do jaké míry byly požadavky té či oné skupiny legitimní či nikoli; ale opravdu nelze tuto záležitost prezentovat tak, jako by se jednalo o nějaký svévolný masakr jakýchsi novodobých koloniálních pánů. Ta situace byla v každém případě o mnoho složitější.
Ona vždycky existuje verze těch, kteří neviděli jinou možnost než vraždit. Potíž je v tom, že takovou verzi určitě umí vyprávět i Číňané. A že žádná z nich nikoho z těch mrtvých nevzkřísila.
A abychom se vrátili k tomu, proč ten spor o Africe vůbec nastal. Čínští akvizičníci v ČR pravděpodobně nepůjdou dál, než šli jejich "kapitalističtí" (Nemohu napsat západní, protože tu máme docela z hlediska vztahu k zaměstnancům prošvihnuté Korejce.) předchůdci. Proč by to také měli dělat? Nepotřebují to.
Potíž je v akvizicích samotných, k čemu nám jako zemi jsou? Pokud nesdílím zvláštní zálibu Jiřího Dolejše v ekonomických teoriích, které byly za zenitem v době, kdy jsem se je já učil ve škole a on už se možná batolil, rozumný důvod vítat je nevidím.
Dokonce bych podmíněně souhlasil v PK, že má určitý smysl investory kádrovat. Ale je proč na ideologickém základě?
A zcela výslovně jsem napsal, že se neodvažuji takto z dálky soudit, která ze zúčastněných stran měla na své straně více pravdy.
Šlo jenom o to, poukázat na skutečnost, že ta situace v těch dolech naprosto nebyla natolik černobílá, jak ji zde prezentoval pan Macháček.