Nedělní volby ve Španělsku budou napínavé, uspět mají i nováčci

Průzkumy vedou pravicoví lidovci, podle pozorovatelů ale nezíská žádná ze stran takové zastoupení, aby mohla vládnout sama. Rozhořčeným Podemos se přitom podařilo zvrátit trend propadu preferencí a v posledních týdnech opět posílit.

(pjed)

18.12.2015 22:33

A1

Lídři čtyř hlavních španělských stran. Zleva: Mariano Rajoy z PP, Pedro Sánchez z PSOE, Albert Rivera z Ciudadanos a Pablo Iglesias z Podemos. Foto archiv EuroNews.com

Už ne klasický střet mezi konzervativní pravicí z Partido Popular (PP) a středolevicovou PSOE, ale poměrně vyrovnaný souboj mezi čtyřmi stranami – to podle pozorovatelů slibují parlamentní volby, které proběhnout tuto neděli 20. prosince ve Španělsku.

Průzkumy vedli po celý poslední rok pravicoví lidovci z PP premiéra Mariana Rajoye. V květnových oblastních a městských volbách ale oslabili a v posledních šetřeních předbíhali ostatní tři silné strany o necelých pět procent.

Žádná ze stran by navíc neměla být podle znaleckých prognóz schopna vládnout po nedělních volbách sama. A dle předvolebních rozborů není vyloučena ani možnost, že sociální demokraté z PSOE vytvoří širokou protilidoveckou koalici s novými stranami: levicově rozhořčenými Podemos a středopravicově reformními Ciudadanos.

„Nejvíce pozorovatelů sází na povolební středopravicovou koalici PP a Ciudadanos, otevřené jsou ale i další možnosti (...) Téměř určitě však změní volby tradiční španělskou praxi, že vítězná strana A zruší nejprve vše vratné, co prosadila její konkurentka B během vládnutí, a tato pak učiní totéž, až stranu A zase za pár let porazí,“ uvádí k volebním prognózám list El País.

Preference španělských stran od voleb 2011: PP modře, PSOE červeně, Podemos fialově, Ciudadanos oranžově. Repro z WmC

Poslední parlamentní volby se ve Španělsku konaly v listopadu 2011. Pravicoví lidovci tehdy prorazili vládnoucí PSOE na hlavu, jelikož podstatná část levicových voličů odmítla podpořit opět sociální demokraty kvůli korupci a neoliberálním protikrizovým opatřením.

V roce 2014 začala ve Španělsku sílit strana Podemos vedená vysokoškolským učitelem Pablem Iglesiasem a vzešlá právě z podhoubí levicových rozhořčených. Během roku 2015 však její podpora zase poklesla, neboť část stoupenců Podemos přešla k pragmatičtějším Ciudadanos – další poměrně nové straně původem z Katalánska, jíž vede v současnosti Albert Rivera.

Sociálnědemokratická PSOE má od roku 2011 stále pozvolna klesající podporu. Do letošních voleb ji vede nový generální tajemník Pedro Sánchez.

PP se chválí
Pravicoví lidovci z PP postavili letošní kampaň na heslu #VotaEnSerio, tedy Volte odpovědně, a na vyzdvihování úspěchů svého dosavadního vládnutí. Premiér Mariano Rajoy poukazoval zejména na to, že se podařilo obnovit hospodářský růst a odvrátit bankovní krizi.

Španělský HDP roste už druhý rok v řadě (letos o 3,3 procenta). Bankovní krizi pomohl zvládnout sanační úvěr ze záchranných mechanismů eurozóny ve výši 100 miliard eur.

Kritikové ale připomínají, že růst zajistila především kombinace vnějších faktorů (politika Evropské centrální banky, snížení cen ropy, atd.) a že Rajoyovy neoliberální reformy vykazují značné vedlejší důsledky.

Vlivem rozvolnění ochrany zaměstnanců například klesla ve Španělsku cena práce a rozšířila prekarizace. Počet nezaměstnaných se přitom nejprve paradoxně zvýšil (v roce 2013 šlo o 27,16 procenta), a poté sice klesl, ale jen na úroveň roku 2011 (21,18 procenta). Ani HDP nedosáhl stále předkrizové hodnoty – zatímco v roce 2008 šlo o 1,12 bilionu eur, loni o 1,06 bilionu.

Kvůli záchraně bank navíc narostl za vlády PP výrazně veřejný dluh, a to z 69,2 procenta HDP v roce 2011 na 98,0 procenta letos. Schodek rozpočtu ovšem Rajoyova vláda snížila na téměř polovinu, export španělských výrobků se zdvojnásobil a domácnosti začaly po letech úspor zase utrácet.

Mariano Rajoy a další představitelé PP se tak v kampani prezentovali jako garanti pokračování současného růstového trendu, prosperity a stálosti. Část kontroverzních zákonů – například normu o zvýšení soudních poplatků – stáhli během posledního roku z projednávání. Škrty a rušení sociální ochrany zase ospravedlňovali tím, že s jejich pomocí učinili španělskou ekonomiku konkurenceschopnější, respektive že ušetřili celkově 150 miliard eur.

Kampaně opozice
Opoziční strany poukazovaly na všechny uvedené problematické stránky vlády PP, zároveň se však snažily představit vlastní programy a pokoušely se vymezit i vůči sobě.

Sociálnědemokratická PSOE v čele s Pedrem Sánchezem se snažila profilovat jako jediná věrohodná opoziční síla. Slibovala zrušit rozvolnění pracovního práva, které prosadili lidovci. Zavázala se také nezvyšovat daně a zavést pouze jeden nový – tzv. solidárně sociální – poplatek, a to na pomoc důchodcům.

Sánchez sám přitom vyzdvihoval stavební boom, na němž zbohatlo celé Španělsko za předchozích vlád PSOE, a pokrokářské zákony, jež dříve socialisté prosadili: zákon o manželství homosexuálů, liberalizaci potratového zákona či normy o integraci postižených.

Podemos i Ciudadanos poukazovali ovšem na rigiditu a přetrvávající zkorumpovanost struktur PSOE, které jsou podle nich u socialistů podobné jako u lidovců z PP. Ciudadanos se zároveň profilovali jako proreformní a efektivně protikorupční síla. Podemos slibovali reformu ústavy, hlubší demokratizaci, podporu komunitarismu a ekonomických alternativ.

Autoři předvolebních analýz zdůrazňují, že mnoho stoupenců odešlo během letošního roku od Podemos právě k Ciudadanos. Díky nápadité kampani, úspěchům městských koalic s účastí rozhořčených a znamenitým výkonům lídra Podemos v předvolebních debatách se však začali zase vracet.

V posledních průzkumech měli Podemos už opět větší podporu než Ciudadanos. Pozorovatelé dále připomínají, že strana postupně přestala akcentovat ty nejradikálnější ze svých původních požadavků jako základní příjem pro všechny či vystoupení Španělska z NATO. Setrvala však na slibech zvýšení minimální mzdy, plošných zaměstnaneckých smluv pro celá odvětví a posílení daňové progrese s příjmovými prahy 60 tisíc eur za rok a 300 tisíc eur za rok.

O přízeň Španělů se i letos ucházejí také různé malé strany převážně regionalistické či důsledně levicové povahy. Na 40 procent Španělů s volebním právem přitom nebylo ještě do poloviny aktuálního týdne rozhodnuto, komu odevzdá svůj hlas.


Další informace:
El País A guiri’s guide to the Spanish election
El País PP consolidates in first place and Ciudadanos falls to fourth — latest poll
AFP Rajoy's Spain: From the edge of the abyss to the road to recovery?
AFP Corruption in Spain: Graft scandals could cost traditional parties dear
EuroNews.com Spanish Election 2015: all you need to know
SocialistWorker.co.uk Poor choice for voters in the Spanish State as Podemos shifts to the right
The Local – Spain 'I'm happy I did that,' says teenage hooligan who punched PM in face
The Local – Spain Debate fiasco sends struggling socialists plummeting in the polls
El País Parties intensify their attacks as polls show a tight race


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

A jak to dopadlo Pondělí, 21.Prosince 2015, 12:27:50

Výsledek nakonec připomíná ze všeho nejvíce pat -- pravicoví lidovci z PP získali nejvíce hlasů, vládu však nesestaví ani sami, ani se světonázorově příbuznými Ciudadanos. Sociálnědemokratičtí PSOE skončili druzí, ani oni však nemohou vládnout, a to ani za podpory Podemos.

Konkrétní čísla případně zde: http://denikreferendum.cz/clanek/21939-volby-ve-spanelsku-vyhrali-lidovci-slavi-vsak-predevsim-nove-strany

Podle analytiků se nabízí několik scénářů, z nichž nejpravděpodobnějíším je menšinová vláda PP s ad hoc podporou Ciudadanos a PSOE z opozice, která však nevydrží téměř jistě až do konce funčního obdoví, anebo pestrá koalice PSOE, Podemos a regionalistických stran.

Ve hře je také stále možnost nových voleb.

Jednotlivými scénáři se budeme ještě zabývat ve zvláštním rozboru.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.