Je to past

Jakub Patočka

Odporný útok v Paříži si vynutí změnu evropské bezpečnostní politiky. Nekompromisní potírání teroru nesmí vést k tomu, abychom se vzdali svobody, rovnosti a bratrství. Je to past teroristů. Upadnout do ní bylo by zradou jejich obětí.

Co se stalo v pátek 13. listopadu v Paříži, je samozřejmě strašné. Naše první a snad i výlučné myšlenky musí mířit za oběťmi a všemi jejich blízkými. Je otřesné takovým náhlým, brutálním, žádný smysl nedávajícím způsobem ztratit blízkého člověka. Tisíce lidí, mezi nimi mnoho dětí, bude potřebovat dlouhodobou podporu při vyrovnávání se s těžkým traumatem ze ztráty nejbližších.

Napadena nebyla pouze Paříž nebo Francie, ale celá liberální, svobodomyslná, rovnostářská Evropa. Útok naplánovali a provedlI lidé, kteří nenávidí to, co my máme rádi: rockové koncerty, kavárny, fotbal, páteční večery s přáteli.

Stojí proti Francii, která se nenechá ničím vychýlit. Repro DR

Francie vyhlásila výjimečný stav, prezident Hollande povolal armádu a řekl: „Povedeme válku, která bude nemilosrdná. Protože, pokud jsou teroristé schopni dopustit se takových zvěrstev, musí vědět, že stojí proti Francii odhodlané, Francii jednotné, Francii, která se nenechá ničím vychýlit, ačkoli dnes pociťujeme nekonečný smutek.“

Je to výborný výrok, v němž se spojují tři potřebné a oprávněné důrazy. Jsme nekonečně smutní. Porazíme ty, kteří nás chtějí zničit. Jsme otřeseni, ale neuhneme, nezměníme se, protože přesně to by si naši nepřátelé přáli.

Velikost státníka se obyčejně nejlépe pozná v okamžiku krize. První Hollandovy reakce jsou přiměřené a přesné. Je to velmi důležité. Stejně tak jako klidné, pevné, hluboce lidské, jakékoli nenávisti prosté, a přitom odhodlané vystoupení Baracka Obamy. Ale ještě důležitější bude v takto střízlivém a klidném přístupu vytrvat i v nadcházejících dnech a týdnech.

Ačkoli prozatím nemůžeme s jistotou určit, kdo byl pachatelem, indicie jasně směřují k islámským fanatikům, buď z Islámského státu, nebo z Al-kajdá. Je také jasné, kam se začnou ubírat další myšlenky v okamžiku, kdy se indicie a důvodné podezření změní v jistotu.

Volání po mnohem robustnější bezpečnostní politice mocně zesílí, a do značné míry oprávněně. Evropská unie skutečně byla v příliš mnoha ohledech laxní. Ale musíme dobře vědět o jemné, zásadní hranici, která vede mezi technicky politickém — bezpečnostním, vojenském, diplomatickém, ekonomickém, sociálním a vzdělávacím — zvládnutí vzestupu radikálního islámského terorismu na straně jedné a povýšením principu bezpečnosti na doktrínu nadřazenou jiným ideálům na straně druhé.

Je dobře, že Francii vede muž, který si to dle jeho prvních reakcí soudě velmi dobře uvědomuje. Proto mluví o Francii, která se „nenechá ničím vychýlit“, nezřekne se idejí, na nichž stojí republika, idejí, jež patří k základům evropského kulturního, civilizačního, politického dědictví.

Střetnutí s terorismem není pro Evropu nové. Jan Šícha tu před pár dny popsal, jak si velký německý státník Helmut Schmidt poradil s terorismem RAF — právě jako s problémem vyžadujícím ryze technická řešení. Obdobně mluvila o tom, jaké zkušenosti si vzalo Norsko ze strašlivého teroru na ostrově Utøya v nedávném rozhovoru velvyslankyně Sletnerová: provedlo konkrétní technická politická opatření.

Moudrá evropská politika říká: Není důvod panikařit. Co se stalo, je strašné, ale dokážeme to zvládnout s tím, co umíme a známe.

Uvědomit si to a připomínat si to je nyní o to podstatnější, že ještě ani nevychladla těla obětí, a už se vyhrnuli nadšení nepřátelé evropské liberální demokracie mezi námi a poulejíce oči začali vykládat, že se stalo jen to, oč jsme si koledovali vstřícným přístupem k přistěhovalcům, k menšinám, k liberálům. Ač bychom rádi zůstali aspoň po nějaký čas pohrouženi v smutek, v účast a ticho, zde je třeba se jasně a pádně ohradit.

Uvědomme si, že Paříž v pátek 13. listopadu postihlo to, co je každodenností současné Sýrie. Všem našim vlastním kazatelům nenávisti je třeba jasně říct, že obviňování obětí teroru islámských fanatiků či eskalace nenávisti vůči lidem prchajícím přesně před těmi hrůzami, jaké v pátek zasáhly v Paříži, je popřením právě ideálů, jež tu chceme hájit. Ani tentokrát není vinen islám, vinni jsou lidé.

Naproti tomu není ani pravá chvíle na výroky obviňující Západ, například Julian Assange si svá moudra o tom, že jsme si teroristy, v Sýrii či v Lýbii, sami vycvičili, měl pro pár dní odpustit. Stejně tak všechny na levici prosíme, ušetřete nás aspoň na pár prvních dní předvídatelných postřehů o tom, že si o něco takového Západ koledoval zpackanými invazemi na Blízkém východě, pokrytectvím vůči Izraeli či Saúdské Arábii.

Nikdo z lidí v Bataclanu nikoho necvičil. Lidé tam šli prostě na koncert. Čas analyzovat příčiny přijde a přijde čas diskutovat o vhodném postupu. Přijde brzy.

V tuhle chvíli je na místě soucit, účast i nekonečný smutek. A vědomí, že nám teroristé nastražili past na naši svobodu, rovnost a bratrství, do které nechceme, nesmíme upadnout. Ať žije republika!

    Diskuse
    ŠŠ
    November 14, 2015 v 13.37
    Čas analyzovat příčiny přijde.
    V Paříži nešlo pouze o útok na republiku. Vnímám to tak, že past byla nastražena na jeden ze současných systémů, který mimo jiné umožňuje lidem uskutečňovat lidskost.

    Jde o jeden z útoků na „lidskou tvář“ člověčenstva, o další z řady pokusů v procesu záměrného zbavování člověka jeho člověčenství, jeho humanity.
    S tímto postojem se dá souhlasit.

    Ovšem první špatné zprávy na sebe nenechaly dlouho čekat::
    --- nová polská vláda při první příležitosti potvrdila to špatné, což se od ní dalo čekat.
    --- jeden z teroristů přišel s uprchlíky přes Řecko.
    November 15, 2015 v 14.35
    Souhlas
    Hezky napsáno. Hlavní věc je nenechat se vyděsit. Nesmíme podlehnout hysterii, protože pak bychom totiž udělali přesně to, co teroristé chtěli, abychom udělali.
    November 15, 2015 v 18.05
    To myslíte úplně vážně, pane Ungere?
    Francouzská republika si teror zaslouží?

    Jakub Patočka má pravdu, je to past, do které už mnozí padají, i zde v DR v diskusi ke zprávě P.Jedličky. Ale Vás jsem mezi nimi nečekal.
    November 15, 2015 v 18.17
    Vážený pane Ungere,
    pevně věřím, že Vám ta věta "kdyby to byl útok na centralistickou francouzskou republiku, která vznikla v krvi francouzské revoluce a krví dále pokračovala, bylo by to dobré." ujela a neuvědomil jste si, co říkáte. Přes častý nesouhlas mezi námi Vás považuji za slušného člověka.

    Navrhuji Vám "gentleman's agreement": vy smažete svůj příspěvek, já smažu obě své reakce. Ještě je na to čas. Zvažte to.
    November 15, 2015 v 19.20
    Pane Ungere, něco Vám na sebe řeknu: před několika lety jsem v nějakém nesoustředěném okamžiku napsal komentář, který se nutně musel hrubě dotknout osoby spřízněné s redakcí DR. Myslel jsem to jinak, podle mého dobře, ale formulace byla strašně nešťastná. V tu chvíli mi to nedošlo, nenašel jsem pak způsob, jak to vysvětlit, dodnes mě to to mrzí a napravit už to asi nejde. Později jsem tu možnost neuvážený příspěvek smazat párkrát využil.
    MP
    November 15, 2015 v 20.08
    Neberu
    Já a další čtenáři jsme to museli číst také. Pan David Unger se vyjádřil jasně a smazat to nejde. Jen ať je vidět, co je zač.
    PM
    November 15, 2015 v 20.24
    Já bych vzal
    text pana Ungera jako povzdech a výstižnou definici nad velmi nelehkým, ba krvavým zrodem a existencí západního republikánství.
    Otázkou je zda a proč si my zasloužíme obětí, se kterou nám gráá nasió tenkrát a dnes pomáhá k liberální demokracii.... bych dodal.
    November 15, 2015 v 20.42
    Pane Profante,
    technicky vzato se ten příspěvek ještě smazat dá, i když ne z paměti lidí, kteří už ho četli. V neděli večer jich možná není tak mnoho. Vy jste nikdy nenapsal nic, čeho jste později litoval? V tom případě Vám závidím.

    Píšeme ve volných chvílích, často pozdě večer, unavení, někteří (nemyslím nikoho konkrétního) možná pod vlivem alkoholu.

    November 15, 2015 v 21.01
    Zapomněl jsem v příspěvku jedno slovo a změnilo to význam
    Proto jsem příspěvek smazal a píšu ho tu ještě jednou. Proč píšete Francouzská republika? Ne, Francie si takový teror nezaslouží, i když ho v historii připravovala sobě i jiným.

    Já útok neschvaluji. Chtěl jsem napsat jen (nyní již bez chyby):

    kdyby to byl útok na centralistickou francouzskou republiku, která vznikla v krvi francouzské revoluce a krví dále pokračovala, bylo by to JEŠTĚ dobré. Francouzský byrokratický model republikánství a státnosti je něco, co může Evropa PŘEKONAT.

    Bohužel, toto vypadá, že je útok na celou západní kulturu s využitím západních hodnot.
    MP
    November 15, 2015 v 21.25
    Jiřímu Kubičkovi
    Myslím, že to D. Unger vyřešil sám. Tím "ještě" určujícím, kdy či proti komu lze akceptovat nátlak vražděním náhodných obětí. A stanovením oné výjimky, která už činí toto vraždění odsouzení hodné.
    A ano, samozřejmě, že každý občas napíše či řekne něco, co by řád vzal zpátky.
    November 15, 2015 v 21.45
    Velké oslavné vyzývání francouzského republikánství z pera šéfredaktora Patočky
    Nebere ohled na onu krvavou historii všech Francouzských republik v historii. Guillotina, vláda teroru a lůzy za revoluce. 10 milionů mrtvých v Evropě za Napoleonských válek. Během Rrisorgimenta zmasakrování 300 tisíc lidí v Neapolsku. Společná vina s dalšími evropskými mocnostmi za vyvolání 1. světové války. Vytvoření Sýrie na Blízkém východě (aktuální, že?) a společně s Británií rozbití Osmanské říše, která zajišťovala na Blízkém východě do té doby stabilitu. Nelze zapomenout také na rozbití Rakouska-Uherska a vytvoření stejně mnohonárodnostního, ale menšího a méně geopoliticky uceleného Československa, které fungovalo jako francouzský protektorát. (Viz zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-berwid-buquoy.php?itemid=26190&from=fbLike)


    Z francouzské černé Afriky dali francouzští republikáni občanství jenom Senegalcům, v Alžírsku jen tamním židům. Dokonce je nedali ani lidem, kteří za ně bojovali v obou světových válkách. V Alžírské válce a na ostrově Muroroa francouzská armáda zkoušela atomové bomby na lidech, což zasáhlo i civilisty, celkem 140 tisíc lidí. Celkově vůči Alžírsku si počínali velmi agresivně, včetně zabírání půdy kmenům a obcím, to bylo na hony vzdáleno od vzletných republikánských hesel o svobodě, rovnosti a bratrství...

    Oslavou francouzských republikánských tradic pan Patočka překonal svůj názor postavit pomník dr. Edvarda Beneše v Brně, který zbavil naše země asi čtvrtiny obyvatel, poměrně největší menšinu v Evropě, i s jejím kulturním dědictvím.
    November 15, 2015 v 21.56
    Pane Ungere,
    trochu jste ten původní příspěvek vylepšil, řekl bych, že o velmi málo, ale tím, že moji reakci citujete, jste mi znemožnil ji smazat, jak jsem nabízel. Francie je centralistická, o tom asi není sporu, takže rozlišování mezi (současnou) Francií, Francouzskou republikou a centralistickou francouzskou republikou nemá žádný smysl. Nemyslím si, že by bylo JEŠTĚ dobré, kdyby šlo o teroristický útok proti centralismu, tato možnost ostatně kromě Vás snad nikoho nenapadla.



    Příspěvku pana Petráska jako obvykle nerozumím.



    November 15, 2015 v 22.02
    Tím posledním příspěvkem jste tomu nasadil korunu,
    pane Ungere, dávám za pravdu panu Profantovi, je mi líto.
    November 15, 2015 v 22.30
    Jen pro pořádek podotýkám,
    že plný oficiální název Francie je opravdu République française, Francouzská republika.
    November 15, 2015 v 22.37
    I mně je líto,
    jak si tu Francouzskou republiku zde idealizujeme.Korunu jsem zřejmě nasadil tím, když jsem opřel svůj příspěvek o smutná historická fakta.
    FO
    November 15, 2015 v 23.15
    Řekl bych,
    že komentář pana Ungera je možná špatně načasovaný, ve chvíli solidarity se zasaženou zemí je takováto kritika nevhodná. A to ne proto, že by byla neopodstatněná - skutečně je dobré uvědomovat si odvrácené stránky té naší skvělé evropské liberální rovnostářské etc. společnosti. A nejde jen o republikánskou Francii. Monarchie Velká Británie má stejně velkou porci žluklého másla na hlavě.

    Co mě docela zarazilo, je spíš odstrost reakce na názory pana Ungera. Skoro jako by se tím, že si dovolil napsat něco kritického, stal spolupachatelem teroristů... z toho je mi trochu úzko.
    MP
    November 16, 2015 v 1.32
    Filipovi Outratovi
    Tady ale přece nejde o to, zda a jaké má Francie nebo Libanon či Rusko (pokud bylo to letadlo opravdu atentát) máslo na hlavě, ale o to "ještě dobré" o masové vraždě.
    November 16, 2015 v 6.41
    K panu Outratovi
    Děkuji a souhlasím s Vámi. Uvědomuji si, že jsem komentář špatně načasoval a přišel brzy po atentátech, které jasně odsuzuji.

    Překvapilo mne však a reagoval jsem na to, že autor článku a šéfredaktor DR bezprostředně spojoval odpor k atentátům s hesly jednoho z národních států EU, francouzské republiky, z hesly z doby francouzské revoluce. To mi přišlo nepatřičné, a proto jsem tak reagoval.

    Spíše bych zde celou záležitost konfrontoval s evropskými výdobytky osvícenství, které islámský svět nezná.
    November 16, 2015 v 7.15
    Vysvětlení panu Outratovi
    Můj první komentář reagoval na příspěvek, který pan Unger sice smazal, jak jsem mu v jeho zájmu navrhoval, ale pak sem dal v pozměněné podobě. Tím se konverzace stala nesrozumitelnou. Smazání mého příspěvku mi pan Unger znemožnil tím, že jeho část citoval.
    ŠŠ
    November 16, 2015 v 7.33
    Konstatování J.Patočky,
    že „teroristé nastražili past na naši svobodu, rovnost a bratrství“, a nabádání, že do ní nechceme, nesmíme upadnout, bylo víc než prozíravé.

    Jak vidno z diskuse, učíme se, jak do té pasti nepadat, pokud nám je bližší to, co rozumíme pod heslem „svoboda, rovnost a bratrství“.

    Já pod ním rozumím šanci pro lidskost.
    November 16, 2015 v 8.56
    Panu Outratovi
    trvám na tom, že reakce pana Profanta a moje na původní příspěvek (později smazaný) pan Ungera byla prudká zcela přiměřeně a jsem rád, že ten příspěvek byl smazán. Vaši kritiku považuji za nespravedlivou. O to, že je kritizována Francie, vůbec nešlo.
    FO
    November 16, 2015 v 11.15
    J. Kubičkovi
    Je dobře, že si stojíte za svým, vůbec jsem Vás nechtěl kritizovat, jen mi to celé přišlo tak nějak symptomatické pro situaci, ve které jsme. Já s ohledem na vysvětlení podané panem Ungerem považuji jeho původní výrok za nevčasný a asi i neobratně formulovaný, ale to je vše.

    Celkově jsem rád, že tato diskuse proběhla, byla (aspoň pro mě) zajímavá. Bylo by dobré, kdybychom si při tom diskutování uvědomovali, že jsme na jedné lodi i se svými odlišnostmi v pohledech, zkušenostech, názorech.
    LV
    November 16, 2015 v 18.50
    Past to je, ale z jiného důvodu
    Past to je, protože to svádí k tomu řešit situaci silou.

    Vojenskými prostředky se to nevyřeší. Kdyby USA místo bombardování Afganistánu, postavily v každé afgánské vesnici školu, vyšlo by to na méně peněz a výsledek by byl lepší.

    Nápad Anonymous dostat dolů stránky ISIS se mi jeví lepší.

    CNN přinesla rozhovor s jedním představitelem policie, který vysvětloval, že radikalizace pomocí internetu províhá tak rychle, že ji policie nestačí zachytit.
    ŠŠ
    November 16, 2015 v 20.36
    Tato past
    má mnoho aspektů, některými láká více emocionálně a jinými chytá lépe rozum. Útok lidí na lidskost (volnost - rovnost - bratrství) ať je proveden kdykoli a kdekoli, nebývá prostomyslný.
    MP
    November 16, 2015 v 20.44
    Lence Vytlačilové
    Bohužel by dnes ve spoustě vesnic k té škole museli také postavit vojenskou stràž a v případě Afghánistánu i tehdy. Vojenská operace k vynucení míru, byť je to mír vítězův, se v dějinách mnohokrát ukázaly jako poměrně rychlé a poměrně málo krvavé řešení. Pod podmínkou, že následují ty školy a že vítěz ví, čeho chce vlastně dosáhnout. Malér je použití zbraní bez toho, abych si uměl představit k čemu --kromě zastrašování a popřípadě msty.
    PK
    November 16, 2015 v 22.17
    Školu? A s místním Talibánem by ji slavnostně otevřeli
    A kdyby náhodou nějaká dívka demonstrovala za to, že chce do té školy taky chodit, přihlíželi by jejímu exemplárnímu přísnému potrestání.

    Takovou hloupst už jsem tady dlouho neviděl, paní Vytlačilová.
    November 16, 2015 v 22.31
    Všechny naše pasti
    Život před nás klade neustále různé pasti, aby prověřil, jak moc doopravdy vlastně myslíme svá vlastní slova.

    Při tom všem, co se dnes děje kolem, bychom ale neměli zapomínat na ty, co zůstali, protože jedině oni mohou pomoci nám. Nechť je ochrání milosrdenství Ježíše Krista a Zarathustrova láska. Před všemi nepřáteli i přáteli. Biji YPJ.

    ??
    November 17, 2015 v 6.58
    Mala poznamka.
    Podle informaci nemecke televizni stanice Phoenix, jsou clenove IS cviceni na Ukrajine. Vzhledem k havarii ukrajinskeho vrtulniku na Slovensku, se da predpokladat, ze teroriste skutecne nemuseji slapat pesky z Recka.
    Komicke je, ze za penize dodavane Ukraine z EU, jsou cviceni teroriste, kteri posleze zabijeji obcany EU. Platime si vlastni vrahy a jeste k tomu Junckerovi a Porosenkovi tleskame. A pak ze nejsme ovcane.
    ŠŠ
    November 17, 2015 v 7.27
    Vynořuje se další aspekt
    nastražené pasti: médiím slouží páteční večer nejen k poskytování informací. Tragédii si začnou některá z nich přisvojovat k výrobě různých mýtů a slovního a obrazového ohňostroje.

    Čert vem lidskost nebo „volnost, rovnost, bratrství“, je třeba uspokojit lačnost publika po senzaci.
    ŠŠ
    November 17, 2015 v 7.46
    Doplněk k úloze medií:
    je třeba uspokojit lačnost publika po senzaci a využít příležitosti jak zvýšit tržbu.
    PK
    November 17, 2015 v 8.49
    Pochybuje snad ještě někdo
    že zde máme ruského trola, který dostal DR "na starost", a je placen za šíření dezinformací nejhrubšího kalibru?

    Otevřete už konečně oči. A prosím, aspoň ho nelegitimujte tím, že s ním "seriozně" diskutujete.
    November 17, 2015 v 9.29
    Jen doplňující poznámky k příspěvkům pana Kubičky
    Trochu to podle toho, co psal pan Kubička, vypadalo, že jsem nějaký důležitý příspěvek tady smazal, není to pravda. Jen jsem v textu opomněl přidat jedno slovo, a to slovo "ještě", což měnilo význam příspěvku. Proto jsem ho zkopíroval a přidal dolů již s doplněným slovem.

    Pan Kubička mohl své reakce klidně smazat, nijak jsem ho necitoval. A i kdyby.

    Jinak myslím, že význam mého příspěvku lze pochopit tak, jak byl myšlen, ne jak ho chápe pan Profant. Kdyby něco takového bylo JEN útokem na Francouzskou republiku, tak to by bylo JEŠTĚ dobré. Ale, bohužel, není. Nic více.

    Škoda že tu nenapsal pan Poláček, vysvětlil by, co je to PŘEKONÁNÍ francouzské republikánské tradice. A možná by se rozepsal o tom, jak nás od islámského světa liší zkušenost s osvícenstvím.
    November 17, 2015 v 10.25
    Doplňující otázka panu Ungerovi
    Jaký je rozdíl mezi tvrzením, že teroristický útok na Francouzskou republiku by byl dobrý a tím, že by byl JEŠTĚ dobrý?

    Moji reakci citujete v otázce "Proč píšete Francouzská republika?"
    November 17, 2015 v 10.32
    Rozdíl je ten,
    že "dobrý" je kategoriální hodnocení ve smyslu dobrý/špatný, kdežto já jsem použil "by byl ještě dobrý", s kondicionálem, že pokud by šlo o úzký útok na republikánské hodnoty jako takové. "Ještě dobrý" je idiomem, který vyjadřuje relaci, je zde myšleno srovnání s jinou, hypotetickou situací, která by nebyla tak tragická, jako ta současná.

    Například útok na prezidentskou vlajku na Pražském hradě a vlající červené trenky je "ještě dobrý" útok.
    November 17, 2015 v 10.51
    Je útok na prezidentskou vlajku "ještě dobrý" útok kvůli svému cíli nebo proto, že se tomu nedá říkat terorismus? Byl by skutečný atentát na českého prezidenta "ještě dobrý" nebo ne?
    November 17, 2015 v 12.50
    Past?
    Pokud ano, moc by nesvědčila o inteligenci původce. Vždyť je to stále se opakující scénář. Očekávatelný za současné situace. A velmi lehce realizovatelný v době, kdy se všechna obrovská bezpečnostní rizika bagatelizují hloupými politiky /a naivními "aktivisty", kteří ovšem, zaplaťpánbůh, nejsou těmi, kteří rozhodují/. Na lavici obžalovaných za vinu na pařížských útocích by měli usednout Merkelová, Holland, Junckner a další. Jsou jistá bezpečnostní pravidla, která se musí dodržovat v kteroukoliv dobu a obzvláště v době, kdy se to teroristickými útoky jen hemží. Vždyť jak je to dávno, co nálož sundala ruské letadlo?
    Lenka Vytlačilová má částečně pravdu. Vzdělání je jedním ze základních nepřátel fanatismu. Ne však vždy učinný, což je vidno i zde. Poslouchal jsem reportáž o Afgánci, žijícím v Rusku. Když se jej udivený reportér ptal, proč žije v zemi, která s jeho zemí bojovala, řekl, že i když Rusové v Afgánistánu bojovali, tak tam také zároveň stavěli školy, nemocnice, továrny. Kdežto když pak přišli Američané, tak ti už tam jen bojovali a přitom vše jen ničili.
    Jsme nyní v situaci, kdy sklízíme ovoce jednání našich, západních politiků. Vyřešit situaci tím, že sem pozveme všechny poškozené, je hloupost. Není to technicky realizovatelné a povede to jen k tomu, že migranti si nepolepší a my si hodně pohoršíme. Nemluvě o bezpečnostním riziku. V Paříži řádilo 8 radikálů a jaká jatka po sobě zanechali. Přitom ve Francii je prý 10 500 islámských radikálů. Zaútočit všichni v jeden den, tak je po Francii.
    Řešení problému IS vyžaduje spolupráci všech, kteří se ohánějí demokracií. Společný postup. Ten tu vůbec není. A je těžko představitelný. Už vidím USA, jak se obuje do Saudů! Vždyť po jak dlouhé době začali Amíci teprve s odstřelováním trasportů s ropou, kterou si IS vesele prodává, aby měl na nákup zbraní. A kdo tu ropu od něj vůbec kupuje?
    Takže společný postup by mohl přinést rychle pozitivní výsledky. Vždyť jen individuální akce Ruska prý umožnila návrat milionu Syřanů domů.
    Dalším nutným postupem je pomoc při obnově válkou zničených zemí. Se vším komfortem - čímž myslím osvětu, vzdělávání a vůbec vše, co je posune výše. Potřebná ovšem bude zřejmě i regulace porodnosti, neboť stávající natalitu nemohou tyto země utáhnout, aniž by produkovaly další statisíce adeptů terorismu.
    To vše je běh na dlouhou trať. I když by se to vše podařilo vyřešit, musí zatím Evropa počítat s tím, že je s IS a dalšími radikálními skupinami ve válce. A podle toho se chovat. Primární povinností evropských států je postarat se především o bezpečnost svých obyvatel. Což se tu,bohužel, nedělo.
    Autor článku píše o tom, že bychom neměli rezignovat na naši svobodu. Lukáš Jelínek v Právu píše, že strach je špatný rádce. Je. Ale když jsme u těch přísloví, je třeba říci také jedno důležité - opatrnosti není nikdy nazbyt. Tím se teď my a hlavně naše vlády musíme řídit. Už jsme porušení tohoto principu draze zaplatili, v poslední době několikrát.
    JN
    November 17, 2015 v 14.11
    Pane Kubičko,
    vzpomínám si na Váš spor s Michalem Ruskem, ve kterém šlo o interpretaci článku (tuším, že Jiřího Přibáně na A2). Pokud mne paměť neklame, Vy jste zastával stanovisko, že určující je interpretace autorova, tedy že autor ví sám nejlépe, jak svá slova myslel. Z tohoto pohledu bych považoval Váš spor s panem Ungerem o interpretaci jeho vlastního vyjádření za zbytečný.
    November 17, 2015 v 19.34
    Pane Nusharte,
    V tom sporu s M.Ruskem šlo o to, že pan Rusek vkládá Přibáňovi do úst něco, co vůbec neřekl a ani to z jeho textu nevyplývá. Použil jeho text k tomu, aby vyjádřil své vlastní myšlenky.

    Panu Ungerovi žádná moje vlastní slova do úst nevkládám, naopak ho přesně cituji a ptám se ho, jak to myslí.

    Určitou analogii by snad bylo možno vidět v tom, že pan Unger využívá teroristického útoku v Paříži k vyjádření nenávisti k francouzskému republikánství, tedy záležitosti, která s tím útokem nijak zjevně nesouvisí.

    Jde samozřejmě i o emoce: Patočkův text je laskavý, Ungerův nenávistný. To je také důležité. Nejsme logičtí roboti.



    November 17, 2015 v 22.49
    Já jsem byl šokován spojením teroristických útoků s hesly francouzské revoluce, s francouzským republikánstvím, nikoli třeba s EU, která je tvořena rozličnými republikami i monarchiemi.

    Text pana šéfredaktora byl jako obvykle v něčem nepatřičně zvášněný, můj byl přímý, faktický, popírající zjevná fakta méně známými fakty a asi u někoho vyvolal nenávist.
    + Další komentáře