Nejdříve vězni a rum, teď velvyslanci. USA a Kuba pokračují v normalizaci vztahů

Pondělní otevření americké ambasády v Havaně a kubánské ve Washingtonu je posledním z řady vstřícných kroků podniknutých oběma zeměmi. Úplná normalizace vztahů je ještě daleko, některé změny ale už nesou důsledky.

(pjed)

21.07.2015 16:50

16480148673_a6978650c4_o

USA nedokázaly změnit režim na Kubě nátlakem, po 54 letech tak mění politiku. Na snímku ministři zahraničí John Kerry (vpravo) a Bruno Rodríguez. Foto archiv US Embassy Panama

Postupná normalizace vztahů mezi Spojenými státy a Kubou započatá loni v prosinci pokračuje. Nejprve – ještě v zimě – propustil kubánský režim celkem 53 politických vězňů. Poté vrátily USA na ostrov zbylé dosud nepropuštěné členy takzvané Kubánské pětky odsouzené v roce 2001 za špionáž. V lednu 2015 uvolnil prezident Obama některá cestovní a obchodní omezení, v březnu se sešel v Panamě s Raúlem Castrem, v květnu pak vyškrtly USA Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Zatím nejvýraznější posun k normalizaci americko-kubánských vztahů se ovšem udál až nyní – v pondělí 20. července získala kubánská zájmová sekce fungující dosud pod švýcarským velvyslanectvím ve Washingtonu status plnohodnotné ambasády. Stejně tak bylo povýšeno i americké zastoupení v Havaně.

„Zájmové sekce plnily od roku 1977 funkce provizorních ambasád, oficiální diplomatické vztahy však země neudržovaly od roku 1961 (...) USA neměly plnohodnotné zastoupení na Kubě a Kuba v USA 54 let, což je – symbolicky vzato – aktuální věk prezidenta Obamy,“ hlásila do pondělního vysílání BBC Katy Watsonová, odpovědná redaktorka stanice.

Pondělního otevření kubánské ambasády ve Washingtonu se zúčastnil osobně i ministr zahraničí Bruno Rodríguez, jenž se následně sešel s americkým protějškem Johnem Kerrym. Na vzácně společné tiskové konferenci po jednání vyzval Rodríguez k úplnému zrušení amerického obchodního embarga a navrácení území, na kterém vybudovali Američané po roce 1903 základnu Guantánamo. Kerry výzvu příliš nekomentoval, uvedl ale, že proces narovnání vztahů bude ještě „dlouhý a složitý“.

Důvody, demokracie, dosavadní změny a výhledy
Pozorovatelé se shodují, že současný sbližovací trend mezi USA a Kubou podnítily jednak hospodářské a správní reformy, které provádí kubánský režim od roku 2010, jednak úpadek možností Venezuely, která přestává Kubu postupně podporovat, a jednak politika prezidenta Obamy, jenž zjevně nechce opustit funkci bez zahraničněpolitických úspěchů.

Významnou roli sehrávají také hospodářské zájmy a tlak větší části kubánské diaspory v USA.

Spojené státy uvalily na Kubu úplné hospodářské embargo v roce 1962, důsledná izovalci však tamní režim nijak neuvolnila a při otevírání se ostrova investicím v posledních letech navíc začala znevýhodňovat americké podnikatele před konkurencí. Faktický počátek narovnávání vztahů oznámili souběžně Barack Obama a Raúl Castro v půli loňského prosince.

Obhájci Obamova postupu argumentují, že normalizace vztahů s Kubou pomůže také ostrovní demokracii – vedle důrazu na propouštění známých politických vězňů mají mít příslušný účinek zejména nové možnosti cestovního ruchu a investice amerických firem do kubánských telekomunikací. Podle ministra Kerryho pomohou americké mobily, nová internetová připojení a další změny Kubáncům doslova „osvobodit se od závislosti na státním informačním monopolu a státní ekonomice“.

Obamova politika má ovšem v USA jenom částečnou podporu Kongresu a právě jediný Kongres může embargo odvolat. V rámci zmíněných uvolnění některých cestovních a obchodních omezení tak USA umožňují – díky Obamovým intervencím – nově zatím jen:

  • neoficiální turismus (Američané a Kubánci usazení v USA jezdí i dnes na Kubu oficiálně v rámci režimu „poskytování kulturní, umělecké, náboženské a humanitární výměny“),
  • individuální dovoz kubánského zboží v hodnotě 400 dolarů na „turistu“ (přičemž nejoblíbenější kubánské produkty – rum a tabákové zboží – mohou představovat jen čtvrtinu z celkové ceny dovezeného),
  • speciálně organizované cesty investorů (největší delegace zatím přijela na Kubu v dubnu s newyorským guvernérem Andrewem Cuomem),
  • vývoz telekomunikačního zboží a technologií,
  • mikroinvestiční počiny dojednané ve zvláštním režimu, ovšem jen v zemědělském a stavebnickém odvětví, případně v rámci vývoje potřebného vybavení,
  • používání amerických kreditních karet na Kubě,
  • snazší návštěvy příslušníků rozdělených rodin,
  • přímé telefonní spojení mezi USA a ostrovem,
  • častější letecké a lodní spojení,
  • studijní pobyty.
USA jinak podmiňují další pokrok v normalizaci vztahů zlepšením úrovně dodržování lidských práv na Kubě. Kuba pak zase požaduje další uvolňování embarga a, jak už zmíněno, navrácení území, na němž stojí základna Guantánamo.

Pozorovatelé vyhlížejí další posuny v souvislosti s návštěvou ministra Kerryho v Havaně plánovanou na 14. srpna, na níž má proběhnout také slavnostní vyvěšení americké vlajky na nyní otevřené ambasádě. Někteří znalci však očekávají nějaký lidskoprávní pokrok spíše od návštěvy papeže Františka, která se chystá na září.


Další informace:
The Guardian Cuba raises flag in Washington as embassy reopens after half a century
BBC News Cuban flag flies in Washington as relations restored
El País US and Cuba reopen embassies after 54 years with no diplomatic ties
CommonDreams.org Marking 'New Chapter,' Embassies to Reopen in US and Cuba
CommonDreams.org New Rules Make it Easier to Trade With, Travel to Cuba


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.