Úřady musí posoudit, zda byl Bauhaus v Brně postaven nezákonně, rozhodl soud

Vratislav Dostál

Krajský soud v Brně nařídil v rozsudku krajskému úřadu a magistrátu, aby rozhodly, zda byl Bauhaus v Brně-Ivanovicích postaven v rozporu se stavebním zákonem, nebo nikoli.

Krajský úřad a brněnský magistrát musí podle rozhodnutí Krajského soudu rozhodnout, zda byl Bauhaus v Brně-Ivanovicích postaven v rozporu se stavebním zákonem či nikoli. Dal tak za pravdu organizaci Nesehnutí, která o rozhodnutí žádala, úřady se tomu naopak vyhýbaly.

Bauhaus byl postaven v rozporu s územním plánem na základě pokoutně vydaného certifikátu, zboží bylo navezeno nelegálně před kolaudací a osvětlení areálu bylo vztyčeno načerno. Proti výstavbě obřího obchodu na poli se už v roce 2006 vyslovilo třiasedmdesát procent místních obyvatel. Z důvodu liknavosti úřadů a zneužití díry ve stavebním zákoně byl postaven, zkolaudován a otevřen v roce 2012.

Podle Hany Chalupské z Nesehnutí Bauhaus od začátku těžil z benevolence až přízně stavebního úřadu v Ivanovicích i brněnského magistrátu. „Zneužil díry v zákoně nebo zákony prostě porušoval,“ tvrdí Chalupská. „Zodpovědní úředníci či úřednice zásadně selhali, když nedokázali nezákonnému jednání zabránit. Je trapné, že se snaží z rozhodování vykroutit. Ale nyní rozhodnout musí,“ komentuje rozhodnutí soudu Chalupská.

Mezi důkazy nezákonnosti při realizaci Bauhausu v Brně-Ivanovicích patří například posudek soudního znalce, který prokazuje porušení Územního plánu města Brna a územního rozhodnutí z důvodu překročení maximální povolené prodejní plochy (10 000 m2). Průzkum maloobchodní sítě, který si nechala zpracovat brněnská radnice, totiž odhalil, že prodejní plocha ivanovického Bauhausu je 14 000 m2, tedy o 4 000 m2 více než dovoluje územní plán.

Nesehnutí také připomíná, že výsledek zaměření budovy stavebním expertem prokazuje nesoulad se schválenou dokumentací a rozhodnutím o umístění stavby, Obchod je totiž větší a má jiný půdorys. V rozporu se zákonem bylo také vztyčeno osvětlení celého areálu a do obřího obchodu bylo navezeno zboží před kolaudací, tedy také nelegálně, což potvrdil úřad ombudsmana.

Bauhaus využil služeb nechvalně proslulého autorizovaného inspektora Milana Teigisera, jenž se specializoval na zneužívání tzv. certifikátu, kterým je možné nahradit stavební povolení.

„Avšak pouze v případech, kdy nikdo z dotčených, zejména sousedů a úředních orgánů, není proti stavbě. Jenže stavební zákon nestanovil možnost se bránit v případě, že se inspektor sousedů prostě nezeptal a certifikát vydal tajně, i když takové jednání bylo jednoznačně v rozporu se stavebním zákonem,“ připomíná Nesehnutí.

Zákonodárci ale mezitím schválili novelu, podle které vydávání certifikátů podléhá závěrečnému schválení úřadem, který napřed musí zjistit, zda někdo z dotčených nebyl opomenut. Pokud byl a se stavbou nesouhlasí, certifikát neplatí a musí se vést regulérní stavební řízení.