K české účasti na evropském růstu

Jiří Dolejš

Postoj České republiky k evropskému prorůstovému investičnímu programu odpovídá sporné optice škrtů jako nástroji snížení zadlužování místo aktivní podpory růstu. Česká vláda raději zvedla téma dluhové brzdy.

Evropská unie vykazuje chronicky nižší ekonomický růst než ostatní centra světového rozvoje. Z tohoto důvodu přijala koncem loňského roku Rada Evropy prorůstový investiční program. Má na základě finančního impulsu organizovaného fondem EFSI (European Fund for Strategic Investments) mobilizovat během tří let více jak 300 mld. eur na vybrané evropské strategické projekty s vyšší mírou rizika. Tomuto principu přilákání dalšího kapitálu vlastním finančním vkladem se říká leverage neboli pákový efekt.

Na začátku tohoto programu je startovací vklad veřejných prostředků EU. Na fungování EFSI se ale mohou podílet i členské státy, či veřejné agentury nebo i subjekty ze zemí mimo EU, samozřejmě se souhlasem stávajících přispěvatelů. Zatím bylo do ESFI vloženo pět miliard eur z peněz Evropské investiční banky a šestnáct miliard eur ve formě záruk evropského rozpočtu. Další veřejné peníze by mohly přilákat soukromé investory, které jinak rizikovější projekty nelákají a uvítají, že břemeno ztráty pomůže nést EFSI.

Evropská komise se rozhodla oslovit i členské státy EU, a proto předeslala, že zajistí, aby byly jejich příspěvky do fondu EFSI zvýhodněny v rámci Paktu stability a růstu, tedy že nebudou zhoršovat parametry tzv. dluhové brzdy. To znamená, že se příspěvky členských států do fondu EFSI nebudou započítávat do tzv. fiskální korekce.

Pracuje se i na výběru vhodných strategických projektů, jejich seznam bude pro účast partnerů EFSI rozhodující. Společná pracovní skupina Komise a EIB již loni vybrala zhruba 2000 potenciálních projektů v hodnotě 1,3 bilionu eur.

×