Stojí v čele Řecka i EU skuteční státníci?

Řecké vládě počátkem příštího týdne začnou ve státní kase docházet peníze na provoz státu, a tak by měla uvažovat realisticky a prodloužit záchranný program, který by de facto na konci příštího týdne skončil.

V poslední době jsem se ve svých článcích několikrát věnoval jednomu z problémů řecké ekonomiky, který je, podle mého názoru vědomě, opomíjen českými i evropskými mainstreamovými médii. Chápu, že pro politiky ani mainstreamová média není snadné smířit se s myšlenkou, že značná část ze 350 miliard eur vysokého řeckého státního dluhu vznikla díky obrovským a možnostem řecké ekonomiky neodpovídajícím zbrojním výdajům v posledních čtyřiceti letech.

Dokonce ani v krizových letech se řecká vláda vůbec nepýřila při tom, když výdaje na obranu v procentu na HDP byly zhruba tolik jako u Spojených států, tedy kolem 4 %. Za posledních čtyřicet let pak Řecko na zbrojení vydalo 216 miliard eur.

Osobně si myslím, že zcela adekvátní řeckým možnostem i potřebám by byla zhruba čtvrtina této částky. Zejména USA, Německo a Francie, rády a nesmyslně dodávaly ponorky, nesčetné tanky a letadla, tak aby bylo Řecko ve vztahu ke svému spojenci z NATO – Turecku – vyzbrojováno v poměru 1:2. Špičky řecké politiky, ať už z řad levice či pravice, si ochotně mastily kapsu z provizí a země se zadlužovala a zadlužovala.

Druhým faktorem, který silně ovlivnil výši řeckého státního dluhu, je dle mého názoru neúčinný a zcela nepoticky prováděný výběr daní. Před časem zveřejnil řecký tisk přehled neplatičů daní, včetně částek, které řeckému státnímu rozpočtu dluží. Dohromady je to částka v řádech desítek miliard eur a Dlužníky jsou pochopitelně občané z příjmově nejvyšších skupin řeckého obyvatelstva. Jakoby se právě v Řecku a právě ti nejbohatší domnívali, že placení daní je pouze dobrovolná disciplína.

Když bych částku, kterou dalo Řecko v posledních čtyřiceti letech na zbrojní výdaje, sečetl s nedoplatky na daních, výsledek by se dosti blížil výši řeckého státního dluhu. Nejvěrohodnější odhad daňových nedoplatků se pohyboval kolem sedmdesáti sedmi miliard eur.


Charismatickému vůdci Syrizy Alexisovi Tsiprasovi chybí praktické zkušenosti s řízením čehokoli, o ekonomice či řízení firmy ani nemluvě. Foto archiv eKathimerini.com

Programy stabilizace řecké ekonomiky, které byly zahájeny téměř před šesti lety, když se Řecko se svými financemi dostalo do kritické situace, vedly sice k osekání významné části neproduktivních výdajů řeckého státu, ale také k výraznému snížení koupěschopnosti středních a nižších vrstev obyvatelstva a k obrovské nezaměstnanosti, a to zejména mezi mladými lidmi.

Protože od roku 2010 do Řecka každý rok přes léto jezdím, a díky snižujícím se – a již nyní žádným svým – politickým povinnostem stále na delší čas, mohu říci, že řečtí mladí lidé skutečně nemají jednoduchý život. Po absolvování střední či vysoké školy velmi často nemohou najít zaměstnání, a pokud už, tak jen něco sezónního v souvislosti cestovním ruchem – a po letní sezoně je opět čeká nezaměstnanost.

Syriza zvítězila v parlamentních volbách s příslibem změny v přístupu k požadavkům mezinárodních institucí, jako jsou MMF, EU a ECB, a také k zahraničním věřitelům. Syriza spíše tuší, než aby to byla schopná programově vyjádřit, že v této fázi, kdy již došlo k jakési stabilizaci řeckých státních financí, je třeba začít investovat. Tak aby mohla být vytvářená nová pracovní místa a aby mohla být snižována nezaměstnanost a rostly reálné příjmy chudších i středních vrstev řeckého obyvatelstva.

Na překážku může být například to, že charismatickému vůdci Syrizy Alexisovi Tsiprasovi chybí praktické zkušenosti s řízením zejména čehokoli, o ekonomice či řízení firmy ani nemluvě. I současný český premiér Bohuslav Sobotka, který do politiky přišel rovnou z vysoké školy, a neví tak nic o reálném životě, již řídil alespoň ministerstvo.

Tsipras zatím jen vedl negativní politické kampaně a nyní se stal, možná poslední, nadějí Řecka. Prostě, jeho schopnosti a praktické zkušenosti nutně značně zaostávají za očekáváním Řeků, kteří v něj vkládají své naděje.

Evropský establishment pochopitelně nechce ani slyšet o nějakém odepisování dluhů a podobně – a vlastně nechce Syrize dopřát ani dílčí politické vítězství, které by jí umožnilo zachovat si tvář před svými voliči a udržet si vysokou politickou podporu v zemi. Kandidáti ze Syrizy toho před volbami naslibovali tolik, že jen menší část z toho může být splněna.

Evropská komise (EK) a klíčové země EU by měly v této etapě volně přejít ze současného nastavení vztahů s Řeckem, které není ničím jiným než kuratelou mezinárodních institucí nad řeckou ekonomikou, k programům, které by Řecku mohly v ekonomické oblasti fakticky pomoci. Jednou z možností jsou investice z Junckerova nedávno zveřejněného plánu, které by směřovaly také do řecké ekonomiky na konkrétní projekty rozvoje infrastruktury.

Řecká vláda by s podporou mezinárodních institucí měla udělat vše, čeho je schopna, pro velký příliv zahraničních investorů (což se zatím daří pouze ve vztahu k Číně). Je však otázkou, jak se právě antiimperialistická ideologie Syrizy vypořádá s myšlenkou přílivu zahraničního kapitálu. Radikálně-socialistické hnutí se v jediném okamžiku jen těžko dokáže přeměnit na reformně-socialistickou stranu západoevropského typu.

Zdá se nicméně, že na obou stranách jednacího stolu, tedy na řecké straně i na straně vedoucích činitelů EU, existuje vůle se dohodnout, a dohodnout se poměrně rychle.

Kompromis je nutný
Řecké vládě počátkem příštího týdne začnou ve státní kase docházet peníze na provoz státu, a tak by měla uvažovat realisticky a prodloužit záchranný program, který by de facto na konci příštího týdne skončil. A současně by měla deklarovat, s jakými cíli jde do jednání s Evropskou komisí. A EK by samozřejmě měla hned vyjádřit připravenost jednat.

Není sporu o tom, že ukončení záchranného programu by znamenalo odchod Řecka z Evropské měnové unie (EMU), tedy opuštění eura a znovuzavedení řecké národní měny. Nová řecká měna by zcela jistě nebyla stabilní a její zavedení a odtržení Řecka od EMU by v praxi znamenalo mnohem vyšší strádání širokých vrstev řeckého obyvatelstva, nežli je tomu dosud. Vláda vedená Syrizou si tento fakt musí plně uvědomovat.

Věřím, že příští dny přinesou evropské veřejnosti informace o tom, že v čele EU i v čele Řecka stojí skuteční státníci, tedy politici schopní velkorysých kompromisů. Pokud kompromisy nalezeny nebudou, a dojde tak k destabilizaci jedné ze zemí EU, nezůstane to bez vlivů na trhy EU jako na celek i na světové finanční trhy. Je zbytečné hovořit o tom, že Řecko je ekonomicky pouze titěrnou součástí EU, to je jistě pravda. Ale pravda také je, že odchod Řecka z eurozóny by byl pověstným vypuštěním džina z láhve…

Ještě si v této souvislosti dovolím několik osobních poznámek.

Minulý rok jsem v Řecku strávil dva měsíce. Je to krásná země, která je vlastně ze všech stran obklopena mořem. Jako ekonom a jako člověk, který se rozhodujícím způsobem podílel na řízení státu i velkého města, vidím mnoho možností k oživení řecké ekonomiky.

Rozumná řecká vláda by si po EK nebo po těch nejlépe fungujících zemích západní Evropy (Švédsko, Holandsko…) vyžádala vytvoření expertního týmu skutečných odborníků, lidí s mimořádnými zkušenostmi jak ze světa byznysu, tak ze státní správy, kteří by jí dali doporučení jak postupovat, aby se z Řecka stala nejen krásná, ale také prosperující země s rychle rostoucí životní úrovní jejích obyvatel.

Sám bych takových námětů jen pro malý ostrůvek Ithaka, kam s rodinou jezdím, měl celou řadu. Problém je, že to nikoho z těch lidí, kteří na ostrově vykonávají samosprávu, nezajímá. Alespoň za sebe musím říci, že když jsem byl v „aktivní“ politické službě, měl jsem zcela jiný přístup. Pro Prahu, kde jsem po šest let pracoval jako náměstek primátora pro oblast financí, jsem se snažil hledat nejlepší řešení, a to s využitím zkušeností z těch nejlépe prosperujících evropských velkoměst.

Pokud chtějí řečtí politici na všech úrovních, od centrální po komunální politiku, přinést Řecku prosperitu, budou muset zcela změnit svůj přístup. Budou se muset dívat přes hranice a přebírat pozitivní zkušenosti z jiných zemí.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.