Naděje přišla, zůstala ale dva hlasy od většiny

Kateřina Kňapová, která sledovala volby přímo v Řecku, komentuje jejich výsledky. Vítězem je Koalice radikální levice – SYRIZA s 36,4 % hlasů. To znamená, že získá 149 křesel z celkových 300 a bude muset hledat spojence pro koaliční vládu.

„Naděje přišla“ – to byl první tweet na oficiálním účtu Koalice radikální levice – SYRIZY v narážce na hlavní heslo kampaně „Naděje přichází“, poté, co byly zveřejněny první odhady na základě exit pollů, ve kterých strana vedla s velkým náskokem.

SYRIZA je jednou ze stran, jejichž podpora narostla v souvislosti se striktní politikou Evropské unie ve vztahu k finanční a dluhové krizi, a vůbec první, která bude v postkrizové éře vládnout v některé z evropských zemí. Druhou takovou zemí by se za rok mohlo stát Španělsko, kde by mohli uspět Podemos, jež vznikli z protestů proti politice škrtů.

SYRIZA tušila vítězství už od odpoledne…
V průběhu celého volebního dne na internet prosakovaly předběžné a neoficiální výsledky exit pollů, které favorizovaly SYRIZU, jejíž náskok průběžně narůstal. Zpočátku se psalo o nějakých 33-35 %, což zároveň znamenalo kolem 7-9 % náskoku na druhou Novou demokracii, v prvních večerních exit pollech pak náskok narostl až k 10-12 %.

Novináři z volebního štábu SYRIZY v Aténách hlásili nebývalé nadšení, i když výsledkem nakonec nebyla jasná většina pro SYRIZU, jak optimističtější odhady předpovídaly, ale „jen“ 149 křesel a 36,4 %, což je o necelých 10 % a také asi 600 tisíc hlasů více než ve volbách v roce 2012.


SYRIZA získala 36,4 % hlasů. Foto Asteris Masouras, Flickr

SYRIZA tedy bude muset hledat koaličního partnera, nabízí se středová Potami nebo pravicoví a euroskeptičtí Nezávislí Řekové (ANEL). Potami je podezíraná z toho, že je trojským koněm oligarchů, ANEL je zase strana pravicová a nacionalistická, lídři obou těchto stran nicméně ve svých povolebních projevech naznačili, že by se SYRIZOU mohli spolupracovat a hledat novou cestu pro Řecko. S ANELem má SYRIZA jednat o možné spolupráci dnes dopoledne. 

Naopak ostře se proti SYRIZE vymezila komunistická KKE, jejíž animozita k SYRIZE má hluboké historické kořeny, i když se spekuluje, že zejména mladší členové strany nejsou s takovým postojem vedení úplně spokojeni. Nedá se předpokládat, že by vítěz voleb šel do koalice s někdejším hegemonem na levici PASOKem, který se ve vládě s Novou demokracií poněkud zkompromitoval.

… bývalé vládní strany hledaly viníka
Nová demokracie kvůli úniku exit pollů dokonce vyhlásila, že bude vyžadovat jejich prošetření, má se však za to, že jde spíš o zklamanou reakci po prohraných volbách. V průběhu celého dne také někteří novináři přítomní přímo ve volebních místnostech informovali o tom, že od Nové demokracie se mnohdy odvrátili i zklamaní voliči, kteří ji jinak volili celý život. Kampaň Nové demokracie byla, podobně jako v roce 2012, založená zejména na strašení důsledky možné vlády levice a konkrétně SYRIZY, nikoliv na vlastním programu.

Druhá odstupující vládní strana PASOK ztratila oproti volbám v roce 2012 necelých 8 %, když z 12,28 % spadla na 4,7 %, s velkou pravděpodobností zejména kvůli zklamání levicových voličů z velmi nelevicové politiky strany, kterou v souvislosti s řešením krize podnikla.

V prvních prohlášeních ale neopomenula zmínit nově vzniklou stranu Kinima svého bývalého předsedy a člena silné politické dynastie Papandreou George, protože sebrala hlasy právě PASOKu. Kinima nakonec získala jen 2,5 % a do parlamentu se nedostala. Nová demokracie uznala už po zveřejnění prvních oficiálních exit pollů porážku a na sociálních sítích se živě spekulovalo, jestli neznamená konec pro bývalého premiéra Samarase v čele strany.

Nová demokracie totiž prohrála i ve svých tradičních baštách, například v Soluni. Samaras však tyto spekulace vyvrátil a na své tiskové konference prohlásil, že sice udělal chyby, ale zato odvrátil katastrofu a předává tak zemi s čistým svědomím. Podle agenturních zpráv sice osobně volal a blahopřál vítězi voleb Alexi Tsiprasovi, na tiskové konferenci nicméně tuto gratulaci nezopakoval.

Nadšení i varování z Evropy
Po uveřejnění čísel z exit pollů se také objevily první reakce od evropských politických špiček. Švédský bývalý premiér Carl Bildt na svém Twitteru poznamenal, že SYRIZA vyhrála se sliby, že za Řecko budou evropští daňoví poplatníci platit ještě více než doposud, Řecko varoval i prezident Bundesbank Jens Weidmann před tím, aby se pokoušelo měnit dohody, které se týkají splácení dluhu.

David Cameron se vyjádřil v tom smyslu, že řecké volby zvýší ekonomickou nejistotu v Evropě a proto se Británie musí držet svých plánů.

Na evropské levici nicméně zavládla radost, jako jedna z prvních gratulovala SYRIZE k tehdy ještě nepotvrzenému vítězství spolupředsedkyně německé Die Linke Katja Kipping. Už v předchozích dnech se začali váhavě vyjadřovat někteří vrcholní politici států eurozóny v tom smyslu, že by pravděpodobně bylo možné nějak přehodnotit způsob splácení řeckého nesplatitelného dluhu. Mezi nimi je například finský premiér nebo francouzský a belgický ministr financí.

Volby v Řecku mají však i značná negativa – jedním z nich je třetí místo neonacistického Zlatého úsvitu, který získal sedmnáct mandátů a zopakoval výsledek z roku 2012.

Druhým negativem je vyloučení 100-150 tisíc mladých lidí, které úřady podle oficiálního vyjádření nestihli zaregistrovat k předčasným volbám, stejně jako asi 200 tisíc Řeků žijících v zahraničí, kteří také nemohli volit, i když často vyjeli do ciziny právě kvůli drastickým dopadům řešení krize v Řecku. Svého druhu negativem je také na místní poměry velmi nízká volební účast, přibližně 64 %.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.