Syriza a Tsiprova vláda, naděje na křehkých nohou

Pozice řecké vlády bude velice obtížná, a nová naděje má opravdu křehké nohy. Řecký kabinet bude muset prokázat nemalou diplomatickou inteligenci a nacházet mezi evropskými vládami nové spojence nad konkrétními tématy.

Horn_cek

Jakub Horňáček

28.01.2015 11:24

Související

Η ελπίδα νίκησε, naděje zvítězila, prohlásila řecká strana Syriza na své twitterovém účtu poté, co vyhrála v parlamentních volbách. Naděje se dala jednoznačně číst ze záběrů z athénských náměstí a ulic, kde výhra této alternativní strany vzbudila nadšení a radost, na kterou voliči nejsou ve zbytku Evropy při volebních klání zvyklí.

Rozsah výhry a divná spojenectví
Euforie z výhry Syrizy by však neměla zakrýt její reálný rozsah. Voleb se letos zúčastnilo na 64 % voličů, přibližně stejné množství jako v roce 2012. Voliči především potrestali strany, které hájily evropské „záchranné” balíčky. Hlavní sílu dokázala v této atmosféře získat Syriza, ovšem k absolutní většině hlasů se přiblížila jen díky prémii padesáti křesel pro vítěze.

To, že Syriza tvoří v Řecku jen významnou menšinu, si vedení strany evidentně dobře uvědomuje. Nedávno Alexis Tsipras v rozhovoru s řeckým novinářem Teodorem Synghellakem řekl: „Lidé si musí uvědomit to, že Syriza u vlády ještě neznamená, že se moc vrátí samozřejmě lidu. Znamená to naopak, že začne cyklus bojů, dlouhý pochod, který nemusí být přímočarý a povede pravděpodobně ke konfliktům. V tomto boji ale zůstane nezměněné úsilí Syrizy přesvědčovat čím dál více společenských sil, a tím posílit dynamiku k většinovému konsenzu kolem jejího programu”.


Doteď Tsipras dbal málo na kritické hlasy uvnitř strany, spoléhal se spíš na kruh svých mužů, a využil toho, že i mezi kritiky se těší velké důvěře. Foto archiv Kafeloniapress.gr

Jak nesamozřejmá může být tato cesta, se ukázalo hned v pondělí ráno, kdy se vedení Syrizy dohodlo na užší spolupráci s pravicovým a suverenistickým hnutím Nezávislí Řekové (Anel). Líder Anel Panos Kammenos přistoupil bez výhrad na dva programové body, které jsou pro jeho koaliční partnery stěžejní: podporu při vyjednávání o restrukturalizaci dluhu a přijetí tzv. humanitárního programu.

Spojenectví s Anelem však Syrize vytyčuje výrazná omezení: Kammenos, který si splnil sen a stal se v nové vládě ministrem obrany, jen stěží dopustí výraznější omezení nabobtnalého armádního rozpočtu a reformu policejních sil, která byla jedním z hlavním požadavků řeckých sociálních hnutí. Velice těžké bude také jakékoliv vyjednávání o fiskálních privilegiích pravoslavné církve, o rozšíření práv například v oblasti soužití homosexuálních párů či migrace.

Je patrné, že vedení Syrizy se nechce nechat sevřít v tomto podivném spojenectví. I proto stále nechává otevřené kanály komunikace se středo-levicovou stranou To Potami, která nové vládě slíbila podporu u jednotlivých kroků. Navíc To Potami předběžně souhlasila s účastí v národním vyjednávacím týmu, a rýsuje se jako partner, ke kterému by po dojednání podmínek kolem státního dluhu mohla Syriza přejít.

Otázka dluhu
Hlavní otázkou, kolem které se polarizovala celá politická scéna, je osud řeckého státního dluhu a závazků k evropským institucím známých jako Memorandum. Jedná se navíc o otázku, se kterou nelze příliš vyčkávat: na konci února má Řecko dostat novou část finanční pomoci od Trojky a mezi červencem a srpnem má splatit část svých závazků.

Pozice Syrizy zatím tápe mezi přehodnocením závazků a částečným smazáním dluhů. Dosti jasnou pozici má však nový ministr financí a autor knižního bestselleru Globální Minotaurus Yannis Varoufakis.

Dluh držený mezinárodními finančními institucemi tzv. Trojky, který tvoří více než 80 % celkového řeckého dluhu, by měl být transformován do časově neomezených a bezúrokových dluhopisů. „Řecko by začalo svůj dluh splácet až při splnění určitých podmínek, například až růst dosáhne 3 % až 3,5 %,” uvedl nedávno pro list La Repubblica řešení, které je podporováno také novým vicepremiérem a vedoucím vyjednávačů Yannem Dragasakem.

Je otázkou, jak by na toto řešení zareagovali evropští partneři. Ve prospěch Řeků mluví to, že nový mechanismus kvantitativního uvolňování, při kterém dochází k monetarizaci státního dluhu, se jich týká jen minimálně. Řešení také může narazit na nemalý vzdor uvnitř Syrizy, kde levicové proudy plédují za restrukturalizaci a částečné smazání dluhu.

Jak upozorňuje jeden z hlavních představitelů této pozice Stathis Kouvelakis Syriza bude mít při vyjednávání malý manévrovací prostor, a neměla by zavrhnout možnost jednostranného vypovězení Memoranda a pozastavení plateb věřitelům.

Doteď Tsipras dbal málo na kritické hlasy uvnitř strany, spoléhal se spíš na kruh svých mužů, a využil toho, že i mezi kritiky se těší velké důvěře. Řecký premiér si jistě může dovolit ztratit své koaliční partnery z Anelu, vážnější roztržka a odchod levicového křídla by však naprosto změnil povahu samotné Syrizy, a vrhl by ji do náručí jednoho z hlavních viníků současné situace, zbytků strany Pasok.

Nejen dluh
Ačkoliv otázka dluhu zůstává naprosto klíčová, ani její vyřešení nemusí vést k rychlému ekonomickému ozdravení. Ačkoliv řecký rozpočet je v primárním nadbytku, tak ani smazání nákladů na obsluhu dluhu by nestačilo k financování nových investičních programů a hlavně tzv. humanitárního programu. Ten je v programu Syrizy financovaný především z příjmů z boje proti daňovým únikům a korupci. Ty však přijdou až s několikaletým zpožděním, zatímco Tsiprův kabinet chce implementovat program co nejdříve.

Vedle otázky dluhu tak nová řecká vláda bude muset vyjednat s evropskými partnery také podmínky, za kterých bude moci financovat svůj humanitární program, zatímco část investic by měla být svěřena novým evropským investičním programům. Jak upozorňují kritici uvnitř Syrizy, řecké banky jsou navíc stále životně závislé na programu ELA Evropské centrální banky, který jim zaručuje likviditu.

Ačkoliv Tsiprův kabinet odmítá přímo vyjednávat s ECB a naopak klade důraz na evropskou politickou reprezentaci, tato závislost řeckou pozici výrazně oslabuje: chod ELA programu je totiž podmíněn plněním rozpočtových a politických závazků Memoranda.

Pozice řecké vlády je tak velice obtížná, a nová naděje má opravdu křehké nohy. Řecký kabinet bude muset prokázat nemalou diplomatickou inteligenci a nacházet mezi evropskými vládami nové, a pravděpodobně velice dočasné, spojence nad konkrétními tématy a využít rozporů mezi členskými zeměmi, které se zatím německé vládě podařilo udržet na uzdě. Na druhé straně Syriza bude muset nacházet nová spojenectví s hnutími, která chtějí rovnější, demokratičtější a ekologičtější Evropu.

Společenský rozsah těchto hnutí, jak koneckonců ukazuje i konsenzus a naděje vzbuzené na kontinentě vítězstvím Syrizy, jde – snad až na výjimku Španělska – daleko za hranice radikálně levicových stran a kritických sociálních demokratů, jež si dali dostaveníčko v Athénách a již mají vlhké sny, jak se na konci svých nepříliš úspěšných politických kariér stanou dalším Alexisem Tsiprou.

Aby uspěla, řecká vláda bude muset artikulovat své oprávněné požadavky do termínů úsilí o společenskou spravedlnost a rovnost, demokratické governance evropského hospodářství a odmítnutí praktik, jako jsou různé „dopisy ECB”, ve kterých centrální banka podmiňuje své standardní fungování naplněním různých politických požadavků.

Průplav mezi Schyllou a Charybdou nebyl nikdy tak úzký. A pro Evropu tak historický.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.