Blíží se třetí vlna recese eurozóny?

V poslední době přibývá zpráv, že eurozóně opět hrozí návrat do recese. Dobře na tom není ani Německo. O to více musí česká vláda věnovat pozornost nástrojům a opatřením, které mohou pomoci růst českého hospodářství udržet v přijatelných číslech.

Financial Times ve středu ve svém titulku na první straně avizovaly s plnou vážností možnost návratu recese do eurozóny. Byla by to již třetí vlna recese od roku 2008.

I v dalších médiích se nyní objevují vcelku nepříznivé informace o očekávaném vývoji v eurozóně. Jednou z nich je například to, že již třetí měsíc za sebou klesá důvěra investorů v eurozónu. Podle výzkumné agentury Sentix se důvěra v říjnu dostala na nejslabší úroveň od loňského května.

Agentura zároveň v této souvislosti upozornila, že růstu nedůvěry investorů nedokázala svými kroky na podporu hospodářského růstu zabránit ani Evropská centrální banka (ECB). Kroky ECB byly pohříchu konzervativní, očekávatelné, proto trend rostoucí nedůvěry investorů nemohly nijak pozitivně ovlivnit.

Klesající důvěra investorů je způsobena například tím, že se ve druhém čtvrtletí zastavil hospodářský růst eurozóny, který zbrzdila zejména stagnace největší ekonomiky EU, ekonomiky Německa, trvající stagnace francouzského hospodářství a problémy italské ekonomiky (ta již v recesi je). Investory také podle Sentixu stále více znepokojuje situace na Ukrajině. Ostatně podobné je to i v kruzích českých investorů.

Špatné zprávy přicházejí i z Německa, kde se v srpnu ve srovnání s červencem zakázky průmyslových podniků propadly o 5,7 %, což je nejhlubší pokles od roku 2009. Tedy od roku, kdy vrcholila světová finanční krize. I tento pokles je značně ovlivněn ukrajinskou krizí. Jako další důvod se uvádí přesun dovolených ve velkých německých firmách z července na srpen.

Jak už jsem naznačil výše, německá ekonomika ve druhém čtvrtletí poklesla, a to o 0,2 % HDP. Vykáže-li pokles i ve 3. čtvrtletí, dostane se do recese – a to by pro EU i pro samotnou Českou republiku, která je s německou ekonomikou spojena pupeční šňůrou, byla skutečně velmi špatná zpráva.

S ohledem na tyto skutečnosti by bylo pro hospodářský vývoj EU velmi vhodné neeskalovat protiruské sankce. A vytvořit postupně takový stav, že budou Ruskem zmírňovány odvetné sankce vůči EU. Pozitivní dopad sankcí EU proti Rusku je velmi diskutabilní, zato negativní dopady nasazení oboustranných sankcí jsou velmi hmatatelné. Ostatně podle průzkumu má proti uskutečněným sankcím výhrady 60 % českých podnikatelů.


Při podpoře výstavby veřejných staveb by podle Jiřího Paroubka mělo dojít i na progresivní metody financování, například na metodu PPP. Foto dalnice.ic.cz

Letošní hospodářský růst v zemích eurozóny MMF odhaduje na 0,8 %. V roce 2015 pak na 1,3 %. MMF také odhaduje, že riziko recese v eurozóně se oproti dubnu, kdy bylo zhruba na 20 %, téměř zdvojnásobilo, a v současnosti se pohybuje okolo 40 %. MMF upozorňuje i na nebezpečí deflace v eurozóně.

Suma sumárum, spoléhat při křehkém oživení českého hospodářství letos a příští rok na oživení německé ekonomiky a celé eurozóny není příliš moudré.

Případná eskalace ekonomických sankcí mezi EU a Ruskem přivede německou ekonomiku s jistotou do stagnace, případně dokonce k poklesu. A to by pochopitelně mělo velmi rychlý dopad na českou ekonomiku. 

O to více musí česká vláda věnovat pozornost nástrojům a opatřením, které mohou pomoci růst českého hospodářství udržet v přijatelných číslech. V první řadě jde o promyšlené a intenzivní čerpání peněz z evropských fondů, které jsou k dispozici. Každoročně až do roku 2020 to má být v průměru něco přes 75 miliard korun, což je částka převyšující 2 % českého HDP. 

Dalším významným faktorem mohou být domácí, a zejména zahraniční investice. Ty jdou do průmyslu i do služeb a krom přírůstků HDP otevřou i cestu pro vytváření nových pracovních míst.

Rozumné bude, pokud vláda přijde také s programem na podporu českého stavebnictví. Již mnohokrát jsem v posledních pěti letech upozorňoval na potřebu takový program vytvořit. Kromě podpory výstavby liniových staveb je nutné nastavit také podpůrný program rozvoje bytové výstavby a podobně.

Vláda také nutně musí novelizovat zákon o veřejných zakázkách, tak aby tento zákon nebyl překážkou výstavby veřejných staveb. Při podpoře výstavby veřejných staveb by mělo dojít i na progresivní metody financování, například na metodu PPP.

Významnou roli mohou při podpoře expanze českého exportu sehrát kapitálově posílené finanční instituce státu – ČEB, EGAP, či ČMRZB.

Pokud jde o další velmi reálné zdroje financování, jsou jím zůstatky peněz na účtech státních podniků. Může se jednat nejméně o 25–30 miliard korun. Bylo by velmi krátkozraké, kdyby tyto finanční prostředky byly použity tzv. resortně, tedy k zalátání děr v rozpočtu některých ministerstev. (Například ministerstva zemědělství, které by mělo prakticky neomezený apetit.)

Jde o to, aby investice měly co nejvyšší multiplikační efekt. Výstavba penzionů pro seniory v krajích, podpora výstavby komunálních bytů atd. Čím dříve se vláda tímto způsobem vydá, tím lépe. A tím pravděpodobnější bude, že se České republice podaří udržet slušný hospodářský růst na úrovni mezi 2–3 %.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.