Poslanecká sněmovna včera zahájila projednávání prvního návrhu státního rozpočtu sestavovaného už novou vládou Bohuslava Sobotky. Zákon o státním rozpočtu na rok 2015 předložený ministrem financí Andrejem Babišem již v září s pozitivním výsledkem projednala tripartita, tedy zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Zdálo by se tedy, že tentokrát bude rozpočtová debata bez obvyklých zásadních střetů o tento možná nejvýznamnější ekonomický zákon. Přitom vláda slibovala, že připraví rozpočet změn, kterým opraví důsledky tupě restriktivní fiskální politiky minulých vlád a přejde na novou rozvojovou trajektorii.

Tradiční výhradou vůči posledním rozpočtům bylo, že nejsou dostatečně prorůstové. Tento návrh má být už mírně prorůstový při udržení nezbytné konsolidace. Na rok 2015 má být udržena míra investování vyšší než v posledních letech, především s ohledem na intenzivnější čerpání evropských prostředků.

Prezident Miloš Zeman také řekl, že nebude vetovat Babišův návrh rozpočtu, pokud bude růst investic větší než růst spotřeby. Skutečně ale přináší návrh na rok 2015 takové navýšení vládních výdajů na modernizaci průmyslu a na výstavbu dopravní infrastruktury, na podporu inovací, vědy a exportu? Skutečně povede k tomu, že konvergence české ekonomiky k vyspělým zemím, která se zastavila v roce 2008, bude pokračovat?

Nová vláda skutečně neškrtí své investice jako její předchůdkyně, ale investiční transfery a nákupy v běžných cenách rostou stále pomaleji než výdaje na provoz vládních institucí, na víc nejsou zdroje. Zdroje pro SFDI nerostou a investiční nákupy státu jsou menší než za vlády Petra Nečase. Vláda jen slibuje jejich racionalizaci, ale ne s významnějším multiplikačním účinkem.