Odboráři odmítají zákon o finanční ústavě

Pokud bude u moci vláda, která chápe, jaké procesy v ekonomice probíhají a která bude umět racionálně reagovat na změnu podmínek vývoje ekonomiky či na hospodářskou krizi, pak je finanční ústava podle odborů zbytečná.

(vd)

31.01.2013 18:07

Fassman

Ekonomický expert ČMKOS Martin Fassmann. Foto ČMKOS

Odbory odmítají ústavní zákon o finanční ústavě. Jsou přitom přesvědčení, že se návrh ústavního zákona nedá posuzovat sám o sobě bez jasného a zřetelného ukotvení v současné realitě vývoje veřejných financí a státního dluhu.

„A zde situace není nijak dobrá. Po završení osmi let vlády ,rozpočtově zodpovědných‘ pravicových koalic se státní dluh České republiky zvýší na dvojnásobek výchozí hodnoty, tedy na přibližně 1,9 bilionu korun," připomněli v tiskovém prohlášení odboráři.

Připomněli také, že při samotném jednání tripartity byl tento bod programu stažen s tím, že bude projednán samostatně do konce ledna letošního roku. Toto jednání se ale již neuskutečnilo. Vláda ústy premiéra Petra Nečase na předsednictvu Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) sociálním partnerům slíbila, že v tripartitě bude návrh tzv. finanční ústavy řádně projednán v termínu mezi prvním a druhým čtením v Parlamentu ČR.

Českomoravská konfederace odborových svazů proto považuje za nutné připomenout své původní stanovisko k tomuto zákonu, neboť je přesvědčena, že jeho přijetím by došlo k dalšímu zhoršení jak hospodářské, tak sociální situace v České republice.

Vedení odborů ve svém hodnocení finanční ústavy připomnělo, že návrh ústavního zákona je předkládán bez návrhu prováděcího zákona, na který se návrh ústavního zákona odvolává. Podle jejich názoru je to naprosto nepřijatelné. Již samotný tento fakt je proto vede k přesvědčení, že takto podaný návrh nelze se vší vážností vůbec projednávat a je nutno ho odložit.

Odboráři také připomněli, že to není poprvé, kdy se v české politice rodí myšlenka na uzákonění rozpočtové politiky. „Již v první polovině devadesátých let přišla tehdy vládní ODS s myšlenkou o věčné vyrovnanosti státního rozpočtu, kterou chtěla zavést příslušným zákonem. Také to tehdy bylo po zásluze odmítnuto,“ uvedli Martin Fassmann a Jaroslav Ungerman z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

ČMKOS přitom podle nich považuje skutečnou nápravu veřejných financí a jejich dlouhodobou udržitelnost vedle naprosto nezbytné podpory ekonomického růstu za jeden ze základních úkolů hospodářské politiky státu.

Odboráři mají zároveň zásadní výhrady k politice současných pravicových vlád, které pod heslem nápravy veřejných financí situaci v české ekonomice ve skutečnosti podle odborů zhoršují. ČMKOS je zároveň přesvědčena, že se návrh ústavního zákona nedá posuzovat sám o sobě bez jasného a zřetelného ukotvení v současné realitě vývoje veřejných financí a státního dluhu.

„V oblasti veřejných financí dokázala do roku 2006 současná vládní koalice – která se mezitím přejmenovala, ale tvoří ji stále stejní politici – beze zbytku vyčerpat rozpočtové rezervy (asi 180 miliard korun), které zdědila od předchozích vlád,“ připomněli ekonomičtí experti ČMKOS.

Stále zřetelněji se tak podle nich ukazuje fakt, že rozpočtový proces v České republice je nekvalitně řízen, plánován a kontrolován.

„Jsou sestavovány rozpočty postavené na stále fiktivnějších příjmech. Místo koncepční dlouhodobé rozpočtové politiky se pak řídí veřejné finance České republiky ze dne na den rozpočtovými balíčky kombinovanými s průběžnými škrty na výdajové straně státního rozpočtu. Je výmluvné, že právě o škrtech a jen o škrtech také mluví navržená finanční ústava,“ uvedly odbory.

Škrty přitom podle nich neznamenají nic jiného než výrazný nárůst skrytých dluhů. Těmi je dnes poznamenána celá infrastruktura českého státu – obranou a bezpečností počínaje přes zdravotnictví, školství, kulturu, ochranu životního prostředí až například po dopravní infrastrukturu.

„Vytváří se však dluhy i na životní úrovni většiny českých občanů,“ doplnili odboráři s tím, že se veřejné finance při neschopnosti potlačit všudypřítomnou korupci a při zjevně nekvalitním plánování a řízení procesů v oblasti veřejných financí opět napravují nejjednodušším způsobem – snižováním životní úrovně občanů: zaměstnanců, důchodců, nezaměstnaných, nemocných, nízkopříjmových sociálně potřebných rodin.

Na to, aby Nečasova vláda prokázala svůj opravdový zájem o nápravu veřejných financí, na zavedení jednoduchého pořádku na výdajovou i příjmovou stranu veřejných rozpočtů, měla přitom podle odborů dost času.

„Současná vládní koalice měla dost času k nápravě veřejných financí a neudělala v podstatě nic. Na žádné z podle ČMKOS zásadních opatření současná vláda nepotřebovala a nepotřebuje ani finanční ústavu ani Národní rozpočtovou radu,“ uvedli Fassmann a Ugerman.

„Nelze se zbavit pocitu, že tímto zákonem se snaží současná vládní koalice podtrhnout nohy příští vládě. Prostě vytvořit pro ni takové podmínky, které bude mimořádně obtížné zvládnout. A to při vědomí, že v příštích letech to nebude tato současná koalice, která bude vládnout,“ dodali experti ČMKOS.

Podle nich je zkrátka finanční ústava zcela zbytečná. „Pokud zde bude u moci vláda, která chápe, jaké procesy v ekonomice probíhají, která umí racionálně reagovat na změnu podmínek vývoje ekonomiky, na hospodářskou krizi, pak je tato instituce jen pokusem zajistit někomu dobré bydlo,“ uvedly odbory

Zákon o takzvané finanční ústavě byl vládou předložen na jednání Rady hospodářské a sociální dohody 20. prosince 2012. Premiér a předseda vlády Petr Nečas pak tento týden poté, co TOP 09 vyzvala koaliční partnery k tomu, aby se vláda zavázala k přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu, uvedl, že považuje za podstatné právě přijetí finanční ústavy.

Podle něj je finanční ústava faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu. „Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti,“ tvrdí premiér a předseda ODS.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Filip Outrata - Praha

K tématu: prohlášení k-s platformy ČSSD Pátek, 1.Února 2013, 13:17:52

V Praze dne 15.1.2013

PROHLÁŠENÍ KŘESŤANSKO SOCIÁLNÍ PLATFORMY ČSSD K TZV. FINANČNÍ ÚSTAVĚ

My, níže podepsaní členové Křesťansko-sociální platformy ČSSD, vyjadřujeme tímto svůj zásadní nesouhlas s návrhem ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který navrhla vláda Petra Nečase a který je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod číslem sněmovního tisku 821. Současně vyzýváme poslance a senátory České strany sociálně demokratické, aby tento návrh – k jehož schválení vládní koalice potřebuje i opoziční hlasy, neboť sama ústavní většinu nemá – nepodpořili.

Tento ústavní zákon je dle našeho názoru výrazem pravicové líbivé rétoriky o tom, že stát má co nejvíce šetřit, a to zejména na sociální politice. Je pravdou, že s tímto populistickým heslem vyhrála pravice nejedny volby (v ČR se to stalo např. v roce 2010). Levice však nesmí podléhat tomuto povrchnímu pohledu, který je navíc i lživý, neboť i za současné hyper-škrtící Nečasovy vlády vzrůstá zadlužení o nejméně 100 miliard ročně a nárůst státního dluhu se tedy ještě zdaleka nezastavil (natož, aby se dluh začal splácet).
Levice musí tuto logiku obrátit: pro levici musí být prioritou funkční stát a soudržná společnost, a zajištění těchto hodnot logicky stojí určité prostředky, které je třeba vybrat na daních (zejména od nejvyšších příjmových skupin). Pokud stát není dočasně schopen vybrat na daních tolik prostředků, kolik potřebuje, pak je zadlužení jedním z řešení, ke kterému ostatně přistupují prakticky všechny státy. Není reálné, že by se vládě sociální demokracie podařilo zvýšit daně tak, aby se veřejný dluh podstatně snížil. Za této situace je sebeomezení v podobě ústavní dluhové brzdy hazardováním s budoucností státu a omezováním demokratické suverenity naší země.
Finanční ústava by dále přispěla k dojmu, že za vzrůst dluhu jsou odpovědné výdaje státu či jiných veřejných subjektů. Opak je však pravdou, neboť výdaje ČR na sociální politiku jsou relativně nízké a za růst dluhu mohou primárně faktory na straně příjmů.
Zřízením Národní rady rozpočtové odpovědnosti jako nezávislého orgánu se posiluje dojem, že státní rozpočet je věc odborná, ohledně které mají nad „nezodpovědnými“ politiky dohlížet experti. Toto vede k omezení politické soutěže a ohrožuje to tím systém pluralitní demokracie, neboť tato rada by výrazně vstupovala do realizace volebních programů jednotlivých politických stran a omezovala ji.

Z praktického hlediska je třeba za nejnebezpečnější označit ustanovení, že v případě dluhu určité výše nelze zvyšovat výdaje státního rozpočtu/zdravotních pojišťoven oproti roku před dosažením této výše dluhu (čl. 8 odst. 4 a 5 návrhu finanční ústavy). To by znamenalo, že výdaje by byly zastropovány na určité výši a nebyla by žádná možnost, jak tyto výdaje v následujících letech navýšit; tato situace by přitom mohla trvat léta (respektive až do zrušení finanční ústavy). Přitom např. náklady za zdravotní péči by dále narůstaly, a tak by fakticky docházelo k omezování zdravotní péče poskytované z veřejného zdravotního pojištění.

Nesouhlasíme dále ani s názorem, že přijetí finanční ústavy v této podobě je závazkem vyplývajícím z práva EU. Sám vládní návrh označuje za implementaci práva EU jen menšinu svého textu.

Za Křesťansko – sociální platformu ČSSD :

František Bublan, Pavel Čižinský, Jaroslav Konečný, Šimon Krmenčík, Miroslav Německý, Filip Outrata, Anna Šabatová, Petr Šikýř, Ivan Štampach

Křesťansko – sociální platforma ČSSD
Hybernská 7, Lidový dům
110 00 PRAHA 1

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

S prohlášením platformy souhlasím Pátek, 1.Února 2013, 16:55:33

Myslím, že by stálo za to dát i ostatním občanům možnost, aby svým podpisem projevili s prohlášením souhlas.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.