Odbory odmítají ústavní zákon o finanční ústavě. Jsou přitom přesvědčení, že se návrh ústavního zákona nedá posuzovat sám o sobě bez jasného a zřetelného ukotvení v současné realitě vývoje veřejných financí a státního dluhu.

„A zde situace není nijak dobrá. Po završení osmi let vlády ,rozpočtově zodpovědných‘ pravicových koalic se státní dluh České republiky zvýší na dvojnásobek výchozí hodnoty, tedy na přibližně 1,9 bilionu korun," připomněli v tiskovém prohlášení odboráři.

Připomněli také, že při samotném jednání tripartity byl tento bod programu stažen s tím, že bude projednán samostatně do konce ledna letošního roku. Toto jednání se ale již neuskutečnilo. Vláda ústy premiéra Petra Nečase na předsednictvu Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) sociálním partnerům slíbila, že v tripartitě bude návrh tzv. finanční ústavy řádně projednán v termínu mezi prvním a druhým čtením v Parlamentu ČR.

Českomoravská konfederace odborových svazů proto považuje za nutné připomenout své původní stanovisko k tomuto zákonu, neboť je přesvědčena, že jeho přijetím by došlo k dalšímu zhoršení jak hospodářské, tak sociální situace v České republice.

Vedení odborů ve svém hodnocení finanční ústavy připomnělo, že návrh ústavního zákona je předkládán bez návrhu prováděcího zákona, na který se návrh ústavního zákona odvolává. Podle jejich názoru je to naprosto nepřijatelné. Již samotný tento fakt je proto vede k přesvědčení, že takto podaný návrh nelze se vší vážností vůbec projednávat a je nutno ho odložit.

Odboráři také připomněli, že to není poprvé, kdy se v české politice rodí myšlenka na uzákonění rozpočtové politiky. „Již v první polovině devadesátých let přišla tehdy vládní ODS s myšlenkou o věčné vyrovnanosti státního rozpočtu, kterou chtěla zavést příslušným zákonem. Také to tehdy bylo po zásluze odmítnuto,“ uvedli Martin Fassmann a Jaroslav Ungerman z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

ČMKOS přitom podle nich považuje skutečnou nápravu veřejných financí a jejich dlouhodobou udržitelnost vedle naprosto nezbytné podpory ekonomického růstu za jeden ze základních úkolů hospodářské politiky státu.

Odboráři mají zároveň zásadní výhrady k politice současných pravicových vlád, které pod heslem nápravy veřejných financí situaci v české ekonomice ve skutečnosti podle odborů zhoršují. ČMKOS je zároveň přesvědčena, že se návrh ústavního zákona nedá posuzovat sám o sobě bez jasného a zřetelného ukotvení v současné realitě vývoje veřejných financí a státního dluhu.

„V oblasti veřejných financí dokázala do roku 2006 současná vládní koalice — která se mezitím přejmenovala, ale tvoří ji stále stejní politici — beze zbytku vyčerpat rozpočtové rezervy (asi 180 miliard korun), které zdědila od předchozích vlád,“ připomněli ekonomičtí experti ČMKOS.

Stále zřetelněji se tak podle nich ukazuje fakt, že rozpočtový proces v České republice je nekvalitně řízen, plánován a kontrolován.

„Jsou sestavovány rozpočty postavené na stále fiktivnějších příjmech. Místo koncepční dlouhodobé rozpočtové politiky se pak řídí veřejné finance České republiky ze dne na den rozpočtovými balíčky kombinovanými s průběžnými škrty na výdajové straně státního rozpočtu. Je výmluvné, že právě o škrtech a jen o škrtech také mluví navržená finanční ústava,“ uvedly odbory.

Škrty přitom podle nich neznamenají nic jiného než výrazný nárůst skrytých dluhů. Těmi je dnes poznamenána celá infrastruktura českého státu — obranou a bezpečností počínaje přes zdravotnictví, školství, kulturu, ochranu životního prostředí až například po dopravní infrastrukturu.

„Vytváří se však dluhy i na životní úrovni většiny českých občanů,“ doplnili odboráři s tím, že se veřejné finance při neschopnosti potlačit všudypřítomnou korupci a při zjevně nekvalitním plánování a řízení procesů v oblasti veřejných financí opět napravují nejjednodušším způsobem — snižováním životní úrovně občanů: zaměstnanců, důchodců, nezaměstnaných, nemocných, nízkopříjmových sociálně potřebných rodin.

Na to, aby Nečasova vláda prokázala svůj opravdový zájem o nápravu veřejných financí, na zavedení jednoduchého pořádku na výdajovou i příjmovou stranu veřejných rozpočtů, měla přitom podle odborů dost času.

„Současná vládní koalice měla dost času k nápravě veřejných financí a neudělala v podstatě nic. Na žádné z podle ČMKOS zásadních opatření současná vláda nepotřebovala a nepotřebuje ani finanční ústavu ani Národní rozpočtovou radu,“ uvedli Fassmann a Ugerman.

„Nelze se zbavit pocitu, že tímto zákonem se snaží současná vládní koalice podtrhnout nohy příští vládě. Prostě vytvořit pro ni takové podmínky, které bude mimořádně obtížné zvládnout. A to při vědomí, že v příštích letech to nebude tato současná koalice, která bude vládnout,“ dodali experti ČMKOS.

Podle nich je zkrátka finanční ústava zcela zbytečná. „Pokud zde bude u moci vláda, která chápe, jaké procesy v ekonomice probíhají, která umí racionálně reagovat na změnu podmínek vývoje ekonomiky, na hospodářskou krizi, pak je tato instituce jen pokusem zajistit někomu dobré bydlo,“ uvedly odbory

Zákon o takzvané finanční ústavě byl vládou předložen na jednání Rady hospodářské a sociální dohody 20. prosince 2012. Premiér a předseda vlády Petr Nečas pak tento týden poté, co TOP 09 vyzvala koaliční partnery k tomu, aby se vláda zavázala k přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu, uvedl, že považuje za podstatné právě přijetí finanční ústavy.

Podle něj je finanční ústava faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu. „Schválení finanční ústavy bude faktickým testem toho, kdo v České republice chce realizovat politiku rozpočtové odpovědnosti,“ tvrdí premiér a předseda ODS.