Ještě před dvěma týdny žilo Jordánsko dramatem uneseného pilota Muáze Al-Kasásby. A otázkou, zda se jej podaří s organizací Islámský stát (IS) vyměnit za teroristku čekající na popravu v jordánském vězení. Ve středu 4. února se zemí otřásla zpráva o děsivém videu, kde ozbrojenci z IS pilota Muáze upálili zaživa. Už od rána se mezi lidmi nemluvilo o ničem jiném, nikdo nemohl uvěřit tak zbytečné a nelidské krutosti. V rádiu hrály celý den vlastenecké písně a promlouvali politici, vykladači islámského práva, imámové z mešit i intelektuálové. Všichni vyjadřovali lítost nad smrtí mladého pilota, prohlašovali jej za mučedníka a nemohli přijít IS na jméno. Intelektuálové a učenci odsuzovali zejména fakt, že IS si do jména vetkl „islám“, přičemž jejich chování islámským principům odporuje. Citovali verše z koránu, které dokládaly, že IS se islámu stokrát zpronevěřil a pošpinil jeho pověst. Posluchači volali do vysílání a expresivně nazývali teroristy z IS jako „šajátín“ (ďábly) nebo „kiláb“ (psy).

Den nato se rozšířilo, že Jordánsko vysílá jako odvetu proti IS několik letadel a že v reakci na popravu Muáze přikročí k popravě teroristky, kterou IS požadoval osvobodit. Rádio ten den začalo vysílat dlouhé nahrávky zvuků letících bojových letadel a padajících bomb na pozadí národních básní, slavnostně pronášených proslovů a sborem zpívaných písní. Nazítří se po páteční modlitbě měly po celé zemi odehrát demonstrace jako výraz jednoty Jordánska, podpory krále Abdulláha II. v boji proti IS a vyjádření odsouzení kruté vraždy pilota.

A skutečně, Husajnovská mešita v nitru starého Ammánu praskala v pátek po poledni ve švech. Lidé se modlili i na náměstíčku před mešitou a dokonce i na silnici, která se proto uzavřela. Po modlitbě okamžitě rozvinuli transparenty a začalo se skandovat.

Náměstí před mešitou bylo úplně plné: muži, ženy i děti, mnozí oblečení do národního „kroje“ — červenobílého šátku kufíja, který zde nosí muslimští beduíni i křesťané; přišli i cizinci, invalidé na vozících, celé rodiny. Lidé nesli transparenty: „Všichni jsme Muáz“, „Společně jsme silnější“ nebo „Ne terorismu“. Přišly i celé „cechy“ nebo pracovní kolektivy a na látkové transparenty připevněné na bambusových hůlkách napsaly vlastní hesla s podpisem „vedení hotelu toho a toho“ nebo „pracovníci dopravní firmy té a té“.

Mocnou přítomnost měly na demonstraci kmeny, které stále silně hýbou jordánskou společností a politikou. Někteří šejkové se zavěsili jeden do druhého a krásně oblečení do slavnostních bílých, zlatých a hnědých rouch kráčeli bok po boku a zpívali písně. Jak komentovali někteří Jordánci, sešly se na demonstraci dokonce kmeny, které jsou za normálních okolností ve sporu (například region Salt a Karak), tady však kráčely jednotně jako Jordánci, kterým vmetl IS ránu do tváře.

Také mnohé obchody, auta i policejní motorky vylepily plakát s Muázem na pozadí jordánské vlajky. Vznikaly tak až dojemné paradoxní instalace, například když prodejci masa vylepili Muáze do vitríny mezi zavěšené kusy hovězích žeber — inu, každý vyjádřil svoje emoce a postoj v kontextu vlastního života a povolání v plné upřímnosti svého rozhořčení a vlasteneckého zápalu.

Bylo zvláštní vidět hřmotný arabský dav, který neprotestuje proti někomu, ale chce primárně vyjádřit jednotu a postavit se za vládu a krále. V podobném rytmu, jako v lednu 2011 Tunisané skandovali „Lid chce svrhnout režim“, provolávali dnes Jordánci „Lid chce krále Abdulláha“, protože stojí za ním a podporuje výpad proti IS. Nicméně ve městě Karak, kde se nachází významný křižácký hrad téhož jména a odkud pilot Muzáz pocházel, došlo i k incidentům, kdy byl král kritizován. Nejprve proto, že nedělá dost pro záchranu rukojmího, a poté v bezprostřední reakci na jeho smrt jako výtka, že se neudělalo dost.