A zakázali zpívat... islám, hudba a evropské hodnoty

Pokus islámských radikálů o ovládnutí škol v britském Birminghamu ukazuje, že frontová linie boje proti radikálnímu islamismu je blíž, než jsme ochotni si připustit.

Tak trochu ve stínu ofenzívy ozbrojenců organizace ISIS v chaosem zmítaném Iráku proběhla českými médii zpráva o pokusu islámských radikálů ovládnout státní školy v druhém největším britském městě Birminghamu. Podle všeho se jedná o předem promyšlenou a organizovanou kampaň ze strany radikálních muslimských skupin.

Trojský kůň Evropy
V rámci tzv. operace Trojský kůň prostřednictvím Rad guvernérů školy tvořených z rodičů žáků dosazovali ve školách ředitele, rušili předměty, které podle jejich názoru odporují islámu, jako hudební výchovu, umělecké předměty vůbec či tělocvik.

Podle inspektorů z britské školní inspekce Ofsted vládla ve školách atmosféra strachu a zastrašování, nemuslimské ženy byly označovány za bílé prostitutky, na vyučování byli zváni agitátoři Tálibánu. Žákům bylo zakázáno slavit Vánoce a Velikonoce.

Tolik výběr z novinových zpráv o dění na birminghamských školách, které zaplnily britské deníky a něco z nich prosáklo i do českých médií. Ta ovšem v těchto dnech spíš informují o tom, jak ministr zahraničí Zaorálek vysvětloval diplomatům arabských zemí výroky prezidenta Zemana, že krvavé činy islámských radikálů vyplývají ze samé podstaty islámské ideologie.

Pokud se zprávy britské školní inspekce zakládají na pravdě a pokud se podobné případy budou v evropských zemích se silnými muslimskými menšinami opakovat, neznamená to nic jiného než potvrzení toho, že frontovou linií boje proti islámskému fanatismu dnes není jen Sýrie či Irák, ale i sama Evropa.


V řadě islámských zemí je hudba nejen součástí školních kurikul, ale je dokonce podporována. Foto en.wikipedia.org

Jak se dalo čekat, ozvali se současní či bývalí britští politici a nešetřili výmluvnými slovy o potřebě daleko víc zdůrazňovat „britské hodnoty“ svobody, demokracie a tolerance a být v jejich prosazování silnější, slovy premiéra Camerona „svalnatější“. Nic proti tomu. Potíž je v tom, když podobně mluví například někdejší premiér Tony Blair, který svou neochvějnou a dodnes obhajovanou podporou americké invaze do Iráku ve výsledku vítěznému tažení islámského fanatismu napomohl tak jako málokdo jiný.

Hudba jako nepřítel islámu?
Zákaz hudební výuky, odmítnutí hudby snad víc než cokoli jiného symbolicky vyjadřuje sílu a hloubku kulturního střetu, který události na britských školách dokládají. Hudba byla od samých počátků v dobrém i ve zlém neodmyslitelnou součástí Evropy a její duše, společnou všem náboženstvím a církvím, ideologiím a režimům. Hudba zněla na bohoslužbách, přehlídkách vojsk, demonstracích a protestních shromážděních. Jen zlí lidé neznají žádné písně, říká jedno německé přísloví.

Stojí za to pokusit se o letmý přehled toho, jak je na tom se školní výukou hudby islámský svět. Nikoli překvapivě, zcela zakázána je hudební výuka ve školách v Saúdské Arábii. Není ani předmětem studia na univerzitách. V saúdskoarabské společnosti přesto není hudba zcela nepřítomná, existují organizace pečující o tradice arabské hudby a umění.

Jak je na tom hlavní konkurent Saúdské Arábie, šíitský Írán? V roce 2010 zakázal výuku hudby i na soukromých školách – na těch veřejných byla zapovězená již předtím. Hraní na hudební nástroje podle zástupce ministerstva školství odporuje hodnotám islámu. Bohatá hudební kultura Persie a Íránu se, zdá se, dostala do rukou špatných správců.

V Pákistánu hudební, stejně jako výtvarná výchova ve veřejných školách, tvořících zhruba 85 % všech škol, zcela chybí. V nějaké formě se provozuje pouze ve školách privátních. V zemi s bohatou a rozmanitou hudební tradicí samozřejmě múza hudby Euterpé zcela nemlčí; jen je zřejmě považována za neislámskou a proto vypovězena ze školních tříd.

Svět islámu je nicméně velký a rozmanitý, a v řadě zemí je hudba nejen součástí školních kurikul, ale je naopak podporována, ať již ve formě tradiční, například arabské hudby, či západní vážné hudby, tak je tomu například v Jordánsku, v severoafrických zemích či třeba v Indonésii.

Ve většinově muslimském Mali, v hudebním světě proslulém jmény jako Ali Farka Touré, Salif Keita, Oumou Sangaré či Tinariwen, se v loňském roce radikální islamisté pokusili silné kořeny hudební tradice západoafrické pouštní země zlikvidovat.

Evropské hodnoty a jak za ně bojovat
Fanatický islamismus je jednou z nejvážnějších hrozeb dneška a to nejhorší, co by se dalo dělat, by bylo ji obcházet nebo zlehčovat. Téměř paralelně se odehrávající události v Iráku a Sýrii na jedné straně a v Británii na straně druhé ukazují, že je ve skutečnosti jen jedno velké propojené dějiště: tak jako militantní muslimové ze západoevropských zemí dnes odcházejí bojovat svou křižáckou válku do Levanty, radikální ideje volně proudí z náboženských škol na Arabském poloostrově a šíří se do Evropy.

Není tak těžké upozornit na problém a uvědomit si jeho závažnost, i když ani to není ničím samozřejmým. Mnohem těžší je nacházet skutečná řešení, dosáhnout pro ně podpory a zajistit, aby se jejich uskutečňování nezvrhlo ve svůj pravý opak.

Vrátíme-li se k britským školám, konkrétním řešením by mohlo být lépe kontrolovat stav škol a dodržování osnov, umět si vynutit, aby například hudební či umělecká výuka – tak jako vždy – byla povinným předmětem. To bude možná malý, ale důležitý počin.

Problémy vycházející ze soužití s početnými muslimskými menšinami v západní Evropě nemají žádné jednoduché, definitivní řešení, protože jakékoli „konečné řešení“ by skoncovalo především se samotnou Evropou a jejími hodnotami.

Není jiná cesta než sled jednotlivých, praktických a do konkrétního kontextu zasazených kroků. A k tomu je nutné dobré, zevrubné a nezjednodušené poznání, počítající s rozmanitostí a umějící dobře rozlišovat.

My Evropané bychom si snad z dnešní hrozivé islamistické ofenzívy mohli vzít poučení v tom, že ne pyšné a nadřazené vnucování „západních hodnot“ svobody a demokracie druhým (často jen zastírající jiné, mocenskopolitické či zištné motivy), ale důsledný boj za vlastní hodnoty na své, již, jak se zdá, vyčerpané a úrodnost ztrácející půdě je to, co nám může pomoci získat si skutečnou úctu a respekt. A také udělat něco pro svou duši.

A co si myslíte vy? Diskuse (32 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Divná čísla bez uvedených zdrojů a některé souvislosti pomíchané Středa, 18.Června 2014, 15:23:58

Nedokážu se vyjádřit ke všem faktům, uvedeným ve Vašem článku. Avšak přinejmenším tři údaje jsou zkreslené:
1. Bohatá hudební tradice Persie a Íránu patří do kulturního okruhu šíitského islámu. Islámští radikálové na globální úrovni jsou v naprosto drtivé většině sunnité. K sunnitské větvi islámu se hlásí i většina britských muslimů. Nějaká perská hudební tradice je jim v lepší případě ukradená. Sunnité nebyli a nejsou od toho, aby pečovali o šíitské kulturní tradice.
2. Zajímal by mne zdroj informace o tom, že 85% škol v Pákistánu je veřejných. Podle UNESCO z celkového počtu žáků a studentů dochází na výuku do státem zřizovaných škol 69% (s tím, že ve městech je to téměř přesně polovina - 49% žáků a studentů z měst). Kde se vzal rozdíl 16%?
3. Zajímal by mne i zdroj informace, že "hudební, stejně jako výtvarná výchova ve veřejných školách [v Pákistánu], zcela chybí". Mohu jen říct: není tomu tak, od předškolních zařízeních až po střední školy. I když je pravda, že na NĚKTERÝCH školách, se tyto předměty, pravda, nevyučují. V Pákistánu exitují i akademie múzických umění na úrovni vysokých škol.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

2 dodatky: proč Balúčové nechtějí ve škole zpívat a jak kreslí Pathánci Středa, 18.Června 2014, 15:33:15

Ještě dva dodatky:
1.
V pákistánské provincii Balúčistán se Balúčové brání školní docházce do státem zřizovaných škol a hudební výchově tamtéž. Důvod je ovšem politický: státem zřizované školy vyučují podle osnov, které zkresleně vykládají vznik občanské války na území Balúčistánu, případně popírají, že nějaký konflikt existuje. A nutí děti zpívat 2x denně pákistánskou hymnu a případně vlastenecké (= Paňdžábce oslavující) písně.
2.
I ve velice konzervativní provincii Chajbar-Pachtúnchwa (dříve Severozápadní Pohraniční Provincie - NWFP) se na základních a nižších středních školách vyučuje výtvarná výchova. S jedním specifikem - zobrazované postavy nesmějí mít obličej (a v NĚKTERÝCH učebnicích nemá většina postav obličeje).

Prectete si to jeste jednou slecno Mickalova. Středa, 18.Června 2014, 18:56:51

Filip Outrata nikde nepise, ze by sunite meli pecovat o siitske kulturni tradice. Pokud od nej zadate uvedeni zdroju, mela byste to udelat take.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Omlouvám se, pan Kuchejda má pravdu - špatně jsem přečetla odstavec Středa, 18.Června 2014, 19:11:46

Pane Kuchejdo, máte pravdu, špatně jsem přečetla ten odstavec o hudbě v Íránu. Omlouvám se panu Outratovi za výtku k tomuto bodu, nebyla k věci.

Filip Outrata - Praha

Vážená paní Mičkalová, Středa, 18.Června 2014, 21:09:51

děkuji za kritické poznámky. Pokusil jsem se poskládat informace o výuce hudby v islámských zemích z veřejně dostupných zdrojů. pro Pákistán jsem vycházel z následujícího zdroje: Prof. Sajida Haider Vandal: Art Education in Pakistan: A case study of bringing art to school children at the informal level. Paper presented at the UNESCO Regional Expert Symposium on Arts Education in Asia, Hong Kong, 2004. Pochopitelně je to jen jeden zdroj, byť se mi zdál být důvěryhodný. Vaše doplňující poznámky jsou důležité a dokreslují celkový obraz, díky za ně.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Děkuji za uvedení zdroje Středa, 18.Června 2014, 21:40:6

Vážený pane Outrato, děkuji za info. Já vycházela z poslední hloubkové studie UNESCO v Pákistánu z roku 2007.
Bohužel, staistické údaje jsou velice nepřesné. Podle mého soukromého názoru bude procento dětí na státních školách ještě menší než oněch 69% z roku 2007, protože existují i "mrtvé duše", započítané do statistiky UNESCO (tato organizace získala podklady z vládních zdrojů). Ony existují celé "mrtvé školy" - viz. např. http://www.dawn.com/news/1046903.
K výuce hudební a výtvarné výchovy na pákistánských státních školách nemohu najít žádný oficiální zdroj, nicméně jsem navštěvovala rodiny z různých oblastí Pákistánu a viděla jsem, co se děti učí a podle jakých učebnic (některé učebnice mám i v Praze).
Kromě toho existuje i lidová kultura, ve které hraje hudba naprosto zásadní roli. Kde se sejde pár obyčejných Pákistánců, tam se začne za chvíli pro zábavu a potěšení zpěvavě přednášet poezie a zpívat. Sice to extrémisti neradi vidí, ale naštěstí je (zatím) tenhle lidový proud mnohem silnější než rakovina extremismu.
Bohužel, v Evropě jsou často muslimové "papežštější než papež", když vymýšlejí a prosazují různé zákazy a příkazy, pro které nelze najít "ortodoxní", historickou ani kulturní oporu.

Filip Outrata - Praha

Souhlasím Středa, 18.Června 2014, 22:33:13

a také jsem se pokusil naznačit, že soudobý trend ortodoxního výkladu je v rozporu s tradicemi lidové kultury včetně kultury hudební, a jistě je velký rozpor mezi reálnou přítomností hudby v životě lidí v daných zemích a jejich nepřítomností ve školních osnovách. Spolu s Vámi doufám, že tyto tradice, stejně jako otevřenější a inkluzivnější pojímání islámu, mohou převážit nad extremismem.

Martin Profant - Praha 7

Evropská frontová linie? Čtvrtek, 19.Června 2014, 18:35:57

S velkým zájmem jsem si četl o školních osnovách v Iranu a Pákistánu, ale ani z článku, ani z diskuse jsem moc nepochopil, jak to souvisí s " frontovou linií boje proti islámskému fanatismu" v Evropě.
V čem je strategie ovládání školních rad jiná, když to dělá muslim a když to dělá křesťanský fanatik? Není to zase tak dlouho (2008? ale můžu se o rok či dva mýlit), co reprezentativní sdružení britských učitelů varovalo před školami, ve kterých se prosazuje potlačování standardní biologie kreacionismem. Existují dost rozsáhle a smutné seznamy knih vyřazených ze školních knihoven, protože v rodičovských radách převládl ten či onen fanatismus (nikoliv nutně náboženský a není to problém jen v Británii).
Naučili jsme v Evropě kdysi, jak ze škol fanatismus vytlačit či ho v nich alespoň omezit na přijatelnou míru. Předpokládalo to ovšem dost výraznou roli státu a s tou dnes máme trochu problém. Nicméně i dnes by mělo platit, že pokud v nějaké škole trpí či podporují, aby její učitelé označovali nějakou skupinu žen pro jejich náboženskou, národní či rasovou příslušnost za "bíle prostitutky" (anebo "špinavé cikánky", abychom nebyli tak daleko od domova), sluší se vyhnat ředitele a případně další odpovědné, v nejhorším školu zavřít (pokud nechce spolupracovat v Británii rada a u nás zřizovatel).
Nepochybuji o tom, že v Evropě máme muslimské extrémisty a myslím, že je nemusíme odnikud dovážet, děláme pro jejich kultivaci sami, co se dá (takový šátečkový zákon je lepší než petriho miska), ale na školy frontová linie boje proti nim nepatří, ty musíme umět udržet v civilní zázemí.

Pane Profant pozor na to sebemrskactvi. Čtvrtek, 19.Června 2014, 19:29:37

Ten satecek je jen takova drobnost. V Nemecku neni sateckovy zakon, presto podle vcerejsi zpravy ministra vnitra odjelo asi tri sta "nemeckych muslimu" "ziskavat bojove zkusenosti" do Iraku. Nikdo se netesi na navrat "ostrilenych veteranu". Islam se prece jen od krestanstvi lisi. Jak udrzite civilni zazemi, kdyz vam zacky odmitnou chodit do telocviku z duvodu viry ?

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 20.Června 2014, 07:38:4


Šátečky by mně koneckonců nevadily.
Ať si je holky ve Frankreichu klidně nosí ...

S islámem mám zásadní problém, který se netýká jiných náboženství.

Je to problémem s KLADNÝM (i kdyby neaktivním - zatím) postojem islámské společenské většiny k agresi, násilí ve jménu víry, v pronásledování odpadlíků, v netoleranci obecně.
Starý zákon obsahuje lecjaké svinstvo - ale křesťanské společenské většiny to prostě nevstřebávají.
je směšné si myslet, že to způsobuje neexistence islámského papeže a jednotícého výkladů - křesťanství je záplava církví a postoje společenských většin neislámských národů nejsou přitakávající vůči extrémismu.

O to jde!

Ne o existenci těch či oněch extrémistů.

Extrémisty a nesnášenlivé radikály bychom (i když méně než v případě islámu) nalezli i u jiných náboženství ...


Nechci nikomu vnucovat liberální osvícenecké postoje - chci je pouze chránit ...

... nic jiného.

Filip Outrata - Praha

M. Profantovi Pátek, 20.Června 2014, 10:32:1

Vidím (nejen z Vaší reakce), že formulace o "frontových liniích" zní pro někoho příliš válečnicky. Taky si nemyslím, že na školách by se mělo válčit, postup který popisujete (v nejhorším školu zavřít) je realistický a dostačující.
Ovšemže lidé extrémních názorů jsou i v jiných náboženstvích; třeba katolický lékař, který odmítne ženě v ohrožení života provést interrupci. Ovšem je tu, jak upozorňuje např. pan Kuchejda, jistý rozdíl: tito extrémisté nejezdí vést svatou válku do Sýrie či Iráku a sbírat zkušenosti, jak pak válčit v Evropě (nebo v Saúdské Arábii?)

Martin Profant - Praha 7

Pro PK a MT Pátek, 20.Června 2014, 10:58:39

Šátečkový zákon není drobnost, je to projev selhání evropské civilizovanosti. rezignace na právě ty liberálně osvícenské postoje, které nechce MT nikomu vnucovat. Já na rozdíl od něj v oblasti náboženské toleranci chci. N
A jak udržím civilní zázemí, když mi žačky odmítnou chodit na tělocvik z náboženských důvodů?
Z Velké Británie znám dvě hezká řešení. To první spočívalo v náhradních hodinách, místo tělocviku doučování v předmětech, které dotyčné nešly anebo rozvíjející předměty -- intenzivní a náročná práce se žákyní; kupodivu většina dívek po pár hodinách nahlédla, že ten tělocvik je vlastně v pořádku. To druhé nebylo universální, vycházelo z důvodů odmítání tělocviku, které dost často souviselo s požadavky na cvičební úbor. Stačilo, když Rada školy schválila bezpečný a přitom z hlediska tradice přijatelný dres. Dokonce se podle té paní učitelky, co mi to na Maltě vyprávěla, moc nepoužíval, nebyl příliš slušivý a marnivost ženská jde napříč náboženským přesvědčením.

Miroslavu Tejklovi
Mohl byste mi vysvětlit, za
a) Odkud, pokud jde o muslimy v Evropě, čerpáte tu jistotu o podobném postoji muslimské většiny k agresi? Odkaz na výzkum nebo něco podobného,
b) Jak jste dospěl k tomu, že netolerance je nějak výrazněji záležitost právě muslimské společenské většiny (A co to je?) Od širé Rusi po Severní Irsko máme v Evropě krvavých záležitostí, které bez rozlišného náboženství aktérů a schvalování agrese ve jménu ochrany víry zůstávají nepochopitelné.

P. Profantovi. Pátek, 20.Června 2014, 14:02:46

ad1) Prvni reseni je kapitulace pred islamem a rezignace na sekularni skolstvi. To prece nemuzete myslet vazne. Pak uz klidne muzeme prijmou sariu.

ad2) Dres samozrejme odlisuje muslimky od ostatnich a tim prirozene vytvari postoj "my a oni". Dovolil bych si s uspechem pochybovat, ze to nema dusledky pro dalsi vyvoj deti. A o tom obleceni vetsinou nerozhoduji deti, ale rodice.

Pan Tejkl cerpa svoje presvedceni patrne z Fatwy na Salmana Rushdiho, z nekolika pokusu o zavrazdeni redaktoru casopisu v souvislosti s karikaturami Mohameda a krvavymi protesty v teto souvislosti. To jsou jen namatkou vybrane priklady. Tolerance ke krestanstvi v Saudske Arabii je svetoznama. Potrebujete jeste prihodit vrazdy knezi v Turecku a Syri ? A neodpustim si. V Novem zakone biti zen neni v Koranu je.


Martin Profant - Praha 7

Opravdu? Pátek, 20.Června 2014, 20:44:41

A co říkáte tomu, že máme panel pro doporučení učebnic, které dostanou doložku MŠMT, a v tom panelu sedí zástupce biskupské konference? V roce 2004 se zachoval tehdy delegovaný zástupce příliš velkoryse a prošla čítanka s jedním poněkud odvážnějším textem a přišel o práci. V novém vydání čítanky už ten text nebyl.
Nějak mi to, že mladým slečnám poskytnu o důvod víc, jak se vyhnout tělocviku, přijde z hlediska rezignace na sekulární školství nevinnější.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Sobota, 21.Června 2014, 09:00:25

Mám dojem, že nedávno tu byla v nějaké diskusi řeč o tom, jak jsou u nás ateisté privilegovaní...

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Pane Kolaříku. Sobota, 21.Června 2014, 09:35:37

Já jsem reagovala čistě jen na to, co řekl M. Profant, že totiž v panelu na schvalování učebnic sedí zástupce biskupské konference. Samozřejmě ani nevím, jestli to tak opravdu je. Člověk nemusí být naprosto všeho znalý a všechno si ověřovat, aby mohl na něco reagovat.
Samozřejmě si můžete myslet, že tou poznámkou někam mířím, v tom případě vám to lze jistě jen těžko vymluvit.
Vy se cítíte s věřícími nějak svázán, máte potřebu se jich zastávat, ale já se necítím být nijak svázána s ateisty, jak si možná myslíte. Vůbec nejsem proti věřícím (dokonce se ani nepovažuji za úplnou ateistku), ale mám jistou obavu z vlivu církví. Není totiž jisté, že ten vliv musí být zásadně pozitivní.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Sobota, 21.Června 2014, 09:46:46

A já jsem si zase vzpomněla na Ivanu Recmanovou a její konstatování, přičemž se mně zdálo, že obě konstatování logicky stojí tak trochu proti sobě. Proto jsem reagovala.
Ale nic, svět nemusí být vždy logický.
Už mlčím, pane Kolaříku.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 21.Června 2014, 10:58:33

Ano, pane Profante.
Obrovský světový výzkum veřejného mínění v islámských zemích.
Na FB byl zmiňován i s potřebnými odkazy a jeho věrohodnost nebyla pokud vím tehdy zpochybňována ...



Martin Profant - Praha 7

Miroslavu Tejklovi Sobota, 21.Června 2014, 11:39:43

Já se ale ptal na Evropu. Protože o tu tady jde.
Aby bylo jasno, nepopírám, že se v Evropě potkáte s ohavnými agresivními formami muslimské sebeidentifikace. Nejsou ale výsadní a nevím, zda jsou většinové. Já se pochopitelně potkávám spíše s velmi tolerantními muslimy, v akademické prostředí asi nic nečekaného. A to, že si popovídám v Praze nebo v Mnichově s kurdský nebo tureckým prodavačem kebabu a svorně si zanadáváme na fanatické blbnutí mi taky obrázek nedá, protože, kdyby ten prodavač byl fanatik, na na to řeč nepřijde. Takže mám podobně jako v případě anticikánismu sklon k přesvědčení, že ta intolerance není tak rozšířená, jak by se zdálo ze sdělovacích prostředků. Ale vím, že je to dáno perspektivou a právě proto mě takový výzkum zajímá.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 22.Června 2014, 00:29:5

Hmmmm a dopracoval se už islám třebas k tomu, že odpadlíku od víry nehrozí žádný trest; že je věřit a nevěřit ponecháno svobodné vůli jednoho každého?

Zákaz šátků ve veřejných institucí, zavedl asi jako první Mustafa , Kemal, řečený Attatürk, před skoro sto lety. Turek, muslim. Věděl moc dobře proč.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 22.Června 2014, 04:32:23

Nenapadlo Vás, pane Profante, že ti muslimové, se kterými hovoříte, Vám své skutečné názory prostě nemusejí říci?

Na FB byl onen grandiózní průzkum zmiňován ... pan Pavel Vachtl bude mít odkazy ... jistě to lze najít zpětně ...

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Neděle, 22.Června 2014, 06:56:0

Domnívat se, že zákaz šátků může něco vyřešit, je stejné, jako domnívat se, že zákaz dlouhých vlasů, hipísáckého oblečení a podobných jevů v šedesátých a sedmdesátých letech, by zachránilo modernu před postmodernou.
Ten Attatürk jednal v souladu s duchem doby, nikoli proti němu.

Martin Profant - Praha 7

Ad... Neděle, 22.Června 2014, 11:43:44

Vojtěchovi Klusáčkovi
Ono je náboženství -- a pak jeho praktikování a působení v určité společnosti a době. Kanovník Kosmas považoval ve své kronice vraždění židů za obzvláště bohulibý a křesťanskou naukou zdůvodněný čin, jistý Tiso o pár století později zdůvodňoval svojí podporu nacistického vyvražďování citacemi Krista. a přes toho Tisa v Evropě převažuje v moderní době působení křesťanství jako -- s pathosem osvícenských teologů a německých klasických filosofů řečeno -- náboženství svobody. A přes Biblický pás pravděpodobně převažuje i v USA.
A podobně se podle zemí a sociálních prostředí projevuje i islám. Z hlediska výkladu má své Tisy, své Gutiérreze a své Martiny Luthery Kingy, z hlediska žité praxe své "biblické pásy" a své...prostě tolerantní místa (tady si nevybaví obecně uznávaný příklad v "křesťanském" světě)

Nebyl to jen Attatürk, dost striktní zákaz býval v Tunisku a nejspíš i jinde. S podstatnými rozdílem vůči Francii:
a) Nešlo o zákaz symbolů spojených právě s jedním náboženstvím při okázalé tolerancí symbolů jiných náboženství, ale plošnou sekularizaci škol a dalších veřejných institucí.
b) Neřešil se tak mimořádně pitomým způsobem vztah majority a minority. Nejděsivější argument pro zákaz šátečku bylo zdůrazňování toho, že jeho nošení je vynucováno společenskou represí a že dívka, která ho v určitých předměstích nenosí, je vystavena statisticky mnohem vyššímu riziku znásilnění. Takže místo řešení lokální bezpečnosti zakážeme šátek.
Tohle arogantní zaměření a použití zákazu, nikoli zákaz sám, činí z francouzského šátečkového zákona potenciální zdroj fanatismu.
Paní Eva Hájková má ve svém srovnání pravdu. Zákazy dlouhých vlasů a džín a právě tak zákazy nošení křížků na ledakteré střední škole nejen ničemu nezabránily, ale právě ta represe dávala tomu nošení symbolický význam -- a proto vytrvalost.


Miroslavu Tejklovi
Napadlo, jasně to píšu. Proto mě ta evropská situace zajímá z pohledu výzkumu.

Pro p. Profanta. Neděle, 22.Června 2014, 12:24:43

No nemusime az ke Kosmovi. Otec vlasti Karel, taky na upalovani zidu profitoval, ale Karla mame ( na rozdil od Hitlera) radi.
Co se tyce satecku. Sateckovy zakon neresi problem islamskeho ortodoxniho fanatismu. Retardery v ulicich take neresi zpupnou blbost ceskych ridicu. Ale obe skupiny jsou smerovany k tomu, aby se jejich skodlivost omezila. Jeden dulezity rozdil mezi sateckem a krizkem tady je. Krizek vetsinou takrzka neni videt a obavam se, ze na rozdil od satecku by jste tezko hledali krestanskou divku ci chlapce, ktery jej nosi z donuceni. A to je pro mne podstatny rozdil.
A reseni lokalni bezpecnosti urcite netkvi v tom, ze nechate divkam satecky aby bylo jasne ze nejsou kurvy. Resenim je vyvmyceni zpusobu mysleni, ktery divku bez satku za kurvu povazuje. Ne to jeste podporovat.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Ještě jednou Neděle, 22.Června 2014, 12:55:51

Představa, že lze způsob myšlení vymýtit zákazem symbolů, které ten způsob myšlení pouze navenek demonstrují, je naivní. A nemarxistické.

P. Hajkova. Neděle, 22.Června 2014, 13:04:44

Doufam, ze tento nazor mate i na hajlovani a noseni hakovych krizu.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Neděle, 22.Června 2014, 13:13:5

Já jsem, pane Kuchejdo neřekla, že se musí nebo nesmí něco zakazovat. To nehodlám řešit. Pochybuji, že by se nějaká vláda podle mě řídila. Já jsem pouze napsala něco o tom, že představa o vyřešení problémů zákazem nošení symbolů je naivní.
A když to chcete vědět, tak si myslím, že nic nevyřeší ani zákaz nacistických symbolů. Tím je ovšem naprosto neschvaluji. Jenom si myslím, že pokud se najdou lidé, kteří je nosit chtějí, tak to svědčí o tom, že s naší společností je něco velmi v nepořádku.
Mimochodem si myslím, že srovnávat šátky a nacistické symboly je přece jen poněkud přehnané.

Neděle, 22.Června 2014, 14:39:49

Souhlasim p. Hajkova. Jenze pokud se zakazuji symboly jednoho hnuti smerujiciho k potlacovani svobody cloveka, pak at jsou zakazovany i symboly tech ostatnich. Islamske doporucovani biti zen, jejich nucene zahalovani a nucene vezneni je zajiste omezovani svobody. Takze padni komu padni. Jinak mne napadlo, ze malym krokem ve vychove k toleranci by mohlo byt poveseni krasneho aktu vedle obrazu prezidenta ve skole. Z jedne strany muzsky a z druhe zensky. Aby byla dodrzena genderova rovnost. A nabozensti fanatici vsech konfesi by se stim museli smirit. Mozna by to zlepsilo i skolni dochazku.

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kuchejdovi Neděle, 22.Června 2014, 15:15:46

Ale to je nepochopení. Kurva se nesmí znásilňovat, to by byla krádež. Ty slečny bez šátku jsou podle vyprávění francouzské pravice v těch předměstích považované za vhodné ke znásilnění, protože nikomu nepatří -- šátek je podle nich symbolem, že náleží nějakému muži (otci, manželovi).

Takto je ten problém popsán trochu zjednodušeně, ale v tendenci má bohužel francouzská pravice pravdu. Nevím, jestli můžete vymýtit myšlení, které uvažuje o ženách tímto způsobem, můžete ho ale potlačit a domestikovat.
Třeba v českých zemích se v průběhu posledních sta let začalo nejprve považovat za nevhodné, aby muž bil ženu příliš surově -- potom, aby ji bil tak, že je to u oblečené vidět -- a nakonec v posledních generacích už není vhodné, aby ji vůbec bil. Od roku 1921 už tady dokonce ani nemáme formální omezení pro studium žen na vysokých školách. Není to, protože by se napřed vymýtilo myšlení, které ty potlačené praktiky fundovalo -- "žena patří do kuchyně, maštale, hezčí do postele, ale ať neleze na vysokou školu," to bylo veřejně vyslovitelné v dobré společnosti ještě za mých studií; a na ženu, která "udá" svého muže pro pár facek se v ledakteré části našich vlastí hledí s despektem dodnes.
Tudíž stát by měl ukázat, že znásilnění bere jako těžký trestný čin i v chudé, emigrantské čtvrti a "dobrá společnost" si musí umět vynutit nevyslovitelnost odvolávky na kulturní či náboženskou tradici, která by tento zločin jakkoliv omlouvala - a teprve potom lze důvěryhodně mluvit o souvislosti problému se šátkem na hlavě.

Evě Hájkové
Existuje jeden jediný důvod pro zákaz ostentativních nacistických symbolů; ohled k přeživším a pozůstalým. Ještě pár let bude platit.
Jinak máte pravdu a dokonce si myslím, že bez tohoto ohledu by bylo jen dobře, aby se ty hakenkreucy nosili volně -- bylo by vidět, jak je těch, kteří si je jsou ochotni připnout: moc (z hlediska duševního zdraví společnosti) a málo (z hlediska faktiké nebezpečnosti a velkohubých nároků, kterými špiní vzduch).

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 23.Června 2014, 07:17:10


Mně úplně postačí, pane Kolaříku, když nebudou sekulární- jak říkáte - učebnice obsahovat jednostrannost opačného druhu ...

... a když tam bude zmínka o odvrácené straně působení církví (hlavně římské ale i protestanských v tzv. nordických národech) v takové formulaci, která by odpovídala skutečnosti ...

Je to tezke, skoro kazda pravda nekomu vadi p. Tejkl. Pondělí, 23.Června 2014, 07:33:58

Kdyz jsme zacli u toho islamu. Vsimnete si , jak se odpurci sateckoveho zakona stale drzi satecku, ale na opakovane upozorneni na biti zen, jejich povinne zahalovani a vezneni nereaguji (sura Kravy a sura Zeny). Chtel by jste toho po lidech asi hodne.

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kolařikovi Pondělí, 23.Června 2014, 11:36:17

Ona by se Vámi uvedená věta v učebnici objevit neměla.Schvalování má odbornou část, kontrolující soulad se stávajícím stavem znalostí a také se kontroluje soulad s ústavním pořádkem. Z obou důvodů by měla být neschválena (chyby se mohou stát vždy, ale tahle by netrvala dlouho). Prostě senátor a poslanec mohou žvanit, co chtějí, učebnice smí žvanit jen podle pravidel.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.