Nejednoduché odpovědi na migraci

Je iluzorní vyzývat lidi, aby žili jen tam, kde se narodili a vyrostli. Migrační vlny jsou rysem moderní společnosti. Příliv migrantů by ale mohla zmírnit hospodářská a politická stabilizace zemí, odkud přicházejí.

Teroristický útok v Paříži vyvolal nejen vlnu xenofobie, ale upoutal pozornost na migrační politiku v EU. Mainstreamové politické síly svorně opakují, že je tu třeba dávat jasné odpovědi, jinak je nabídnou extremisté v podobě kulturní nesnášenlivosti. Jaké to ale mají být odpovědi?

Rysem moderní civilizace je, že mobilita lidí míchá kultury. Je iluzorní vyzývat lidi, aby žili jen tam, kde se narodili a vyrostli. Není to náš geneticky předurčený úděl. A stavět ploty proti cizí bídě v době globalizace chudoby nemá příliš smysl. Odlišnosti je přitom třeba usmiřovat, ne potlačovat.

Chybou je především stavět rovnítko mezi přistěhovalce a teroristy. USA byly v podstatě vytvořeny přistěhovalci z celého světa. Koloniální mocnosti také otevíraly dveře přistěhovalcům ze svých kolonií. Problémem prostě nejsou přistěhovalci, ale jejich izolace ve vlastních chudinských ghettech.

Nové migrační vlny vyvolává hospodářská i politická nestabilita některých zemí třetího světa. Trvalejší řešení je tedy odstranit tuto nestabilitu v zemích, odkud tito lidé přicházejí. Běženci by to možná měli jednodušší ve „svém“ civilizačním okruhu (bohatší země islámského světa by se měly aktivněji zapojit). To ovšem nevyřeší aktuální situaci všech běženců. A představa, že lze hermeticky uzavřít schengenský prostor, je nereálná.

Rizikům spojeným s migrací čelí jednotlivé členské země EU převážně samostatně. Hledat celoevropské řešení se tu nabízí, ovšem např. kvótovat uprchlíky na jednotlivé členské země naráží na jejich zájmy i místní politickou situaci.


Migrační vlny vyvolává hospodářská i politická nestabilita některých zemí třetího světa. Trvalejší řešení je tedy odstranit tuto nestabilitu v zemích, odkud tito lidé přicházejí. Foto Albert Gonzáles

Nejde jen o striktní řešení tzv. ilegálů a osoby podezřelé z páchání trestné činnosti, ale i žadatele o azyl. Nestačí takové běžence zachytit a internovat, ale rozhodnout co s nimi dál. Od bezpečnostního prověření až po možnosti pracovního zapojení. Přijetí patnácti syrských rodin v ČR je v této souvislosti pochopitelným, potřebným, ale spíš jen symbolickým aktem.

Samozřejmá je v EU spolupráce v oblasti sdílení zpravodajských informací, spolupráce v oblasti policejních opatření včetně přeshraničního sledování, vytváření společných protiteroristických sil nebo sil pro boj s nelegální migrací.Opatrnost je na místě, ovšem nemělo by to současně znamenat útok na míru dodržování lidských práv, právo na svobodu pohybu, na vyznání atd.

Co tedy obnáší věcné řešení migrace s ohledem na základní solidaritu a lidská práva? Základní parametry takové politiky existují: migrantům ze zemí mimo EU přidělovat pracovní povolení v rozsahu, který jsme schopni pojmout a v profesích, které jsou přínosem. Každá země má nějakou kapacitu pracovního trhu, kterou nemůže překročit.

Novela zákona o pobytu cizinců by měla jednak znemožnit vysávání solidárního systému, ale také zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci této skupiny lidí. To znamená stanovit jasná pravidla pro čerpání zdravotního a sociálního pojištění legálními migranty.

Problém je, že část zahraničních pracovníků, kteří přijdou o práci, zde zůstává. Nemohou ale vstoupit do evidence uchazečů o zaměstnání a nemohou pobírat podporu v nezaměstnanosti a přestávají být účastníky veřejného zdravotního pojištění. Často jsou to lidé zadlužení, na hranici chudoby a jejich deportace je uvrhne do neřešitelných problémů. Snaží se obcházet imigrační legislativu a zaměstnat se na černém trhu, kde chybí účinná kontrola.

Přijímání uprchlíků není demografické inženýrství, je to objektivní fenomén provázený nemalým sociálním i bezpečnostním rizikem. Část těchto osob může být skutečně absorbována i zločineckým prostředím. Tam může nastoupit i soudní řešení včetně deportace. Nepošklebujme se však proto těm, kteří apelují na spojení věcnosti a humanity. Copak ti, kteří byli ochotni před třičtvrtě stoletím pomoci uprchlíkům před nacismem, byli cejchováni jako nepraktičtí či kosmopolitní „sluníčkáři“?

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Čtvrtek, 15.Ledna 2015, 08:44:57

"Běženci by to možná měli jednodušší ve 'svém' civilizačním okruhu (bohatší země islámského světa by se měly aktivněji zapojit)."

To bych ani neřekla. Země Zálivu jsou civilizačně někde jinde (jiné tradice, jiný historický vývoj) a jejich imigrační politika je opravdu mizerná (imigranti nemají skoro žádná práva).

Je to totéž, jako kdyby v ČR vypukla válka, ve Francii řešili, jestli se mají uprchlíci odtamtud přijmout a někdo argumentoval tím, že mohou jít přeci do Ruska, tam jim to je kulturně nejblíž.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

řešení konceční - optimální - nouzové Čtvrtek, 15.Ledna 2015, 10:07:55

Asi nejsme v situaci kdy si lze vybírat z nejlepších řešení. Teď nejde jen o pár desítek či stovek Syřanů. Do Evropy z dlouhodobějšího hlediska míří miliony uprchlíků, především z Afriky a Blízkého východu. Jeno m ta Sýrie uvedla do pohybu na 2 miliony lidí a do EU jich míří statisíce.
A Evropa to není schopná zvládat - kapacitně, ale i politicky (riziko vzestupu extrémních sil není bezvýznamné). Takže rozdělit toto břemeno i mimo Evropu není zcela absurdní otázka. Já bych se jí předem nezříkal. Pochopitelně že to vyvolá jiné problémy, ale proč má tyto problémy řešit jenom EU ?
P.S. také republikání v USA tlačí na revizi dosavadního přístupu k přistěhovalcům, cítí že i pro ně to bude téma. A to jsou jako země na přistěhovalcích postaveni

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Čtvrtek, 15.Ledna 2015, 11:12:38

Souhlasím s vámi v tom, že by to neměla řešit jen Evropa. Jenomže co dělá Evropa pro to, aby imigranty přijaly i jiné státy a hlavně aby jim zajistily nějaká důstojná práva? Nikde jsem o zpádném vyjednávání neslyšela.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

součást podstatnějšího řešení Čtvrtek, 15.Ledna 2015, 15:54:27

Tlačit na taková vyjednávání stejně jako na masivnější pomoc v té zemi samotné je také požadavek na koncepční rámec jakéhokoliv řešení.
Jestli brutální občanská válka v Syrii dosud přinesla na čtvrt milionu mrtvých, milion raněných, tři miliony lidí na útěku za hranicemi země a více než sedm milionů lidí vysídlených uvnitř Sýrie, tak je jasné že přijetí 15 rodin nic moc neřeší
A že kapacity ČR také nepomohou pomoci. kromě nabídky z EU je realitou že už sousední země (Libanon, Jordánsko, Turecko) už na svém územní poskytly azyl milionu běženců. Ale zjevně to nestačí...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.