Kdyby Babiš neměl Zemana, musel by si ho vymyslet

Miloš Zeman spadl Andreji Babišovi z nebes. Svým hulvátstvím odpoutává pozornost, štěpí ČSSD a majiteli Agrofertu poskytuje klid na přípravy převzetí státu. Počítejme s tím, že pokud se rychle nevzpamatujeme, prostě to udělá.

Pětadvacet let po pádu komunismu nemůže u nás být výmluvnější doklad debaklu antikomunistické mobilizační strategie, nežli je popularita a rostoucí vliv Andreje Babiše. Neestébák, o jehož spolupráci s tajnou policií minulého režimu zřejmě nepochybuje ani jeho nemanželka, komunista, který byl pionýrem mafiánského kapitalismu už za Husáka a který i v novém režimu zůstal normalizačním profesionálem, tu získává čím dál větší zázemí a oporu, zatímco v pražských ulicích se mává červenými kartami na oplzlého bambulu na Pražském hradě. Nač obnovovat Českou sodu, když v ní žijeme...

Byť by třeba i nakrásně tisíckrát chtěl, takovou manipulaci s veřejným děním by nedokázal zosnovat ani Babišův mediální černokněžník Marek Pr(a)chal; je k tomu zapotřebí zvláštního nadání nadchnout se pro boj proti nicotným ničemnostem, které vykazuje určitý typ pražské pouliční angažovanosti. Zatímco popletové v rudém (k volbě barvy jim gratulujeme) honí papírové draky, za kulisami politická divize Agrofertu „nekecá a maká“ na demontáži toho, co ještě jakž takž drží českou demokracii pohromadě.
Nač obnovovat Českou sodu, když v ní žijeme. Foto Česká televize

Také Zeman se Babišovi stará o klid na práci
Miloš Zeman je mimořádně temnou postavou, o tom neveďme spor. Jeho hlavní nebezpečnost ale spočívá v tom, že se mu nastolováním některých témat, jež vyvolávají oprávněné roztrpčení velké části společnosti, podvodně daří obsazovat se do role reprezentanta lidí polistopadovým vývojem poražených, roztrpčených, znechucených, ačkoli sám je v mnoha ohledech výstavním představitelem pravicového autoritářství.

Počíná si v tom intuitivně, ale odpor povrchně liberálního establišmentu má zahrnutý do své strategie. Ostatně nedělá nic, co by neznal. Vyzkoušel si to poprvé v devadesátých letech, kdy se do Strakovky rovněž prodral proti odporu prakticky kompletního českého mediálního provozu.

Kolegové v pražských médiích si vůbec neuvědomují, že čím dále od hlavního města, tím méně jsou bráni vážně a že jejich kampaňovité působení proti Zemanovi má v mnoha místech přesně opačný účinek, než jaký zamýšlejí. Přidá-li se k tomu tu a tam nějaký lapsus typu vystřižení jména puncovaného gaunera Zdeňka Bakaly z typicky blábolivého Zemanova projevu, jeho aureola vůdce lidového odporu proti proradným a lstivým „pražským šašíkům“ se nesmyslně upevňuje.

A tak zatímco Zeman častuje své protivníky pohrdáním, jež ho spojuje s mnohými z jeho voličů, Andrej Babiš se nicotných půtek neúčastní a „prostě dělá“ to či ono. Reálně zde tak hrozí, že premiérem se stane už příští rok.

Kromě jeho vlastních novin se mu o klid na práci stará právě Zeman. Nepoučitelní huráaktivisté, kteří nepochopili, že svým bojem proti Paroubkovi si vysloužili Nečasovu hrůzovládu, vpád Babiše do českých médií i politiky a Zemana na Hradě, dnes bojem proti Zemanovi pomáhají připravit půdu pro úplné převzetí moci v českých zemích slovenským oligarchou.

Médiím musí začít záležet na tom, aby je společnost měla důvod brát vážně
Klade se samozřejmě otázka, v čem by vlastně Babišovo Ano mělo být horší než ostatní politické strany. Stačí vzpomínky na otřesnou Nečasovu vládu či na rozmanité zjevy ve vládě Topolánkově. Bohužel k podobné otázce vybízejí i dnešní výkony některých sociálně-demokratických ministrů, například selhání snah o zvýšení minimální mzdy, návrh reformy vysokých škol navazující na Dobeše, absurdní poklonkování Číně či hanebné tance kolem pomoci syrským uprchlíkům.

Je pravda, že pokud se demokratické politické strany nezačnou kultivovat, před vítězstvím autoritářských struktur nás nakonec neuchrání nic. Předpoklady takové kultivace jsou mnohé, ale tím základním je obnovit schopnost politické veřejnosti vést debatu a hledat kromě toho, co nás rozděluje, i prostory základní shody.

Dnes to předpokládá především ochotu k sebereflexi u kolegů v pražských médiích. To ona svou jednostrannou zarytostí proti všemu levicovému, která vyvrcholila zaslepenou snahou vnutit společnosti jako prezidenta z dobrých důvodů nezvolitelného Karla Schwarzenberga, dláždila cestu k dnešním poměrům.

Neuvědomí-li si kolegové v médiích hlavního proudu, že svou neochotou rozlišovat mezi různými typy levice a ten příznivější za určitých okolností podpořit, si vysloužili Zemana na Hradě a Babiše v Mafře a ve vládě, nevznikne tu prostředí, v němž by mohly mít politické strany, ba ani jakákoli jiná část politické veřejnosti, důvod brát jejich zpětné vazby vážně. Koho kromě fanoušků, kteří se chtějí utvrdit ve své pravdě, nakonec zajímá, co říkají sdělovací prostředky, u nichž je to, co řeknou, vždy jasné předem?

Zmátořit se tu musí jak mediální tak politický provoz, jinak nám Andrej Babiš a politická i mediální divize jeho firmy možnosti jakkoli veřejný prostor kultivovat přinejmenším na jistý čas podstatně zkrouhnou. Iluze, které přechovává podstatná část české politické veřejnosti o fenoménu Babiš, jsou patrně tím nejvýmluvnějším příznakem hlubokého úpadku, jímž procházíme.

Babiš nemůže společnosti prospět: vinou nepřijatlené koncentrace moci
Neupíráme Babišovi nos mezi očima. Je jasné, že spolu s ním do politiky přišlo mnoho lidí, kteří jsou zdatnější, nežli mnozí z těch, které nabízejí vyžilé české politické strany. Jeho nápor pro ně může být i službou: aby se koukaly vzpamatovat. Ale příznivé jednotlivosti nemohou zakrýt radikálně nebezpečný celek: bezprecedentní propojení mediální, ekonomické a politické moci z podstaty prostě nemůže přinést nic dobrého.

Až se pak Martin Stropnický, či podivně tichouncí Jiří Zlatuška či Jana Lorencová jednoho dne budou tvářit, že napomáhat vzniku autoritářské vlády nezamýšleli, připomeňme jim, že si od počátku mohli spočítat, s jakou rolí pro ně Babiš počítal. Nechá je leštit mu profil přesně tak dlouho, dokud to bude potřebovat.

A napomohli mu samozřejmě i dobrodějové z Rekonstrukce státu, kteří se v domnění, že zaručují schválení svých vysněných zákonů, nechali Babišem použít jako beranidlo, jímž prorážel hradby – údajně – zkorumpované politiky. Snad bychom se už mohli po dvou pokusech (Vyměňme politiky, Rekonstrukce státu) poučit, že odbourávat korupci marketingovými projekty oligarchů je jako protestovat veřejnými souložemi proti úpadku dobrých mravů.

Už sám výčet Babišových funkcí působí jako špatný vtip. Jakékoli námitky týkající se konfliktu zájmů, Babiš obvykle odbývá s tím, že jeho podniky mají stejné podmínky jako kdokoli druhý. Tuto zjevnou lež česká média nepodrobují důkladnějšímu zkoumání, protože ta veřejnoprávní mají evidentně strach jít po tématu dlouhodobě, zatímco ta soukromá se podle všeho bojí, že i je by si mohl Babiš koupit. A tak nám tu na daňovou disciplínu Agrofertu dohlíží ANO a v Mladé frontě Dnes si o tom pak můžeme přečíst, jak to dělá dobře.

Nedávno jsem se dověděl, že ODS v nějakém průzkumu zjistila, že si škodí kritikou Babiše a hodlá se podle toho zařídit. A někteří talenti v TOP 09 se prý chtějí zbavit Kalouska kvůli jeho příliš konfrontačnímu stylu. Z toho je vidět, že ODS už úplně ztratila zbytky politických instinktů a TOP 09 už asi nikdo jiný politicky myslící než právě Kalousek nezbývá. I v politice platí, že pokud chcete, aby lidé věděli, že se vám něco nelíbí, musíte jim to říct.

ČSSD musí zvažovat i jiné koaliční varianty
Oproti pravicovým stranám je ČSSD v jiném typu pasti, protože je se svým úhlavním protivníkem v koalici. První rok takového uspořádání ukazuje, že není optimální. Kombinace mocí, jimiž Babiš disponuje, spolu s vnitřní slabostí ČSSD jasně ukazuje, že reálně hrozí převzetí státu Babišovou korporací. Odpoutávání pozornosti k falešnému terči, jímž je Zeman, Babišovi mimořádně nahrává i proto, že vztah k Zemanovi celou demokratickou levici bolestně štěpí.

ČSSD v stávajícím uspořádání nemá příliš mnoho možností, jak Babišovu nástupu čelit. Buď nalezne do svého jarního sjezdu plán, jak stávající tendence zvrátit, anebo bude muset přemýšlet o změně vládní konstelace. Cokoli si vybere, je ovšem podmíněno zásadní demokratizací vnitřních poměrů a důsledným očištěním strany od mafiánských struktur, jinak půjde jen o prodlužování agónie.

Ať tak či tak z otázky, jak zformovat politickou většinu bez Babiše, se stává základní téma období, do kterého vstupujeme. Program je jasný: zlomit Babišovo monopolní postavení v českém zemědělství, které může zneužívat proti všem obchodním partnerům a které už nemá se zásadami svobodné soutěže nic společného, zákony vynutit mnohem větší pluralitu v médiích, a konečně celkově posílit demokratické struktury společnosti proti vlivu oligarchů.

Konstelace ve stávající sněmovně může být na dlouhou dobu poslední, v níž půjde něco takového prosadit. Možné cesty k tomu vedou přinejmenším dvě: ODS a TOP 09 by v obavě o svou holou existenci mohly tolerovat menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL působící s takovýmto programem, anebo by menšinovou vládu ČSSD mohly tolerovat TOP 09 a KSČM.

Samy úvahy na toto téma by mohly sociálním demokratům rozšířit proti Babišovi manévrovací prostor. Na každý pád je vývoj směřující k převzetí moci Babišem příliš nebezpečný, než aby se o těchto variantách neuvažovalo.

Kdo ale chce, může se dál pohoršovat nad Zemanem a strašit se Ruskem. À propos, jaký k němu má vlastně vztah Andrej Babiš?

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Český Putin Středa, 3.Prosince 2014, 10:04:18

Babiš je český Putin.

Jeho vzestup k moci je nezadržitelný, dejme sbohem části občanských svobod. Babiš se stává novým českým králem, restaurace feudalismu dorazila k nám. Demokracii jsme stejně doopravdy neměli, a teď už nám zbývá jen poslední volba: Máme bědovat, nebo jásat?

Nedávno mě napadlo, že potřebujeme českého Putina. Napadlo mě to, když jsem přemýšlel o Ukrajině a říkal si, že té schází ukrajinský Putin.

Putin se chopil moci v Rusku zbídačeném a rozkradeném za Jelcina, a postavil je mocensky i hospodářsky na nohy. Není to žádný spasitel, lidumil a dobrodinec, ale v jednom se od všech Jelcinů, Chodorkovských, Janukovyčů, Jaceňjuků, Tymošenkových, Kučmů, Klausů, Kožených, Kalousků, Bakalů či Kellnerů liší: nejde mu o to nahrabat si a nechat za sebou spálenou zem, jde mu o to stát se vládcem silné mocnosti. Putin nechce rozsápat Rusko jako kořist, sežrat z něj nejlepší kousky a zbytky odhodit jako odpad, Putin chce vlastnit celé Rusko jako svůj osobní majetek, a jako o svůj osobní majetek se o ně také stará. Monarcha Putin, narozdíl od oligarchů, má starost o ruský státní zájem.

Ukrajina ukazuje, kam by Rusko došlo bez Putina, respektive kde bylo před Putinem. Samotný Putin ji nezachrání, protože on je carem Ruska, ne Ukrajiny, on hájí ruský státní zájem a Ukrajina ho zajímá nanejvýš jako kolonie. Potřebovala by vlastního Putina, vlastního kyjevského cara. V situaci, kdy ho nemá, a kdy ze Západu nepřichází nic jiného, než hordy oligarchů, kteří chtějí jen trhat a žrát, nicméně nelze vyloučit, že nakonec nejlepší, co ji může potkat, by přeci jenom bylo pohlcení Ruskem.

Konec konců i u nás se najdou lidé, dokonce i mezi zdejšími diskutéry, kteří by za nejlepší pro Česko považovali pohlcení Německem. Při pohledu na výši mezd u nás a v Německu nelze jednoznačně říci, že nemají pravdu.

Přichází ovšem Andrej Babiš. Získává voliče tím, že narozdíl od jiných úspěšných podnikatelů platí daně v Česku. Chce řídit celý stát jako firmu. Svoji firmu. A lidé ho volí, protože doufají, že Babišova firma Česko bude stejně úspěšná jako Babišova firma Agrofert. Přichází čas, kdy Agrofert a Česko jedno budou a Andrej Babiš bude nový český král.

Můžeme dneska my, kteří jsme nechali zemi padnout do spárů Klausů a Kalousků, vůbec doufat v něco lepšího?

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pane Macháčku Středa, 3.Prosince 2014, 15:10:18

zásadní problém v tom příměru Babiš - Putin je ve skutečnosti, že Babiš je stále jen jeden, zatímco Putin byl od počátku a dosud zůstává reprezentantem vzájemně se podporující skupiny úředníků, oligarchů a osob ze silových struktur. Je velký omyl si myslet, že Putin se chopil moci, že Putin postavil Rusko na nohy, a tak dále. To vše je práce zkušeného, (všeho)schopného, odhodlaného a už před tím vlivného kolektivu lidí.

To, že je Putin stále vystavován do popředí, sice budí dojem, že je car (svět vidí pouze jednu tvář a lid se může radovat z nového Petra Velikého), ale není pořeba ani moc hlubokého vhledu do ruské politiky, aby člověk zjistil, že se o nějakého všekontrolujícího vládce-pavouka nejedná. To celý kruh ve složení Putin, Medveděv, Sečin, Miller, Konovalov, Jakunin, Patrušev, Surkov, Ivanov, Timčenko, Čemezov pracuje už více než 15 let téměř jako jeden člověk.

Babiš, pokud vím, nic takového nemá. Tak si to nemalujte... jistota, že by jeho vláda měla ten kladný rys, který přičítáte Putinově, je zatím jen iluzí.

Petrasek Milan - penzista

Pan Babiš patří mezi pravici Středa, 3.Prosince 2014, 18:01:10

a plní svůj záměr svým sokům podnikatelům dokázat, že se nezbláznil, tak jak na něj pokřikovali po vstupu do legální politiky.
Doba, kdy obšťastní oligarchy zrekultivovaným pravým politickým zázemím se začíná rýsovat.
Měřítkem věcí veřejných je diktatura digitálního kapitálu v neoliberálním hávu.
kruh politiků sem kruh politiků tam...bych mínil.

Jan Bílek - Husle

rozcestí Čtvrtek, 4.Prosince 2014, 07:05:59

Když si to tak čtu o tom Putinovi, tak mě napadá, jestli se náhodou právě teď nenacházíme na rozcestí, kde jedna cesta vede dolů (Babiš alá Putin) a ta druhá směrem nahoru k opravdové proměně společnosti a vybudování něčeho "kvalitnějšího" skrze skutečnou občanskou angažovanost (viz. letošní volby). ...Já osobně stále pevně věřím v tu druhou cestu. ...Jinými slovy buďto lidé budou více a více upadat do nevědomí například nesvobodnými médii anebo se budou více a více probouzet a být aktivní... ...Mám pocit, že nějakou dobu budeme pozorovat oba trendy současně. Otázkou je, který převládne - i ve vedení státu.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Výborné postřehy pana Macháčka Čtvrtek, 4.Prosince 2014, 21:44:44

Postřeh pana Macháčka ohledně Putinovy koncepce vládnutí v Rusku je velmi, velmi cenný. I když jistě není Vladimír Putin žádným lidumilem a strážcem plurality, jak přesně píše pan Macháček, jeho zájem se do značné míry kryje s přirozenými zájmy suverénní země a tedy i přirozenými zájmy jejího lidu.

Před takovými šedesáti a více lety (ještě v době tzv. národních států) to byl zcela samozřejmý postoj všech samostatných států. Teprve s příchodem globalizace, resp. s mohutným nárůstem kapitálu přes hranice národního státu, se stát a jeho veřejné statky začínají nabízet jako komodita majitelům kapitálu. To jsme v západní Evropě sedmdesátých let a později.

U nás a v dalších někdejších sovětských satelitech je pak po roce 1989 situace o to horší, že se k výše popsanému rozprodávání státu přidává v ohromném měřítku fenomén destrukce. Ten je obecně a bez většího odporu vnímán jako oprávněný způsob rozejití se s minulým režimem. Kazisvěti dostávají zelenou a jsou zcela nepochopitelně vnímáni jako lékaři nemocné společnosti – „léčba Klausem“.

Fenomén destrukce coby politický „koncept“, jinak též šokové terapie, nádherně a v plnosti popisuje Naomi Kleinová v knize „Šoková doktrína“. Velmi doporučuji k přečtení.

Andrej Babiš se určitě může stát čímsi na způsob českého Putina, avšak je tu jedna velká překážka, kterou Putinovo Rusko na rozdíl od České republiky nemá. Nejsme velmoc a jsme totálně zadluženi. Jsme vazaly věřitelů a proto musíme poslouchat nadnárodní finanční instituce jako MMF, které pracují – jak jsme se mohli na příkladu Řecka přesvědčit - pro nadnárodní kapitál a nikoliv pro blaho lidu té které země.

Toto všechno může Rusko se svým energetickým bohatstvím, vojenskou silou vybavenou jadernými zbraněmi, ohromným územím, počtem obyvatel, ochotou obyvatelstva strádat a hlavně pak jednotou (sjednocujícími prvky Rusů jsou po mnoho staletí: ruský nacionalismus se silnými prvky mesianismu, pravoslaví a neomezená moc vládce) v případě vnějšího ohrožení, hodit za hlavu.

Jiří Vyleťal

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Návrh vytvoření politické většiny bez Babiše, Pátek, 5.Prosince 2014, 09:05:32

tedy proti Babišovi, má dvě chybičky:
a) Nestane se to
b) I kdyby se to stalo, jen by to dopomohlo Babišovi k drtivému vítězství v dalších volbách.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

"Babiše do koše" místo "Miloše do koše" ? Pátek, 5.Prosince 2014, 13:01:46

Souhlasím s tím, že Babiš je pro českou politiku větším problémem než Zeman. Pro svoje tvrzení, že kampaň proti Zemanovi Babiše posiluje, nemá ale Jakub Patočka žádné racionální argumenty. Odpůrci Andreje Babiše můžou jistě závidět míru podpory, kterou odpůrci presidenta získávají ve veřejnosti i v médiích. Nevidím ale žádný důvod si myslet, že kdyby ta podpora nebyla, přelila by se nenávist k Zemanovi do odporu k Babišovi. Babiš zatím lidi tak neštve jako Zeman. Kdyby tématem 17. listopadu nebyl MZ, volali by lidé "Babiše do koše" místo "Miloše do koše"? Asi ne.

ČSSD je v prekérní pozici, kdy se musí rozhodovat mezi dvěma variantami, jak Babiše posílit. Když s ním bude spolupracovat na tom, aby vláda fungovala z pohledu veřejnosti dobře, plody úspěchu sklidí Babiš. Když půjde do konfrontace s ním, smete ji ANO ve volbách, předčasných nebo řádných. Nápad zbavit se Babiše nějakým "Lex Babiš" je řekl bych téměř šílený.


I Jakub Patocka se oddava opiu iluzi. Pátek, 5.Prosince 2014, 19:31:47

1) Ktera media (novinari, tiskoviny, rozhlasove a TV stanice) maji objektivne hodnotit politicke deni ? Ty co si Babis koupil, nebo ty co ovlivnuje neprimo ?

2) Druhy problem je, ze v CSSD neexistuje osobnost vzbuzujici duveru (o jeji politice ani nemluve).

3) Ty kombinace politickych stran, bez vyse uvedenych predpokladu jsou k nicemu. Vrana vrane oci nevyklove. Opravdu si myslite, ze miliardar Babis (ANO)si pujde po krku s miliardarem Schwanzerbergem (TOP 09), ci miliardarem Sekyrou ( KDU-ČSL ). Ale divadelko nam zahraji. Prazska lumpenkavarna jiste doda schopneho rezisera.

p.s. Pane Patocka muzete uvest aspon tri jmena z "medii hlavniho proudu", ktera povazujete za seriozni ?

p.p.s. "z typicky blábolivého Zemanova projevu," Mate smysl pro humor. Sprdnete sve kolegy za Zemana a pak vyplodite stejnou blbost jako oni.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.