Nezvratný osud Krtečkův

Ivana Recmanová

Čínská televize CCTV se chystá natočit nové díly Krtečka. Dohoda mezi dědičkou Zdeňka Milera, autora Krtečka, a Čínou vzbudila silné reakce. Jaké otázky si lze nad celým případem klást? A má vůbec smysl Krtečka oživovat?

Před pár dny zaplavila česká média zpráva, že čínská televize CCTV podepsala kontrakt s dědičkou Zdeňka Milera, autora Krtečka, a vytvoří nové díly, které navíc budou trojrozměrné. Vzhledem k tomu, že budou mít výrobu pod taktovkou Číňané, objeví se mezi postavami i panda, posvátné zvíře Číňanů.

Na internetu se rozproudily vášnivé diskuze. Někteří se začali těšit na díly s kung-fu Krtečkem, jiní se děsili představy dílů Jak Krteček přednesl projev na ikstém sjezdu Komunistické strany Čínské lidové republiky, Krteček a dalajláma nebo Jak Krteček střílel protestující v Hong Kongu, sem tam někdo proklel Milerovu vnučku, že onu smlouvu vůbec podepsala. 

Na případu mě zaujalo několik věcí.

Prvním sporem je to, jestli některým diskutujícím vadí skutečnost, že vedle Krtečka bude vystupovat panda, nebo by pandu skousli, pokud by se nejednalo o komerční využití. Faktem je, že v dnešní době šuplíků, per, papírů, klávesnic a počítačů není problém si alespoň u sebe doma psát fiktivní příběhy na motivy již existujících literárních, divadelních i filmových postav, aniž by byl za to autor finančně honorován.

Čínská lidová republika se chystá vytvořit nové díly Krtečka. Foto en.wikipedia.org

V Mladé frontě DNES před mnoha lety psali, že zaručený způsob, jakým se lze takovým amatérským mutacím vyhnout, je nechat zemřít hrdinu. To je ovšem mylný předpoklad, jak ukazuje příběh milostné aféry mezi Rubeusem Hagridem a skřítkem Dobbym, který napsal a na net vložil jeden tvůrčí fanoušek Harryho Pottera a který bývá občas citován jako odstrašující příklad toho, kam až může sahat lidská fantazie.

Krteček se tedy musí smířit s tím, že jeho existence může vést k vlastním příběhům, na které autor nebude mít vliv. Je tu ale další problém, a tím je svěření Krtečka do rukou Číny z toho důvodu, že Čína bude moci zajistit Krtečkovi mezinárodní slávu.

Jakoby Krteček už dávno mezinárodně proslulý nebyl, jestliže se díly s ním vysílaly kromě ČR a SR i v Německu, Polsku, Rakousku i Japonsku, navíc i v samotné Číně, kde však údajně nebýval před lety uváděn jeho autor. Dokonce se plyšový Krtek podíval do vesmíru. Jak tomu bude nyní? Dozví se svět, že Krtečka stvořil Zdeněk Miler, a nebude v titulcích jen uvedeno Made in China?

Úplně poslední otázkou, kterou si kladu, je to, jaký má vůbec smysl investovat hromadu peněz do výroby nových dílů, dokonce bez původního autora. Pokus oživit staré dílo se nemusí setkat s nadšením u publika ani recenzentů, což dokládají osudy nových dílů Simpsonových, Saxany nebo Čtyřlístku.

Snaha vytvořit nové díly i za cenu nesmyslných zápletek nebo product placementů vede spíše k odstrašujícím než k obdivuhodným výkonům, bohužel leckdy i tehdy, když se na nových dílech podílejí původní autoři. Původní příběhy většinou vznikaly v době s určitými možnostmi a snažit se je najednou naroubovat na moderní dobu může být kontraproduktivní, což je příklad třeba Barta Simpsona s chytrým telefonem v ruce.

Jaký bude nový Krteček, se teprve uvidí, ale již teď se můžeme sami sebe ptát, bez ohledu na to, jestli bude autorem Číňan, Čech nebo Středoafričan, co od Krtečka očekáváme a zda-li se to splní. Původní autor je již skoro tři roky po smrti a poslední film o podzemním zvířeti byl natočen dokonce před dvanácti lety. Osloví nové příběhy děti i starší generace, které na Krtečkovi vyrůstaly?