Mezi Čínou a Evropou
Olga LomováV otázce české politiky vůči Číně se první náměstek ministra zahraničních věcí Petr Drulák hluboce a principiálně mýlí: „chybná a škodlivá“ nebyla politika Havlova, nýbrž nynější politika ministerstva zahraničí.
Článek je reakcí na besedu s prvním náměstkem MZV Petrem Drulákem o naší politice vůči Číně v DOXu 29.5.2014 a na interview, které vyšlo v LN 30.5. 2014. Na obou místech zaznělo, že naše nová zahraniční politika, jak vystrčila růžky během návštěvy ministra Zaorálka v Číně, se chce veřejně distancovat od politiky lidských práv spojované se jménem Václava Havla.
Petr Drulák ji považuje za škodlivý „elitářský projekt hrstky nevládních organizací, hrstky spřátelených intelektuálů a novinářů“. Místo toho se hodlá zaměřit na jiné pojetí, které klade důraz na lidskou důstojnost a práva ekologická a sociální. Zároveň se nemíní v duchu „falešného univerzalismu“ vměšovat do vnitřních záležitostí autoritářských režimů.
Otázka vlastní identity
Razantní odmítnutí Václava Havla v rozhovoru pro denní tisk ukazuje nepochopení pro zásadní symbolický význam našeho prvního polistopadového prezidenta a obecně pro důležitost symbolů pro soudržnost lidské společenství, jeho sebevědomí a budoucnost, i pro jeho postavení ve světě. Odmítneme-li Havlovu prý elitářskou politiku obrany lidských práv, chtě nechtě tím odmítáme raison d´ être polistopadových změn i našeho státu, který s Havlem a lidskými právy stojí a padá.
Pokud řekneme, že Havlova politika obrany lidských práv v Číně (a jinde) byla zaměřena jen na jeden úzký segment populace a nebrala v potaz podstatnou část společnosti, případně, že nemá cenu usilovat o demokratizaci autoritářského režimu, dokud o to nezačne usilovat sám a nepozve nás ke spolupráci, v podstatě říkáme, že náš disent byl omyl a podpora, kterou mu poskytoval Západ, nebyla správná .Měli jsme zkrátka počkat, až ÚV KSČ usoudí, že se chce demokratizovat a obrátí se na západní politiky s žádostí o radu.
Na místě je zde připomenout, že náš disent podporoval nejen americký konzervativec Reagan, ale hlavně francouzský socialista Mitterand. Prohlášení namířená proti odkazu havlovské politiky překvapivě rezonují s interpretací naší identity, jak ji podává čínský vládní projekt označovaný jako 16+1.
Jedná se o novou platformu pro hospodářskou a politickou spolupráci, která z iniciativy ČLR vznikla v roce 2013. Platforma sdružuje postkomunistické země Evropské unie i mimo ni (s výjimkou Ruska) ve strategickém partnerství s Čínou. Zatímco u nás se o ní v podstatě nepíše, v čínském tisku je to oblíbené téma.
Ve svém článku z Deníku Referendum Petr Drulák Havlovo prosazování neodsuzuje, nýbrž kritizuje, ba dotkne se i toho, jaký je rozdíl mezi odsudkem a kritikou. Když před Havlovým přístupem upřednostňuje přístup Jiřího Dienstbiera staršího, objasňuje, co pokládá za falešný univerzalismus a jak podle něj vypadá univerzalismus poctivý:
«Smysl pro odlišnost perspektiv a kulturních kontextů ho však nevedl k závěru, že vše je relativní a že o žádných lidských právech se tudíž ani nedá mluvit. Vycházel z nevyhnutelnosti napětí mezi univerzalismem a perspektivismem.
Na sklonku svého života varoval, že lidská práva nelze prosazovat násilím a že pokud Evropané nerespektují zvyklosti a tradice jiných kultur, budou vyvolávat odpor k jednání chápanému jako „nový kolonialismus“. Litoval, že tím mohou jen oslabit „prosazování těch práv, která jsou univerzální.“»
Jestliže Olga Lomová vyčítá Petru Drulákovi: «Petr Drulák v rozhovoru pro LN také odmítl „falešný univerzalismus“ a pokusy „vnucovat“ naše pojetí ideální společnosti jiným zemím. V jeho názoru jsou patrné analogie s debatami v politologických kruzích v USA i jinde na Západě, že čínská kultura je natolik unikátní, že idea lidských práv, jak ji vymezuje Všeobecná deklarace a další dokumenty přijaté na půdě OSN a dalších mezinárodních organizací, jsou pro Čínu nevhodné,» a následně věnuje několik odstavců obhajobě Všeobecné deklarace lidských práv, zřejmě polemizuje s nějakým jiným Petrem Drulákem.
Jeho rozhovor pro Lidové noviny není na webu volně dostupný celý, ale aspoň ukázku si přečíst můžeme: http://www.lidovky.cz/havlova-politika-byla-chybna-a-skodliva-fci-/zpravy-domov.aspx?c=A140530_111312_ln_domov_jzl
«Já si ale vůbec nemyslím, že by s Havlovským pojetím lidských práv bylo spojeno nějaké významné renomé České republiky. To, že je něco jasné a jednoduché, neznamená, že je to správné. Já považuji dosavadní politiku za chybnou. Říkám tomu falešný univerzalismus – falešná představa, že to, jakou jsme si vybudovali představu ideální společnosti, bychom měli vnucovat těm ostatním. Byla to snaha napasovat složitý svět do nějakého jednoduchého post-studenoválečného schématu. Vidím tam i souvislost mezi, řekněme, pozdními Havlovci či epigony Václava Havla a americkými neokonzervativci a myslím, že ta politika byla skutečně chybná a škodlivá.»