Ochrana mezinárodního práva jako prostředek a ne cíl

Při porovnání reakcí na porušování mezinárodního práva se ukazuje, že míra nadšení k jeho ochraně nezáleží na tom, jestli k porušení mezinárodního práva skutečně došlo, ale především na tom, kdo a za jakých okolností se ho dopustil.

Zprávy o přítomnosti ruských vojsk na území Ukrajiny spustily lavinu výroků o nepřijatelnosti porušování mezinárodního práva a morální povinnosti Západu jej bránit. Někteří politici se tak za hysterického povzbuzování mnohých novinářů hrdinně postavili do první linie, místo štítů jim posloužili řečnické pultíky, místo zbraní zapálené projevy.

Ti, kteří se do boje nevydali, byli označeni za zbabělce a zrádce. Morálka a mezinárodní právo se tak zdály být něčím, co je třeba ochránit za každou cenu. Rusko podle dostupných informací svou materiální a vojenskou podporou povstalců na východě Ukrajiny skutečně porušuje mezinárodní právo a je trapné to popírat nebo si vymýšlet důvody, proč má Rusko právo své vojáky na Ukrajinu poslat.

K jinému naprosto zjevnému porušení mezinárodního práva však došlo v neděli 31. srpna, kdy izraelská vláda oznámila své rozhodnutí zabrat další část okupované palestinské půdy na Západním břehu Jordánu a postavit zde obydlí pro své občany. Takové rozhodnutí samo o sobě představuje velmi vážné porušení mezinárodního práva, v tomto případě však navíc ještě mezinárodní lidskoprávní organizace Peace Now, která stavbu izraelských osad monitoruje, oznámila fakt, že tento zábor půdy je nejrozsáhlejší od 80. let minulého století.

Území, které se izraelská vláda rozhodla Palestincům zabrat, má rozlohu 400 hektarů. Pro srovnání například pražská zoo se rozkládá na 58 hektarech, celá městská část Praha 2 na 418 hektarech. Toto rozhodnutí izraelské vlády navíc není ojedinělé, naopak je jedním z mnoha, což vede k tomu, že na územích, která okupuje, dnes žije už více než 650 tisíc izraelských obyvatel.

Při porovnání reakcí na porušování mezinárodního práva ze strany Ruska a Izraele se ukazuje, že míra nadšení k ochraně mezinárodního práva nezáleží na tom, jestli skutečně došlo k porušení mezinárodního práva, ale především na tom, kdo a za jakých okolností se jeho porušování dopustil. Ochrana mezinárodního práva tak přestává být cílem a stává se prostředkem.

Prostředek k prosazování zájmů světových mocností
Pokud ruské akce vyvolaly na mezinárodní scéně velmi bouřlivou a odmítavou reakci, v případě Izraele tomu tak zdaleka nebylo. Evropská unie a některé její členské státy sice izraelské rozhodnutí odsoudily, ale žádnou další akci k tomu, aby zabránily porušování mezinárodního práva, nepodnikly. Naopak o den později izraelský list Haaretz vydal zprávu, že EU o měsíc odkládá již vyhlášený zákaz importu zboží z izraelských osad s odůvodněním, že tak dává možnost izraelské ekonomice se na tento zákaz dostatečně připravit.

Představitelé USA dané izraelské rozhodnutí označili za kontraproduktivní vzhledem ke snahám o dosažení míru, nezdá se ovšem, že by toto porušení mezinárodního práva mělo něco změnit na výši americké podpory ve formě vojenské pomoci Izraeli, která v minulých letech dosahovala výše tří miliard dolarů.

Tyto reakce jasně ukazují na fakt, že, když EU a USA protestují, odsuzují a trestají porušování mezinárodního práva, představuje pro ně proklamovaná nutnost chránit mezinárodní právo spíše prostředek k prosazování vlastních zájmů.

Jednoznačně na to poukazuje nejen fakt, že USA brání plnému palestinskému členství v OSN, že pozastavilo své příspěvky organizaci UNESCO poté, co přijala Palestinu, ale především to, že státy EU společně s USA v současné době vyvíjejí diplomatický tlak na představitele Palestinské samosprávy, aby nepodávali žádost o členství u Mezinárodního trestního soudu, čímž se snaží zabránit vyšetřování jednotlivých případů porušování mezinárodního práva na obou stranách.

Prostředek k získání politické popularity
Události na Ukrajině vedly na české politické a mediální scéně k nadšenému odhodlání ochránit mezinárodní právo, ať to stojí, co to stojí. Jeho porušování ze strany Izraele však nejenže bylo ponecháno téměř bez povšimnutí, ale mnozí z těch, kteří v záležitosti ruského porušování mezinárodního práva prokazují své odhodlání pronést a napsat na jeho obranu téměř cokoliv, ještě přibližně před měsícem vyjadřovali podporu Izraeli.


Primátor Prahy Tomáš Hudeček přijímá předsedu Knessetu Státu Izrael. Foto praha.eu

Mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny s údajným cílem pokusit se ochránit pověst České republiky jako země ctící mezinárodní právo svolali zástupci ODS a TOP 09. Místopředseda Sněmovny za TOP 09 Petr Gazdík a člen této strany Daniel Korte přitom vyrazili Izrael během poslední eskalace v Pásmu Gazy jako členové Spolku přátel Izraele osobně podpořit nehledě na to, že se tou dobou podle tehdejší vysoké komisařky OSN pro lidská práva dopouštěl válečných zločinů.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který se připojil k výzvě své strany ohledně Ruska, podle které je „okupace části sousední země jednoznačně válečným aktem“, členem tohoto Spolku není a proto do Izraele nejel. Nicméně vyrazil alespoň na demonstraci uspořádanou na podporu tohoto státu, který již od roku 1967 okupuje vedlejší území.

Stejně tak jako nyní ODS vyzývá českou vládu k důraznějšímu postoji proti porušování mezinárodního práva Ruskem, vyzývali ji v době izraelských válečných zločinů v Gaze předseda této strany Petr Fiala a místopředsedkyně Miroslava Němcová, aby naše diplomacie otevřeně podpořila Izrael.

Pražský primátor Tomáš Hudeček pak sice pozastavil partnerství Prahy s ruskými městy Petrohradem a Moskvou a odůvodnil to mimo jiné tím, že Rusko porušuje územní celistvost sousedního státu. Partnerství mezi Prahou a izraelskými městy v čele s Jeruzalémem však pro něj díky jeho pevnému přesvědčení, že není možné udržovat partnerství s žádným městem státu, který narušuje územní celistvost svého souseda, problém očividně nepředstavuje.

Ochrana mezinárodního práva se tak v případě českých politiků ukazuje jako prostředek k zajištění vlastní popularity a jejich ochota ho hrdinně ochraňovat se odvíjí především od toho, jak se k danému problému staví česká veřejnost, jejíž názor se často do velké míry odvíjí od názorů představitelů občanské společnosti v čele s novináři.

Je zřejmé, že pokud to společenská situace vyžaduje, mnozí politici neváhají a tak jako představitelé TOP 09 nebo ODS nemají problém vyjádřit svou podporu státu, který mezinárodní právo porušuje.

Prostředek k prosazení vlastní ideologie
Pokud představitelé světových mocností využívají ochranu mezinárodního práva jako prostředku k prosazování svých zájmů a čeští politici jako prostředku k získání politické popularity, je třeba, aby představitelé občanské společnosti v čele s novináři podávali informace vyváženě a byli ochotní označit porušení mezinárodního práva skutečně za porušení mezinárodního práva bez ohledu na to, jaký stát se ho dopustil.

Právě ve zřejmé neochotě hodnotit mezinárodní dění na tomto principu však spočívá jejich hlavní selhání, když místo toho, aby přispívali k vyváženému vnímání světového dění, vycházejícího z hodnocení na základě tak obecných hodnot, jakými je porušování mezinárodního práva, přispívají k jeho vychýlení. Tím podporují princip, na základě kterého mezinárodní právo platí jen pro některé státy a stejně tak je za jeho porušování třeba pouze některé státy trestat.

V případě aktivit Ruska a Izraele tak dochází ke zjevnému kontrastu, kdy většina českých médií se do hlubšího hodnocení případů, kdy Izrael porušuje mezinárodní právo, nepouští téměř vůbec nebo se v souvislosti s ním zabývá především tím, proč by česká veřejnost tento stát měla za každou cenu podporovat.

V případě, že se porušení mezinárodního práva dopustí Rusko, je pak ten trend obrácený, když do hodnocení a zdůrazňování takových případů se naopak pouští každý s tím, že se zabývá především tím, proč by česká veřejnost měla Rusko odmítat.

Rozdělování států na ty, jejichž porušování mezinárodního práva je možné tolerovat, a ty, které je na základě toho nutné odmítat, vychází z ideologie sdílené tou částí občanské společnosti, jejíž představitelé mají možnost a prostor své názory v médiích dostatečně důrazně prosazovat.

Ochrana mezinárodního práva se tak pro ně stává pouhým prostředkem k prosazení své ideologie, která se však vyznačuje významnými rozpory. Ty se pak negativně projevují i na názorech české veřejnosti a posléze také na české zahraniční politice.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 12.Září 2014, 11:09:8

Podlě mě sehrává - kromě popsaného - roli i to, že Rusko narušilo ustálené hranice v Evropě, což je pro staré mocnosti vždycky palčivější.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Dvojí metr? Pátek, 12.Září 2014, 13:41:15

Ten poukaz na - trvalé a ilegitimní - zábory palestinské půdy izraelským státem ve prospěch izraelských osadníků je sám o sobě bezpochyby zcela oprávněný.

Nicméně - celá situace je opravdu ještě o něco složitější, nežli aby z toho lineárního porovnání Ukrajina - Palestina bylo možno bez dalšího vyvozovat takové závěry, že v případě Ukrajiny je institut mezinárodního práva pouze instrumentalizován evropskými respektive euroamerickými politiky k prosazování jejich vlastních partikulárních zájmů.

Ten rozdíl spočívá především v tom, že v konfliktu irazelsko-palestinském se příčina a následky, agrese a obrana proti ní už natolik propletly, že je krajně obtížné je ještě nějak jednoznačně oddělit a rozplést.

Připomeňme si: byl to arabský živel, který jako první provedl vojenskou agresi proti nově vzniklému izraelskému státu - s výslovným cílem, tento stát jako celek "smést do moře". Čili, zničit celý stát Izrael. Tento úmysl arabského světa byl dotvrzen ještě dalšími válečnými konflikty, a jmenovitě ze strany radikálních Palestinců nebyl odvolán dodnes.

Oproti tomu, kdo by mohl tvrdit, že je to snad Ukrajina, která by se dopouštěla jakéhokoli aktu agrese proti Rusku? Útočí snad Ukrajina na ruské území? Anektuje snad Ukrajina části Ruska? Chce snad Ukrajina zničit celou Ruskou federaci?

Zkrátka: jestliže na Blízkém Východě je jak řečeno celá záležitost viny a neviny, agrese a obrany krajně spletitá a nepřehledná, ten akt agrese Ruska proti Ukrajině (započatý nestoudnou anexí Krymu, a pokračovaný jednoznačnou - a nestoudně popíranou - podporou proruských separatistů na ukrajinském teritoriu) - tak tedy tento akt ruské agrese je natolik jasný a nezpochybnitelný, že je samozřejmé, že vyvolává okamžitou a bouřlivou reakci západních představitelů. A to tím spíše, že - eventuálně se dále rozšiřující - ruskou agresí by mohly být ohroženy jak západní Ukrajina, tak ale především i baltské státy, které jsou členy NATO. Pokud by tedy západoevropští politici nyní nevynaložili veškeré úsilí o podvázání ruské imperiální agrese hned v jejím počátku, pak by tím riskovali akutní nebezpečí výbuchu "horké" války mezi Ruskem a mezi státy NATO o baltské státy.

Ci chleba asi ji Polacek? Ja samozrejme Putinuv tmava, Moskva je vynikajici. Pátek, 12.Září 2014, 20:33:58

Dejr Jásin, patrne p. Polackovi nic nerika. To ze Zide (Izrael jeste nexistoval ) masakrovali Palestince, aby si zajistili etnickou cistotu uzemi je prece vseobecne znamo. A co takhle "operace Hiram" (masakry Palestincu s vedomim tehdy uz Izraelske vlady). Ne ze by tahle "laska" nebyla opetovana. A ja bych opravdu nechtel piskat tuhle hru. Co me zaujalo, je pristup p. Polacka ke srovnani Ukrajiny a Palestiny z hlediska poruseni mezinarodniho prava. Dovolim si maly priklad. Byly znasilneny dve divky. Ta prvni byla utapnuta putka v dlouhe sukni a sedem sacku. Ta druha vyzyvave namalovana, v minisukni a pruhledne halence . V obou pripadech slo o znasilneni, ale soudce Polacek by prvniho pachatele odsoudil tvrde, v druhem by primhouril oko, vzdyt si o to primo rikala. Porad je to znasilneni, ale muzeme se divat na pachatele i se sympatii, jak nam vysvetlil soudce Polacek. Tedy v pripade poruseni mezinarodniho prava Izraelem , muzeme primhourit oko. Za totez je ale Rusko nutno trestat. Inu neni dovoleno volovi, co je dovoleno Jovovi.

p.s. Pane Jedlicko, poruseni ustalenych hranic v Evrope, prece se zase nebudeme bavit o Kosovu. Mimochodem mam pocit, ze i Cesko ma nevyresene uzemni problemy s Polskem. Pokud by situace dosla az k vojenskemu reseni, Polaci by ty Cechy strileli bez vycitek svedomi. Stari na Tesinsku dodnes na Polaky nezapomneli.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

I Vojtěch Srnka používá ochranu mezinárodního práva jako prostředek prosazení své ideologie. Sobota, 13.Září 2014, 13:23:10

Vojtěch Srnka nepopírá, že Rusko mezinárodní právo porušuje, to potvrdil opakovaně, ovšem vždy v kontextu, kdy věnoval větší pozornost porušování práva jinde ve světě ze strany Západu nebo prozápadních Ukrajinců.


Tím dělá totéž, co vytýká kritikům Ruska, tedy "Ochrana mezinárodního práva se tak pro něj stává pouhým prostředkem k prosazení své ideologie", jen ta ideologie je jiná.

Pokud mezinárodní právo platí, tak v každém jednotlivém případě platí bez ohledu na to, že ho porušuje někdo jiný. Právo není kontextuální: nemám právo krást trochu, protože někdo jiný krade hodně. Právo platí dokonce i pro toho, kdo sám právo porušuje: nesmím okrást zloděje.

Na mezinárodní právo se pochopitelně každý odvolává s agendou, která je mu blízká. Ukrajina je Evropě blíž než Israel.


Israel budováním osad na Západním břehu porušuje mezinárodní právo: dlouhá historie arabsko- israelského konfliktu to může vysvětlit, ale ne omluvit. Nemůže ale také sloužit k relativizování porušování mezinárodního práva Ruskem. Ukrajinská vláda postrádá demokratickou legitimitu, to ale nedává Rusku právo porušovat územní integritu Ukrajiny.

S excesivní podporou Israele Českou repubblikou nesouhlasím. Ještě méně souhlasím s tím, aby bylo porušování práva relativizováno.

Například analogie s kauzou muslimských šátků: Anna Šabatová vydala pečlivě oddůvodněné stanovisko, podle kterého je zákaz šátku porušením ústavně zaručené náboženské svobody. Častou reakcí bylo to, že v řadě muslimských zemí se podobná práva porušují daleko drastičtějším způsobem. To je sice pravda, ale není nejmenší důvod, proč by se Česká republika měla přizpůsobovat úrovni občanských svobod v Saudské Arábii.

Petr Litschmann - M.Žižkov

panu Kubičkovi Sobota, 13.Září 2014, 15:48:26

.. za jeho poznámku k poukazování na mezinárodní právo velký dík.

Přesto nepřestává platit autorem připomínaný fakt, že košile je, byla a bude pro většinu (státy nevyjímaje) vždy bližší než kabát, zvláštěpak když má člověk v košili řadu zapeklitých starostí.. dodal bych.
https://www.youtube.com/watch?v=CEoNGQ6w8Zc&list=RDx54MVMsz0eo&feature=player_detailpage

Sobota, 13.Září 2014, 16:49:22

"nemám právo krást trochu, protože někdo jiný krade hodně."

Mozna jste si toho nevsiml p. Kubicko, ale prave vas citat se hojne vyuziva i na techto strankach a zvlaste pak na strankach Romea.cz k obhajobe, nebo aby to nebylo tak silne, k marginalizaci "drobne" Romske kriminality ( podivejte kolik ukradou bili kmotri).

Co se tyce satku, nemyslim si, ze mame pripravovat spolecnost, aby se prave smerem Saudské Arábiie vydala.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.