Personálie oranžové eurokandidátky

Martin Vrba se vrací ke kandidátce ČSSD do Evropského parlamentu. Její složení je podle něho jen zrcadlením mocenské situace uvnitř strany. Kandidatura Jana Kellera byla draze vykoupena úlitbou pražským šedým strukturám.

Mvfotocb

Martin Vrba

06.03.2014 09:09

Jan Keller v čele kandidátky do Evropského parlamentu za ČSSD vzbudil svého času jistou vlnu euforie. Těžko bychom hledali lepší personální krok, než pro jaký se rozhodla ČSSD volbou Kellera jako volebního lídra do Evropy v situaci klesajících preferencí oranžové strany.

Zároveň se jednalo o krok, který byl mediálně velmi vděčný a stal se na nějakou dobu jedním z hlavních témat – Keller je výraznou postavou, kterou jedni milují a druzí nenávidí, což je ideální kombinace. Zároveň se volbou této silné osobnosti, která plně saturovala mediální prostor, dosáhlo toho, že nezbyl čas na analýzu těch ostatních, kteří se nacházejí na volitelných místech. A to je škoda.

Zrcadlení mocenské konfigurace
V prvním plánu by se mohlo zdát, že se velké části české levice splnil malý sen, což může být ostatně do značné míry pravda. Hořkou příchuť celé věci ale dává ten fakt, koho stálice české levicové scény patrně vynese s sebou nahoru – a koho naopak ne.

Měl-li bych být osobní, zeptal bych se Bohuslava Sobotky na několik věcí: na základě čeho se na čtvrté místo kandidátky dostal Miroslav Poche? Stejná otázka by mě zajímala u Zdeňka Seidla, který se dostal na páté místo. Oba dokonce před Richardem Falbrem (6. místo) a Zuzanou Brzobohatou (7. místo).


Proč se Libor Rouček ocitl až na devátém místě kandidátky do Evropského parlamentu? Foto cssd.cz

Zajímavá je taktéž pozice Libora Roučka – z devátého místa kandiduje člověk, který je bývalým místopředsedou Evropského parlamentu a současným místopředsedou skupiny evropských socialistů pro zahraniční věci a transatlantické vztahy.

Shodou okolností je to právě Rouček, který jedná s ruským a ukrajinským velvyslancem při EU v aktuální situaci a je oficiálním zpravodajem Evropského parlamentu pro vztahy Evropské unie a Ruska. Jeho odložení do zadních nevolitelných míst tak má další hořké konotace.

Není nijak těžké zjistit, že složení oranžové eurokandidátky je jen zrcadlením mocenské situace uvnitř strany a ničím víc. Kandidatura Jana Kellera byla draze vykoupena úlitbou pražským šedým strukturám a odsunem největších jmen do pozadí. Je symptomatické, že tři nové tváře kandidátky ČSSD, které nemají v současnosti žádnou evropskou funkci, tak jsou Keller, Poche a Seidl. A všichni na volitelných místech.

Může se tak stát, že se po volbách Jan Keller ocitne uvnitř oranžové delegace, se kterou si nakonec nebude mít moc co říct.

Co dělat?
Má-li někdo chuť účastnit se voleb do Evropského parlamentu, pak sotva může najít lepší možnost, než volit jména. Je-li jedním ze jmen Jan Keller, který jako lídr má svoji účast na půdě europarlamentu jistou, která jsou ta další?

Evropské volby disponují možností kroužkování dvou kandidátů/kandidátek a oranžová kandidátka pro to skýtá vůbec tu nejlepší příležitost. Na otázku, proč kroužkovat je docela jednoduchá odpověď: protože nekroužkovat znamená volit jen výsledek mocenské konfigurace ČSSD. A ta má k ideálu daleko.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.