Eurovolby považuje veřejnost za nejméně důležité, vyplývá z průzkumu

V květnu budou lidé rozhodovat o novém složení Evropského parlamentu. Podle šetření agentury STEM považuje veřejnost eurovolby za nejméně důležité, jejich význam se navíc v čase postupně snižuje. V roce 2009 se jich zúčastnilo 28 % voličů.

(vd)

03.03.2014 11:23

2331899782_0aaf175045_b

Důležitost jednotlivých voleb souvisí logicky s tím, do jaké míry se lidé zajímají o politiku. Foto inyucho, flickr.com

Související

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé za důležité považují také volby sněmovní, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Protože se blíží termín eurovoleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních letech postupně navíc snižuje. Vyplývá to z šetření agentury STEM.

K hodnocení důležitosti jednotlivých typů voleb agentura použila pětibodovou škálu, kdy 1 znamenala malou důležitost a 5 největší důležitost. „Jak jsou podle Vašeho názoru obecně důležité jednotlivé volby? Ohodnoťte, prosím, následující typy voleb pomocí pětibodové stupnice, kde jeden bod znamená, že volby jsou málo důležité, pět bodů naopak, že volby jsou velmi důležité,“ zněla otátka tazatelů.

Odpovědi respondentů potvrdily, že lidé nejčastěji za důležité považují volby do obecních zastupitelstev (téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti).

Jen mírně méně důležitá je podle veřejnosti trojice dalších voleb: voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, voleb prezidenta republiky a voleb do krajských zastupitelstev. Naopak mnohem menší důležitost mají podle lidí volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Důležitost jednotlivých voleb souvisí logicky s tím, do jaké míry se lidé zajímají o politiku, ale pořadí důležitosti jednotlivých voleb se nemění (pouze lidé, kteří se podle svých slov o politiku zajímají, řadí na první místo důležitosti volby do Parlamentu a na druhé těsně komunální volby). Jasný je zejména odstup senátních a evropských voleb, které jsou i pro lidi se zájmem o politiku „volbami druhého řádu“.

Pokud porovnáme důležitost, jakou lidé přisuzují různým volbám, s tím, jaká je skutečná volební účast, vidíme jasnou souvislost. Nejnižší byla účast ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu.

Nejvyšší byla v loňských prezidentských volbách (zřejmě vzhledem k tomu, že se jednalo o první přímou prezidentkou volbu v historii naší republiky), dále ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim loňského roku, následovala účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

Právě mezi dvěma volbami s relativně nejvyšší účastí je ale nápadný rozdíl. K prezidentským, ale i poslaneckým volbám nakonec přišla zřejmě i část lidí, kteří jim přisuzují důležitost jen průměrnou, zatímco komunálních nebo krajských voleb se zúčastnili jen ti, podle nichž jsou tyto volby opravdu zásadní věcí. „Podhodnoceny“ jsou i volby do Evropského parlamentu a do Senátu.

Názory lidí na důležitost jednotlivých typů voleb se v čase mění jen pozvolna. V dlouhodobém srovnání narůstá subjektivně pociťovaná důležitost voleb do Senátu. Proti tomu zřetelně klesá důležitost voleb do Evropského parlamentu, které byly důležité kolem našeho vstupu do EU a kolem našeho předsednictví v EU. V aktuálním šetření je patrné sbližování rozdílů mezi komunálními volbami, volbami do Poslanecké sněmovny, krajskými a prezidentskými volbami.

V České republice se volby do Evropského parlamentu konaly zatím dvakrát, v roce 2004 a v roce 2009. Pokaždé se jich zúčastnilo takřka stejný počet voličů, v roce 2004 28,32 procent a v roce 2009 28,22 procent.

Citovaný výzkum byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 12. února 2014. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl rozsáhlý soubor 1102 respondentů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.