Fiskální pakt aneb co měl říct Sobotka v Bruselu

Vilemína Mastníková reaguje na polemiku Tiburona s Janou Maláčovou ohledně přistoupení České republiky k fiskálnímu paktu. Ve svém textu shrnuje argumenty, proč se do něj zapojit.

Vilemína Mastníková

03.03.2014 08:45

Související

Při své první návštěvě v Bruselu oznámil premiér Sobotka, že Česká republika přistoupí k fiskálnímu paktu. Navazuji na polemiku Tiburona s Janou Maláčovou a zopakuji důvody, proč je principiálně správné, že ČR k této mezivládní dohodě přistoupí.

Situace v Evropě
K fiskálnímu paktu se v březnu 2012 přihlásilo v tehdejší EU celkem dvacet pět členských států. Výjimku tvořily ČR a Velká Británie. Fiskální pakt z oné pětadvacítky doposud neratifikovala pouze Belgie, kde proces dobíhá v posledním z devíti jejích parlamentů.

Zásadní informací však je, že obsah fiskálního paktu je povinný pouze pro osmnáct členských států eurozóny. Kromě nich se k jeho plnému obsahu dobrovolně přihlásily Dánsko a Rumunsko. Bulharsko se zavázalo k hlavě III týkající se rozpočtového paktu. Zbylé Švédsko, Polsko, Litva a Maďarsko se zavázaly k proklamativní hlavě V, která se týká správy eurozóny a popisuje, kdo se bude s kým a kde scházet.

Fiskální pakt pro ČR zatím bez následků
Tiburon uvádí, že obsah fiskálního paktu systematicky produkuje masivní lidské utrpení a podhoubí fašismu a že s takovými důsledky levice nemůže nikdy souhlasit. Má jistě pravdu. Kromě toho plošné škrty a fiskální brzdy nejenže nepomáhají hospodářskému rozvoji, ale naopak jej brzdí. Díky zkušenostem z posledních let se jedná o mainstreamové přesvědčení.


Má se ČR připojit k fiskálnímu paktu? Foto neznámého autora, flickr.com

Tiburon však zapomíná, že nová česká vláda chce přistoupit po vzoru Švédska, Polska, Litvy a Maďarska pouze k proklamativní hlavě fiskálního paktu. Jedná se o symbolický krok, který je pro ČR – než přijme euro - bez následků.

Kancléřce Merkelové se nevzepřel ani jeden z lídrů dotyčné čtyřiadvacítky. Proč se to očekává od premiéra ČR? Zvlášť když takovýto postup ukončí naši izolaci a ukáže, že Češi už nechtějí být jen užitečným idiotem Velké Británie. Sobotka hraje o čas, potřebuje dostat ČSSD pod kontrolu a vyjasnit si v koalici přípravu na společnou měnu. Zároveň při své návštěvě Bruselu potřeboval symbol obratu české evropské politiky.

Politická bitva, zda bude politika plošných škrtů zacementována navždy v ústavách jednotlivých států a v primárním evropském právu, bude totiž svedena v jiné době a na jiném poli. Sobotka s ní jako poslední mohykán nic nezmůže.

Změna Smluv EU
V letech 2015 a 2016 pravděpodobně v Evropské unii dojde k institucionálnímu pohybu. Po deseti letech se budou opět měnit Smlouvy a motorem prohlubování integrace bude příslušnost k eurozóně.

Evropská osmadvacítka se nachází tři měsíce před volbami do Evropského parlamentu, po nichž bude Parlament pokračovat díky Lisabonské smlouvě v posilování své role. Svůj vliv chce uplatnit i při sestavování nové Evropské komise. Mluví se také o zřízení výboru pro záležitosti eurozóny. Je pravděpodobné, že největší frakcí se stane Skupina socialistů a sociální demokratů.

V důsledku posílení extrémní pravice dojde k dalšímu semknutí s frakcí Evropských křesťanských demokratů a společnému hlasování. Role Evropského parlamentu bude stále důležitější. Jak ukazuje zpráva z vlastní iniciativy o vyšetřování činnosti Trojky, Evropský parlament je na rozdíl od Komise schopný diktovat politickou agendu i v době největší únavy Evropou.

Co se týče Evropské rady, zde jsou síly téměř vyrovnány právě mezi dvěma největšími frakcemi. Po květnových volbách budou mít francouzský prezident Hollande i kancléřka Merkelová oba zhruba tři roky času do svého případného znovuzvolení. Další roli v budoucím vývoji EU sehraje Velká Británie, kterou čekají parlamentní volby v roce 2015. Uvidíme jak dopadne s požadavky na revizi svého členství v EU.

V této přelomové době se také bude muset začít řešit budoucnost fiskálního paktu, který má být dle vůle svých signatářů k 1. lednu 2018 přetaven do komunitárního práva EU. Díky přistoupení k jeho proklamativní části bude ČR u toho. A bude to perfektní moment pro to, aby sociálně-demokratické vlády fiskální pakt jako přežitek neoliberalismu společnými silami pohřbily. Nikoli aby jediný Sobotka dnes postupoval donquichotsky proti všem.

Rozhodující moment pro ČR - přistoupení k euru
Pro samotnou ČR bude rozhodujícím momentem přistoupení ke společné měně. Premiér Sobotka uvedl, že vzhledem ke stavu veřejných financí ČR nepřijme euro dříve než 2020. Odečteme-li dvouletou lhůtu v Evropském mechanismu směnných kurzů II, bude se ČR o euro rozhodovat někdy kolem 2016 a 2017.

Vše do sebe tedy časově zapadá. V téhle chvíli již budou známy obrysy změn v EU. Nejpozději nyní bude muset mít ČR jasno, za jakých podmínek chce do eurozóny - tedy do hlavního integračního proudu - směřovat. Rozhodovat budou detaily a ke vstupu nás přemlouvat nikdo nebude. V tomto momentu bude muset mít ČSSD fungující tým lidí, kteří rozumí rozhodovacím procesům EU, ekonomické agendě, jsou na úrovni EU skvěle propojeni a kriticky uvažují.

Co měl Sobotka říct v Bruselu
Fiskální pakt je v přímém konfliktu se zájmy levice. Je však i protievropský. Jedná se totiž o mezi-vládní dohodu, kterou členské státy obešly Evropskou komisi i Evropský parlament. I když symbolické přijetí fiskálního paktu po vzoru Švédska, Polska, Litvy a Maďarska je možné považovat za principiálně správné, premiér Sobotka udělal v Bruselu chybu, že z fiskálního paktu udělal hlavní poselství své návštěvy.

Namísto pouhého oznámení o přijetí, měl premiér Sobotka využít příležitosti a jedním dechem dodat, že k fiskálnímu paktu má ČR nadále výhrady. Měl připomenout, že je nejvyšší čas v EU konečně začít řešit příjmovou stránku rozpočtů a že EU musí přestat tolerovat daňové ráje. Měl také zdraznit, že ČR bude podporovat intenzívní diskuzi o sociálním rozměru evropské integrace, jejímž výsledkem by měl být skutečný sociální pakt.

Měl podnítit neotřelé myšlení a navrhnout, aby některé státní výdaje – jako ty na vzdělání – byly považovány za investice. Tj. že by neměly být započítávány do strukturálního deficitu. A v neposlední řadě měl dodat, že fiskální pakt prohlubuje nebezpečnou tendenci více-rychlostní Evropy a že nová vláda ČR podporuje komunitární metodu spolupráce v EU.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.