Občan si žádá klid

Miroslav Hudec

Posedlost klidem, po kterém část veřejnosti touží, může mít vážné důsledky. V minulosti se takový postoj už několikrát vymstil, nikde není řečeno, že se to nemůže opakovat.

Tak Václav Klaus dostal zase jeden metál. Tentokrát od Matice slovenskej. Za klidné rozdělení Československa. Inu, časy se mění. Co bývalo vlastizradou, za to se dnes odměňuje. A nikdo se ani nezačervená. Ani kvůli tomu, co to způsobilo, způsobuje a ještě dlouho způsobovat bude tisícům obyčejných lidí v obou částech bývalé federace.

Jen za ta martýria se starobními penzemi těch, kdo pracovali na Slovensku, ale žijí v České republice (nebo naopak), a za mnoho dalších křivd a nespravedlností v sociální oblasti, které to způsobilo, by si Václav Klaus a kolektiv zasloužili něco úplně jiného než medaili. O zásadním zhoršení hospodářské a politické pozice následnických států a o dalších negativech ani nemluvě.

Kdo ví, jestli bychom bez rozbití Československa odnášeli hospodářskou krizi tak, jak ji odnášíme, včetně veškerých sociálních a politických důsledků, včetně veškerého toho mravního marasmu, v němž se dnes topíme. Ale rozdělení proběhlo v klidu, tak kdo co furt má?

Móda si holt žádá své. Myslím tím módu toho jakoby klidu. Pomalu už víkend co víkend dupou a vyřvávají v ulicích našich měst hololebí pohrobci nacistů. Ti, kteří ani neskrývají, že využívají demokratických svobod k boji proti demokracii, kterou nenávidí, že Romové jsou jim pouze záminkou, že štvaní proti nim je jen taktikou, jak získávat sympatie věčně nepoučitelné části veřejnosti.

Té části, kterou daleko více zajímá, jak se v supermarketu úspěšně servat o pár halířů levnější okurky než to, kolik tisíc mrtvých stál už jednou nacismus tuto zemi. Té části, která už jednou svou lehkomyslností, ignorantstvím a povrchností pomohla do sedla Hitlerovi. Já vím, to bylo v Německu a stalo se to už dávno. Ale ignorantství a indolence nemají národnost a nejsou bohužel jen do času.

A co na to média? Co by. Jsou přísně nestranná, dají slovo náckům i jejich odpůrcům, přece jsou jedni jako druzí, ne? Hlavně že marš proběhl v klidu, polibují si - když tak proběhl. Pokud naopak skončí desítkami zraněných (mrtví zatím nebyli) a škodami za statisíce, nežádají zákaz náckovských maršů, jak by třeba napadlo prosťáčka řídícího se obyčejným selským rozumem.

Trvají pouze na tom, aby nácci své lumpárny příště páchali způsobem, který příliš nevyruší občana z jeho poklidných strkanic mezi nákupními regály, z polykání andělíčků v akvaparcích či ze zajímavých soubojů na ucpaných silnicích cestou z těch do oněch.

Dovedeno ad absurdum, časem by se mohlo stát, že zapřisáhlým klidomilům nebude vadit ani tak mordování nějakého nešťastníka přímo pod okny jejich bytu, jako to, že oběť se nechce nechat sprovodit ze světa bez protestu. Že svým křikem a smrtelným zápasem bude nedisciplinovaně rušit spořádaného, pracovitého občana ze zaslouženého odpočinku.

Chronická švejkitida („To chce klid!“) se může dlouho jevit jako choroba vcelku neškodná. Ale málokdo si zřejmě uvědomuje, že po období poměrně dlouhé latence může propuknout s takovou razancí, že klid, který po sobě zanechá, bude nejspíš klidem hřbitovním.

    Diskuse
    August 6, 2013 v 13.28
    Já myslím, že snad převážná část lidí, co žádají ten klid, nejsou ani tak zlí, ale možná jsou trochu neurotičtí nebo hysteričtí. Mají strach, že přijdou o to, co si (podle jejich názoru zaslouženou námahou) vydobyli. Ty akvaparky, ta turistika a plné nákupní regály vznikly přece hlavně kvůli tomu, aby se občan zabavil a dal pokoj.
    PL
    August 6, 2013 v 20.35
    Ta druhá část mi připoměla Květy..
    http://www.youtube.com/watch?v=DCflaJB_izY
    August 7, 2013 v 10.14
    pěkné rozvedení medaile :-)
    Medaile za klidné rozdělení Československa :-) Za klidnou smrt :-) Za klidnou lhostejnost :-) Za klidnou toleranci vlivu mafie na demokracii :-) Za klidnou likvidaci planety země :-)
    Jen myslím, že Švejk svým klidem bojoval s nezlomnou nehumánní mocí, v jeho příběhu byl klid mocnou zbraní. I spojení s neonacismem je trefné, protože rozdělovat spolupracující země na "čisté národy" (čechy a slováky) má k tomu blízko. Mohli jsme být příkladem moderní federace pro celý svět, nebýt neoprávněného vlivu a zájmů mocných sobců, kterým se rozdělení hodilo.