Rozdělení Československa a co přineslo

K 20. výročí rozpadu Československa uveřejňuje Deník Referendum malou sérii dvojčlánků, v nichž se pokaždé český a slovenský autor zamýšlí nad tím, jak oblast, jíž se věnuje, rozdělení státu ovlivnilo. Dnes začínáme ekonomikou.

Obavy, které provázely rozdělení Československa, měly vedle politického aspektu i výrazný aspekt hospodářský. Československá ekonomika byla v rámci postsocialistických zemí výjimečná. Poměrně vysoká úroveň strojírenské výroby a relativní komplexita ekonomiky byly jednak důsledkem historického vývoje a jednak postavením v rámci, v roce 1993 již neexistující, Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Mezi oběma zeměmi federace však existovaly nezanedbatelné rozdíly. V České republice byla v zásadě soustředěna většina finálních výrob, zatímco Slovenská republika byla více orientována na prvovýrobu. Přesto se díky přerozdělovacím procesům dařilo udržovat vyrovnanou životní úroveň v obou částech Československa a pracovat na vyrovnávání struktury ekonomiky v obou částech země. SR však byla z hlediska životní úrovně a rozvoje infrastruktury v o poznání horším postavení. Pád socialismu, rozpad RVHP a rozdělení federace proto před obě ekonomiky postavily nové výzvy a rizika.

Kromě víceméně technických otázek rozdělení, jako je rozdělení peněžní zásoby, vyrovnání sald z přerozdělování a řady dalších, vyvstaly před následnickými zeměmi mnohem silnější výzvy. Připomeňme si, že na počátku devadesátých let probíhaly v Československu procesy komplexní rekonstrukce právního systému, přechod od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní, privatizace, restrukturalizace produktové a tržní orientace a ekonomika byla vystavena mimořádně silné mezinárodní konkurenci.

Z tohoto pohledu představovalo rozdělení Československa komplikaci, která významným způsobem ovlivnila následující hospodářský vývoj. Obě ekonomiky byly výrazně dekapitalizovány, zvýšila se nezaměstnanost a v období devadesátých let nešvary spojené s nástupem jak zahraničních, tak nově vzniklých, především finančních, investičních skupin na dlouhou dobu deformovaly a předurčily jejich problémy a vývoj.

S odstupem času lze pouze konstatovat, že z hlediska hospodářského byl vliv rozdělení nezanedbatelnou komplikací, se kterou následnické země zápolily až do konce devadesátých let minulého století. Rozsah tohoto článku neumožňuje podrobnější hodnocení, je proto účelné se zaměřit na vývoj základních makroekonomických ukazatelů (použity jsou oficiální statistické údaje z EUROSTATu).

Nejkomplexnějším ukazatelem rozdílnosti vývoje mezi ČR a SR je vývoj HDP. Základním konstatováním vyplývajícím ze srovnání vývoje HDP resp. tempa přibližování úrovni EU je, že SR se vypořádala s vlivy (nejen) rozdělení lepe. Menší dynamičtější ekonomika byla schopna pružněji reagovat na vývoj situace a trendy vývoje ukazují na jasné zaostávání ČR ve vývoji HDP včetně (a možná především) reakce na globální hospodářskou krizi. 




Při tomto hodnocení je třeba mít na paměti, že masivní investice, jako např. VW nebo KIA hrají v ekonomice takových rozměrů, jakou má SR, mnohem větší roli než v ekonomice ČR. Je však nesporné, že svoji roli sehrál i vliv politiky: především po roce 2006 se ČR vydala cestou „balkanizace“ multiplikované po roce 2010 nekompetentní politikou s akcentem fiskálních faktorů, politikou škrtů.

Obě země po celou dobu po rozdělení zápolily, tak jako většina postsocialistických zemí, s inflací. SR přijala v roce 2009 euro a tento krok významným způsobem ovlivnil její možnosti koordinace monetární a fiskální politiky. Vliv krize eura nelze ještě zcela vyhodnotit. Přesto je však zřejmé, že v oblasti vývoje inflace resp. v trendech dosahuje SR lepších výsledků nežli ČR. Hospodářskou situaci však nelze hodnotit pouze suchou mluvou finančních ukazatelů, ale je třeba ji hodnotit z hlediska komplexních vlivů na společnost, pro které však neexistuje jednoduché statistické intstrumentárium. 



Potíže s objektivizací resp. kvantifikací např. sociálních faktorů, atmosféry ve společnosti a dopadů ekonomiky na společnost však lze částečně překonat použitím ukazatelů zaměstnanosti. Srovnání dlouhodobé úrovně vychází ve prospěch ČR, srovnání trendů lehce ve prospěch SR.

Zatímco ČR se dlouhodobě pohybuje víceméně na úrovni průměrné nezaměstnanosti v EU, SR ji dlouhodobě překračuje. To je daň za ekonomickou dynamiku, daň za strukturální problémy zděděné z období Československa i daň za některé chyby v hospodářské politice v devadesátých letech. Krátký pokus o srovnání hospodářských výsledků obou zemí lze zakončit konstatováním, že obě ekonomiky úspěšně překonaly, byť za cenu potíží, rozdělení Československa. 



Obě země také během globální hospodářské krize realizují odlišnou hospodářskou politiku. Zatímco vláda ČR realizuje jednostrannou politiku škrtů bez ohledu na jejich dopady, vláda SR se snaží realizovat vyváženější, vpravdě hospodářskou politiku s vyváženějším daňovým mixem a opatřeními vedoucími ke zdanění přerozdělovacích a finančních operací. Tato politika představuje z dlouhodobého hlediska mnohem zdravější základ pro vyvážený vývoj hospodářství a celého státu. Vezmeme-li v úvahu uvedené makroekonomické ukazatele a především jejich vývojové trendy, měli bychom se zamyslet nad směrem, kterým se ubírá společnost česká. Dvacet let po rozdělení jsou nejen hospodářské perspektivy SR lepší než ČR.

(V článku používaný termín hospodářství/hospodářská politika představuje na rozdíl od ekonomiky/ekonomické politiky širší pohled na roli ekonomických aktivit ve společnosti. Hospodářská politika představuje pohled, který bere v úvahu řadu přesahů ekonomiky do oblastí sociální a environmentální a akcentuje dlouhodobý komplexní přístup na rozdíl od politiky ekonomické, která je její podmnožinou.)

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.