Tak se nám v souvislosti s výsledky krajských a senátních voleb, a také v souvislosti s nedobrými ekonomickými výsledky, vyrojila celá řada psychologů, vysvětlujících národu, kde selhal.

Na zděšení novinářů, že pravicoví voliči nešli k volbám a zbytek zapomíná a volí komunisty, reagoval vtipně a bystře Jiří Pehe v pondělním Právu. Je symptomatické, že naše „elita“ složená ze zástupců NERVu, vlády a spřízněného spolku „nezávislých“ novinářů a analytiků, se obrací k jakýmsi psychologickým zaklínadlům. Je třeba lépe komunikovat, zní ze všech stran. Opět jsou vzýváni intelektuálové, aby byli uvědomělí (a také zřejmě ostražití a bdělí) a lépe nechápajícím občanům objasnili dobročinnou politiku vlády, čítající ničení průběžného důchodového pilíře a rostoucí degresivní DPH, případně rušení nemocnic a zvyšování doplatků na léky.

Tuto záplavu výčitek vůči selhání národa by bylo možno dobře parafrázovat s Bertholdem Brechtem: lid ztratil důvěru vlády.

Mimo těchto výlevů, které můžeme svést částečně na přirozenou hysterii a částečně na obavu ze ztráty výsadní elitní pozice, jsme se dočkali ale i vážnějších vyjádření ekonomických.

V posledních měsících, kdy již nelze předstírat, že zahraniční obchod vykompenzuje propad domácí poptávky (pokles HDP za oba první kvartály roku 2012 zde a zde), a kdy je zřejmě, že chybějící inkaso DPH nevykouzlí ani Harry Potter, se objevuje specificky psychologické vysvětlení našich ekonomických potíží. Přišla s ním ČNB a chytli se toho další ekonomové. Zkrátka a dobře: iracionálně vyděšení Češi spoří (tj. akumulují úspory) a tím škodí ekonomice. Trošku mi to připomnělo situaci z 90. let a zdražování vodného a stočného. Když na to spotřebitelé racionálně zareagovali razantním snížením spotřeby vody, ozvalo se z vodáren unisono, že „šetřílkové“ je přivedou na buben.

Jenže skutečnost je tentokrát poněkud komplikovanější. Jaroslav Ungerman (analytik ČMKOS) nepřipravuje psychologické rozbory, ale jde do hloubky struktury a výše vkladů. A nevidí, že by občané více spořili, protože povětšinou jaksi nemají z čeho. Naopak, zjišťuje, že úroveň přírůstku vkladů je nízká (a víceméně stabilní) a že v posledních letech došlo k přesunu mezi vklady s výpovědní lhůtou (které lze považovat za úspory v čistém smyslu slova) ke vkladům na běžném účtu, které spíše slouží okamžité spotřebě.

A do toho přichází CVVM s tím, že 69 procent domácností obtížně vychází se svými příjmy. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2002, odkdy je toto téma zpracováváno. Navíc je možno jasně pozorovat dynamiku od minulého roku - razantní zhoršení. 

Místo toho, aby vláda pochopila, že sklízí pouze to, co zasela a že vývoj ekonomických fundamentů se prostě obejít nedá, přichází Gazdík (TOP 09 a STAN) a další čarodějové s návrhy na cílené šíření optimismu mezi obyvatelstvem. Nevím, jestli jim na rovinu sdělit, že největší rozmach optimismu by obyvatelstvu způsobilo, kdyby se celá vláda odebrala symbolicky na Dušičky do věčných lovišť.

Místo toho se zřejmě v podání Nečasovy vlády dočkáme toho, že u oznámení změny valorizačního schématu penzí bude Kalousek metat kotrmelce. Informace o tom, že dvě třetiny podnikatelů se neobtěžují platit DPH, se bude sdělovat ve formě: „a tuhle znáte“? Ještě chybí výuka smíchu à la Šíleně smutná princezna, aby se v ekonomice rozvinulo to očekávání krásných budoucích zítřků. Když už nepomáhá ani to rekordní snížení základní úrokové sazby na 0,05 procent.